Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

15 minut
Události, komentáře: Svoboda slova vs. ochrana demokracie
Zdroj: ČT24

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.

Radikalizace společnosti v Česku je podle Mareše značná. „Vidíme poměrně silnou schopnost mobilizovat lidi na pouliční demonstrace. Neznamená to, že jsou to pouze extremisté, ale mezi těmi lidmi na demonstracích se vyskytují i příslušníci extremistické scény,“ uvedl. Podle něj však v Česku není silný násilný extremismus, který by přerůstal například do teroristických projevů. „V tomto směru jsme na tom lépe než řada jiných zemí,“ dodal. 

Extremismus podle Mareše představuje latentní nebezpečí z různých forem působení. Mohl by být třeba schopný nahlodat demokratický režim a nastolit diktaturu. Takovou pozici ale extremisté v Česku v tuto chvíli nemají, míní. „Na druhé straně je tam riziko individuální radikalizace a přechodu k těm akcím takzvaných osamělých vlků. V tomto směru je třeba být stále bdělý,“ upozornil. 

„Je třeba rozdělit případy individuální agrese a situací, které jsou za extremismus pouze označovány,“ reagoval Dostál. Hovořil například o demonstracích během pandemie covidu. „Je nepříjemné to vyhrožování, které v minulé době bylo, ať už koncentráky pro neočkované, nebo přání smrti. Nebezpečné byly i poplašné zprávy v dobíhajícím covidu, kdy se strašilo tím, že budou desetitisíce mrtvých, ačkoli už pro to nebyly žádné důvody,“ řekl. 

Na druhou stranu se však objevovaly i šibenice pro ty, kteří schvalovali pandemický zákon. „Šibenice je nevhodná, ale na druhou stranu, to, co se stalo, poškodilo ekonomickou suverenitu České republiky kvůli zadlužení, a to výrazným způsobem. Jsou věci, které je možné odsoudit, ale současně i pochopit, a to je použití šibenice ve chvíli, kdy dojde k takovým věcem, jako je nerespektování soudních rozhodnutí nebo těžké zásahy do ekonomiky,“ myslí si Dostál. 

Definice extremismu

Co je ale možné označit za extremismus? Podle Mareše je u nás definován jako něco, co směřuje proti základům demokratického právního státu, nemusí tak jít pouze o násilné aktivity. „Je třeba posuzovat jednotlivé aktivity individuálně, posuzovat, co vedlo lidi k tomu chodit na demonstrace. Například i vztah k Rusku je třeba vnímat v různých kontextech. To, že někdo protestoval proti některým vládním opatřením za doby covidu, nelze automaticky označit za extremismus ani za sympatie k Rusku,“ uvedl. 

Naopak za extremismus by se už podle Mareše mohly označit kampaně, které preferovaly ruskou vakcínu Sputnik, hovořily třeba o celosvětovém spiknutí i s antisemitskými motivy, proti kterému se má postavit silné Rusko. „Tam už bych extremismus viděl, stejně tak, jako excesy po některých demonstracích, kdy došlo k razantnímu užití násilí proti policii,“ podotkl. 

O extremismu se hovořilo i v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Dostál míní, že určitě není vhodné nosit například nášivku s písmenem Z nebo cokoliv, co symbolizuje ruskou agresi. „Ty demonstrace ale vnímám jako záležitost proústavní a prosystémovou, pokud reagují na věci, které jsou kritiky hodné,“ tvrdí právník. 

„Právo na svobodu shromažďování a sdružování – to jsou základní politická práva, která je třeba ctít, a je také se třeba velmi citlivě dívat na jejich případná omezení, dokonce i na to, pokud jsou jejich účastníci nějakým způsobem ze strany státu nálepkováni a označováni. Ale stát rozhodně neoznačuje všechny účastníky těchto demonstrací jako extremisty,“ upozornil Mareš. 

Bezpečnostní expert doplnil, že stát ve zprávách pracuje i s kategorií takzvané předsudečné nenávisti, která už nemusí mít v sobě tak jasný antidemokratický element. „Je třeba sledovat celkový motiv demonstrace, ale také rozlišovat jednotlivé skupiny – jak tam jednají nebo jakou používají symboliku. Je třeba oddělit i dění na hlavní demonstraci a to, co se děje potom, což už nemusí být v souladu se zájmy hlavních organizátorů akce,“ vysvětlil. 

Vliv dezinformací na dění na demonstracích

Na průběh protestů mají částečně vliv také dezinformace. „Existuje tady scéna, která je už primárně naladěna proti vládě, proti charakteristice systému. Ta vyhledává nejen dezinformace, ale informace, které podporují její světonázor a kterými se ona pak může prosazovat. Objevují se i falešné informace, které část veřejnosti ovlivňují, ale nepřeceňoval bych tu jejich sílu, protože velká část společnosti je hodnotově ukotvena,“ řekl Mareš s tím, že „boj se vede jen o určitou část společnosti“.  

Podle Dostála je velmi důležité pečlivě rozlišovat, co je dezinformací, a co nikoliv. „Veřejná debata, které by média měla poskytnout co největší prostor, pomáhá tomu, aby se nebezpečné dezinformace separovaly od informací, které potřebujeme pro politické i osobní rozhodování,“ míní. 

