Strojvedoucí Deutsche Bahn dál stávkují. Podnik se obrátil na soud, ten odmítl zakázat protest

Strojvedoucí osobní dopravy německé železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) se přidali ke stávce za vyšší mzdy, kterou ve středu odpoledne zahájili jejich kolegové z nákladní dopravy. Třetí protest za posledních třicet dní skončí v úterý 7. září v 02:00. Protestu se DB pokusily předejít novou nabídkou, tu ale šéf odborového svazu strojvedoucích (GDL) Claus Weselsky odmítl. Dráhy pak oznámily, že požádaly soud, aby předběžným opatřením stávku v zájmu zákazníků zakázal. Ten však žádost odmítl.

Kvůli stávce musejí miliony cestujících počítat s výraznými omezeními, i když DB ve čtvrtek ráno oznámila, že se jí daří jezdit podle náhradního jízdního řádu. DB chce vypravovat po dobu protestu oproti běžnému řádu okolo čtyřiceti procent regionálních vlaků a zhruba čtvrtinu dálkových spojů.

To je ale celoněmecký průměr, na východě je situace od rána výrazně horší. Jádrem stávky je totiž východ Německa, především Berlín s Braniborskem. Naopak na západě země, kde některé smlouvy strojvedoucím zakazují stávkovat, je doprava plynulejší.

S problémy se potýkají také velká města. Berlínská městská železnice S-Bahn sice jezdí v centru každých dvacet minut, spoje v okrajových částech ale jezdí výrazně omezeněji a některé linky jsou zcela mimo provoz. V Berlíně nejezdí mimo jiné okružní linky.

O chaosu na německých nádražích nicméně nemůže být řeč, přibližuje zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš. „A to především z toho důvodu, že sami cestující o stávce dopředu věděli a také se podle toho zařídili. Využili například možnosti bezplatně stornovat jízdenku v období stávky nebo si změnit datum cesty, případně využili jiný dopravní prostředek.“

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Jonáš: Opakuje se situace z předchozích stávek, chaos na nádražích není
Zdroj: ČT24

Vlaky do Berlína končí v Drážďanech

Nynější stávka je třetí za posledních třicet dní. Stejně jako během předchozích protestů ani teď nejezdí přímé vlaky mezi Berlínem a Prahou. Spoje na trati do Česka končí a začínají v Drážďanech.

Mezi Berlínem a saskou metropolí je možné cestovat náhradní autobusovou dopravou, nebo využít omezenou nabídku vlaků. Cesta po železnici se ale neobejde bez přestupů.

DB se obrátily na soud

Stávku neodvrátila ani nová nabídka ze strany DB. Šéf GDL Weselsky ji odmítl. „Mám dobrou a špatnou zprávu. Ta dobrá je, že to je od DB vůbec nejlepší nabídka, kterou dosud učinily. Ta špatná zpráva pro cestující je, že stávka pokračuje,“ řekl v ranním rozhovoru s televizemi ARD a ZDF. Ač podle něj učinily DB pokrok, odbory stále považují nabídku za nepřijatelnou. „S tímhle nikdo na světě a už vůbec žádné odbory nemohou souhlasit.“

DB, které ke stávce nevidí důvod, neboť jsou přesvědčeny, že odborářům vyšly vstříc, se nyní obrátily soud. „V zájmu našich zákazníků se proti stávce GDL soudně bráníme,“ řekl šéf osobního oddělení DB Martin Seiler.

Dopravce uvedl, že žádost o vydání předběžného opatření podal u specializovaného pracovního soudu ve Frankfurtu nad Mohanem. Ten však ve čtvrtek večer žádost o zakázání protestu odmítl. Strojvedoucí DB tak mohou dále stávkovat. Proti rozhodnutí je možné se odvolat k vyšší instanci. Dráhy již oznámily, že tak učiní. Postoj soudu je nicméně pro odboráře v jejich sporu s DB vzpruhou.

„V roce 2014 došlo k podobné vlně stávek zorganizované stejným odborovým svazem, tedy GDL, a tehdy odboráři dvakrát za sebou – a poměrně překvapivě – u tohoto soudu uspěli,“ připomněl zpravodaj ČT.

Seidler poznamenal, že právo stávkovat je důležitým prostředkem zaměstnanců. „Stávky jsou ale přípustné jen tehdy, pokud jsou ve shodě s platnými zákony. A tak tomu u stávky GDL podle našeho názoru není.“ Drahám tak podle něj nezbývá než nechat věc soudně přezkoumat.

Odbory chtějí vyšší mzdy i bonus za pandemii

Svaz GDL chce stávkami dosáhnout ještě letos zvýšení mezd o 1,4 procenta a v nadcházejícím roce o dalších 1,8 procenta. Požaduje také jednorázový příspěvek šest set eur kvůli dopadům pandemie covidu. DB dosud nabízely vyšší mzdy o 1,5 procenta od ledna 2022 a o 1,7 procenta od března 2023, argumentovaly přitom hospodářskými dopady pandemie.

Nově ale DB souhlasí s příspěvkem až šest set eur (zhruba 15 300 korun ) a také s kratší platností budoucí kolektivní smlouvy o mzdách, ta by měla činit 36 měsíců. GDL ale chtějí ještě kratší lhůtu, a to 29 měsíců.

Jak rychle se vedení DB a odbory dohodnou, není jasné. GDL prozatím tvrdí, že s protestem skončí v úterý nad ránem, tedy podle plánu.

Komentátoři: Nejde o mzdy, ale o existenci GDL

Komentátoři uvádějí, že Weselského cílem není zvýšení mezd, ale zajištění další existence pro GDL. Podle zákona o kolektivním vyjednávání totiž platí ve společnostech taková smlouva, kterou vyjednal větší odborový svaz. A na železnici je GDL menším hráčem než konkurenční svaz EVG, který nynější stávku kritizuje.

„Do budoucna by za zaměstnance této obří společnosti měl jednat jen jeden odborový svaz, a to ten největší. V tuto chvíli je to jednoznačně EVG,“ dodává Jonáš s tím, že se GDL podle komentátorů „velmi intenzivně snaží přetáhnout k sobě co nejvíce zaměstnanců DB, aby tuto situaci, pro sebe velmi nevýhodnou, v dohledné době zvrátily“.

Na rozdíl od řady předchozích stávek nestojí tentokrát na straně stávkujících ani veřejnost. „Více než polovina Němců se domnívá, že tentokrát je stávka německých strojvedoucích nepřiměřená a do značné míry k cestujícím nespravedlivá,“ uzavřel zpravodaj ČT. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 28 mminutami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 3 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 5 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 5 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...