Lipsko

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.

Německo čelí každodenním útokům hybridního válčení zahraničních mocností, jež mají zemi politicky destabilizovat a rozsévat strach ve společnosti. V nedělním vydání listu Bild am Sonntag to uvedl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt poté, co se tento týden při incidentu nad letištěm Lipsko/Halle letadlo srazilo s neznámým objektem a na letišti se našel dron s výbušninou.

Německý kancléř Friedrich Merz z dovolené telefonicky řídil zasedání bezpečnostní rady kvůli zachycení dronu s výbušninou na letišti v Lipsku. Zatím se neví, kdo dron přivezl, kdo ho řídil, jak a kdy měl být odpálen. Dle německých médií ale vyšetřovatelé zjistili, že nesl Semtex a výbušninu PETN natlačené do prázdné konzervy, v jejímž dnu byl otvor pro rozbušku. „Osm set gramů trhaviny Semtex – to je spousta. A nebyl to náš obranný systém, kdo explozi zabránil. V podstatě to byla technická závada,“ podotkl vedoucí pracovník Mnichovské bezpečnostní konference Nico Lange.

Nález dronu s výbušninou poblíž ukrajinského letadla na letišti v Lipsku považuje analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti) za přímé ohrožení logistických kapacit NATO a „jeden článek v dlouhém řetězci ruských útoků“. Dosavadní okolnosti podle něj ukazují na Moskvu. Poslanec Radek Koten (SPD) označil incident za závažný, upozornil však, že „za tím může být kdokoli“. Za nutné považuje zjistit, jak se dron do střeženého prostoru dostal, a zpřísnit ochranu evropských letišť. Události, komentáře moderoval Lukáš Dolanský.

Vyšetřování incidentů na německém letišti Lipsko/Halle převzalo spolkové státní zastupitelství, které se zabývá nejzávažnější kriminalitou týkající se například ohrožení bezpečnosti. Úřad se sídlem v Karlsruhe má podle agentury DPA podezření na úmyslný pokus o způsobení exploze. Některá německá média uvedla, že ukrajinské letadlo Antonov, u něhož byl nalezen dron s výbušninou, bylo naložené vojenskou municí. Podle jiných médií to ale ministerstvo vnitra interně, i když zatím neoficiálně, popřelo. Později zprávy o munici v letadle dementoval i provozovatel letiště.

Ukazuje se, že mezinárodní terorismus se stává cenově dostupným, laciným, uvedl v Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL). Reagoval tak mezi jiným na incident na letišti v Lipsku/Halle, kde se našel dron opatřený výbušninou, zatímco jiný objekt, možná též dron, se srazil s nákladním letadlem. „Rusko opakovaně páchá subverzní činnost na území evropských států,“ řekl moderátorovi pořadu Danielu Takáčovi se zdůrazněním, že za Moskvou a jejími tajnými službami jde „absolutní většina těchto incidentů“. Evropa se přitom podle Bartoška pořád tvářila, že se nic neděje. Připustil, že situaci – například možnost sestřelovat drony – zanedbala též minulá vláda. Proto podporuje návrh současného kabinetu, aby proti podezřelým dronům mohli zasahovat i pracovníci areálů s kritickou infrastrukturou. V pořadu se dále mluvilo o extrémních vedrech, nedostatku vody či nízkých zásobách plynu.

Nákladní letadlo německé společnosti DHL se krátce po startu z letiště u Lipska srazilo s neznámým objektem, patrně dronem, potvrdil mluvčí německého ministerstva vnitra i státní zastupitelství. Šéf resortu Alexander Dobrindt později sdělil, že šlo o hybridní útok a nevyloučil, že se podobné incidenty mohou stát i v budoucnu. Letiště muselo kvůli podezřelému stroji v noci na středu přerušit provoz. Další bezpilotní letoun s připevněnou výbušninou našli zaměstnanci letiště na ranveji poblíž ukrajinských letadel, což potvrdilo i státní zastupitelství.

Výskyt patrně dronu, který se srazil s dopravním letadlem na letišti v Lipsku, má poslanec a člen sněmovního výboru pro obranu i bezpečnost Pavel Žáček (ODS) za „jednoznačnou provokaci“. V Interview ČT24 moderátorovi Danielu Takáčovi řekl, že moc variant výrobců stroje není, smysl by mu dávalo Rusko, počká si však na rozbor. „Že jsou Rusové schopni drony v západní Evropě používat k zastrašení, to už víme,“ komentoval. Incident podle něj ukazuje na slabost, které pachatel využil.

Oběťmi pondělní zběsilé jízdy centrem Lipska se stali 63letá žena a 77letý muž, oba Němci, informovala lipská policie. Přesný počet zraněných je dál nejasný, primátor města Burkhard Jung v pondělí hovořil o třech těžce zraněných. Třiatřicetiletý německý občan vjel úmyslně osobním vozem do historického jádra největšího saského města a ujel zhruba pět set metrů pěší zónou. Policie jej na místě zadržela.

