Odbory strana 4 z 5

Stávka zaměstnanců soudů, která je plánovaná na středu 29. května, zřejmě do značné míry ochromí jejich fungování. Některé soudy kvůli ní budou rušit svá jednání. Podle druhé místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Šárky Homfray je smyslem ukázat, jak důležitou práci nesoudcovský personál vykonává.

Lékaři zvažují další protesty. Kritizují ministerstvo zdravotnictví, že neplní prosincovou dohodu, která jim sice zajistila růst výdělků až o patnáct tisíc korun, ale chybí jim změny v zákoníku práce, které by je zbavily množství často nelegálních přesčasů. Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích ujistil, že slíbené zákony už jsou na cestě. Viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda ale kritizuje komunikaci mezi ministerstvem, komorou a odbory.

Na přelomu května a června odbory zřejmě opět usednou za stůl společně se zástupci vlády a firem. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) hodlá svolání takové schůzky navrhnout koaliční radě. Společně hodlají hledat kompromisy v otázkách platů ve státní sféře, reformy penzí nebo uzákonění výpovědi bez udání důvodu.

Po útoku na slovenského premiéra Roberta Fica čeští odboráři odvolali plánované protesty. Chtěli ukázat, že upřednostňují jednání před zvyšováním napětí ve společnosti. Už jsme udělali hodně kroků, které rozdělují, tak pojďme udělat kroky, které spojují, prohlásil odborový předák Josef Středula v Interview ČT24. Zrušení demonstrace nebylo podle něj jednoduché a vyvolalo i ostré reakce. Středula doufá, že u jednoho stolu s vládou najdou kompromisy.

Zástupci zdravotnických odborů a České lékařské komory se obávají neochoty kabinetu splnit dohodu uzavřenou s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) o personální situaci v nemocnicích. Z dohody, která odvrátila protesty lékařů, je podle komory splněn jen růst platů. Zákon o odměňování, změna zákoníku práce či vzdělávání zatím chybí. Zvažují proto další protesty. Podle ministerstva zdravotnictví se na změnách postupně pracuje. Dohodu se daří naplňovat i podle premiéra.

Zemědělci odsunuli protest původně plánovaný na příští středu v Praze, potvrdil ČT prezident Agrární komory Jan Doležal. Rozhodli se tak v reakci na atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Vedení Zemědělského svazu ČR (ZS) se rozhodlo protest přesunout na 4. června. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) rozhodnutí odvolat středeční protest ocenil, považuje ho za logické a odpovědné. Zemědělci přitom dříve tvrdili, že protesty rušit nebudou, a to ani přesto, že už se pro tento krok ve čtvrtek rozhodla Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Argentinský prezident Javier Milei vládne sotva pět měsíců, a mocné odbory mu stihly vyhlásit už druhou generální stávku. Reagují tak na hluboké škrty ve státním rozpočtu. Milei ale tvrdí, že radikální úsporná opatření jsou nezbytná ke snížení veřejného dluhu a hlavně inflace, která je nejvyšší na světě. Meziročně dosahuje téměř tří set procent.

Huť Liberty Ostrava plánuje, že zcela odstaví svou koksovnu, která je od prosince v takzvaném teplém útlumu, kdy se udržuje teplo podstatně nižší než při běžném provozu. Vedení firmy v pátek sdělilo odborářům, že je připravené to udělat. Předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že firma za březen nezaplatila za zaměstnance dvě třetiny sociálního a celé zdravotní pojištění. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že Česká správa sociálního zabezpečení nedoplatky na odvodech vyčíslila a firmu vyzvala, aby do osmi dnů částku vyrovnala. Podle výsledku pak přijme další kroky.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů jednali o situaci v zemědělství. Odboráři však jednání opustili předčasně. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula krok spojil s výroky člena výkonné rady ODS a exministra životního prostředí někdejší Nečasovy vlády Pavla Drobila, který na dubnovém kongresu ODS řekl, že odbory nejsou partner, ale nepřítel. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odchod považuje za dětinský a nepochopitelný.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) svolala na 21. května do Prahy protestní akci proti změnám, které chystá vláda v zákoníku práce a v oblasti důchodů. Vymezit se chtějí například proti propuštění bez udání důvodu či prodlužování věku odchodu do důchodu. Odborový svaz o tom informoval na svých webových stránkách. Že chystá protestní akce kvůli novele zákoníku práce ČMKOS sdělil už v polovině dubna. Proti případnému návrhu uzákonit možnost propuštění bez udání důvodu chystá kampaň také aliance čtrnácti odborových svazů.

