Názory strana 2 z 3

Hlavním tématem tohoto, zatím posledního volebního období prezidenta Vladimira Putina bude řešení otázky, co dál po konci jeho mandátu v roce 2024. Podle redaktorky Lidových novin Petry Procházkové, která se Ruskem dlouhodobě zabývá, dávají Putinovi jednoznačné výsledky víkendových voleb dobrou vyjednávací pozici, a země se může dočkat i zásahů do ústavy.

Bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda, který v současnosti vede bruselský think-tank Wilfried Martens Centre, vnímá slovenskou opozici v současné situaci vládní krize jako příliš pasivní. Má-li padnout současná koaliční vláda, musí podle něj začít opozice jednat a výrazně víc tlačit na změnu.

Ve Spojených státech amerických dozrál pocit nespokojenosti ze spolupráce s evropskými partnery, prohlásil v Interview ČT24 historik Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Martin Kovář. To se podle jeho slov projevilo právě v hrozbě obchodní války, která bývá spojována s rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zvýšit celní zatížení na dovoz oceli a hliníku.

Lži či nepravdy v předvolební kampani, které nejsou nijak extrémní, nemůžou vést ke zneplatnění voleb ani přesto, že zákon stanovuje vést kampaň čestně a poctivě. V Devadesátce ČT24 to uvedl předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek. Aby se tak stalo, musela by podle něj lež či nepravda naprosto prokazatelně a s jistotou hrubě ovlivnit výsledek volby.

Britská konzervativní vláda Theresy Mayové je dlouhodobě kritizována za svůj netransparentní a nejasný postup při brexitových vyjednáváních. Před pár týdny však poodhalil roušku tajemství halící její konkrétní představy o budoucím uspořádání obchodních vztahů s EU ministr pro brexit David Davis, když v rozhovoru pro BBC vyjádřil svoji vizi jakožto tzv. „Kanada plus plus plus“. Co si pod tímto pojmem představit a jaké ekonomické a politické implikace by s sebou takový scénář přinášel, analyzuje ve svém komentáři pro web ČT24.cz politoložka a expertka na britskou politiku Monika Brusenbauch Meislová.

Nová vláda není jednobarevná, ale koaliční na základě spojenectví premiéra a prezidenta. Tato netradiční forma vlády, do které vstupuje hlava státu, posouvá celý ústavní systém České republiky. Takový pohled na současnou politickou situaci v České republice vyjádřila v Otázkách Václava Moravce profesorka politologie Vysoké školy ekonomické Vladimíra Dvořáková. Vzhledem k řadě politicky nezávislých lidí v kabinetu Andreje Babiše vyvstává podle ní potíž v tom, že nelze jasně číst, čím se budou ve vládě, která rozhoduje jako celek, řídit.

Z Velké Británie odcházejí lidé, kteří do země přišli ze střední a východní Evropy, říká spisovatelka Iva Pekárková, která ve Spojeném království žije. „Už teď se to projevuje v tom, že se třeba daleko hůř shánějí pečovatelky o staré lidi a podobně,“ uvedla v Událostech, komentářích, kde mluvila o náladě v zemi ohledně brexitu.

Před pár týdny získala Nobelovu cenu za mír iniciativa Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní. Hned se ozvalo devět potrefených hus (států vlastnících jaderné zbraně), které zákaz jaderných zbraní odmítly. „Česko a ostatní státy EU by se měly připojit k zákazu jaderných zbraní. Nic tím neztratíme, protože americký jaderný deštník nad Evropou stejně nefunguje,“ píše v komentáři výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů Vít Beneš.

Osmdesát syrských děvčat a chlapců bylo zabito při teroristickém útoku namířeném přímo na děti. Útočníci je nalákali k autu, které mělo prodávat brambůrky. Místo toho vyletělo do vzduchu. Útok se stal na území, jež spadá pod kontrolu rebelů. Proč jej Trump a EU alespoň neodsoudili? Šlo snad o „špatné“ děti?

Nenamlouvejme si, že prohra populisty Geerta Wilderse naznačuje, že podobně dopadnou jarní prezidentské volby ve Francii nebo podzimní parlamentní v Německu, varuje Irena Kozmanová z katedry nederlandistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

V souvislosti s životním prostředím je v celosvětovém měřítku znečištěné ovzduší největším zabijákem,  řekl v rozhovoru pro Českou televizi zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan. Sám se přiznal, že patří ke kritikům kotlíkových dotací. Kdyby se peníze věnovaly na topení plynem, znamenalo by to obrovské zlepšení ovzduší, uvedl.

