Extremismus

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.

Ruský opoziční politik a někdejší kandidát na prezidenta Boris Naděždin opustil svou rodnou vlast. V Rusku ho v poslední době stále intenzivněji pronásledovaly úřady. Na telegramu zveřejnil video, kdy stojí před Eiffelovou věží v Paříži.

Zveřejnění videa vytvořeného pomocí umělé inteligence Robertem Vannaccim vyvolalo na Apeninském poloostrově novou kontroverzi. Generál ve výslužbě je v něm zobrazen v Koloseu jako římský císař a vedle něj sedí současná italská premiérka Giorgia Meloniová. Uprostřed amfiteátru čekají na jeho verdikt čtyři političtí oponenti: předseda Hnutí pěti hvězd Giuseppe Conte, generální tajemnice Demokratické strany Elly Schleinová, bývalý premiér Romano Prodi a někdejší předsedkyně italské Poslanecké sněmovny Laura Boldriniová.

Sobotní útok při manifestaci za práva komunity LGBT+ v Berlíně byl podle všeho islamistický terorismus, řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Incident si podle něj vyžádal jednu oběť a 29 zraněných. V neděli večer policie podezřelého muže zastřelila. České ministerstvo zahraničí nemá žádné informace o tom, že by se útok nějak dotkl tuzemských občanů.

Soud osvobodil proruskou skupinu Českoslovenští vojáci v záloze za mír v kauze podpory terorismu. Vedoucímu domobranců Ivanu Kratochvílovi uložil roční podmínku a pětiletý zákaz organizování spolků zaměřených na vojenský či polovojenský výcvik. Sympatizant spolku Vladimír Štádler dostal půlroční podmínku za nezákonné ozbrojování. Ostatní dva obžalované představitele domobranců soud zprostil viny. Verdikt není pravomocný. Státní zástupce se obratem odvolal.

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.

Izraelská vláda v březnu schválila plán na boj proti násilí radikálních židovských osadníků vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu. Píše to server Times of Israel (ToI) s odkazem na zprávu stanice Channel 13. Premiér Benjamin Netanjahu podle ní označil osadnické násilí za „metastázující rakovinu“. Nakonec ale plán i zmiňovanou kritiku z politických důvodů nařídil utajit, píší izraelská média.

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.

Ministerstvo vnitra nezmínilo vládní SPD ve své zprávě o extremismu za loňský rok. Předtím se v ní hnutí objevovalo opakovaně. Píše to server Seznam Zprávy (SZ), podle něhož z resortu odcházejí dva lidé, kteří měli nový dokument na starosti. Důvod neuvedli, podle serveru je jím ale právě i finální podoba zprávy. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) informace označil za lživé a manipulativní.

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za rok 2022, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu hnutí ale nepřiznal. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze. Ministerstvo vnitra sdělilo, že vyčká na písemné vyhotovení rozsudku.

Východoněmeckou Desavu a Výmar si nejen znalci architektury spojí s moderním uměleckým směrem a školou Bauhaus. Ty jsou součástí světového kulturního dědictví a do spolkové země Sasko-Anhaltsko přivádí stovky tisíc návštěvníků ročně. Problém s Bauhasem má ale pravicově extremistická Alternativa pro Německo (AfD), favorit podzimních voleb. Architektonický modernismus považuje za odcizený. Obdobně – jako zvrácený – jej viděli i nacisté při svém nástupu k moci ve 30. letech minulého století.

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS). Podle některých médií jsou mezi nimi také politici či aktivisté, což vyvolává obavy ze svévolného zadržování, píše AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.

Německé spolkové země mění ústavy a pravidla pro soudy i veřejnoprávní média. Argumentují nutností ochránit systém proti extremistům. Zemi čekají na podzim hned troje regionální volby, přičemž ve dvou má k vítězství nakročeno nacionalistická a xenofobní Alternativa pro Německo (AfD). Strana chystané změny kritizuje.

Britská policie ve středu večer nasadila v severoirském Belfastu proti demonstrantům vodní děla. Při protestech bylo zraněno dvanáct policistů, bezpečnostní složky zadržely šestnáct lidí. Napsal to web stanice BBC. Nepokoje v Severním Irsku vypukly v úterý – tedy den po útoku v Belfastu, kde súdánský uprchlík na ulici vážně pobodal muže. Ze severoirské metropole se demonstrace rozšířily do dalších měst.

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.

„Je naivní představa, že mezinárodní společenství se postará o mír. Že díky vzájemné závislosti barbaři – jak říkali staří Římané – přestanou být barbary,“ řekl ČT24 izraelský bezpečnostní analytik Dan Schueftan. „Izrael si nemůže dovolit žít v takovém La La Landu,“ dodal bývalý poradce izraelských premiérů, který má pověst provokatéra a enfant terrible mezi akademiky. Zároveň je čtyřicet let výrazným hlasem kritickým k pravici, levici, izraelské vládě i arabským a evropským státům. Otázky kladl Jakub Szántó.

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.

Ministerstvo vnitra stahuje dovolání ve sporu s hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) kvůli zařazení do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) bylo dovolání podáno bez jeho pověření a za jeho zády. Bývalý šéf resortu Vít Rakušan (STAN) by naopak dovolání považoval za přirozený krok.

Rusko vyšetřuje spoluzakladatele komunikační sítě Telegram Pavla Durova, informoval ruský státní list Rossijskaja gazeta s tím, že Moskva Durova podezírá z „napomáhání terorismu“. Telegram hraje v Rusku důležitou roli ve veřejné i v soukromé komunikaci, používá ho i vláda. Ruské úřady mu ale už dříve uložily omezení, protože podle nich neodstraňoval extremistický obsah, a rovněž se rozhodly přístup k aplikaci omezit. Podnikatel, který už v zemi léta nežije, míní, že Moskva pokračuje v útlaku svobody projevu.

Francouzskou společností a politikou se dál šíří otřesy po násilné smrti 23letého muže v Lyonu. Krajně pravicového aktivistu Quentina Deranqueho surově zabila skupina krajně levicových útočníků, podle prokuratury ho napadlo nejméně šest maskovaných lidí. Vyšetřovatelé už čtvrtým dnem marně pátrají po vinících, vyslechli patnáct svědků, nikoho ale zatím neobvinili. Deranque se zapojil do ultrakonzervativních kruhů před dvěma roky. Minulý čtvrtek pomáhal organizovat protest proti levicové europoslankyni Rimě Hassanové, který svolala antiimigrační feministická skupina Némésis. Prezident Francie Emmanuel Macron vyzývá společnost k uklidnění situace.