Extremismus

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.

Desítky tisíc lidí v sobotu protestovaly ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokovali přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Žalobou hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) na ministerstvo vnitra kvůli zařazení do zprávy o extremismu za rok 2022 se bude muset znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 7. Ve čtvrtek o tom rozhodl odvolací pražský městský soud, jenž zrušil původní rozsudek, který konstatoval porušení práva hnutí. Rozhodnutí obvodního soudu je podle odvolacího soudu nepřezkoumatelné, v řízení také došlo k procesním vadám.

Incidentů spojených s nepřátelstvím či předpojatostí proti Židům přibývá. Výjimkou není ani Česko, kde úřady v roce 2024 zaznamenaly třiatřicet trestných činů motivovaných antisemitismem. Federace židovských obcí (FŽO) v tuzemsku vloni zaznamenala 4694 antisemitských incidentů, což je meziročně o 366 více. I proto pro boj s tímto jevem vznikla nová strategie, kterou schválila končící vláda.

Německo zakázalo radikální islámské uskupení Muslim Interaktiv a zabaví jeho majetek. Policie také prohledala prostory dvou dalších islámských sdružení, informovalo ve středu německé ministerstvo vnitra, které citovala agentura Reuters.

Vítěz českých sněmovních voleb Andrej Babiš vytvořil se dvěma stranami z pravého okraje politického spektra koalici, která bude kritická k Evropské unii a další pomoci Ukrajině. Napsala to německá média poté, co ANO, SPD a Motoristé v pondělí podepsali koaliční smlouvu. „Špinavou práci“ podle nich nechal pravděpodobný příští premiér Babiš na prezidentu Petru Pavlovi.

Americký prezident Donald Trump požádal ministerstvo obrany, aby začalo plánovat případný vojenský zásah v Nigérii, pokud bude tamní vláda podle něj nadále umožňovat zabíjení křesťanů. Šéf Bílého domu to v sobotu napsal na své sociální síti Truth Social. Americká vláda podle něj okamžitě zastaví veškerou pomoc a podporu Nigérii, která je nejlidnatější zemí v Africe.

Americký prezident Donald Trump se rozhodl jít po hnutí Antifa, které označil za teroristické. Podle expertů však v USA neexistuje zákon, který by takový krok umožňoval v případě domácí organizace. Antifa navíc nemá pevnou hierarchii a jedná se hlavně o ideologii. Odborníci i proto varují, že úřady by nyní mohly snadno přistoupit k politickým represím vůči širší skupině lidí. Už příští měsíc by měl v USA začít historicky první soud s údajnými členy Antify obviněnými z poskytování materiální podpory teroristům.

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí SPD, když ho zařadilo do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Pravomocně to ve čtvrtek potvrdil odvolací Městský soud v Praze. Omluvu soud hnutí nepřiznal. Žaloba se ale týká jen jedné konkrétní zprávy, SPD podalo kvůli zařazení do několika zpráv o extremismu z různých let více žalob. Obvodní soud pro Prahu 7 ve čtvrtek jednu z nich nepravomocně zamítl. Také v dalších sporech dosud pravomocné rozhodnutí nepadlo.

Piráti budou mít ve sněmovně silný poslanecký klub, který začne okamžitě pracovat, řekl po sečtení většiny volebních hlasů předseda strany Zdeněk Hřib. Ocenil, že strana splní svůj cíl a porazí další opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Za příjemný bonus pokládá to, že se do dolní komory nedostane hnutí Stačilo! Má také radost z vysokého počtu zvolených žen.

Končící premiér a lídr koalice SPOLU (ODS, TOP 09 KDU-ČSL) Petr Fiala poblahopřál hnutí ANO Andreje Babiše k volebnímu vítězství. Složit vládu na současném půdorysu podle něj nebude možné. Na tiskové konferenci ve volebním štábu řekl, že respektuje výsledek hlasování. Poděkoval všem voličům a zvlášť těm, kteří podpořili SPOLU.

Útok namířený proti vedení Hamásu v Kataru ukázal, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu zostřil bezpečnostní strategii a nebojí se udeřit takřka v jakékoli zemi, a to navzdory mezinárodní kritice. Netanjahu se nechal slyšet, že je oddán revizionistické vizi Velkého Izraele a hovoří o novém regionálním řádu. Kromě arabského světa přitom začíná současná politika izraelského vedení znervózňovat i Washington.

Přibývá mladistvých, kteří se radikalizují v on-line prostředí. Jde o fenomén, který se již delší dobu objevuje v Česku i dalších evropských zemích. Podle zprávy ministerstva vnitra za letošní první pololetí se mladí radikalizují samostatně a je tak těžší případy bez vazeb na známé skupiny odhalit. Spouštěčem může být frustrace či sociální izolace, říká expertka Barbora Vegrichtová, která také zmiňuje, že lze z náznaků vypozorovat, že se mladý člověk radikalizuje.

