Odbory

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.

Odvolání dvou náměstků Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) jejím ředitelem Petrem Moravcem vyvolávají pochybnosti u části veřejnosti i zaměstnanců parku. Reakcí byly protesty před ministerstvem životního prostředí (MŽP) i sídlem správy ve Vrchlabí a vyhlášení stávkové pohotovosti odborů Správy KRNAP. „Vzájemná důvěra byla od počátku narušena,“ zdůvodnil svůj krok Moravec. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) nevidí důvod k ředitelovu odvolání, plánuje se ale s jeho kritiky setkat. Minulé vedení Správy KRNAP naopak ministr viní z chybného postupu v účtování DPH a sporu o tuto daň mezi správou parku a Finanční správou.

Francouzská odborová organizace CGT uvedla, že po celé zemi vyšlo v rámci celostátní stávky do ulic zhruba 1,6 milionu lidí, z toho 350 tisíc v Paříži. Francouzské ministerstvo vnitra odhadlo účast na 575 tisíc včetně 65 tisíc v hlavním městě, napsal deník Le Monde. Lidé demonstrovali proti rostoucím životním nákladům, vyjádřili podporu studentskému protestnímu hnutí, ale řada z nich se také silně vyhranila vůči krajní pravici. Manifestace, které navazují na studentské protesty, tak podle deníku mohou nabrat zcela nový rozměr.

Odboráři Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) vyhlásili stávkovou pohotovost kvůli nejistotě mezi zaměstnanci a obavám z dalšího směřování organizace. Požadují také setkání s kritizovaným ředitelem Petrem Moravcem, aby zaměstnancům vysvětlil záměry vedení parku. Před budovou správy ve Vrchlabí se ve středu sešlo protestní shromáždění. Moravec se zatím k protestu nevyjádřil, novinářům vzkázal, že má jednání.

Vládní návrh zákona o platformové práci vyvolává kritiku kvůli plánovaným změnám v definici závislé práce. Podle odborů, odborníků i části opozice by mohl vést k legalizaci 70 až 90 procent případů takzvaného švarcsystému, oslabit ochranu zaměstnanců a připravit stát o část příjmů. Ministerstvo práce kritiku odmítá. Poslankyně Irena Ferčíková Konečná (Zelení, klub Pirátů) označila v Událostech, komentářích z ekonomiky návrh za největší zásah do pracovního práva za posledních třicet let. Směrnice měla podle ní zlepšit pracovní podmínky lidí pracujících pro digitální platformy, navrhované změny však mohou vést k jejich zhoršení. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza míní, že nejde o redefinici závislé práce, ale o zpřesnění jejích stávajících znaků. K tématu hovořil také analytik PAQ Research Jonas Kreisinger. Debatou provázela Vanda Kofroňová.

Počet obětí srážky dvou rychlovlaků v centrálním Španělsku vzrostl dle místních úřadů na 68. Očekávají, že počet obětí ještě vzroste. Záchranné týmy dál prohledávají trosky vozů. Příčinou nehody byla podle ministra dopravy chyba dispečinku – jeden z vlaků měl dostat povolení k jízdě i přes červený signál upozorňující na soupravu na trati. Provoz na trati mezi Madridem a jižním regionem Andalusie byl přerušen. Ve vlacích se dle ministerstva zahraničí mohl nacházet jeden český občan.

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně v sobotu uvedl, že financování obou médií po zrušení poplatků zaručí zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. Veřejnoprávní média podle něj získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost.

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek po schůzce zástupců vlády a tajných služeb prohlásil, že za sobotními nepokoji stály „rozvratné ultralevicové“ skupiny, které plánovaly svrhnout republiku. Francie v příštích dnech zakáže „nelegitimní“ protesty, oznámil také prezident. Demonstracím organizovaných skupin, jako jsou odbory, budou podle něj nabídnuty alternativní cesty pro protestní průvody, aby byly ochráněny živnosti. Úřady večer oznámily, že zakázaly všechny demonstrace v Marseille a okolí plánované na sobotu jako protesty proti drahému bydlení. Ve čtvrtek se pokojně demonstrovalo v Paříži a několika dalších městech.