Dostál je také přesvědčen o tom, že česká společnost umí rozlišit, co je hoax, a co ne. „K tomu slouží vědecká práce. V mém oboru zdravotnictví je to velmi snadné. V oborech zahraniční politiky je to jistě složitější, protože tam ty informace nikdy plné nemáme. Ale aspoň v té míře, kde to jde, je zapotřebí, aby se dostávaly do veřejné debaty podporovatelé i odpůrci té aktuální vlády,“ řekl.

Jedná se o cenzuru?

Mareš si ale nemyslí, že by lidem s různými názory bylo znemožňováno říci svůj názor. „Sice se někdy můžeme bavit o míře tvrdosti některých rozsudků, například proti verbálním trestným činům, ale pořád bych řekl, že tady existuje mnohem větší míra svobody projevu než v zemích, ke kterým se třeba často hlásí ta skutečná extremistická scéna,“ sdělil. 

„Česká republika naštěstí není totalitou, ale právě proto musíme o svobodu slova pečovat tak, abychom nebránili lidem účastnit se politického života. I ostrakizace, cancel culture (kultura rušení) nebo deplatforming (omezení některé informační platformy – pozn. red.) jsou dle mého názoru určitými formami nepřímé cenzury, protože brání určitému výkonu politických práv,“ uzavřel Dostál. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Cvičitelka, pěvkyně či lékař. Ukrajinci prchající před válkou našli zázemí v Česku

Česko za tři roky plnohodnotné rusko-ukrajinské války udělilo dočasnou ochranu bezmála 400 tisícům ukrajinských uprchlíků. Zhruba čtvrtinu tvoří děti. Čtyřicet tisíc z nich chodí na základní školy. Na středních jich studuje sedm tisíc. Je mezi nimi i Nikita. Bylo mu šestnáct, když na začátku války utekl do Česka. Řada uprchlíků z Ruskem napadené země si našla v Česku práci. Patří mezi ně například cvičitelka Tara, lékař Mykhailo, operní pěvkyně Hanna nebo Liudmyla, která si otevřela vysněnou šicí dílnu.
před 11 mminutami

ČNB loni zadržela na dva a půl tisíce padělaných bankovek a mincí

Česká národní banka (ČNB) loni zadržela 2358 padělaných a pozměněných bankovek a mincí. Znamená to výrazný pokles proti roku 2023 s počtem 4305. Zhruba polovinu padělků tvořily zahraniční měny. U korun odhalila ČNB 704 padělaných bankovek a 454 mincí, což je přibližně třetina předloňského počtu. Informovala o tom členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková.
12:31Aktualizovánopřed 50 mminutami

Vláda chce od KHNP garanci zapojení českých firem do dostavby Dukovan

Český kabinet bude po korejské společnosti KHNP, která by měla v Dukovanech postavit dva jaderné reaktory, ještě před uzavřením finální smlouvy k projektu žádat garanci alespoň třicetiprocentního podílu českých firem na stavbě, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Pokud se tak nestane, dokázal by si představit posunutí termínu podpisu. Celkově pak platí požadavek na zapojení českého průmyslu do šedesáti procent projektu.
13:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Teploty budou až kolem deseti stupňů, pak se vrátí noční mrazy

Přes den bude v týdnu až kolem deseti stupňů Celsia, v noci může zpočátku i mrznout. Srážky budou jen místy, hlavně v úterý a ve středu. V pátek oblačnosti ubude, na víkend se mírně ochladí a noční mrazy se vrátí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
08:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fiala: Mezinárodní řád prochází největší změnou od pádu komunismu

Protesty, debaty, výstava či koncert připomínají v Česku třetí výročí dne, kdy Rusko zahájilo plnohodnotný vojenský útok proti Ukrajině. Solidaritu napadené zemi vyjádřil premiér Petr Fiala (ODS), který vystoupil s mimořádným projevem, v němž sdělil, že mezinárodní řád prochází největší změnou od pádu komunismu. Prezident Petr Pavel na Hradě poděkoval dlouhodobým podporovatelům Ukrajiny v Česku. Ocenil, že se nenechali odradit poraženeckými názory nebo osobními útoky.
10:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie obvinila šestnáct lidí v souvislosti s kauzou nemocnice Motol

Policie obvinila v souvislosti s kauzou nemocnice Motol šestnáct osob, a to z přijímání úplatků, poškození finančních zájmů Evropské unie či praní špinavých peněz. Právní kvalifikace se u jednotlivých obviněných liší, uvedl Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v nemocnici zasahovali od pondělního rána a podle informací médií zadrželi mimo jiné jejího ředitele Miloslava Ludvíka. Ministerstvo zdravotnictví ho z funkce odvolalo.
08:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

První čápi se navzdory mrazům vrátili rekordně brzy

Do Česka se postupně vracejí první čápi bílí. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) se tito ptáci od začátku února uhnízdili převážně na západě Čech. Další jedinci tohoto druhu by podle ornitologů mohli z teplých krajin přiletět v následujících týdnech. Jejich dřívější návrat ovlivňuje mimo jiné trend mírnějších zim. Někteří čápi z Česka dokonce neodlétají vůbec nebo se přizpůsobili klimatickým podmínkám a místo Afriky migrují na jih Evropy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Děti přicházejí o spánek. Vědci varují před sociálním jet lagem

Děti a teenageři v Česku spí podle nového výzkumu rok od roku méně. Vloni se poprvé průměrná délka spánku ve všedních dnech dostala pod osm hodin. Vědci varují, že doporučené délky spánku dosáhne jenom polovina českých školáků. A nedostatek se jim nedaří vyrovnat ani o víkendech.
před 5 hhodinami
Načítání...