Německo čelí nárůstu podpory krajní pravice. A to nejen v případě Alternativy pro Německo, která je ve spolkovém parlamentu druhou nejsilnější partají. V někdejší východní komunistické části země posilují také neonacistická hnutí a spolky, jako je například Třetí cesta. Symbolem trendu se stalo město Spremberg v Braniborsku.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila federální financování pro Kalifornskou univerzitu v Los Angeles (UCLA) ve výši 584 milionů dolarů (12,3 miliardy korun) v souvislosti s propalestinskými protesty v jejím kampusu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení UCLA, která je první veřejnou univerzitou, jíž vláda odebrala financování poté, co školu obvinila z umožňování šíření antisemitismu.

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir znovu vyzval k tomu, aby židovský stát obsadil Pásmo Gazy a podpořil dobrovolnou emigraci Palestinců z enklávy. Prohlásil to navíc na Chrámové hoře v Jeruzalémě, která je posvátná pro muslimy i židy. Podle serveru The Times of Israel se tam poprvé otevřeně pomodlil, což židé nesmějí.

Ruští poslanci schválili zákon, který postihuje vyhledávání internetového obsahu, jenž úřady označují za extremistický. Zpřísňování cenzury bude mít dopady na soukromí ruských občanů a dále omezí přístup k sociálním sítím či alternativním zdrojům informací ze zahraničí. Nejasnosti však panují kolem výkladu a následné formy postihování. Proti zákonu vystoupilo už šedesát poslanců i prokremelští podporovatelé.

Ideologie založené na nedůvěře a nenávisti k ženám v on-line světě získávají celosvětově na popularitě posledních zhruba deset let. Ve Velké Británii se proto rozhodli vydat nové školní pokyny, které mají dětem ukázat, jak se těmto trendům bránit. Rámec výchovy k vztahům, sexu a zdraví (RSHE) si klade za cíl pomoci chlapcům najít pozitivní vzory, a čelit tak rostoucímu šíření sexistického obsahu od influencerů z „manosféry“. Na narůstající problém upozorňují odborníci i v tuzemsku.

Na okupovaném Západním břehu Jordánu posilují milice radikálních osadníků, kteří v souladu s extremisty v izraelské vládě pomáhají „vyčistit“ klíčové oblasti od Palestinců, píše web The Middle East Eye (MEE). Židovský stát v oblasti stále častěji používá praktiky z Gazy, kde od března srovnal se zemí tisíce budov, upozorňuje BBC. Nebývalou vlnu násilí, demolice a nucené vysídlování Palestinců na Západním břehu kritizuje i OSN.

Obvodní soud pro Prahu 7 v úterý nepravomocně rozhodl, že ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za rok 2022. Intenzita zásahu však podle soudu nebyla tak vysoká, aby SPD přiznal i omluvu. Zástupce ministerstva řekl, že se proti rozsudku odvolá. SPD se zatím nevyjádřilo.

Obvodní soud pro Prahu 7 zamítl žalobu hnutí SPD, které se bránilo zařazení do zprávy o extremismu ministerstva vnitra za první pololetí roku 2023. Podle nepravomocného rozsudku nelze hnutí upřít, že se věnuje řadě témat, problematický je ale způsob, jakým je komunikuje. Právní zástupce SPD avizoval, že se proti rozsudku odvolá, zástupce žalovaného ministerstva vnitra si pro případné odvolání ponechal lhůtu.

V Německu výrazně vzrostl počet pravicových extremistů. Loni jich v zemi bylo více než padesát tisíc, skoro o čtvrtinu více než v roce předchozím, informoval německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Citoval z nové zprávy Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), jenž má v zemi pravomoci civilní kontrarozvědky. Podle Dobrindta přibylo také příznivců krajní levice a islamistů. Ministr zároveň varoval před ruskou špionáží a sabotáží.

V Německu loni výrazně vzrostl počet politicky motivovaných trestných činů, meziročně o čtyřicet procent. Policie jich zaznamenala přes 84 tisíc, tedy nejvíce od roku 2001, odkdy vede tuto statistiku. Oznámili to ministr vnitra Alexander Dobrindt a šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch. Vliv mělo podle nich hlavně několik loňských voleb a válka v Pásmu Gazy. Terčem urážek a útoků byly s velkým odstupem před ostatními hlavně dvě politické strany: Zelení a Alternativa pro Německo.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, oficiálně označil politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za prokazatelně pravicově extremistickou, dosud ji vedl jen jako podezřelou, informovala agentura DPA. Úřad změnu hodnocení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. AfD označila rozhodnutí za politicky motivované.