Soudcovská unie

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra kritizuje návrh na zvýšení platů ústavních činitelů, který ve středu schválila vláda. Vadí mu, že jde prakticky o tutéž úpravu, kterou už v květnu zrušila ústavní instance, a zákon by tak mohl být v rozporu s ústavou. Kabinet se hájí argumentem, že platy soudců mají růst podle stejného vzorce jako u politiků nebo státních zástupců.

Zástupci soudců a státních zástupců jednali v úterý odpoledne s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) o zvýšení platů v příštím roce. Jurečka pro ně navrhl od ledna oproti současnému zákonu zvýšení o 6,9 procenta a stejně by podle ministra měly růst i platy politiků. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání tripartity řekl, že pokud vláda ve středu rozhodne o tom, aby politici dostali přidáno více než 1400 korun, což je částka, kterou od ledna dostanou zaměstnanci státu a veřejného sektoru, odbory znovu zahájí jednání o platech.

Platy pracovníků v justici byly nastaveny v době, kdy nejvyšší odbornost na soudě byla rychlá obsluha mechanického psacího stroje na začátku 90. let, řekl v pondělních Událostech, komentářích prezident soudcovské unie Libor Vávra. Od té doby stát podle něj klade čím dál vyšší nároky, ale nikdy tyto profese nepřeřadil do odpovídajících tříd. Poukázal na to, že pracovníci v justici mají méně peněz než jiní odborní státní zaměstnanci, a proto odcházejí například na obecní úřady. Všechny minulé vlády podle něj problém pouze jednorázově „zalepily“, ale nepřišly se systémovým řešením.

O využívání nových elektronických náramků pro vězně není mezi soudci zájem. V současnosti zařízení hlídají 31 domácích vězňů a čtyři obviněné, u kterých nahrazují vazbu. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí Probační a mediační služby Martin Bačkovský. Za dodání a provoz náramků na sedm let stát zaplatí přes 93 milionů korun. Nové náramky v Česku fungují čtvrt roku.

Prezident Petr Pavel vetoval novelu zákona, podle které by soudy od ledna přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Podle šéfa Soudcovské unie Libora Vávry je to otázka volby politiků. Účast laického prvku na soudním rozhodování je žádoucí, prohlásil Jiří Říha z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v úterních Událostech, komentářích.

Ústavní soud se bude znovu zabývat platy soudců, tentokrát kvůli započítání mateřské a rodičovské. Pražská soudkyně žaluje stát, protože její plat roste pomaleji kvůli tomu, že pečovala o dítě. Vláda odmítá, že by šlo o diskriminaci a plánuje se u Ústavního soudu hájit. Soudkyně, která stát zažalovala, kvůli výjimce není ve třetím platovém stupni, ale ve druhém. Příští rok pro ni přitom výjimka přestane platit, rodičovská se jí započítá a poskočí rovnou o dva stupně výš.

Stávka zaměstnanců soudů za vyšší platy ve středu omezila jejich provoz. Úředníci zavřeli například informační centra a podatelny, někde se odročila jednání. Stávku justiční odbory vyhlásily poté, co se minulý týden nedohodly s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) na zvýšení peněz o patnáct procent. Protestu se podle odborů zúčastnilo 95 procent z devíti a půl tisíce pracovníků soudů. Do jednodenní výstražné stávky se zapojili pracovníci všech soudů vyjma Ústavního. Akce se netýkala soudců, kteří ze zákona stávkovat nemohou. Stávkování nepřísluší ani justiční stráži. Zaměstnanci soudů zůstanou podle předsedkyně justičních odborů Anny Pospíšilové ve stávkové pohotovosti, dokud nebudou splněny jejich požadavky.

Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku ve čtvrtek vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo devadesát procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.

Soudní výslech svědka nebo znalce odkudkoli by mohla umožnit novela trestního řádu. Zatím musí během videokonference u vyslýchaného být soudem pověřený člověk, který zajišťuje, že výpověď nikdo další neovlivňuje. Výslechy jsou tak omezené na budovy soudů, věznic nebo policejních služeben. Proti videokonferencím bez kontroly na místě je ale Nejvyšší soud.

Soudní senát musel už v jednací síni veřejně odůvodnit své rozhodnutí, a je proto určitou chybou, že až dosud základní důvody neznáme, komentoval prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra případ opakovaného znásilnění dívky, za které dostal pachatel podmíněný trest. V Interview ČT24 Vávra řekl, že soud mohl vydat třeba tiskovou zprávu, ve které by důvody znovu shrnul. Zároveň dodal, že se stále pracuje na písemném vyhotovení rozsudku, které je vždy podrobnější.

Soudcovská unie České republiky nesouhlasí s chystanou úpravou platů soudců, kterou schválila Poslanecká sněmovna ve vládním konsolidačním balíčku. Zatímco nyní je plat soudců součinem průměrné mzdy v národním hospodářství a zákonného koeficientu tři, nově má koeficient klesnout na hodnotu 2,822. Může to mít negativní vliv na zájem o práci soudce, řekl novinářům prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra po dvoudenním sněmu této organizace v Přerově.

