Politici

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel a další politici, diplomati nebo skauti.

Politici, kteří působí paralelně v obecní a krajské samosprávě, budou dál dostávat snížené odměny. Ústavní soud zamítl návrh na zrušení právní úpravy. Plnou odměnu těmto politikům od letoška vyplácí jen jeden samosprávný celek, zatímco druhý ji snižuje na 40 procent částky, na kterou by měli nárok, pokud by působili jen v jednom zastupitelstvu. Návrh podala skupina 22 senátorů.

Lidé se v úterý v Praze sešli na podporu Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT). Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Akce začala na Staroměstském náměstí, někteří demonstranti měli české vlajky a transparenty. Po projevech vyrazili k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali. Akce se podle informací policejního mluvčího Jana Rybanského obešla bez narušení veřejného pořádku.

Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.

Jak opravit čtyřicet let zanedbávané domy a byty, ale zároveň nastavit přijatelné nájemné. Problém, který před pětatřiceti lety začali řešit nejen politici. Hlasitě se začali ozývat ti, kteří dostali v restituci zpět své nemovitosti, a někdy i ti, kteří v nich bydleli. Nájemné sice postupně růst začalo, jeho regulace ale definitivně skončila až na konci roku 2012.

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že pokud odpůrci demokracie útočí, musí být demokracie připravena bránit se atakům. Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Návrh na zrušení trestného činu podepsalo 24 senátorů, podle kterých je úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná, a navíc se do trestního zákoníku dostala jako protiústavní přílepek.

Okresní soud v Havířově se začal zabývat případem machinací při zadávání veřejných zakázek kvůli opravám městských bytů v Havířově na Karvinsku. Všech sedm obžalovaných se před soudem přiznalo. Uznali vinu a souhlasili s tresty navrženými státním zástupcem. Hrozí jim převážně ty podmíněné. Výjimkou je bývalý vedoucí provozně investičního odboru Městské realitní agentury (MRA) Havířov Marek Klimša. Pro něj žalobce požaduje sedmiletý nepodmíněný trest.

Platy vrcholných politiků vzrostou od ledna zhruba o pět procent. Premiér a předsedové parlamentních komor budou vůbec poprvé brát více než 300 tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance se zvýší o 5500 na 115 tisíc. Prezident bude dostávat 383 200 korun, o 18 200 korun víc než letos. Vyplývá to ze sdělení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o vyhlášení platové základny, z níž se platy odvozují.

Předsedou jihomoravské krajské organizace občanských demokratů se na regionálním sněmu v Brně stal dosavadní místopředseda Jiří Crha. Vedením byl už pověřený, a to od června, kdy bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek kvůli bitcoinové kauze pozastavil členství v ODS a oznámil rezignaci na funkci předsedy. Na celostátního předsedu sněm nominoval místopředsedu strany a ministra dopravy v demisi Martina Kupku. O nástupci Petra Fialy se rozhodne v lednu.

Ministerské nominace schválí koaliční rada vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů v úterý, řekl v Otázkách Václava Moravce místopředseda ANO Karel Havlíček. Pokud jde o nominaci Filipa Turka (Motoristé) do křesla šéfdiplomata, je rozhodnutí na Motoristech, shodli se Havlíček a šéf poslanců SPD Radim Fiala. Podle europoslance Jana Farského (STAN) se debatou o nominacích přeskakuje první krok, a to vyřešení možného střetu zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Hosté řešili také záměr vznikající koalice zmrazit platy politiků od 1. ledna 2026.

Poslanci si v tajné volbě zvolili nové vedení sněmovny. Předsednické křeslo získal lídr SPD Tomio Okamura, hlas mu dalo 107 poslanců. O funkci se ucházel také někdejší místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), který obdržel 81 hlasů. Zákonodárci také zvolili první dva místopředsedy – Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Další dva kandidáti Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti) nyní neuspěli, na ustavující schůzi zvoleni nebyli.

Policie v Belgii zadržela tři mladé muže, které podezřívá z přípravy útoku na politiky, zřejmě mimo jiné na premiéra Barta de Wevera. Ve čtvrtek o tom podle agentury AP informovaly místní prokuratura a policie. Podezřelí podle dostupných informací chystali útok pomocí dronu, jenž měl nést výbušniny. Existují také náznaky, že plány na útok byly inspirované činy džihádistů, uvedla prokuratura.