Koncern Volkswagen požaduje podle odborů KOVO zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto do roku 2030. Odbory požadavek, který se podle nich týká také dalších složek odměňování včetně bonusů a prémií, odmítají. Vedení automobilky zároveň před zaměstnanci poprvé připustilo, že situace je vážná a může do budoucna ohrozit vytížení závodů i zaměstnanost, uvedl odborový čtrnáctideník Škodovácký odborář. Škoda Auto v reakci odkázala na současnou kolektivní dohodu.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí dohodli na změně odměňování ve veřejných a státních službách od ledna. Většině pracovníků se v nových platových tabulkách příští rok tarify zvýší, nikomu se nesníží. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to řekli ministryně financí Alena Schillerová a ministr práce Aleš Juchelka (oba ANO). Podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiřího Horeckého by přidání mohlo činit od nuly do zhruba devíti tisíc korun.

Automobilový koncern Volkswagen plánuje do roku 2030 zmrazit mzdy svých více než 660 tisíc zaměstnanců, uvedl německý odborový svaz IG Metall. Volkswagen odmítl komentovat informaci, kterou dříve přinesl i deník Süddeutsche Zeitung. Součástí koncernu Volkswagen je česká Škoda Auto, která má zhruba 36 500 zaměstnanců včetně agenturních. Automobilka ohledně možného dopadu plánu na své zaměstnance uvedla, že spekulace nebude komentovat.

Francouzská policie zadržela v souvislosti s násilím při sobotních demonstracích 2397 lidí, oznámil v neděli ministr vnitra Laurent Nuňez, který také informoval o 997 zraněných policistech, hasičích a materiálních škodách. O zraněných z řad demonstrantů se nezmínil. Prezident Emmanuel Macron večer slíbil tvrdě zasáhnout proti lidem, kteří se dopustili v sobotu střetů v ulicích.

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Ve městě Limoges zachvátil sídlo radnice z 19. století požár, místní představitel hovoří o „úmyslném činu vandalů“. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.

Několik dní před začátkem podzimních školních prázdnin, které ve Francii začínají v sobotu 17. října, vyvstává otázka, zda budou středoškolské protesty pokračovat. Někteří studenti počítají s koordinací protestních akcí s dalšími hnutími, zejména se žlutými vestami.

Ve Francii pokračoval další den blokád škol a demonstrací, do nichž se v úterý v mnoha městech zapojily také odbory. Demonstranti a odborové organizace požadovali, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou údajně ve zchátralém stavu. K akcím se nicméně připojili i nejrůznější výtržníci. Premiér oznámil, že střední školy zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují „demokratické debatě“ se studenty.

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.

Šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha na popud premiéra Andreje Babiše (ANO) předložila na posledním jednání vlády ministrům návrh, aby od ledna v úřadech snížili počet pracovních míst o desetinu, píše server Seznam Zprávy, jemuž to předseda vlády potvrdil. Podle média po výhradách ministrů kabinet projednávání usnesení přerušil. Babiš v úterý ve sněmovně odmítl, že by škrty byly bezhlavé. Vláda se podle něj zbavuje úředníků, které nepotřebuje. Odbory návrh odmítají.

Vláda chce podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) snížit podporu v nezaměstnanosti, neboť vyšší podpora prosazená minulým kabinetem trh práce nerozhýbala a počet lidí bez práce se zvýšil. Juchelka to řekl poslancům při interpelacích. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že návrh zasazuje výši podpor do kontextu reálné situace na českém trhu práce. Vyšší podpora může motivovat lidi k delšímu setrvání na této dávce, dodala.

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.

Vláda schválila změnu platových tabulek ve veřejné sféře od ledna. Žádný z tarifů by neměl být pod minimální mzdou či zaručeným platem, k tomu by se měly částky zvýšit mezi pěti až devíti procenty. Jednání budou pokračovat v září, oznámila po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní by do výdělků mělo meziročně plynout o 36 miliard korun víc. Kabinet rovněž schválil novelu zákoníku práce s pravidly odměňování.

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.

Odbory veřejné sféry podpořily vládní návrh na změnu platových tabulek. Po jejich přenastavení pak chtějí s kabinetem ještě vyjednávat o přidání pro příští rok. Po jednání předáků svazů veřejného sektoru to sdělili předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a šéf svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Podle návrhu by žádný z tarifů neměl být pod minimální mzdou či zaručeným platem. Spolu s nejnižším výdělkem by se pak částky pravidelně valorizovaly.