Do poslední chvíle nebude jasné, zda Senát schválí všechny kandidáty na Ústavní soudce, které horní komoře představil prezident, míní europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). V debatě bývalých ministrů spravedlnosti se s nynější poslankyní Helenou Válkovou (ANO) shodli na tom, že rozdílné názory části senátorů a prezidenta podtrhují demokratický výběr. Podle novinářky Andrey Procházkové debata v Senátu nastaví limity obou stran a může prezidentovi zmenšit prostor pro budoucí nominace.

Senátní výbor pro lidská práva v úterý doporučil schválit jako ústavní soudce někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu, bývalou šéfku Soudcovské unie Danielu Zemanovou i profesora ústavního práva Jana Wintra. U Baxy a Zemanové tak přijal opačné doporučení než minulý týden ústavněprávní výbor horní parlamentní komory.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vyjádřil překvapení, že senátní ústavě-právní výbor odmítl dvě z jeho tří nominací na pozice ústavních soudců. Počká si ale na výsledky hlasování horní komory, které se uskuteční příští týden. Podle oslovených zástupců horní komory by mohlo být jejich schvalování těsnější, než dříve předpokládali. O kandidátech a průběhu jejich slyšení ve výboru diskutovali v pořadu 90' ČT24 senátoři Zdeněk Hraba (STAN), Miroslava Němcová (ODS) a Jiří Růžička (za TOP 09) či ústavní právník Aleš Gerloch.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v úterý sdělil zástupcům justice, že stát uvažuje o faktickém zmrazení platů soudců a státních zástupců v příštím roce, a to zřejmě zásahem do platové základny. Po jednání to novinářům oznámil místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Šéf Soudcovské unie Libor Vávra konstatoval, že je předčasné v tuto chvíli vyhrožovat, nebo naopak chválit, protože politická jednání nejsou u konce. Blažek záměr, který je součástí vládního konsolidačního balíčku, pro média nekomentoval.

Prezident Petr Pavel navrhne na ústavní soudce bývalou šéfku Soudcovské unie Danielu Zemanovou a někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu. Vyplývá to z jeho aktuálního vyjádření. Pražský hrad by měl ještě během středy odeslat žádost Senátu o souhlas s jejich jmenováním, potvrdila mluvčí hlavy státu Markéta Řeháková. Pavel se také ještě ve středu sejde s dalším kandidátem.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne navštívil Senát, kde zároveň na jednání vystoupil s projevem. Hlava státu se zúčastnila schůze horní komory českého parlamentu po devíti letech. Pavel hovořil o procesu výběru ústavních soudců, které na jeho návrh schvaluje právě Senát, a vyzdvihl podobnosti fungování instituce prezidenta a horní komory parlamentu. Na schůzi senátoři kromě setkání s hlavou státu podpořili misi vojenských policistů na Ukrajinu.

Soudcovská unie kritizuje argumenty ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), kterými odůvodnil své rozhodnutí nejmenovat Aleše Novotného místopředsedou Krajského soudu v Brně. Blažek tvrdí, že Novotný se jako soudce svými rozhodnutími opakovaně podílel na tom, že státu vznikla škoda.

Platy ministrů, poslanců, senátorů nebo i soudců by od ledna mohly vzrůst. Z vládních stran totiž zní neochota dál zmrazovat výdělky ústavních činitelů. Jejich platová základna letos zůstala mimořádnou úpravou stejná jako loni a předloni. Koaliční politici tak nyní preferují automatickou valorizaci.

Česká vláda se vedle pomoci Ukrajině bude příští týden zabývat také rekordními cenami pohonných hmot. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet už kvůli válce navrhl v rozpočtu přesunout téměř tři miliardy korun a uvažuje i o novele státního rozpočtu.

Zástupci soudců si stěžují na údajné protiústavní zmrazení platů ústavních činitelů. Prezident Soudcovské unie České republiky Libor Vávra v pořadu Události, komentáře uvedl, že krok vlády porušuje demokratické principy. Za největší problém považuje to, že vláda o návrhu změn nediskutovala se zástupci justice, a zmínil, že novelu zákona hodlá napadnout u Ústavního soudu.

Senátoři ve čtvrtek umožnili zmrazení platů ústavních činitelů na loňské úrovni, přestože se k návrhu negativně vyjádřily dva klíčové výbory. Zákon bez projednání poslali prezidentovi. Horní komora také schválila zvýšení příspěvku na bydlení kvůli rostoucím cenám energií. Projednávání nastavení dotační podpory zemědělcům Senát neschválil.

Krajský soud v Ostravě potvrdil doživotní trest pro žháře z Bohumína na Karvinsku, a to za vraždu jedenácti lidí. Muž s žalobcem už před časem uzavřel dohodu. Rozhodnutí je pravomocné. V případě dohody o vině a trestu jde o postup, kdy obviněný slíbí, že se vzdá práva na projednání před soudem, a přizná vinu. Obžaloba poté požádá soud o mírnější trest. Odborníci se shodují, že je to změna v soudním procesu, která přináší jak ekonomické výhody, tak urychlení samotného procesu. Dohoda o vině a trestu byla hlavním tématem úterní Devadesátky ČT24.

Současný člen Nejvyššího správního soudu (NSS) Filip Dienstbier se stal kandidátem na předsedu tohoto soudu. Navrhla ho ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) na sněmu Soudcovské unie. Informaci přinesl server Česká justice. Podle Benešové s jejím návrhem souhlasil prezident Miloš Zeman.