V centru východoněmeckého Lipska v pondělí odpoledne najel řidič automobilu do skupiny lidí. Informace o obětech a zraněných se zpočátku různily, policie ale později potvrdila, že dva lidé zemřeli a další utrpěli zranění. Jejich počet neupřesnila, městské úřady ale dříve uváděly zhruba dvacet zasažených. Policie také oznámila, že řidiče zadržela.

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.

Českému řidiči autobusu německý soud za tragickou dálniční nehodu z roku 2024 se čtyřmi mrtvými v pátek uložil dvouleté vězení s podmíněným odkladem. Informovala o tom regionální veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice MDR. Čech na úvod jednodenního procesu prostřednictvím svého obhájce uznal, že za volantem učinil chybu.

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.

Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli ve středu litevští prokurátoři a kriminalisté. Podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě, při kterých byly využity kurýrní služby k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.

Pravěcí lidé dokázali sofistikovaně zpracovávat zvířata o sto tisíc let dříve, než naznačovaly dosavadní důkazy. Nové objevy ukázaly také na nečekaně velký rozsah této činnosti.

Za loňskou sérií požárů balíčků na evropských letištích stojí agenti naverbovaní ruskou vojenskou tajnou službou GRU. Vyplývá to z informací, které zveřejnila německá média. Odvolávají se přitom na informace evropských tajných služeb. Podezřelé podle médií zadržely bezpečnostní služby v Litvě, Polsku, Bosně a Hercegovině a Británii. Úřady informace nepotvrdily.

Německo se i pětatřicet let po sjednocení potýká s rozdíly mezi východem a západem. Spolkové země někdejší NDR trápí nižší platy a vyšší nezaměstnanost. Populární je tam zejména krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). V nadcházejících volbách by straně mohla dát hlas až pětina voličů, ukazují průzkumy.

V Berlíně demonstrovalo v neděli proti spolupráci konzervativců s Alternativou pro Německo (AfD) podle policie 160 tisíc lidí. Pořadatelé podle agentury DPA tento odhad považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Další desetitisíce lidí demonstrovaly i v jiných německých městech. Zemí od středy otřásají rozsáhlé protesty proti tomu, že se konzervativní unie CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze při hlasování ve Spolkovém sněmu o protiimigrační rezoluci spolehla na hlasy AfD. O tuto stranu se kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby.

Příčinou zřícení nákladního letadla DHL nedaleko Vilniusu nebyla podle litevského ministra obrany sabotáž. Vyšetřování podle Laurynase Kasčiunase ukazuje na technickou chybu, napsala agentura Reuters. Litva se přiklání spíše k technické příčině pádu nákladního letounu, který se zřítil na cestě z Lipska do Vilniusu v pondělí brzy ráno v blízkosti cílového letiště, uvedlo také tamní národní centrum pro zvládání krizí.

Nákladní letoun společnosti DHL, který startoval v německém Lipsku, se v pondělí brzy ráno při pokusu o přistání zřítil nedaleko letiště litevského hlavního města Vilniusu. Podle tamní agentury Delfi dopadl stroj u obytného domu, jehož obyvatelům se nic nestalo. Budovu však následně zachvátil požár. Jeden člověk v letadle přišel o život, další tři byli zraněni, informovali litevští záchranáři. Šéf litevské tajné služby uvedl, že zatím nic nenasvědčuje terorismu, vyloučit tuto možnost ale nelze.

O víkendu končí letní čas (SELČ), v neděli ve 03:00 se ručička posune zpět a noc tak bude o hodinu delší. Pro následujících pět měsíců začne platit standardní středoevropský čas (SEČ), který bývá označován také jako zimní. Poslední březnovou neděli následujícího roku se pak znovu vrátí letní čas. Posun v noci na neděli ovlivní deset nočních vlaků Českých drah.

Dosud neznámé dílo Wolfganga Amadea Mozarta nalezli badatelé v hudební knihovně v Lipsku. Skladba z 60. let 18. století vznikla pravděpodobně v Mozartově raném mládí, uvedli experti. Informoval o tom web Středoněmeckého rozhlasu a televize MDR.

Po zlaté euforii, o kterou se v květnu postarala česká hokejová reprezentace na domácím mistrovství světa, začíná v pátek další z vrcholů extrémně nabitého sportovního roku – mistrovství Evropy ve fotbale. Do sousedního Německa zamíří tisíce tuzemských příznivců. Následující text shrnuje servisní informace, jak se dostat na stadiony v Lipsku a Hamburku, popisuje hromadnou dopravu (MHD) ve zmíněných městech a možnosti parkování. Věnuje se i nařízením od UEFA, doprovodnému programu v Českém domě nebo vysílání České televize.

Pro veřejnost se otevírá Lipský knižní veletrh, který patří k nejvýznamnějším literárním přehlídkám jara. Roli hostujících zemí letos převzaly Nizozemsko a Vlámsko. Mezi více než dvěma tisíci vystavovateli nechybí ani Česko. Při středečním zahájení projev německého kancléře Olafa Scholze přerušovaly výkřiky nejspíše propalestinských aktivistů.