Hutní společnost Liberty Ostrava nepředpokládá další spolupráci s firmou Tameh Czech. Restrukturalizační plán chce realizovat s jinými dodavateli energií, řekl mluvčí Liberty Ostrava Ivo Štěrba. Tameh Czech podle svého mluvčího Patrika Schobera s restrukturalizačním plánem nesouhlasí. Chce vyčkat, až o restrukturalizaci rozhodne soud. Do té doby považuje prohlášení Liberty za bezpředmětná.

Leteckou dopravu ve Francii ve čtvrtek výrazně narušila stávka letových dispečerů. Letecké společnosti k rušení letů přistoupily i přesto, že se nespokojení zaměstnanci na poslední chvíli dohodli s hlavním odborovým svazem. Zrušeny byly i některé spoje s pražským Letištěm Václava Havla.

Nový argentinský prezident Javier Milei čelí největším protestům od chvíle, kdy v prosinci převzal moc. Kvůli jeho škrtům ve školství vyšly do ulic stovky tisíc lidí v Buenos Aires, další desítky tisíc protestovaly i v dalších městech země. Škrty jsou součástí drastické hospodářské politiky, která má zemi vyvést z rozpočtového deficitu.

Českobudějovický krajský soud zahájil insolvenční řízení se strojírenskou firmou Kovosvit MAS Machine Tools. Věřitel požaduje po společnosti zaplacení dlužné částky více než 20 milionů korun. Firma navíc nezaplatila dvěma stovkám zaměstnanců mzdy za březen. Vyplývá to z informací z insolvenčního rejstříku a odborářů.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) jednali s majitelem Liberty Ostrava Sanjeevem Guptou o aktuální situaci v ostravském hutním podniku. Síkela dal najevo zklamaní. Otázek je teď podle něj ještě víc. Vláda podle ministrů nebude poskytovat huti žádné prostředky daňových poplatníků, dokud se do ní nevrátí peníze vyvedené do zahraničí. Většina provozů v huti Liberty od prosince stojí, a značná část zaměstnanců je tak doma. Problém nastal poté, co dodavatel energií Tameh Czeh zastavil huti dodávky elektřiny kvůli tomu, že za ně podnik neplatil.

Odbory požadují navýšení výdělků státním zaměstnancům, a to ještě do konce letošního roku. Velké části vláda peníze na letošní výplaty o dvě procenta snížila, například úředníkům nebo lidem v kulturní sféře. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kabinet o navýšení jedná, dodává ale, že preferuje spíš adresné přidání, nikoli plošné.

Minimální mzda by měla v příštím roce přesáhnout dvacet tisíc korun. Vláda ji chce navázat na průměrné příjmy a postupně minimum a průměr sbližovat, až by koncem desetiletí dosáhla minimální mzda 47 procent výše té průměrné. Ruku v ruce jde ale také návrh na zrušení zaručených mezd, které stanoví nejnižší výdělky pro jednotlivé profese v soukromé sféře. To se vůbec nelíbí opozici, ale ani odborům. Souzní také v názoru, že minimální mzda by měla být v poměru k průměrné vyšší.

