Strojvedoucí Deutsche Bahn dál stávkují. Podnik se obrátil na soud, ten odmítl zakázat protest

Strojvedoucí osobní dopravy německé železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) se přidali ke stávce za vyšší mzdy, kterou ve středu odpoledne zahájili jejich kolegové z nákladní dopravy. Třetí protest za posledních třicet dní skončí v úterý 7. září v 02:00. Protestu se DB pokusily předejít novou nabídkou, tu ale šéf odborového svazu strojvedoucích (GDL) Claus Weselsky odmítl. Dráhy pak oznámily, že požádaly soud, aby předběžným opatřením stávku v zájmu zákazníků zakázal. Ten však žádost odmítl.

Kvůli stávce musejí miliony cestujících počítat s výraznými omezeními, i když DB ve čtvrtek ráno oznámila, že se jí daří jezdit podle náhradního jízdního řádu. DB chce vypravovat po dobu protestu oproti běžnému řádu okolo čtyřiceti procent regionálních vlaků a zhruba čtvrtinu dálkových spojů.

To je ale celoněmecký průměr, na východě je situace od rána výrazně horší. Jádrem stávky je totiž východ Německa, především Berlín s Braniborskem. Naopak na západě země, kde některé smlouvy strojvedoucím zakazují stávkovat, je doprava plynulejší.

S problémy se potýkají také velká města. Berlínská městská železnice S-Bahn sice jezdí v centru každých dvacet minut, spoje v okrajových částech ale jezdí výrazně omezeněji a některé linky jsou zcela mimo provoz. V Berlíně nejezdí mimo jiné okružní linky.

O chaosu na německých nádražích nicméně nemůže být řeč, přibližuje zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš. „A to především z toho důvodu, že sami cestující o stávce dopředu věděli a také se podle toho zařídili. Využili například možnosti bezplatně stornovat jízdenku v období stávky nebo si změnit datum cesty, případně využili jiný dopravní prostředek.“

8 minut
Zpravodaj ČT Jonáš: Opakuje se situace z předchozích stávek, chaos na nádražích není
Zdroj: ČT24

Vlaky do Berlína končí v Drážďanech

Nynější stávka je třetí za posledních třicet dní. Stejně jako během předchozích protestů ani teď nejezdí přímé vlaky mezi Berlínem a Prahou. Spoje na trati do Česka končí a začínají v Drážďanech.

Mezi Berlínem a saskou metropolí je možné cestovat náhradní autobusovou dopravou, nebo využít omezenou nabídku vlaků. Cesta po železnici se ale neobejde bez přestupů.

DB se obrátily na soud

Stávku neodvrátila ani nová nabídka ze strany DB. Šéf GDL Weselsky ji odmítl. „Mám dobrou a špatnou zprávu. Ta dobrá je, že to je od DB vůbec nejlepší nabídka, kterou dosud učinily. Ta špatná zpráva pro cestující je, že stávka pokračuje,“ řekl v ranním rozhovoru s televizemi ARD a ZDF. Ač podle něj učinily DB pokrok, odbory stále považují nabídku za nepřijatelnou. „S tímhle nikdo na světě a už vůbec žádné odbory nemohou souhlasit.“

DB, které ke stávce nevidí důvod, neboť jsou přesvědčeny, že odborářům vyšly vstříc, se nyní obrátily soud. „V zájmu našich zákazníků se proti stávce GDL soudně bráníme,“ řekl šéf osobního oddělení DB Martin Seiler.

Dopravce uvedl, že žádost o vydání předběžného opatření podal u specializovaného pracovního soudu ve Frankfurtu nad Mohanem. Ten však ve čtvrtek večer žádost o zakázání protestu odmítl. Strojvedoucí DB tak mohou dále stávkovat. Proti rozhodnutí je možné se odvolat k vyšší instanci. Dráhy již oznámily, že tak učiní. Postoj soudu je nicméně pro odboráře v jejich sporu s DB vzpruhou.

„V roce 2014 došlo k podobné vlně stávek zorganizované stejným odborovým svazem, tedy GDL, a tehdy odboráři dvakrát za sebou – a poměrně překvapivě – u tohoto soudu uspěli,“ připomněl zpravodaj ČT.

Seidler poznamenal, že právo stávkovat je důležitým prostředkem zaměstnanců. „Stávky jsou ale přípustné jen tehdy, pokud jsou ve shodě s platnými zákony. A tak tomu u stávky GDL podle našeho názoru není.“ Drahám tak podle něj nezbývá než nechat věc soudně přezkoumat.

Odbory chtějí vyšší mzdy i bonus za pandemii

Svaz GDL chce stávkami dosáhnout ještě letos zvýšení mezd o 1,4 procenta a v nadcházejícím roce o dalších 1,8 procenta. Požaduje také jednorázový příspěvek šest set eur kvůli dopadům pandemie covidu. DB dosud nabízely vyšší mzdy o 1,5 procenta od ledna 2022 a o 1,7 procenta od března 2023, argumentovaly přitom hospodářskými dopady pandemie.

Nově ale DB souhlasí s příspěvkem až šest set eur (zhruba 15 300 korun ) a také s kratší platností budoucí kolektivní smlouvy o mzdách, ta by měla činit 36 měsíců. GDL ale chtějí ještě kratší lhůtu, a to 29 měsíců.

Jak rychle se vedení DB a odbory dohodnou, není jasné. GDL prozatím tvrdí, že s protestem skončí v úterý nad ránem, tedy podle plánu.

Komentátoři: Nejde o mzdy, ale o existenci GDL

Komentátoři uvádějí, že Weselského cílem není zvýšení mezd, ale zajištění další existence pro GDL. Podle zákona o kolektivním vyjednávání totiž platí ve společnostech taková smlouva, kterou vyjednal větší odborový svaz. A na železnici je GDL menším hráčem než konkurenční svaz EVG, který nynější stávku kritizuje.

„Do budoucna by za zaměstnance této obří společnosti měl jednat jen jeden odborový svaz, a to ten největší. V tuto chvíli je to jednoznačně EVG,“ dodává Jonáš s tím, že se GDL podle komentátorů „velmi intenzivně snaží přetáhnout k sobě co nejvíce zaměstnanců DB, aby tuto situaci, pro sebe velmi nevýhodnou, v dohledné době zvrátily“.

Na rozdíl od řady předchozích stávek nestojí tentokrát na straně stávkujících ani veřejnost. „Více než polovina Němců se domnívá, že tentokrát je stávka německých strojvedoucích nepřiměřená a do značné míry k cestujícím nespravedlivá,“ uzavřel zpravodaj ČT. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 6 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 35 mminutami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 8 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...