Státní zástupci

Poslanci schválili novelu o platech ústavních činitelů, kterou prezident Petr Pavel dříve vetoval, zejména kvůli nastavení soudcovských platů. Sněmovna následně přehlasovala také senátní veto novely energetického zákona. Schůze byla poté přerušena.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) má vážné pochybnosti, jestli vedení justice mělo právo za letošní leden vyplatit soudcům a státním zástupcům zvýšené platy. České televizi to řekl prezident NKÚ Miloslav Kala. Po loňském rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) od nového roku chybí klíčové číslo, podle kterého stát výdělky vypočítává. A nový zákon dosud neplatí.

Opoziční hnutí ANO vítá pondělní rozhodnutí prezidenta Petra Pavla vetovat novelu o platech veřejných činitelů. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se nediví, že se Pavel „odmítl podílet na chaotickém řešení vlády“. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že s výhradami prezidenta „v zásadě souhlasí“, nicméně si prý nedokáže představit, že je v současné situaci možné dojednat a schválit lepší řešení.

Prezident Petr Pavel vetoval novelu o růstu platů vrcholných politiků či soudců. Dostane ji tak k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.

Soudcům a státním zástupcům vzroste v lednu jejich platová základna na trojnásobek průměrné mzdy z roku 2023. A to přesto, že v zákoně, který to upravuje, násobek pro tento výpočet momentálně není. Platy soudců tak budou v lednu oproti prosinci vyšší téměř o sedm procent, u státních zástupců skoro o čtrnáct. Zástupci justice opírají svůj nárok o rozhodnutí Ústavního soudu z minulého května.

Pokud by prošel koaliční návrh na růst platů ústavních činitelů o téměř sedm procent, soudcům by platy reálně klesly, míní prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra. Přesto by výpočet výdělků politiků od těch soudcovských neodděloval. Jiní hosté ve vysílání ČT24 naopak o této možnosti hovořili. Politický analytik Lukáš Jelínek se například domnívá, že některý z návrhů navzdory „povinnému obstrukčnímu kolečku“ opozice nakonec projde.

Prezident Petr Pavel řekl, že je připraven bez odkladu podepsat změnu, která do zákona vrací základnu pro výpočet platů soudců, státních zástupců i vrcholných politiků. Po zásahu Ústavního soudu od prvního ledna nebude podle čeho stanovit výplaty zmíněných profesí. Úprava ale ještě neprošla ani Poslaneckou sněmovnou a Senát se jí bude zabývat až 28. ledna.

Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou sto tisíc korun. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun. Ministři se naopak neshodli na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro.

Platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců se příští rok zvýší o 6,95 procenta, schválila vláda. Další peníze, které byly zahrnuté v rozpočtu na původně navrhovaný vyšší růst, se využijí na vyšší platy administrativních pracovníků v justici, bude to až 700 milionů korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po jednání kabinetu informoval o růstu platů o 6,9 procenta. Podle něj zvýšení platů odpovídá vývoji mezd v celé společnosti.

Zástupci soudců a státních zástupců jednali v úterý odpoledne s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) o zvýšení platů v příštím roce. Jurečka pro ně navrhl od ledna oproti současnému zákonu zvýšení o 6,9 procenta a stejně by podle ministra měly růst i platy politiků. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání tripartity řekl, že pokud vláda ve středu rozhodne o tom, aby politici dostali přidáno více než 1400 korun, což je částka, kterou od ledna dostanou zaměstnanci státu a veřejného sektoru, odbory znovu zahájí jednání o platech.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne politikům pro příští rok růst platů o 6,9 procenta. Debatu chce vést i o tom, aby se výdělek soudců a státních zástupců zvedal stejným tempem jako ostatním ústavním činitelům a nenavyšoval se případně výrazněji. Navyšovat by se měly stejně jako platy a mzdy v zemi, řekl v pořadu Partie televize CNN Prima News. Podle původního návrhu by se odměňování ústavních činitelů mělo příští rok upravit o téměř 14 procent. Opozice či odbory to kritizovaly. Vláda by měla o navýšení znovu jednat ve středu.

