Platy pracovníků v justici byly nastaveny v době, kdy nejvyšší odbornost na soudě byla rychlá obsluha mechanického psacího stroje na začátku 90. let, řekl v pondělních Událostech, komentářích prezident soudcovské unie Libor Vávra. Od té doby stát podle něj klade čím dál vyšší nároky, ale nikdy tyto profese nepřeřadil do odpovídajících tříd. Poukázal na to, že pracovníci v justici mají méně peněz než jiní odborní státní zaměstnanci, a proto odcházejí například na obecní úřady. Všechny minulé vlády podle něj problém pouze jednorázově „zalepily“, ale nepřišly se systémovým řešením.
Zaměstnanci v justici na mnoha místech v Česku vstoupili v pondělí do třídenní stávky, a to kvůli nedůstojným platovým podmínkám. Podle odborářů se české soudnictví dlouhodobě potýká s problémy, které ohrožují základní práceschopnost celého systému.
„Minimálně dvacet let jako představitel justice se na to snažím upozorňovat, ale justice funguje vcelku dobře a nikdy to nebylo předmětem politického zájmu, nebo to odkládali, takže tato vláda ke svému neštěstí sklízí plody, které opravdu rostly už hodně dlouho,“ konstatoval Vávra.
Podotkl, že požadavkem je maturita, ale pro řadu funkcí není dostatečným vzděláním. „Například pro protokolující úřednice, pro vyšší soudní úředníky jsou speciální dlouhodobé vzdělávací programy, justiční akademie. Bez těchto programů a bez složení odborných zkoušek ani nemůžete ty práce zastávat, takže leckdy dokonce nestačí ani bakalářský titul ze školy právnického zaměření,“ upozornil Vávra s tím, že na lidi jsou kladeny velké nároky a ti poté, co dokončí vzdělání, odejdou například na obecní úřad, protože tam dostanou větší peníze.
Podstata sporu je podle něj v tom, že justiční pracovníci mají méně než jiní odborní pracovníci ve státním sektoru. „Proto utíkají do těch druhých oborů. Mně přijde absurdní, aby si stát v podstatě konkuroval,“ dodal Vávra.
Jednorázová opatření
Zmínil, že minulé vlády se snažily se situací „něco dělat“, ale nikoliv změnou zásadní – tabulek. Justice například podle něj dostala větší objem peněz, takže pracovníci dostali vyšší osobní ohodnocení, a tedy nízká úroveň základního platu nebyla vidět.
Poukázal na to, že například ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) s tehdejší ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) za minulé vlády vytvořily jednorázové rozpočtové opatření. „Už narůstající nervozita zaměstnanců se uklidnila dávkou, ale to není řešení,“ podotkl Vávra s tím, že prakticky všechny kabinety problém „zaplácly“.
„Tato otázka bublala pod povrchem při jednání po léta a vždycky se to zalepilo nějakou finanční sumou, která se jednorázově, nebo na zbytek volebního období přidala, ale nová vláda tím pochopitelně nebyla nijak vázaná, protože to nebylo systémové řešení,“ míní šéf soudcovské unie.
V minulosti mu prý bylo vysvětlováno, že v rámci připomínkového řízení mezi ministerstvy je velmi obtížné najít odbornou dohodu. „I pro ty politiky je to pracné a pamatuji si, že tím tehdy argumentovali. Že je lepší jednorázové politické řešení. (...) Než aby zřejmě překonali poměrně zkostnatělé představy o tom, jak mají tabulky vypadat,“ zamýšlí se.
Dodal, že do konce mandátu současné vlády se změna nejspíše nestihne, ale případný nový kandidát na ministra spravedlnosti v příštím kabinetu by si měl promýšlet, s čím do funkce půjde. „Pak nemůže říci, že ho ten stav překvapuje,“ podotkl Vávra.
