Lipsko

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost, řekl v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku prezident Petr Pavel. Rizika podle něj rostou každým dnem. Bezprostřednost hrozby prý názorně ukázal nedávný pokus o dronový útok na letišti u Lipska, důsledky ruské agrese ale podle něj sahají daleko za hranice Evropy. Následně vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mimo jiné uvedl, že „cílem ukrajinských úderů v Rusku není ropa, benzin ani diesel, ale ruská schopnost financovat válku a činit ji brutálnější“.

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.

NATO a Evropská unie jsou díky ruskému vládci Vladimiru Putinovi, který rozpoutal válku proti Ukrajině, jednotnější a odhodlanější, řekl prezident Petr Pavel ve středečním rozhovoru se stanicí CNN. Moskva podle něj ve válce není úspěšná, a proto se uchyluje k nepřímým akcím v zemích podporujících Kyjev a zaměřuje se na měkké cíle. Ruská válka proti Ukrajině je nyní podle hlavy státu v patové situaci.

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už jednal se svým německým protějškem. Dle premiéra Andreje Babiše (ANO) jsou incidenty v Německu spojované s Ruskem velmi vážné a Česko je připraveno spolupracovat s evropskými státy a podpořit posílení bezpečnosti.

Německé úřady identifikovaly dva podezřelé ze srpnového hybridního útoku na letišti Lipsko/Halle, uvedly ve středu s odvoláním na své zdroje stanice NDR, WDR a list Süddeutsche Zeitung. Podle nich se jedná o Rusa s lotyšským pasem a Bělorusa s ruským občanstvím. Podle médií ovšem není pravděpodobné, že se muže podaří zadržet. Německo v úterý obvinilo ze zodpovědnosti za pokus o bombový atentát na východoněmeckém letišti Rusko. Moskva to odmítla.

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.

Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by se Rusko odvážilo zaútočit na členskou zemi NATO. Řekl to v rozhovoru s německým deníkem Bild. Podle médií se německý kancléř Friedrich Merz chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na lipské letiště a oznámit rozsáhlé nové sankce na ruské subjekty souběžně s novými sankcemi EU.

Dronový útok na východoněmeckém letišti Lipsko/Halle z počátku srpna ukázal, že Německo je reálně ohrožené, řekl v úterý kancléř Friedrich Merz. Brzy hodlá oznámit, komu útok připisuje. Německá média mezitím uvedla, že vyšetřovatelé poblíž letiště našli třetí dron a stopy výbušniny hexogen.

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.

Německo čelí každodenním útokům hybridního válčení zahraničních mocností, jež mají zemi politicky destabilizovat a rozsévat strach ve společnosti. V nedělním vydání listu Bild am Sonntag to uvedl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt poté, co se tento týden při incidentu nad letištěm Lipsko/Halle letadlo srazilo s neznámým objektem a na letišti se našel dron s výbušninou.

Německý kancléř Friedrich Merz z dovolené telefonicky řídil zasedání bezpečnostní rady kvůli zachycení dronu s výbušninou na letišti v Lipsku. Zatím se neví, kdo dron přivezl, kdo ho řídil, jak a kdy měl být odpálen. Dle německých médií ale vyšetřovatelé zjistili, že nesl Semtex a výbušninu PETN natlačené do prázdné konzervy, v jejímž dnu byl otvor pro rozbušku. „Osm set gramů trhaviny Semtex – to je spousta. A nebyl to náš obranný systém, kdo explozi zabránil. V podstatě to byla technická závada,“ podotkl vedoucí pracovník Mnichovské bezpečnostní konference Nico Lange.

Nález dronu s výbušninou poblíž ukrajinského letadla na letišti v Lipsku považuje analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti) za přímé ohrožení logistických kapacit NATO a „jeden článek v dlouhém řetězci ruských útoků“. Dosavadní okolnosti podle něj ukazují na Moskvu. Poslanec Radek Koten (SPD) označil incident za závažný, upozornil však, že „za tím může být kdokoli“. Za nutné považuje zjistit, jak se dron do střeženého prostoru dostal, a zpřísnit ochranu evropských letišť. Události, komentáře moderoval Lukáš Dolanský.