Tomáš Čermák, jenž dostal trest pět a půl roku vězení za podporu a propagaci terorismu, neuspěl s ústavní stížností. Ústavní soud (ÚS) ji odmítl, sdělila mluvčí soudu Kamila Abbasi. Stížnost směřovala proti verdiktu, který koncem roku 2023 potvrdil i Nejvyšší soud. Čermák v době pandemie onemocnění covid-19 veřejně vyzýval k násilí na politicích, překročil tak prý meze svobody projevu.

Slovenský prezident Peter Pellegrini vyzval vládu premiéra Roberta Fica (Smer), aby se nevzdalovala od partnerů v Evropské unii a NATO a varoval před vážnými následky případné konfrontace. Pellegrini to uvedl v Národní radě, kde poprvé od loňského zvolení hlavou státu přednesl zprávu o stavu země. Rovněž řekl, že slovenští politici neřeší skutečné problémy, ale nabízejí zástupná témata, která vyvolávají emoce a nenávist.

Tuzemští politici věří, že papež Lev XIV. může spojovat. Nově zvolené hlavě katolické církve gratulují. Premiér Petr Fiala (ODS) papeži popřál, aby jeho působení světu přineslo pokoj a porozumění, šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zase přála sílu chránit ty nejzranitelnější. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je zvolení v den 80. výročí konce jedné z nejhorších válek symbolické a představuje naději pro celý svět. Výběr nástupce zesnulého papeže Františka zhodnotili také pražský a olomoucký arcibiskup Jan Graubner a Josef Nuzík.

Proč někteří Češi rezignovali na volby? Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi je jedním z hlavních důvodů to, že nemají koho volit. U některých dalších je příčinou fakt, že se o politiku vůbec nezajímají. Další nevoliči pak míní, že volby nic nezmění. K tomu, aby přišli hlasovat, by je motivovalo, kdyby viděli reálné dopady voleb a změny k lepšímu a kdyby politici plnili své sliby. Výsledkům průzkumu se věnovaly i Události, komentáře moderované Barborou Kroužkovou.

Spojenými státy se ve velkém šíří šikana politických a názorových protivníků. Stěžují si na ni veřejně činní liberálové i konzervativci. V rozdělené americké společnosti se podle nich hojně vyskytuje takzvaný swatting, pojmenovaný po policejní zásahové jednotce swat. Jde o falešné nahlášení výbušniny či třeba vraždy, avšak s všudypřítomnými zbraněmi nebo s přehnanou reakcí policistů může skončit špatně. Situace je natolik vážná, že se jí zabývá už i Bílý dům.

Nejistota do poslední chvíle. Vládní strany stále neví, jestli se jim v úterý podaří ve sněmovně přehlasovat prezidentské veto růstu platů ústavních činitelů. Přiznávají to koaliční lídři. Na opětovné schválení zákona zvyšujícího platy ústavních činitelů o téměř sedm procent potřebuje vláda podporu 101 koaličních zákoonodárců. Má jich sice o tři víc, všichni ale nejsou rozhodnutí hlasovat pro.

Prezident Petr Pavel vetoval novelu o růstu platů vrcholných politiků či soudců. Dostane ji tak k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.

Senát umožnil přijetí novely o zvyšování platů veřejných činitelů. Přímo ji sice neschválil, ale ani nijak nepozměnil. Senátoři měli výhrady vůči omezení platů v justici nebo krácení odměn některých místních politiků. Na žádných změnách předlohy se ale neshodli. Prezident Petr Pavel tak novelu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní komora na projednání běžných zákonů má. V případě platové novely tato lhůta skončí 16. února, což zkomplikuje výpočet lednových mezd.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) tvrdí, že čeští politici zasahují do záležitostí Slovenska. Prohlásil, že výpady vůči němu mají sloužit k pošpinění expremiéra Andreje Babiše (ANO). Zároveň navrhl, aby právo Evropské unie a mezinárodní smlouvy ohledně kulturně etických otázek už neměly přednost před slovenskou ústavou. Zopakoval, že do ústavy chce doplnit rovněž ustanovení, že země uznává jen dvě pohlaví. Změny zdůvodnil snahou vytvořit hráz proti progresivismu.

Senát podpořil novelu zbraňového zákona, která od přelomu roku ukládá prodejcům zbraní a střeliva povinnost hlásit policii podezřelé nákupy. Senátoři také schválili rozšíření státních podpor na tvůrce videoher a zavedení dvoustupňového kárného řízení pro soudce a žalobce. Bez úprav prošla také novela služebního zákona. Horní komora odmítla návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.