Názory

Od konce léta se mění nálady v ruské společnosti a narůstá počet lidí, kteří se kloní k začátku mírových rozhovorů s Ukrajinou. Vychází to z průzkumů veřejného mínění v ruské společnosti od centra Levada, které prezentoval portál Re:Russia. Na sociálních sítích si stěžují ruští mariňáci a ve Voroněži protestují příbuzní mobilizovaných mužů, kteří zemřeli na frontě.

Premiér Václav Klaus se sešel ke společné večeři s Václavem Havlem. Novinářům oba dva popsali svůj vzájemný vztah. Ze strany Václava Havla šlo čistě o informační setkání, na němž proběhla neformální výměna názorů. Václav Klaus pak svůj vztah s Václavem Havlem specifikoval v interview The New York Times, kde ho označil za křehký.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Na dvoudenní konferenci Občanské demokratické aliance se hovořilo o údajných rozporech ve straně. Teze o výrazném názorovém rozkolu byla nakonec vyvrácena a do funkce předsedy byl všemi přítomnými znovu zvolen Jan Kalvoda. Prvním místopředsedou se stal ve 2. kole Daniel Kroupa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V roce 1992 českou a slovenskou politikou i společností čím dál více rezonovaly debaty o rozdělení Československa na dva samostatné státy. Co si o rozdělení státu mysleli občané Ústí nad Labem, ukázala malá anketa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Cenzura přináší větší problémy než neregulovaná svoboda projevu, myslí si profesorka z New York Law School Nadine Strossenová. Na veřejný diskurz mají dohlížet sami občané, tvrdí v rozhovoru pro Události, komentáře autorka knihy Nenávist a proč bychom se měli bránit pomocí svobody projevu, nikoliv cenzurou. Otázky pokládal moderátor Michal Kubal.

Proti rozdělení Československa se v Bratislavě před třiceti lety konal mítink tisíců lidí a tehdejších představitelů moci. Poslechněte si ukázky projevů členů české i slovenské vlády, kteří společně horovali za zachování federace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Československý ministr zahraničí a místopředseda federální vlády Jiří Dienstbier navštívil před 30 lety na Slovensku dva strojírenské podniky, které postihla tehdejší konverze. Přijel osobně poznat názory zainteresovaných ve městech Dubnica nad Váhom a Martin.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Většina mladých lidí z Česka a Slovenska si myslí, že demokracie je nejlepší politický systém pro jejich zemi. Kolem 65 procent má ale pocit, že politice nerozumí. Vyplývá to z výzkumu, který připravila Česká rada dětí a mládeže (CRDM). Postoje mladých zkoumá dlouhodobě, nové výsledky zveřejnila jen čtyři dny před výročím sametové revoluce.

V úterý skončila vládní krize kolem ministra kultury. Po několikaměsíčním odvolávání Antonína Staňka a několika dalších týdnech vyjednávání o tom, kdo nastoupí na jeho místo, je jasno. Novým ministrem se stal sociální demokrat Lubomír Zaorálek. A o prvním kroku má jasno. Chce se vložit do vyjednávání o státním rozpočtu. Proč je to důležité a proč by měl, i když mu na to zbývají tři dny?

Takzvaná deska osvobození, která se z rozhodnutí pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) nevrátí na Staroměstskou radnici, by se na budovu vrátit měla už proto, že se dnes upozaďuje role Sovětského svazu a Rudé armády na konci druhé světové války. Řekl to v Událostech, komentářích předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jan Lipavský (Piráti) ale souhlasí s primátorem Prahy v tom, že text na desce je nepřesný a neodpovídá historickým událostem.

Nenávistné projevy vůči islámu se hojně zaštiťují křesťanskou identitou. Ve skutečnosti už ji lidé ztratili a jde jen o projev jejich nejistoty a osobních zranění, soudí otec Günther Ecklbauer, řeholník řádu Misionáři obláti Panny Marie Neposkvrněné. Duchovní původem z Rakouska, který dnes působí ve farnosti Plasy u Plzně, byl hostem Událostí, komentářů. Jako křesťanský misionář žil ve třech zemích s dominancí islámu – v Pákistánu, Libanonu a Egyptě.

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) by neměl být vyhozen z vlády, ale za odvolání Jiřího Fajta z čela Národní galerie (NG) by měl být vyznamenán. V Devadesátce ČT24 to řekl bývalý ředitel NG, výtvarník a umělec Milan Knížák.

Vím přesně, kdy jsem byla poprvé v Paříži, ale moment, kdy jsem ji poprvé uviděla, ten si nepamatuju. Jen vím, že se to stalo. A taky vím, že od toho momentu jsme se viděly už vždy, kdykoliv jsem se do Paříže vrátila. Já a Notre-Dame. V jednu dobu se katedrála stala de facto svědkem mého každodenního života. Života po francouzsku, který mi tak nějak sama posvětila.

O bídě ve Venezuele se vytváří mediální obraz, pohled bez růžových brýlí ale ukazuje, že sankce Spojených států na ní nesou významný podíl. V Událostech, komentářích to řekl člen sněmovního zahraničního výboru Daniel Pawlas z KSČM. Poslanec Starostů a nezávislých Jan Farský ale oponoval, že ekonomická krize ve Venezuele trvá mnohem déle než několik týdnů trvající sankce USA.