Členka etické komise a komentátorka Českého rozhlasu Plus Ludmila Rakušanová je přesvědčena, že Karel Srp během spolupráce s komunistickou Státní bezpečností poškodil několik lidí. „Největší problém však je, že on sám se k tomu staví bohorovným způsobem, žije ve svém světě, ve své verzi reality, a nepřipustí nic jiného,“ uvedla Rakušanová v rozhovoru pro ČT24.

Donald Trump nepatří mezi nejčitelnější politiky a řada lidí od něj nečeká téměř nic dobrého. Podle historika Ústavu světových dějin FF UK Martina Kováře je to ale v podstatě vynikající startovní pozice. V úřadu totiž může pozitivně překvapit.

Podle kritiků vede takzvaná pamlsková vyhláška ministerstva školství k zavírání školních bufetů. Lékařka a psychoterapeutka Kateřina Cajthamlová považuje novinku za užitečnou, některé zakázané potraviny by však do školních bufetů vrátila.

Už zanedlouho bude mít zeměkoule nový rekordně teplý rok: 2016 se stane nejteplejším rokem za posledních 120 let. Můžou za to skleníkové plyny, jev El Niño nebo jenom energie od Slunce? Ve skutečnosti zřejmě každý z těchto procesů sehrál svou roli.

Rok 2016 byl na syrském bojišti ve znamení zásadní internacionalizace celého konfliktu. Přímý vstup ozbrojených sil dvou velmocí, Ruska a Turecka, na nepřehledné bojiště nejenže přinesl další utrpení statisícům lidí žijících v oblasti bojů, ale také oddálil naději na jeho ukončení.

Pokud najde Donald Trump společnou řeč s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, může dojít k oteplení vztahů mezi USA a Ruskem. Oba politici si ale také mohou jen rozdělit sféru vlivu, což by například z pohledu Česka už taková výhra nebyla. V Interview ČT24 to uvedl politický geograf Michael Romancov.

Premiér Bohuslav Sobotka bude hodnotit práci ve vládě se všemi členy kabinetu, nejen s ministry za ČSSD. Řekl to po jednání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. Koaliční strany se ale ke změnám nechystají. Podle politologa Petra Sokola (ODS) z vysoké školy Cevro Institut obměnou vlády premiér sleduje hlavně vnitrostranické cíle před sjezdem ČSSD a sněmovními volbami.

Kvůli takzvanému dopisu čtyř se znovu ukázaly rozpory uvnitř ČSSD. Atmosféra ve straně se zhoršila po neúspěchu v krajských volbách, po kterých předseda a premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že strana musí přitáhnout mladší, městské a vzdělané voliče. Někteří spolustraníci mu ale vytýkají chyby - vadí jim především nejasný postoj k prezidentovi Zemanovi a nejasné programové směřování. Podle politologa Lukáše Jelínka je kritika předsedy sebenalpňujícím proroctvím, komentátor Bohumil Pečinka vidí dění v ČSSD jako cestu na spořádanou porážku.

Politický analytik Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie, který má blízko k ČSSD, komentoval ve čtvrtečním Studiu 6 kauzu neocenění pamětníka holocaustu Jiřího Bradyho. Navrhl řešení: Omezit vliv prezidentských antipatií či sympatií tím, že o vyznamenáních bude rozhodovat skupina ústavních činitelů.

Svátek 28. října je oslavou suverénního, demokratického, právního státu. Tuto myšlenku na Hradě slavit nebudou, uvedl v úterním Studiu ČT24 komentátor Alexandr Mitrofanov. Účast politiků na slavnosti spolu s prezidentem Milošem Zemanem je podle něj kalkul.

Vláda dokázala vyčerpat evropské peníze, ale na druhou stranu toho o moc víc neudělala, říká komentátor Echo24 Petr Holub, který byl v úterý hostem Studia ČT24. Podle něj získané miliardy není schopna využít, a proto nečinně leží na účtech ministerstva financí, které potom tuto částku prezentuje jako přebytek státního rozpočtu.

Komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček ve středečním pořadu Události, komentáře naznačil, že za prohlášením čtyř ústavních činitelů směrem k Číně byly silné politické tlaky. Tvrdí, že čínské peníze by mohly přitéct přímo některým politikům v Česku.

Výroky poslankyně KSČM Marty Semelové, kterými mimo jiné zpochybnila vynucenost přiznání Milady Horákové při monstrprocesu v 50. letech, nemohou být relevantní historický názor. Jde pouze o opakování propagandy, soudí ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma. Fakt, že ji soud osvobodil, považuje za správný, protože svoboda slova by měla být omezována jen ve výjimečných případech, dodal.