Extremismus

Francii čeká v neděli první kolo předčasných parlamentních voleb. Jadernou mocnost, která je členem EU a NATO, by poprvé mohlo vést krajně pravicové Národní sdružení (RN), což zneklidňuje Brusel i podnikatele. Průzkumy dávají šanci i levicové alianci, kde však mají také největší zastoupení extremisté. Prezident Emmanuel Macron oba kraje politického spektra kritizuje. Podle expertů je nejhorším scénářem pat, kdy žádná koalice nezíská absolutní většinu. Francii nakonec nejspíš čeká kohabitace. Volit se chystá nejvíc lidí za dvě dekády.

Kampaň před prvním kolem předčasných francouzských parlamentních voleb vrcholí. Prezident Emmanuel Macron vyzývá Francouze, aby v hlasování odmítli extremismus. Průzkumy ale naznačují, že vláda se bez zástupců krajní pravice nebo krajní levice nesestaví. První kolo voleb se uskuteční už v neděli 30. června, druhé kolo o týden později.

Německo čelí hybridním útokům a špionáži především z Ruska, ale také z Číny, hrozbou pro bezpečnost země jsou i islámský extremismus, prudký nárůst případů antisemitismu a krajní pravice s levicí. Informovala o tom spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) při představování výroční zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), tedy civilní kontrarozvědky. Podle jejího šéfa Thomase Haldenwanga nelze při hodnocení bezpečnostní situace v zemi říct mnoho pozitivního.

Političtí představitelé se na Pražském evropském summitu zabývají otázkami pozice Evropské unie v měnícím se světě. Podle končící místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové bude upevnění této pozice spadat na novou Evropskou komisi. Politici také například varovali před dopady války na Ukrajině a různých dalších krizí na jednotu evropské společnosti.

Nelze přehlížet nárůst podpory extremistů v Evropě, je nutné tyto hlasy vnímat a přemýšlet, proč se to děje, řekl k výsledkům víkendových voleb do Evropského parlamentu (EP) prezident Petr Pavel. Zároveň ale věří, že se základní hodnotové směřování EU v otázkách bezpečnosti nebo demokracie po volbách nezmění.

Policie dopadla muže podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém v pátek vyhlásila pátrání. Souvisí s tím preventivní bezpečností opatření v Praze, která policisté zavedli kvůli možné hrozbě útoku na infrastrukturu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ačkoliv opatření dál trvají, jde o prevenci a bezprostřední nebezpečí nehrozí. Policie podezřelého zatím z ničeho neobvinila, ale zahájila úkony trestního řízení v souvislosti se žhářským útokem v Praze 9.

Situace na Slovensku je vážná a tamní politici by měli zasednout k jednomu stolu, domnívá se předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) je optimistická a věří, že i díky projevům současné prezidentky a jejího nástupce po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica dojde ve společnosti nakonec k uklidnění. Oba se v Událostech, komentářích shodli, že je důležité zabránit podněcování nenávisti mezi lidmi platnou legislativou.

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.

Australská policie zastřelila šestnáctiletého chlapce, který pobodal muže ve městě Perth. Čin podle policie vykazoval znaky terorismu a existují indicie, že útočník se radikalizoval na internetu.

Krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD), která nyní vystupuje pod názvem Die Heimat (Vlast), bude kvůli svým protiústavním cílům na šest let vyloučena ze státní finanční podpory. Podle agentury DPA o tom v úterý rozhodl Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Strana rozhodnutím soudu přichází o daňové výhody a finanční příspěvky.

Více než dvanáct set obviněných, na devět set lidí, kteří přiznali vinu nebo byli odsouzeni, a více než sedm set trestů. Taková je podle médií aktuální bilance vyšetřování, které před třemi lety spustily bezprecedentní povolební nepokoje v sídle amerického Kongresu. Podle deníku The New York Times (NYT) by konečný počet obviněných mohl být až dvojnásobný.

Česká společnost se po prosincovém masakru na filozofické fakultě v Praze musí snažit překonat strach, který v ní krutý čin střelce vyvolal, protože není možné na úkor strachu obětovat svobodu. Prezident Petr Pavel to uvedl v novoročním projevu. Lidi vyzval k tomu, aby neignorovali problémy ve svém okolí a sami usilovali o větší bezpečí komunity a celého národa. Pavel dále ocenil stabilitu současné vládní koalice, ale vytknul jí, že neumí své nepopulární, ovšem nutné reformy dostatečně vysvětlit veřejnosti.

Francouzský senát schválil nový imigrační zákon. Cílem je, aby bylo možné rychleji deportovat odmítnuté žadatele o azyl, radikály a zločince. Schválené znění je ještě přísnější, než co navrhoval kabinet. Nové znění nicméně pochválil i ministr vnitra Gérald Darmanin. Není jisté, jakou podporu bude mít mezi poslanci Národního shromáždění, k prosazení novely bude možná potřebovat speciální článek ústavy.

