Platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců se příští rok zvýší o 6,95 procenta, schválila vláda. Další peníze, které byly zahrnuté v rozpočtu na původně navrhovaný vyšší růst, se využijí na vyšší platy administrativních pracovníků v justici, bude to až 700 milionů korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po jednání kabinetu informoval o růstu platů o 6,9 procenta. Podle něj zvýšení platů odpovídá vývoji mezd v celé společnosti.
V návrhu státního rozpočtu vláda původně plánovala zvýšení platů bezmála o čtrnáct procent. Ministři už před jednáním kabinetu připouštěli, že aktuální návrh Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na zvýšení platů o 6,95 procenta považují za přijatelný kompromis. Argumentovali, že podobně má růst i průměrná mzda v celé ekonomice.
„Je-li to růst průměrné mzdy v tomhle roce, tak je to asi přijatelné řešení,“ uvedl před jednáním kabinetu ministr školství Mikuláš Bek (STAN). „Já lidem prostě nedokážu vysvětlit, že by nám měly růst platy o čtrnáct procent a jim rostou o šest. To se těžko vysvětluje,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS).
Třeba řadový poslanec nebo senátor bez funkcí by měsíčně dostali navíc přes sedm tisíc. Ministrovi nebo místopředsedovi jedné z parlamentních komor vzroste plat na téměř 209 tisíc měsíčně. Předseda vlády, šéfka sněmovny nebo předseda Senátu si polepší měsíčně o víc než devatenáct tisíc na 294 tisíc korun. Nejvíc dostane přidáno prezident republiky. Bude pobírat o 24 tisíc víc než letos.
ANO chce platy zmrazit
Podle deníku Blesk je součástí schváleného návrhu i zavedení finančních náhrad pro manželku prezidenta, které se budou vyplácet z prezidentových náhrad. Pro příští rok by náhrada pro první dámu měla být zhruba 100 tisíc korun měsíčně. Ministerstvo původně navrhovalo, aby se náhrada pro partnerku prezidenta vyplácela nad rámec těch pro hlavu státu. Prezident Petr Pavel minulý týden uvedl, že žádal ministerstvo o převedení části svých náhrad na manželku, ne o peníze navíc. Návrh na náhrady pro první dámu vyvolal kritické reakce opozice.
Návrh na růst platů musí ještě schválit zákonodárci. Kupka řekl, že vláda chce s opozicí jednat o podpoře. Za důležité považuje schválit zákon před koncem roku, aby bylo zřejmé, jak bude v příštím roce odměňování soudců i politiků nastaveno. Opoziční hnutí ANO nicméně už oznámilo, že chce navrhnout zmrazení platů politiků na pět let. Ve středu kvůli tomu poslanci hnutí požádali o svolání mimořádné schůze sněmovny.
„Ve veřejném sektoru dva roky dali jednu velkou nulu. Od 1. ledna tam chtějí dát 1400 korun, v ostatním zbytku ekonomiky reálné mzdy v podstatě nerostly, pokud se nepropadaly,“ tvrdí místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová. „V době, kdy se Česká republika poměrně rychle zadlužuje a kdy ekonomika prakticky neroste, tak není obhajitelné zvyšování platů politiků vůbec v žádné rovině,“ dodal místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
„Je pochopitelné, aby politici, soudci i státní zástupci sledovali vývoj průměrných mezd ve veřejném sektoru i v celé ekonomice,“ řekl naopak Kupka. Vláda podle něj rozhodla o tom, že by všem třem těmto skupinám měly platy vzrůst o stejné procento.
Kupka se neobává toho, že soudci vládní rozhodnutí znovu napadnou. Za silný argument považuje to, že návrh počítá se solidaritou uvnitř justice, kdy část peněz vyčleněnou na růst platů soudců a státních zástupců dostanou administrativní pracovníci, kteří jsou podle ministra nedostatečně ohodnoceni.
Navržený růst platů politiků kritizují i odbory. Kvůli němu chtějí znovu otevřít jednání o platech pro příští rok v celé veřejné sféře. Původně vyjednali plošné zvýšení tarifů pro většinu státních zaměstnanců o 1400 korun měsíčně.
Platy poslanců, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších funkcionářů se vypočítávají s pomocí koeficientu a průměrné měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců za předloňský rok. „Podle schváleného návrhu bude platová základna soudců v roce 2025 činit 2,822násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za předminulý rok. Platová základna státních zástupců bude představovat 90 procent platové základny soudců, zatímco představitelé státní moci budou pobírat 83,3 procenta základny soudců,“ uvedlo ministerstvo práce.
V minulých letech se kvůli krizovým situacím zmrazily. Soudci se obrátili na Ústavní soud. Ten konstatoval, že snížení jejich platů po trvalé změně koeficientu odporuje ústavnímu pořádku. Ministerstvo práce následně připravilo novelu, která upravuje podle soudního stanoviska pravidla pro všechny ústavní činitele. Ústavní soud ale upozornil na to, že se ústavností snížení platů politiků nezabýval.
