Kovář: Reaganovi se také část liberálů vysmívala, že je neschopný. Dal jim lekci

10 minut
Kovář: Trump má v rukou karty pro úspěšné prezidentství
Zdroj: ČT24

Donald Trump nepatří mezi nejčitelnější politiky a řada lidí od něj nečeká téměř nic dobrého. Podle historika Ústavu světových dějin FF UK Martina Kováře je to ale v podstatě vynikající startovní pozice. V úřadu totiž může pozitivně překvapit.

Většina komentátorů i analytiků od Trumpa téměř nic dobrého nečeká. Podle Kováře v tom má nový americký prezident obrovskou výhodu. „Je to vynikající startovní pozice… Myslím, že nás čeká řada překvapení, která ale nemusí být úplně v tom negativním slova smyslu,“ řekl České televizi.

Na Trumpa tak jednou svět může pohlížet jako na Richarda Nixona, Ronalda Reagana nebo George W. Bushe, kteří s novým prezidentem USA mají podle Kováře minimálně jedno společné: „Skepsi velké části liberálních elit především z východního pobřeží a z Kalifornie vůči tomu, jestli jsou schopni dobře zastávat prezidentský úřad. Část liberálů ironizovala podle nich druhořadého herce Reagana nebo Bushe s údajně inteligenčním deficitem. Jak Reagan, tak do jisté míry Nixon – nehledě na tragické finále kolem Watergate – a jsem přesvědčen, že z pohledu budoucích historiků i Bush jim dali velikou lekci z praktické politiky.“

Nečitelnost prezidenta navíc nemusí být nutně na škodu. „Pokud jde o jednání s politiky mimo Spojené státy, především s Vladimirem Putinem, tak jistá nečitelnost jeho záměrů může být pro Rusy komplikovaná. Nebál bych se toho, že bude příliš vstřícný vůči Rusku,“ poznamenal Kovář.

Když na sebe narazí ego Donalda Trumpa a ego Vladimira Putina, nemusí to pro Západ a pro Ameriku skončit úplně špatně.
Martin Kovář
historik Ústavu světových dějin FF UK

Pokud se navíc Trumpovi při jednání s Ruskem podaří jednoznačně nastavit sféry vlivu, tak to podle Kováře může být pozitivní: „Může to být racionálnější než politika dohadování, líbánek nebo ustupování, kterou podle mého soudu tragicky předváděl Barack Obama.“ 

Evropa si nicméně bude muset zvyknout na to, že americký prezident se bude bez skrupulí vyjadřovat k její politice. „Ostatně německá kancléřka už si prostřednictvím britského listu The Times vyslechla své,“ podotkl historik s odkazem na Trumpovo vyjádření, že Merkelová svou politikou otevřenosti vůči nelegálním migrantům udělala katastrofální chybu.

Inaugurace Donalda Trumpa - ceremoniál
Zdroj: Reuters

Vedle otevřené kritiky čeká Evropu i tlak na to, aby plnila své závazky v rámci NATO. „Po mém soudu je to jen dobře. To jsou závazky, jejichž neplnění je bezprecedentní a Spojené státy mají právo na to je vyžadovat,“ domnívá se Kovář.

Kabinet veteránů

Otazníky se vznáší i nad Trumpovým kabinetem, který patří věkově k nejstarším v dějinách Spojených států. Zatímco Obamovi ministři měli v průměru 54 let, Trumpova vláda dosahuje 62 let. Podle Kováře to ale nemusí vadit: „Některé osobnosti jako generál James Mattis (kandidát na ministra obrany, pozn. red.) na mě působí jako vynikající volba. Některé jako například ministr zahraničí (Rex Tillerson, pozn. red.) mohou být velmi příjemným překvapením. Viděl jsem jeho první debaty v Kongresu a jevil se skvěle.“

„Snažím-li se na začátek Trumpovy vlády dívat bez předsudků, myslím, že má v rukou karty pro to, aby prezidentství bylo úspěšné. V našem zájmu je, aby takové bylo. Nechme se překvapit,“ uzavřel Kovář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...