Po zaměstnancích soudů míří do stávky také zaměstnanci státních zastupitelství v Praze. Stávka má začít v pátek 11. října a trvat bude do úterý 15. října. Celkem zůstanou zaměstnanci Městského státního zastupitelství v Praze a všech pražských obvodních státních zastupitelství s výjimkou Prahy 6 ve stávce tři dny. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli předsedkyně stávkového výboru Iva Jurová a mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Do stávky se podle Cimbaly zapojí více než devadesát procent zaměstnanců.

Poslanci se v úterý zabývali například zvýšením postihů za nezavedení léků do evidence v lékárnách, změnami ve jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců, zpřísněním pravidel proti praní špinavých peněz či novým zákonem o zbraních a střelivu. Předlohy byly ve druhém čtení, v němž mohou zákonodárci uplatňovat pozměňovací návrhy. Schvalování programu schůze zabralo skoro dvě a půl hodiny. Většinu času vyplnilo vystoupení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

Platy politiků, soudců a státních zástupců by měly být letos od února stejně vysoké jako loni. Vláda ve středu schválila novelu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která počítá se zmrazením jejich platové základny, řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda chce podle něj předlohu projednat ve stavu legislativní nouze. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že novela by měla vyhovět i starším rozhodnutím Ústavního soudu, protože u soudců neohrozí jejich nezávislost.

Poslancům a senátorům vzroste od ledna jejich měsíční plat o 5,5 tisíce korun. Ministři si polepší o 10,5 tisíce měsíčně. A například prezident o téměř 18 tisíc. Podle nejnovějších dat statistiků to spočítala Česká televize. Platy ústavních činitelů poslanci navázali na průměrnou mzdu v české ekonomice a rostou na rozdíl od platů učitelů, policistů či hasičů automaticky. Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl v létě platy politiků zmrazit. Poslanci se ale zákonem odmítli zabývat. Mimo jiné s argumentem, že ho premiér předložil pozdě.

U českých soudů leží nejméně nevyřízených případů za posledních 25 let. Po loňských omezeních spojených s covidem soudy na jaře rozhodly podobný počet sporů jako před epidemií. Počet trestních kauz se snížil.

Odměny pro představitele obcí a krajů by se v příštím roce neměly ani zvýšit, ani snížit. Na pondělním zasedání to na návrh ministerstva vnitra schválila vláda, uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Jeho úřad v návrhu argumentoval tím, že rozpočty samospráv poznamená pandemie covidu-19, takže by je neměly zatížit další povinné výdaje. Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv podmínily souhlas tím, že se stejně bude zacházet i s platy poslanců či senátorů. Pokud by se jejich platy zvýšily, žádají pro starosty, hejtmany a zastupitele pětiprocentní růst odměn. Hamáček očekává, že se nebudou měnit ani odměny ústavních činitelů.

Ministryně spravedlnosti slíbila ústupky ve svém návrhu změn pro vedoucí státní zástupce. Po kritice opozice, neziskových organizací i samotných žalobců chce Marie Benešová (za ANO) urychlit zavedení neodvolatelnosti nejvyššího státního zástupce a změnit složení komisí pro výběr vedoucích žalobců tak, aby většinu nejmenoval šéf resortu.

Soustava českých soudů a státních zastupitelství by měla v budoucnu zeštíhlet a ze stávajících čtyř stupňů (okresní, krajský, vrchní a nejvyšší) přejít na tři. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se na tom shodl s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO). Chystaný plán na zavedení funkčních období pro špičky žalobců podporuje rovněž, jeho úřad ho nyní bude připomínkovat.

Nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvažuje o zásadním zeštíhlení justiční soustavy v Česku. Dosavadní čtyřstupňový systém soudů a státních zastupitelství by nahradil třístupňový, z něhož by vypadly vrchní soudy a vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci. Benešová v rozhovoru pro čtvrteční Lidové noviny (LN) uvedla, že je to zatím její předběžná úvaha, počká na analýzu práce obou vrchních státních zastupitelství i názor odborníků a bude respektovat většinový názor.