Vyšetřování incidentů na německém letišti Lipsko/Halle převzalo spolkové státní zastupitelství, které se zabývá nejzávažnější kriminalitou týkající se například ohrožení bezpečnosti. Úřad se sídlem v Karlsruhe má podle agentury DPA podezření na úmyslný pokus o způsobení exploze. Některá německá média uvedla, že ukrajinské letadlo Antonov, u něhož byl nalezen dron s výbušninou, bylo naložené vojenskou municí. Podle jiných médií to ale ministerstvo vnitra interně, i když zatím neoficiálně, popřelo. Později zprávy o munici v letadle dementoval i provozovatel letiště.

Ukazuje se, že mezinárodní terorismus se stává cenově dostupným, laciným, uvedl v Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL). Reagoval tak mezi jiným na incident na letišti v Lipsku/Halle, kde se našel dron opatřený výbušninou, zatímco jiný objekt, možná též dron, se srazil s nákladním letadlem. „Rusko opakovaně páchá subverzní činnost na území evropských států,“ řekl moderátorovi pořadu Danielu Takáčovi se zdůrazněním, že za Moskvou a jejími tajnými službami jde „absolutní většina těchto incidentů“. Evropa se přitom podle Bartoška pořád tvářila, že se nic neděje. Připustil, že situaci – například možnost sestřelovat drony – zanedbala též minulá vláda. Proto podporuje návrh současného kabinetu, aby proti podezřelým dronům mohli zasahovat i pracovníci areálů s kritickou infrastrukturou. V pořadu se dále mluvilo o extrémních vedrech, nedostatku vody či nízkých zásobách plynu.

Nákladní letadlo německé společnosti DHL se krátce po startu z letiště u Lipska srazilo s neznámým objektem, patrně dronem, potvrdil mluvčí německého ministerstva vnitra i státní zastupitelství. Šéf resortu Alexander Dobrindt později sdělil, že šlo o hybridní útok a nevyloučil, že se podobné incidenty mohou stát i v budoucnu. Letiště muselo kvůli podezřelému stroji v noci na středu přerušit provoz. Další bezpilotní letoun s připevněnou výbušninou našli zaměstnanci letiště na ranveji poblíž ukrajinských letadel, což potvrdilo i státní zastupitelství.

Výskyt patrně dronu, který se srazil s dopravním letadlem na letišti v Lipsku, má poslanec a člen sněmovního výboru pro obranu i bezpečnost Pavel Žáček (ODS) za „jednoznačnou provokaci“. V Interview ČT24 moderátorovi Danielu Takáčovi řekl, že moc variant výrobců stroje není, smysl by mu dávalo Rusko, počká si však na rozbor. „Že jsou Rusové schopni drony v západní Evropě používat k zastrašení, to už víme,“ komentoval. Incident podle něj ukazuje na slabost, které pachatel využil.

Oběťmi pondělní zběsilé jízdy centrem Lipska se stali 63letá žena a 77letý muž, oba Němci, informovala lipská policie. Přesný počet zraněných je dál nejasný, primátor města Burkhard Jung v pondělí hovořil o třech těžce zraněných. Třiatřicetiletý německý občan vjel úmyslně osobním vozem do historického jádra největšího saského města a ujel zhruba pět set metrů pěší zónou. Policie jej na místě zadržela.

V centru východoněmeckého Lipska v pondělí odpoledne najel řidič automobilu do skupiny lidí. Informace o obětech a zraněných se zpočátku různily, policie ale později potvrdila, že dva lidé zemřeli a další utrpěli zranění. Jejich počet neupřesnila, městské úřady ale dříve uváděly zhruba dvacet zasažených. Policie také oznámila, že řidiče zadržela.

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.

Českému řidiči autobusu německý soud za tragickou dálniční nehodu z roku 2024 se čtyřmi mrtvými v pátek uložil dvouleté vězení s podmíněným odkladem. Informovala o tom regionální veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice MDR. Čech na úvod jednodenního procesu prostřednictvím svého obhájce uznal, že za volantem učinil chybu.

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.