Německá železniční společnost Deutsche Bahn (DB) postupně do roku 2029 sníží pracovní dobu strojvedoucích na 35 hodin týdně se zachováním plné mzdy. V úterý to oznámil personální šéf podniku Martin Seiler. Dráhy tak po sérii stávek a pěti měsících vyjednávání přistoupily na základní požadavek odborů strojvedoucích GDL. Strojvůdci budou mít podle kompromisní dohody možnost pracovat až 40 hodin týdně, pokud budou chtít, za což dostanou příplatky. Posun ve vyjednávání znamená úlevu pro miliony cestujících a také jistotu zásobování německého průmyslu.

Josef Středula je opět šéfem Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Do funkce se vrátil po třítýdenní přestávce. Zvolili ho delegáti mimořádného sněmu, sešli se právě proto, že Středula musel počátkem března opustit svoji pozici kvůli nezaplaceným členským příspěvkům. Sněm vybral také místopředsedu po Vítu Samkovi, který odstoupil. Stal se jím Jiří Vaňásek, který v současnosti pracuje v centrále ČMKOS. Středula novinářům po svém zvolení řekl, že důležité je, že se odbory dohodly. Věří, že další volby se uskuteční až na řádném odborářském sjezdu za dva roky.

Josef Středula se po třítýdenní přestávce stal opět předsedou centrály Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Funkci musel začátkem března opustit kvůli nezaplaceným členským příspěvkům. To se stalo zhruba rok poté, co se nestal prezidentem. Loni byl jedním z kandidátů ve volbě, kterou nakonec vyhrál Petr Pavel, šéf ČMKOS z klání těsně před prvním kolem odstoupil. Mezi odboráři se Středula pohybuje téměř celou svou kariéru, předsedou největší české odborové centrály je od roku 2014.

Většina zaměstnanců Liberty Ostrava ani tento týden nebude pracovat. Podnik jejich návrat odložil, další postup oznámí opět za týden, informoval odborový předák Petr Slanina. Většina zaměstnanců huti a jejího dodavatele energií Tameh Czech byla v práci naposledy před čtvrt rokem, 21. prosince. Mluvčí Liberty Ostrava Kateřina Zajíčková sdělila, že podnik už spustil většinu válcovacích tratí.

Josef Středula nebude mít na mimořádném sněmu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) vyzyvatele. Nominace do čela největší odborové centrály sice kromě něj získala také místopředsedkyně Radka Sokolová, ta se ale o funkci ucházet nebude. Část odborářů tak na sněmu navrhne, aby se obsadil jen místopředsednický post a o šéfovi ČMKOS se rozhodlo až na podzim. Do funkce místopředsedy odborové svazy navrhly vedoucího sociálně-ekonomického oddělení ČMKOS Jiřího Vaňáska a Jana Křemena z Českého rozhlasu.

Restrukturalizační plán hutní společnosti Liberty Ostrava označil předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo za zcela nepřijatelný. V podniku, který má zhruba šest tisíc zaměstnanců, by podle něj v souvislosti s poklesem výroby o šedesát procent přišly o práci tři tisíce lidí. Mluvčí firmy Kateřina Zajíčková v reakci na Ďurčovo vyjádření kontrovala, že Liberty žádné propouštění neplánuje. Předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že je pro něj zásadní, že restrukturalizační plán pořád počítá s prvovýrobou.

Zhruba 300 tisícům lidí podle ředitele Úřadu práce (ÚP) Daniela Krištofa v následujících pěti letech hrozí ztráta zaměstnání, asi milion jich bude muset posílit své profesní dovednosti. Trh práce čekají s technologickým vývojem změny, na které se úřad snaží uchazeče připravit. Nabízí tak například rekvalifikační kurzy, do kterých se nad očekávání zapojují mladí lidé. Mezi uchazeči ve vyšším věku, kteří jsou často ztrátou práce ohrožení, je však zájem nízký. Uvedl to v pořadu Události, komentáře.