Strojvedoucí Deutsche Bahn dál stávkují. Podnik se obrátil na soud, ten odmítl zakázat protest

Strojvedoucí osobní dopravy německé železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) se přidali ke stávce za vyšší mzdy, kterou ve středu odpoledne zahájili jejich kolegové z nákladní dopravy. Třetí protest za posledních třicet dní skončí v úterý 7. září v 02:00. Protestu se DB pokusily předejít novou nabídkou, tu ale šéf odborového svazu strojvedoucích (GDL) Claus Weselsky odmítl. Dráhy pak oznámily, že požádaly soud, aby předběžným opatřením stávku v zájmu zákazníků zakázal. Ten však žádost odmítl.

Kvůli stávce musejí miliony cestujících počítat s výraznými omezeními, i když DB ve čtvrtek ráno oznámila, že se jí daří jezdit podle náhradního jízdního řádu. DB chce vypravovat po dobu protestu oproti běžnému řádu okolo čtyřiceti procent regionálních vlaků a zhruba čtvrtinu dálkových spojů.

To je ale celoněmecký průměr, na východě je situace od rána výrazně horší. Jádrem stávky je totiž východ Německa, především Berlín s Braniborskem. Naopak na západě země, kde některé smlouvy strojvedoucím zakazují stávkovat, je doprava plynulejší.

S problémy se potýkají také velká města. Berlínská městská železnice S-Bahn sice jezdí v centru každých dvacet minut, spoje v okrajových částech ale jezdí výrazně omezeněji a některé linky jsou zcela mimo provoz. V Berlíně nejezdí mimo jiné okružní linky.

O chaosu na německých nádražích nicméně nemůže být řeč, přibližuje zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš. „A to především z toho důvodu, že sami cestující o stávce dopředu věděli a také se podle toho zařídili. Využili například možnosti bezplatně stornovat jízdenku v období stávky nebo si změnit datum cesty, případně využili jiný dopravní prostředek.“

8 minut
Zpravodaj ČT Jonáš: Opakuje se situace z předchozích stávek, chaos na nádražích není
Zdroj: ČT24

Vlaky do Berlína končí v Drážďanech

Nynější stávka je třetí za posledních třicet dní. Stejně jako během předchozích protestů ani teď nejezdí přímé vlaky mezi Berlínem a Prahou. Spoje na trati do Česka končí a začínají v Drážďanech.

Mezi Berlínem a saskou metropolí je možné cestovat náhradní autobusovou dopravou, nebo využít omezenou nabídku vlaků. Cesta po železnici se ale neobejde bez přestupů.

DB se obrátily na soud

Stávku neodvrátila ani nová nabídka ze strany DB. Šéf GDL Weselsky ji odmítl. „Mám dobrou a špatnou zprávu. Ta dobrá je, že to je od DB vůbec nejlepší nabídka, kterou dosud učinily. Ta špatná zpráva pro cestující je, že stávka pokračuje,“ řekl v ranním rozhovoru s televizemi ARD a ZDF. Ač podle něj učinily DB pokrok, odbory stále považují nabídku za nepřijatelnou. „S tímhle nikdo na světě a už vůbec žádné odbory nemohou souhlasit.“

DB, které ke stávce nevidí důvod, neboť jsou přesvědčeny, že odborářům vyšly vstříc, se nyní obrátily soud. „V zájmu našich zákazníků se proti stávce GDL soudně bráníme,“ řekl šéf osobního oddělení DB Martin Seiler.

Dopravce uvedl, že žádost o vydání předběžného opatření podal u specializovaného pracovního soudu ve Frankfurtu nad Mohanem. Ten však ve čtvrtek večer žádost o zakázání protestu odmítl. Strojvedoucí DB tak mohou dále stávkovat. Proti rozhodnutí je možné se odvolat k vyšší instanci. Dráhy již oznámily, že tak učiní. Postoj soudu je nicméně pro odboráře v jejich sporu s DB vzpruhou.

„V roce 2014 došlo k podobné vlně stávek zorganizované stejným odborovým svazem, tedy GDL, a tehdy odboráři dvakrát za sebou – a poměrně překvapivě – u tohoto soudu uspěli,“ připomněl zpravodaj ČT.

Seidler poznamenal, že právo stávkovat je důležitým prostředkem zaměstnanců. „Stávky jsou ale přípustné jen tehdy, pokud jsou ve shodě s platnými zákony. A tak tomu u stávky GDL podle našeho názoru není.“ Drahám tak podle něj nezbývá než nechat věc soudně přezkoumat.

Odbory chtějí vyšší mzdy i bonus za pandemii

Svaz GDL chce stávkami dosáhnout ještě letos zvýšení mezd o 1,4 procenta a v nadcházejícím roce o dalších 1,8 procenta. Požaduje také jednorázový příspěvek šest set eur kvůli dopadům pandemie covidu. DB dosud nabízely vyšší mzdy o 1,5 procenta od ledna 2022 a o 1,7 procenta od března 2023, argumentovaly přitom hospodářskými dopady pandemie.

Nově ale DB souhlasí s příspěvkem až šest set eur (zhruba 15 300 korun ) a také s kratší platností budoucí kolektivní smlouvy o mzdách, ta by měla činit 36 měsíců. GDL ale chtějí ještě kratší lhůtu, a to 29 měsíců.

Jak rychle se vedení DB a odbory dohodnou, není jasné. GDL prozatím tvrdí, že s protestem skončí v úterý nad ránem, tedy podle plánu.