První místopředseda hnutí ANO a předseda jeho poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek nechápe, jak může premiér Andrej Babiš (ANO) ovlivňovat rozdělování dotací, když peníze míří hlavně rovnou zemědělcům na hektar půdy. Předseda Pirátů Ivan Bartoš ale považuje za iluzorní, aby rozdělování dotací předseda vlády ovlivňovat nemohl. Na možné oprávněnosti právní analýzy, kterou vypracovala právní služba Evropské komise, se oba politici v Událostech, komentářích neshodli.

Dění kolem kauzy Čapí hnízdo v posledních dnech poukázalo mimo jiné na vnímání duševních nemocí českou veřejností. Podle řady psychiatrů události kolem Andreje Babiše mladšího dokázaly, jak moc je rozhled veřejnosti omezen předsudky. Ještě mnohem závažnější je prý ale to, že své předsudky a neznalost dávají najevo politici, kteří mají na starosti psychiatrickou reformu, kritizoval v Událostech, komentářích publicista, moderátor a autor dokumentu Život za zdí Jeroným Janíček.

Po téměř třech desítkách let se podařilo uzavřít smlouvu mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie (BJRM) o vyřešení sporu o jméno země vzniklé po rozpadu Titovy Jugoslávie. Pro pochopení významu ujednání, jehož dopady z hlediska geopolitického přesahují rozměr lokální rozmíšky, je potřeba uvědomit si souboj mezi několika velkými myšlenkami nacionálního šovinismu a směšováním historie a geografie.

Česko si prostřednictvím čínské obří firmy CEFC v uplynulých letech vyzkoušelo, jak vypadá nástup tamních firem do Evropy. Zatímco místní čínské investice zatím skončily spíše neslavně a jejich objem nebyl nijak velký, na Balkáně zvolil asijský obr jinou strategii. „V obou případech se ukazuje, jakou roli hraje schopnost identifikovat zájem státu a (ne)stabilita institucí státní správy,“ píše expert na mezinárodní vztahy Michal Vít v komentáři pro web ČT24.

Česká národní banka rozšíří od října pravidla pro poskytování hypoték o požadavky na výši příjmu domácnosti. Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer v komentáři pro web ČT24.cz připouští, že změna může zkomplikovat dostupnost hypoték mladým rodinám, zároveň je však nutné zabránit rizikovým žadatelům v získání hypotéky z čistě spekulativních účelů. ČNB na to však chybí potřebné pravomoci, jelikož její nařízení jsou pro banky stále jen doporučením. „Kde je vůle, tam je cesta,“ píše exguvernér v komentáři.

Minulý týden se v Praze uskutečnilo první setkání Česko-ruského diskusního fóra. To vzniklo loni v listopadu z iniciativy prezidentů obou zemí a podle českého ministerstva zahraničí mělo být „platformou umožňující široký, otevřený a konstruktivní dialog a rozsáhlé mezilidské kontakty v oblasti dvoustranných vztahů“. Výsledky pražské schůzky zhodnotila pro web ČT24.cz historička Daniela Kolenovská z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Kdybychom Evropskou unii neměli, museli bychom si ji vymyslet,“ zaznělo z úst ekonoma Tomáše Sedláčka na konferenci Česko na evropské křižovatce v DOXu. Pro většinu lidí jsou přitom jednotný společný trh a hodnoty EU abstraktními pojmy. Veřejnost se také snadno chytá na negativní emoce, bojí se šíleného byrokratického aparátu, který ani nikdy neviděla. „Lidé neslyší na volné hranice, protože nemají peníze na cestování,“ upozornil na konferenci sociolog Martin Buchtík.

Vyjednavači EU a Spojeného království před měsícem oznámili, že se jim podařilo dosáhnout shody na značné části textu „rozvodové dohody“. Výrazného posunu dosáhli zejména v otázce podoby tzv. přechodného období. Oba hlavní vyjednavači, David Davis i Michel Barnier, to označili za „rozhodující krok v procesu brexitu“. Co se pod termínem přechodné období skrývá? Jaké jsou jeho klíčové body? A proč vzbuzuje tolik kontroverzí?

Pokud vznikne vláda s podporou KSČM, znamená to překročení pomyslné červené linie, která v Česku platila téměř 30 let. V Interview ČT24 to řekl předseda ODS Petr Fiala, jenž se distancoval od hlasů, podle kterých je případná vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů lepší varianta, protože se na jejím fungování nepodílí SPD.

Dnešní krveprolévání v mnoha částech Blízkého východu na první pohled vyvolává dojem, že se region potopil do nepřehledného chaosu. V této krvavé lázni se však politika v oblasti stává paradoxně čitelnější, než tomu bylo v dobách před arabským jarem a vypuknutím současného násilí. Tehdy sice řada zdejších režimů působila navenek monoliticky a uniformně, avšak pod jejich povrchem nejen pomalu rozmrzaly staré konflikty, ale formovaly se i mnohá nová napětí. „Změny, které přineslo arabské jaro, řadu z těchto napětí uvolnilo a na jejich základě začal na Blízkém východě krystalizovat staro-nový geopolitický pořádek,“ píše ve své analýze pro web ČT24.cz přední český expert na blízkovýchodní politiku Marek Čejka.