Antisystémové hnutí v první polovině letošního roku zcela zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu v Česku. Osobnosti hnutí se generují z prostředí sociálních sítí, soupeří mezi sebou, nebo naopak uzavírají krátkodobá spojenectví. Myšlení části české společnosti také hluboce ovlivnilo dlouholeté skryté podkopávání demokracie ze strany ruského hybridního působení. Ve zprávě o extremismu za prvních šest měsíců letošního roku to píše ministerstvo vnitra.

Romové se cítí ohroženi a musím říct, že do určité míry právem, uvedl v pořadu Interview ČT24 novinář a spisovatel Patrik Banga v souvislosti s nedávnými protiukrajinskými protesty Romů v Brně a Krupce. Podle něj je v pořádku, že protestují, ale nelze souhlasit s tím, že se budou házet lahve po lidech nebo uplatňovat kolektivní vina.

Romové se dlouhodobě cítí jako občané druhé kategorie, řekla ve čtvrtečních Událostech, komentářích vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Podle odbornice na extremismus a radikalizaci z Českého vysokého učení technického v Praze Barbory Vegrichtové současné napětí pramení z pocitu frustrace, která je živena šířením dezinformací. Fuková a Vegrichtová se nicméně také shodly, že kolektivní obviňování jiných skupin obyvatel nebo legitimizace násilí jsou neakceptovatelné.

Ruská agrese na Ukrajinu v loňském roce zásadně proměnila bezpečnostní prostředí v Česku. Z východoevropské země se přesunuly masy válečných uprchlíků, zároveň se aktivizovaly například hackerské skupiny. Proruští hackeři útočí hlavně na média, bankovní a státní instituce v demokratických zemích. Počet trestných činů v kyberprostoru se meziročně zdvojnásobil. Ve výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Kriminalita se po konci pandemie koronaviru začala vracet na původní úroveň.

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj opět stanul před soudem, poprvé za politickou činnost. Ve věznici s nejpřísnějším režimem začal proces, který kritika Kremlu může poslat za mříže na dalších třicet let. Prokuratura obviňuje Navalného mimo jiné z údajného založení extremistické organizace a rehabilitace nacismu, což politik označil za absurdní. Opoziční lídr si už teď odpykává devítiletý trest za údajnou zpronevěru a pohrdání soudem. Obvinění má za politicky motivovaná.

Soud v Rusku poslal na sedm a půl roku do vězení bývalou spolupracovnici opozičního představitele Alexeje Navalného Liliji Čanyševovou, informuje portál Meduza. Čanyševová čtyři roky vedla regionální Navalného štáb v ruském městě Ufa na Urale. Zadržovaná je od roku 2021, kdy ji ruská justice obvinila z extremistické činnosti. V pondělí začne nový proces také s vězněným Navalným, proti němuž vyšetřovatelé vznesli nová obvinění. Podle kritiků režimu v Moskvě je stíhání Navalného i lidí v jeho okolí politicky motivované.

Členka extremistické skupiny Oath Keepers (Strážci přísahy) Jessica Watkinsová dostala osm a půl roku vězení za účast na násilnostech v sídle Kongresu 6. ledna 2021. Watkinsová jako armádní veteránka nebyla jen řadovým účastníkem napadení, uvedl soud. Žena před porotou projevila lítost. Sama sebe označila za „dalšího idiota, který 6. ledna pobíhal po Kapitolu“, uvedla agentura AP.

Některé pravicové extremistické skupiny v České republice se podle zprávy o extremismu ministerstva vnitra za rok 2022 staly součástí společenství, která souzní s prokremelskou propagandou. Jejími nástroji se staly i takzvané kvazi-mediální projekty. Během pandemie covidu-19 se podle resortu v Česku rovněž etablovala skupina protisystémově naladěných lidí, kteří nedůvěřují státu a jeho základním principům. Od oficiálních institucí proto unikají k takzvaným konspiračním teoriím, jejichž vliv podle zprávy v těchto skupinách sílí.

Okresní soud v Mostě se znovu bude zabývat kauzou Fénix 2, ve které obžaloba viní pětici anarchistů kvůli podpoře extremistického hnutí. Odvolací Krajský soud v Ústí nad Labem zrušil původní osvobozující rozsudek. České televizi informaci potvrdila místopředsedkyně mosteckého soudu Šárka Tampová. Anarchisté se hlásí k takzvané Síti revolučních buněk, ta údajně stála za sérií útoků na pražskou restauraci Řízkárna. Majiteli podniku měli členové skupiny zapálit několik aut.

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.

Vláda na středeční schůzi schválila zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti v Česku v loňském roce. Znění dokumentu zatím ministerstvo vnitra nezveřejnilo, podle vicepremiéra Vlastimila Válka (TOP 09) zpráva hovoří o vlivu Ruska na českou dezinformační scénu. Ministři se také zabývali návrhem poslanců opozičního ANO na zavedení obecného referenda. U kabinetu podle očekávání podporu nezískal.