Politici strana 2 z 2

Platy politiků, soudců a státních zástupců by měly být letos od února stejně vysoké jako loni. Vláda ve středu schválila novelu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která počítá se zmrazením jejich platové základny, řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda chce podle něj předlohu projednat ve stavu legislativní nouze. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že novela by měla vyhovět i starším rozhodnutím Ústavního soudu, protože u soudců neohrozí jejich nezávislost.

Sedm desítek lidí stále čeká na to, až si budou moci z rukou prezidenta republiky převzít vyznamenání. Hrad ceremoniál tradičně připadající na státní svátek 28. října kvůli hospitalizaci prezidenta odsunul na 1. ledna, nakonec byl zrušen i tento termín. Státní vyznamenání se nepředávala ani v roce 2020, a to kvůli tehdejší pandemické situaci.

Platy politiků v příštím roce vzrostou zhruba o šest procent. Novela, která počítala s jejich zmrazením, neprošla parlamentem. Ve sněmovně už čekají další podobné návrhy. Podle zástupců opozice, kteří je předkládají, jsou výdělky ústavních činitelů dost vysoké už teď.

Současnou pandemickou vlnu provází vzedmutí agrese proti zdravotníkům. Ke stupňování napětí jen přispívají sociální sítě, které konflikty ve společnosti prohlubují. Spor mezi zastánci a odpůrci vakcín na internetu teď například provází šíření příspěvků, které kritikům očkování přisuzují falešné výroky. Společnost se tak dál štěpí, uvedl komentátor Deníku N Petr Koubský. Podle přednosty Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Marka Orko Váchy nemůže být lež v diskusi legitimním nástrojem. Koubský a Vácha byli hosty pořadu Události, komentáře.

Cenzura přináší větší problémy než neregulovaná svoboda projevu, myslí si profesorka z New York Law School Nadine Strossenová. Na veřejný diskurz mají dohlížet sami občané, tvrdí v rozhovoru pro Události, komentáře autorka knihy Nenávist a proč bychom se měli bránit pomocí svobody projevu, nikoliv cenzurou. Otázky pokládal moderátor Michal Kubal.

Rok 1991 se nesl ve znamení česko-slovenských jednání a dohadů o budoucím státoprávním uspořádání, tedy zda zůstane československá federace, nebo se rozdělí na samostatné státy. Jednání národních rad selhala a ve společnosti narůstala nejistota z budoucnosti. Proto v den dvouletého výročí událostí 17. listopadu 1989 přednesl prezident Václav Havel v televizi jeden ze svých zásadních projevů. Oznámil, že předloží ke schválení pět návrhů zákonů, včetně prezidentské pravomoci vyhlásit referendum. A obrátil se na veřejnost s žádostí o podporu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Slováci si letos poprvé připomínají jako státní svátek 28. říjen, tedy vznik samostatného Československého státu. Hodnoty s první republikou spojené, jako je demokracie a pravda, jsou podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové důležitým odkazem i pro současné Čechy a Slováky. Uvedla to v mimořádném Interview ČT24.

Do 8. listopadu musí být jasno, zda prezident republiky Miloš Zeman může, nebo nemůže vykonávat své pravomoci, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce kandidát na premiéra Petr Fiala, lídr koalice SPOLU. „Do té doby se až tak moc neděje,“ doplnil. Tuto záležitost považuje za ústavně-právní aspekt aktuální situace, kdy je prezident v nemocnici.

Poslanci na odpolední mimořádné schůzi schválili vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na následujících pět let. U novely vláda chtěla, aby ji sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení. Pokud by se nynější zákonná pravidla nezměnila, tyto platy by od ledna vzrostly zhruba o šest procent. Vládní novelu posoudí Senát.

Politici reprezentující vládní strany vyzdvihli v debatě volebních lídrů ze Středočeského kraje úroveň demokracie v České republice. Část opozičních politiků proti současnému stavu měla dílčí výhrady, obávají se zejména toho, aby se pojetí demokracie nesmrsklo jen na volby. V debatě zazněl i povzdech nad chybějícím zákonem o obecném referendu. Hosty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.

Desítky tisíc Španělů protestují v Madridu proti vládnímu plánu udělit milost dvanácti katalánským politikům, kteří byli odsouzeni kvůli neúspěšnému pokusu o vyhlášení nezávislosti regionu v roce 2017. Demonstranti považují pokus katalánských politiků za ohrožení národní jednoty, uvedla agentura Reuters.

Politici se s lepšící epidemickou situací vracejí k zahraničním cestám. Třeba prezident Miloš Zeman tento týden navštívil Rakousko a v neděli odlétá na summit NATO do Bruselu. Senát zase počítá s návštěvou Braniborska, Saska a Španělska.

Návrh komunistů, aby novináři veřejnoprávních médií podávali majetková přiznání, překvapivě podpořila ministryně spravedlnosti i někteří poslanci vládního hnutí ANO. Kabinet Andreje Babiše přitom stejný návrh odmítl. Podle KSČM redaktoři České televize a Českého rozhlasu ovlivňují veřejné mínění a jsou placeni z veřejných peněz, proto by měli stejně jako třeba poslanci nebo starostové přiznávat majetek.

Od noční schůzky na Vyšehradě uplynul víc než týden, téma je ale v médiích stále aktuální. Jedna noční fotografie zapříčinila výměnu ministra zdravotnictví uprostřed koronavirové krize. Na předmět schůzky jsou neustále dotazovaní její účastníci a otazník stále visí i nad tím, co stálo za pořízením fotografie, která vše odstartovala. Paparazzi svoje zdroje, stejně jako třeba investigativní novináři, nezveřejňují. Pozadí této „noční akce“ se s bývalými lidmi z bulváru snažil rozplést pořad Newsroom ČT24.

Koaliční strany se dohodly na pravidlech kurzarbeitu. Zkrácenou práci s částí výdělku od státu by mohl povolit jedině kabinet při vážném ohrožení ekonomiky. Lidé by za neodpracované hodiny dostávali 70 procent čistého, nejvýš ale celostátní průměrnou mzdu. Firma by za tu dobu hradila sociální odvody ze 70 procent hrubého výdělku, zdravotní pojištění by se platilo z celé běžné mzdy, uvedlo na webu ministerstvo financí. Vláda bude kurzarbeit projednávat znovu v pátek.

Čína se v poslední době snaží oslovovat a získávat pro spolupráci příslušníky českých bezpečnostních složek. Pro Otázky Václava Moravce (OVM) to řekl mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Ladislav Šticha. Hlavní zájem ale mají čínští zpravodajci v Česku o průmyslové informace, uvedl. Ředitel BIS Michal Koudelka v říjnu označil tajné služby Číny a Ruska za nejpodstatnější dlouhodobá rizika pro bezpečnost ČR.

Tisíce mladých lidí se sešly v centru Prahy a dalších českých městech místo školy na protestu za lepší ochranu klimatu a snižování emisí. Studenti se snaží vyburcovat politiky, kteří podle nich mají přejít od slov k činům, aby zmírnili dopad činnosti člověka na oteplování planety.