Komentátoři: Nejde o mzdy, ale o existenci GDL

Komentátoři uvádějí, že Weselského cílem není zvýšení mezd, ale zajištění další existence pro GDL. Podle zákona o kolektivním vyjednávání totiž platí ve společnostech taková smlouva, kterou vyjednal větší odborový svaz. A na železnici je GDL menším hráčem než konkurenční svaz EVG, který nynější stávku kritizuje.

„Do budoucna by za zaměstnance této obří společnosti měl jednat jen jeden odborový svaz, a to ten největší. V tuto chvíli je to jednoznačně EVG,“ dodává Jonáš s tím, že se GDL podle komentátorů „velmi intenzivně snaží přetáhnout k sobě co nejvíce zaměstnanců DB, aby tuto situaci, pro sebe velmi nevýhodnou, v dohledné době zvrátily“.

Na rozdíl od řady předchozích stávek nestojí tentokrát na straně stávkujících ani veřejnost. „Více než polovina Němců se domnívá, že tentokrát je stávka německých strojvedoucích nepřiměřená a do značné míry k cestujícím nespravedlivá,“ uzavřel zpravodaj ČT. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump do dvou týdnů rozhodne, zda se USA zapojí do izraelsko-íránského konfliktu

O případném zapojení Spojených států do izraelsko-íránského konfliktu se rozhodne během následujících dvou týdnů, oznámil podle Reuters ve čtvrtek vpodvečer středoevropského času Bílý dům. Údery obou zemí přitom pokračují. Íránské rakety zasáhly nejméně čtyři místa v Izraeli včetně nemocnice ve městě Beerševa na jihu země. Jeruzalém zasáhl několik jaderných zařízení a vojenské cíle v Íránu. Izraelská armáda odhaduje, že zasáhla až dvě třetiny odpališť íránských balistických raket. Odpoledne vyslal Teherán další rakety na sever židovského státu.
05:47Aktualizovánopřed 38 mminutami

Trump podepsal nařízení prodlužující lhůtu pro prodej TikToku v USA

Prezident USA Donald Trump potřetí od svého návratu do Bílého domu odsunul zákaz provozu aplikace TikTok ve Spojených státech, tentokrát o devadesát dní. Oblíbenou sociální platformu, kterou využívá 170 milionů Američanů a zhruba 7,5 milionu podniků v zemi, musí její čínský vlastník ByteDance podle zákona přijatého Kongresem prodat do amerických rukou, jinak bude muset v USA skončit. Washington se obává, že čínská komunistická vláda může síť zneužít ke špionáži či šíření propagandy. O osudu TikToku teď rozhodne postoj Pekingu, který prodej zatím odmítá.
před 58 mminutami

„Nic nešlo podle plánu,“ popsal náročnou misi dobrovolník bojující za Ukrajinu

Ukrajinská armáda se už delší dobu potýká s nedostatkem bojeschopných mužů. Ten částečně vyvažuje dvacet tisíc zahraničních dobrovolníků. V ukrajinském Záporoží s nimi natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 2 hhodinami

Představa, že Chameneí by byl zabit, mi nepřijde správná, říká Lipavský

„Írán s námi dlouhé roky hrál hru na kočku a myš, kdy se tvářil, že jaderný program má pro mírové a energetické účely,“ sdělil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na dění na Blízkém východě ve čtvrtečním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Dodal, že přesvědčení, že šlo o vojenský program, plně sdílí. „Izrael má naši podporu se bránit, má ji i v tom, aby existoval. Íránská rétorika i konkrétní kroky dlouho mířily k tomu, že chtějí stát Izrael zničit – je to jejich mantra,“ vysvětlil šéf tuzemské diplomacie. Vhodnou myšlenkou dle něj je, že íránský lid sám určí, kdo povede zemi, takže případné zabití duchovního vůdce Alí Chameneího mu nepřijde správné.
před 2 hhodinami

Palestinci tvrdí, že bylo Izraelem zabito přes 400 lidí čekajících na potraviny

Izraelská armáda ve čtvrtek v Pásmu Gazy zabila dalších 72 Palestinců, uvedla podle AFP tamní civilní obrana, podle ní mezi nimi bylo i 21 lidí, čekajících na humanitární pomoc. Podle úřadů v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, bylo izraelskou střelbou u distribučních center pomoci zabito od konce května přes 400 lidí. Humanitární situace v Pásmu je kritická, více než polovina obyvatel trpí katastrofálním nedostatkem potravin, uvádí mezinárodní organizace Global Network Against Food Crises.
12:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Klíčová schůzka summitu NATO bude krátká, podle FT kvůli Trumpovi

Klíčovým bodem summitu NATO bude zasedání šéfů států a vlád členských zemí Aliance, které potrvá jen dvě a půl hodiny. Deník Financial Times (FT) s odvoláním na alianční činitele napsal, že summit plánovaný původně na dva dny byl zkrácen, aby prezident USA Donald Trump neopustil vrcholnou schůzku předčasně. Podle diplomatických zdrojů ČTK ale nejde o náhlé zkrácení, summit byl od začátku plánován jako krátký se slavnostní večeří jeden den a s jednáním druhý den.
před 5 hhodinami

Íránský vůdce je „novodobý Hitler“, už nesmí existovat, řekl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ve čtvrtek prohlásil, že íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí „nemůže nadále existovat“. Slova pronesl poté, co byla nemocnice Soroka v jižním Izraeli zasažena při íránském raketovém útoku, informuje agentura AFP. Podobně se při prohlídce zasažené nemocnice vyjádřil i premiér Benjamin Netanjahu, který ve zjevné narážce na Chameneího prohlásil, že „nikdo není imunní“.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...