Opoziční hnutí ANO vítá pondělní rozhodnutí prezidenta Petra Pavla vetovat novelu o platech veřejných činitelů. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se nediví, že se Pavel „odmítl podílet na chaotickém řešení vlády“. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že s výhradami prezidenta „v zásadě souhlasí“, nicméně si prý nedokáže představit, že je v současné situaci možné dojednat a schválit lepší řešení.
„Odmítl podíl na chaotickém řešení,“ vítá ANO Pavlovo veto
Dle vetované novely by se platy vrcholných politiků letos zvýšily skoro o sedm procent. Soudcům a státním zástupcům by měly s ohledem na zvyšování v minulých letech prakticky stagnovat. Prezidenta k vetování novely vyzvaly Soudcovská unie nebo Unie státních zástupců, podle nichž je úprava platů v justici v rozporu s loňským nálezem Ústavního soudu (ÚS).
„S výhradami pana prezidenta v zásadě souhlasím. Řadu z nich jsem v uplynulých měsících opakovaně veřejně vyjádřil. Nicméně předložený návrh je výsledkem velice komplikovaného schvalovacího procesu, na němž se mimo jiné podepsala i zcela nekonstruktivní opozice,“ uvedl ve vyjádření pro ČT premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že si „nedokáže dobře představit, že je v současné situaci možné dojednat a schválit lepší řešení.“
„Respektuji rozhodnutí pana prezidenta. Do konce února budeme chtít situaci řešit tak, že se vyplatí zálohy podle výše platů v minulém roce. O dalším postupu rozhodne Poslanecká sněmovna,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Také šéf koaličních lidovců Marek Výborný respektuje rozhodnutí prezidenta a uvedl, že má na rozhodnutí právo. „Bohužel tím samotný problém neřeší. Dlouhodobě tvrdím, že politici si nemají rozhodovat o svých platech. A jakkoli jsme to opakovaně zásahy porušovali, tak by bylo třeba tuto praxi ukončit a platy by měly klesat či růst podle platů ve veřejné sféře,“ míní. Nyní bude rolí šéfů klubů ve sněmovně, aby jednali o většině k přehlasování veta, nebo o nové definitivní úpravě respektující nález ÚS, dodal.
6 minut
Události: Prezident Pavel vetoval novelu o zvýšení platů ústavních činitelů
Rakušan: Sněmovna se veto pokusí přehlasovat
Sněmovna se musí pokusit veto prezidenta přehlasovat, sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Osobně to vnímám jako ponaučení, že do fungujícího systému, kde jsou platy jasně navázány na výkon ekonomiky, se nemá ani navzdory tlakům populistů sahat,“ dodal.
„V tuto chvíli situaci analyzujeme,“ řekl sněmovní kancléř Martin Plíšek. Je to podle něho poprvé, co takový stav nastal, postup má navrhnout legislativní odbor. Plíšek uvedl, že jej bude konzultovat i s dalšími ústavními institucemi a očekává stanovisko ministerstva práce a sociálních věcí. Předpokládá, že řešení oznámí sněmovní kancelář v úterý, pokud do té doby shromáždí všechny potřebné informace.
8 minut
Vyjádření Aleny Schillerové (ANO) k prezidentskému vetu platové novely
„Nedivím se, že se prezident odmítl podílet na chaotickém řešení, které Fialova vláda připravila nejen pozdě, ale také špatně a navíc v rozporu s nálezem ÚS. Přestože jeho nález ohledně platů soudců je z května, Fialova vláda na něj reagovala až na podzim po krajských volbách, a to navíc způsobem, který ho vůbec nerespektoval,“ uvedla Schillerová. Kabinet v čele s ministrem práce Jurečkou podle ní nese plnou zodpovědnost za vzniklý chaos. Podotkla, že ANO navrhovalo zmrazení alespoň na určitou dobu, než vydiskutují nastavení automatu, na kterém by byla shoda, což se ale nestalo.
Zopakovala, že hnutí ANO se nebude podílet na přehlasování prezidentova veta. Zmínila také, že nezbyde nic jiného, než společně zasednout k jednacímu stolu a řešit nastavení soudcovských platů.
Další místopředseda ANO Robert Králíček na síti X napsal, že snad poprvé cítí, že Pavel poslouchá opozici a experty. „Vetování zákona, který zvyšuje platy politiků a soudců, je pro mě první jiskřička naděje, že žijeme v zemi, kde prezident není jen stroj na podpisy,“ míní.
„Rozhodla soudcovská lobby“
Šéf opozičního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura napsal, že Pavel nevetoval zákon kvůli jeho nemravnosti. „Ale proto, že návrh nepřidával soudcům tak, jak by podle Ústavního soudu měl. Jinými slovy v rozhodování prezidenta nehrál roli názor občanů, ale rozhodla soudcovská lobby,“ uvedl. Připomněl návrh SPD zmrazit platy politiků na pět let.
Šéf Pirátů Zdeněk Hřib plně souhlasí s prezidentovým názorem, že je potřeba najít systémové řešení, které zamezí nekonečným debatám a nebude každoročně brzdit sněmovnu v době, kdy je potřeba řešit životní náklady či problémy s bydlením. „To Piráti udělali, navrhli systémové řešení, ale ostatní to zařízli. Neprošlo nám ani osekání přemrštěných poslaneckých náhrad na dopravu,“ uvedl.
