Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už jednal se svým německým protějškem. Dle premiéra Andreje Babiše (ANO) jsou incidenty v Německu spojované s Ruskem velmi vážné a Česko je připraveno spolupracovat s evropskými státy a podpořit posílení bezpečnosti.
„Zjištění jsou alarmující a není možné je brát na lehkou váhu. Opravdu to není v rovině nějakých mediálních spekulací, že by to byla nějaká vnitropolitická hra,“ zmínil Macinka s tím, že tuzemské zpravodajské služby „nepochybně mají vlastní zjištění“.
Diplomacie dle Macinky ve spolupráci se zpravodajci připravuje návrh změny systému notifikací ruských diplomatů. „Řadu měsíců jsme to vyhodnocovali. Viděli jsme také počet těch případů, jakých lidí se to týká, za jakým účelem cestují. Ukazuje se, že těch případů není zase tolik. Ale víme, že systém už vykazuje jisté nedostatky, které stojí za to opravit,“ řekl šéf diplomacie po neformálním jednání rady unijních ministrů zahraničí.
Ve velmi podobném duchu se k německým zjištěním vyjádřil i Babiš. „To, co se v posledních dnech odehrává, včetně útoku v Lipsku, který německé bezpečnostní složky spojují s Ruskem, ukazuje na vážnost situace. Také dnešní (středeční) incident v Augsburgu musí být důkladně vyšetřen,“ konstatoval premiér.
„Jsme v kontaktu s Německem i po linii ministra zahraničních věcí. Vyjadřujeme jim solidaritu,“ prohlásil s tím, že Česko je v kontaktu se spojenci a musí být obezřetné. „(Tajné) služby samozřejmě jsou na to připravené, vyhodnocují situaci a není žádný důvod, abychom měli lidi strašit, to určitě ne,“ dodal předseda vlády.
Ruskými hybridními útoky v Evropě by se měla podle opozičních Starostů a nezávislých (STAN) zabývat sněmovna, řekl ve středu předseda STAN Vít Rakušan. V opozici chce ještě probrat, jakou by mělo mít jednání formu. Mohlo by podle něj jít o mimořádný bod, mimořádnou schůzi, ale třeba i jednání v takovém režimu, aby na něm mohly zaznít utajované informace.
Podle německého ministerstva vnitra jsou Rusové zodpovědní za špionážní a sabotážní akce po celé Evropě a srpnový incident na letišti Lipsko/Halle zapadá do „známého vzorce ruských hybridních operací“. Útok dle něj provedli naverbovaní agenti, které najaly ruské státní orgány. Německo kvůli útoku přijme řadu bezpečnostních opatření, mimo jiné uzavře ruský generální konzulát v Bonnu a Ruský dům v Berlíně.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová v reakci na to obvinila německé úřady, že si vymyslely záminku, aby generální konzulát a Ruský dům mohly zavřít. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv pak ve středu na telegramu napsal, že jsou namístě přímé údery na německé zbrojovky a „případně i na několik míst v Berlíně,“ upozornil web United24media.
Při incidentu v Lipsku byl dle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové použit materiál vojenské kvality. Pokud by byl útok úspěšný, mohlo dojít ke ztrátám na životech, dodala během společného středečního prohlášení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Snahy o zastrašování nebudou úspěšné, shodují se von der Leyenová a Kallasová
Jestliže mělo být cílem odradit Evropu od podpory Ukrajiny, nic takového se podle von der Leyenové nestalo, právě naopak. „Zastrašování nebude fungovat. Právě proto se dnes setkávám s generálním tajemníkem NATO a vystupujeme jednotně. Evropa a NATO nepřestanou ve svém tlaku na Rusko,“ dodala ve středu.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová ve středu odpoledne po neformálním jednání unijních ministrů zahraničí sdělila, že v Lipsku byl k vidění příklad státního terorismu. „Snahy zastrašit Evropu nebudou úspěšné,“ zdůraznila s tím, že nešlo o izolovaný incident.
„Od roku 2022 pozorujeme systematické útoky napříč Evropou. Sabotáže, kyberútoky a špionáž jsou stále častější a bezostyšné. Evropská unie stojí pevně při Německu. Předvolali jsme si ruského diplomata při EU a posouváme se směrem k dalším sankcím,“ sdělila a dodala, že unijní ministři zahraničí podporují zavedení zákazu vstupu do EU pro bývalé ruské vojáky a zpřísnění vízových omezení pro ruské turisty. Někteří z ministrů podle Kallasové na schůzce opětovně otevřeli téma využití zmrazených ruských aktiv v Evropě.
Macinka ve středu zopakoval, že zjištění Berlína jsou vážná a založená na tvrdých informacích. Debatu s ruskou velvyslankyní v Česku proto očekává vážnou, a to i vzhledem k blízkosti Lipska k hranicím. „To není nic, co by se stalo tisíc kilometrů daleko, ale je to blízko, blízko nás, takže je to něco, co nás zajímá a čemu bychom měli a chtěli věnovat větší pozornost,“ konstatoval. Připomenul také, že ruské diplomaty předvolává kvůli incidentu řada dalších evropských zemí.
Ruská velvyslankyně Anna Ponomarjovová oficiálně zahájila své působení v tuzemsku v červnu. Vystřídala Alexandra Zmejevského, kterého ruský vládce Vladimir Putin z postu oficiálně odvolal loni v prosinci. Macinka v červenci při nástupním rozhovoru Ponomarjovové sdělil, že je třeba ukončit válku proti Ukrajině.
