Svoboda slova je nebezpečná, cenzura je ale mnohem horší, tvrdí expertka z newyorské univerzity

7 minut
Události, komentáře: Nadine Strossenová o cenzuře a svobodě slova
Zdroj: ČT24

Cenzura přináší větší problémy než neregulovaná svoboda projevu, myslí si profesorka z New York Law School Nadine Strossenová. Na veřejný diskurz mají dohlížet sami občané, tvrdí v rozhovoru pro Události, komentáře autorka knihy Nenávist a proč bychom se měli bránit pomocí svobody projevu, nikoliv cenzurou. Otázky pokládal moderátor Michal Kubal.

Strossenová souhlasí, že svoboda projevu jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Takové pravidlo ale nesmí přerůst v cenzuru ostatních jen proto, že s nimi nesouhlasíme. „Když mluvčí cílí na konkrétního jedince nebo malou skupinu a vyvolává nějaké násilí, tak to ale nelze ochraňovat.“

„Svoboda projevu může být omezena jedině, když projev přímo způsobuje vážné poškození,“ míní expertka. Nenávist se podle ní šíří kvůli sociálním sítím rychleji. Díky nim je ale možné rychleji a efektivněji nenávisti oponovat, čehož využívá mnoho univerzit a think-tanků.

Profesorka ve své práci popisuje rozdělení společnosti a snahy o umlčení jiných názorů. Současnou situaci ale nehodnotí pouze negativně. „Když se podíváte na lidské dějiny, tak máme spoustu důvodů pro optimismus. Svoboda projevu je nebezpečná, ale cenzura je daleko, daleko nebezpečnější.“

Cenzura zvyšuje zájem o zakazované

Podle Strossenové není na vládách, aby kontrolovaly veřejný diskurz. „Ve svobodné společnosti, když nemáme rádi určitou myšlenku nebo s ní nesouhlasíme, tak my jako jednotlivci musíme vysvětlit proč.“

Pokud vláda něco cenzuruje, lidé začnou být podezřívaví a zakazované myšlence věnují více pozornosti. „My musíme odsoudit násilí, ale nikoliv myšlenky.“

Problém je podle ní navíc to, že kdykoliv vznikne subjektivní potřeba cenzurovat, tak ji politici zneužijí proti disidentům a menšinám. „Vidíme, že zákony proti nenávistným projevům, které mají chránit minority, jsou disproporcionálně využívány proti nim,“ myslí si expertka na svobodu slova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí.
06:31Aktualizovánopřed 24 mminutami

Rusové podnikli masivní útok na Oděsu, zasáhli i Charkov a Sumy

Masivní noční nálet ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny zabil jednoho člověka a dalších čtrnáct zranil, uvedli ukrajinští vyšetřovatelé a úřady. Mezi zraněnými jsou hasiči. Dva dronové útoky ruská armáda podnikla na Charkov, odkud jsou hlášeni čtyři zranění. Terčem ruských dronů se stalo i město Sumy.
06:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americké úřady schválily preventivní injekci proti HIV

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil dvakrát ročně podávanou injekci americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences na prevenci viru HIV. Látka lenakapavir, která bude uvedena na trh pod názvem Yeztugo, by mohla hrát důležitou roli v boji proti tomuto sexuálně přenosnému viru, jenž způsobuje nemoc AIDS.
před 1 hhodinou

Při vyslání Národní gardy do L. A. byl Trump nejspíš v právu, míní soud

Americký prezident Donald Trump byl pravděpodobně v právu, když rozhodl o vyslání Národní gardy do Los Angeles. Odvolací soud tak dospěl k jinému názoru než soud v první instanci. Podle něj tedy aktivity Národní gardy řídí prezident, a ne kalifornský guvernér Gavin Newsom, který Trumpův krok napadl u soudu.
před 1 hhodinou

Na rezidenci norského diplomata v Tel Avivu někdo hodil granát, tvrdí izraelský ministr

V rezidenci norského velvyslance v Tel Avivu ve čtvrtek večer došlo k explozi. Nikdo z tamních zaměstnanců neutrpěl zranění, napsala agentura Reuters s odvoláním na norské ministerstvo zahraničí. Izraelský šéf diplomacie Gideon Saar v příspěvku na sociální síti X uvedl, že na dvůr rezidence norského velvyslance v Izraeli Pera Egila Selvaaga někdo hodil granát, což odsoudil.
06:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Polské soudy řeší tisíce podezření na možné volební podvody

Polské soudy projednávají přes pět tisíc podezření na možné podvody během nedávných prezidentských voleb. Jde o záležitosti lokálního charakteru, které výsledek nejspíš neovlivní. V hlasování uspěl začátkem měsíce konzervativec Karol Nawrocki. Centristickou vládní koalici ještě před jeho nástupem do úřadu postihl pokles popularity.
před 6 hhodinami

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Irsku odhalují historii domovů pro svobodné matky. Zemřely v nich tisíce dětí

Irsko se jen pomalu vyrovnává s děsivým dědictvím, kterým je historie církevních domů pro svobodné matky. V Tuamu na západě země se u takového zaniklého domova chystá exhumace hromadného hrobu. Teprve před třemi roky a díky kampani aktivistů přijal irský parlament zákon, který exhumaci umožní. Experti porovnají nalezenou DNA se vzorky lidí, kteří se domnívají, že jde o příbuzné, a pak těla řádně pohřbí. V Tuamu se našly ostatky dětí od novorozeňat do tří let věku. Podle vyšetřování jich mohlo být téměř osm set. Podobných zařízení ale vedla katolická církev v Irsku ve 20. století ještě sedmnáct. Za sedm desítek let jejich existence se v nich narodilo 57 tisíc dětí. Devět tisíc z nich za nejasných okolností zemřelo.
před 13 hhodinami
Načítání...