Podle pirátského poslance a bývalého šéfa strany Ivana Bartoše se veto dalo čekat. Každoroční debaty o platech politiků a dalších ústavních činitelů považuje za únavné. „Jen odvádějí pozornost od skutečně důležitých témat. Upřímně bych si přál, aby ministři Jurečka a (ministr spravedlnosti Pavel) Blažek (ODS), kteří věděli, že jsou v zákoně chyby, dokázali stejně vášnivě bojovat i za dostupné bydlení, které už půl roku leží ve sněmovně ladem,“ dodal.
Vávra: Systém se stává předmětem politického boje
Prezident Soudcovské unie Libor Vávra okomentoval, že je za veto rád a podotkl, že zákon byl opravdu přijat vadně, a to jak procesně, tak obsahově. „Samozřejmě, že to dopadá nejen na soudce a státní zástupce, ale také se proti tomu velmi tvrdě ohradil i Svaz měst a obcí, protože to dopadalo na starosty obcí z hlediska jejich odměňování,“ dodal s tím, že vad, které nebyly pečlivě probrány, bylo mnohem více. Vyjádřil však obavu, že čas, který má nyní sněmovna k dispozici a situace před volbami „asi k věcnému řešení příliš nepřispěje.“
7 minut
Prezident soudcovské unie Libor Vávra k prezidentskému vetu platové novely
Podle něj jsou platy ústavních činitelů nastaveny systémově správně už od roku 1995. „Potíž je, že v různých situacích část politické reprezentace z důvodů asi vyjít vstříc náladám voličům se snaží platy politiků mrazit nebo snižovat, a v důsledku toho to zasáhne i další činitele, jimž je tím zákonem plat upraven,“ míní Vávra.
Jednou z možných variant je podle něj oddělení jednotlivých složek. Nicméně původní ambice, aby platy všech tří ústavních složek byly provázané, je podle něj správná, „ale bohužel se stává předmětem politického boje“. „Jsou země, kde je velmi podobná úprava, ale nikdy politická reprezentace nepřistoupila k tomu, aby do jisté míry populisticky na svých platech hrála politické hry, takže automat běží a pro občana je to naprosto neutrální záležitost, pokud je zákon nastaven spravedlivě, což podle mého názoru ten náš zákon spravedlivě je,“ uzavřel.
6 minut
Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna k prezidentskému vetu platové novely
Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna veto také přivítal. „Skutečně byl návrh zákona jednoznačně protiústavní a prezident republiky jako nejvyšší ústavní činitel se postavil na obranu ústavnosti,“ okomentoval. Podle něj by poslanci měli od prosazování zákona ustoupit. Dodal, že by měli politici zahájit seriózní debatu o tom, jak by měly platové podmínky ústavních činitelů v Česku vypadat do budoucna.
I on podotkl, že nastavení platového automatu bylo správné. „Kdyby měl šanci prokázal svoji životaschopnost a funkčnost, tak bychom se i vyhnuli neustálým každoročním debatám o tom, co s tím zákonem, jak ho změnit a i veřejnost by si zvykla, že odměňování ústavních činitelů nějak funguje,“ míní s tím, že po pár letech, kdy by do zákona nebylo zasahováno, tak by ani veřejnost nebrala platy politiků tak na zřetel.
Politologové: Osud platové novely ve sněmovně je nejistý
Podle Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci jsou prezidentovy výtky zásadní a je podle něj možné, že některý z vládních poslanců, případně některá strana už nebude chtít nést odpovědnost za práci ministerstva práce a sociálních věcí. Prezident podle něj vytkl vládě věci, které se nejčastěji objevovaly ve veřejném prostoru, zejména to, že nejde o systémový krok. „Pravděpodobně toto bylo něco, za co nechtěl prezident nést odpovědnost,“ míní politolog.
Podle politologa z Univerzity Karlovy (UK) Josefa Mlejnka je těžké říci, jak se sněmovna nyní zachová. „Je možné, že přijme nějakou upravenou verzi,“ uvedl. Považuje prezidentovo zdůvodnění veta za reálné, nejenom navenek mediální. „Tedy že novela by patrně stejně skončila u Ústavního soudu, který by ji zneplatnil. A také, že novela neřeší problém podstatně, že je pouze nějakým dočasným, přechodným řešením,“ napsal.
„Ačkoliv vláda má dostatek hlasů na přehlasování prezidentova veta, pro mě osobně je otázkou, jestli k tomu vůbec sáhne,“ míní další politolog z UK Aleš Michal. Znamenalo by to podle něj znovu na parlamentní půdě vést o tématu diskusi v předvolebním období. „Což by logicky nahrávalo spíš opozičním stranám,“ podotkl. Podle něj se dá prezidentovo rozhodnutí vykládat jako snaha poukázat na některé technické problémy, které přijetí doprovázely.
15 minut
90′ ČT24: Prezident Pavel vetoval novelu o platech ústavních činitelů
„Je to taky další z případů, kdy prezident vystupuje proti vládním stranám a jejich koncepci v některých případech přijmout návrhy vycházející z kompromisů, které mají za jeden z cílů nepoškodit vládní strany před volbami v očích voličů,“ míní.
„Část politiků chce evidentně prezidentské veto přehlasovat. Na druhou stranu si nelze nevšimnout toho, že řada vládních politiků včetně premiéra akceptuje argumentaci prezidenta Pavla. Takže já bych si úplně stoprocentně nevsadil na to, že tady bude jednoznačná snaha vládní koalice to veto přehlasovat bez jakékoliv debaty,“ sdělil politolog z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK Miloš Brunclík.
