Extremismus strana 3 z 5

Ještě před barbary z takzvaného Islámského státu, ničiteli starověkých kulturních památek, tu byl Taliban. Před dvaceti lety zničili tito islámští extremisté nenahraditelnou dvojici kamenných Buddhů v afghánském Bámjánu. Třicet osm, respektive padesát čtyři metrů vysoké sochy vytesané na přelomu 6. a 7. století do skály bořili s pomocí výbušnin několik dní v březnu 2001. Podle tehdejšího talibanského vůdce mully Umara jejich existence odporovala Koránu.

Papež František zahájil druhý den své návštěvy v Iráku setkáním s významným šíitským duchovním Alím Sistáním. Islámský duchovní papeži řekl, že křesťanům musí být v Iráku zaručena práva jako ostatním Iráčanům. Alí Sistání má velký vliv na iráckou politiku a na šíitské věřící i za hranicemi této země. Při setkání na pláni u starověkého Uru se papež vymezil vůči nábožensky motivovanému terorismu a vyzval k míru v Sýrii.

Vrchní zemský soud ve Frankfurtu nad Mohanem udělil doživotní trest pravicovému extremistovi Stephanu Ernstovi za předloňskou vraždu hesenského politika Waltera Lübckeho. Obžaloba žádala doživotní trest, obhajoba naopak požadoval změnu klasifikace činu na zabití. Lübckeho případ platí za první vraždu politika motivovanou pravicovým extremismem v dějinách spolkové republiky.

Alternativu pro Německo (AfD) tajná služba ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko prohlásila za formaci podezřelou z extremismu. To umožní sledování jejích členů. Stejný krok se chystá i na celostátní úrovni. Čtvrtá největší strana ve Spolkovém sněmu, která se stylizuje do disidentské role i v otázce koronavirové politiky, označuje postup tajné služby za šikanu.

Francouzské úřady začaly prověřovat mešity, v nichž mají podezření na radikální výklad islámu. Kontrolou bezpečnostních složek jich má projít až osmdesát. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že Francie nemá problém s islámem, ale s extremisty. Podle něj musí věřící všech náboženství respektovat odluku státu a církve. Příští týden by měl být předložen i zákon o separatismu, jak vláda nazývá úsilí radikálních muslimů o vytvoření jiné společnosti vně republiky.

Francouzský prezident Emmanuel Macron stupňuje v rámci tažení proti radikálnímu islamismu svůj tlak na muslimské lídry v zemi. Za týden vyprší jeho ultimátum, které dal Francouzské radě muslimské víry (CFCM), aby představila takzvanou chartu republikánských hodnot, kterou se zaváže dodržovat.

Při šesti teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 zahynulo 129 lidí, jeden člověk zemřel později v nemocnici, přes 350 dalších lidí bylo zraněno, zemřelo i sedm atentátníků. Teroristé stříleli z útočných pušek v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže. I přes zavedení specifických bezpečnotních opatření zůstává terorismus ve Francii a Evropě zásadním problémem. Naposledy islamisté útočili na začátku listopadu ve Vídni.

Soud ve slovenském Pezinku v pondělí uznal šéfa slovenské opoziční krajně pravicové strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotlebu vinným z extremistického deliktu. Udělil mu trest čtyři roky a čtyři měsíce. Verdikt není pravomocný. V případě takového rozsudku přijde o poslanecký mandát.

Dezinformační média v letošním prvním pololetí dokázala podle zprávy ministerstva vnitra o extremismu skloubit ve své produkci několik témat, která plošně zaujala čtenáře z extremistických a xenofobních skupin. Soustředila se na pandemii covidu-19, kauzy pomníků maršála Koněva i vlasovců, zároveň psala protiimigrantské texty a vyjadřovala se k rasovým nepokojům ve Spojených státech.

Trest vězení žádá slovenský prokurátor pro předsedu krajně pravicové opoziční strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotlebu v procesu, ve kterém Kotleba čelí obžalobě v souvislosti s rozdáváním šeků s údajně extremistickou symbolikou. V případě, že by byl pravomocně odsouzen, přišel by také o křeslo poslance sněmovny. Během líčení vinu odmítl, podle jeho obhájce nebyl v kauze spáchán trestný čin.

Lipsko se v posledních týdnech potýká s násilnými protesty příslušníků krajní levice. Doprovázejí je tvrdé střety extremistů s policisty. Noc po poslední sobotní demonstraci se sice obešla bez násilností, především ve čtvrti Connewitz ale zůstává situace silně napjatá kvůli vzrůstajícím útokům radikálů na policisty.

V Drážďanech začal proces se čtyřmi lidmi, kteří podle vyšetřovatelů patří k teroristickému krajně pravicovému uskupení Freital (Gruppe Freital) či s ním sympatizují. Skupina v roce 2015 v německé spolkové zemi Sasko podnikla s využitím zábavní pyrotechniky nakoupené v Česku několik bombových útoků proti politickým odpůrcům a běžencům. Před dvěma lety poslal soud prvních osm členů skupiny na několik roků do vězení.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se, stejně jako v předchozích letech, objevilo ve zprávě ministerstva vnitra, která mapuje extremismus a šíření nenávisti. Z dokumentu ale tentokrát vypadlo jméno lídra hnutí Tomia Okamury, které bylo vyškrtnuto z definitivní verze. Předseda strany tvrdí, že si ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) skrz dokument vyřizuje politické účty. Nicméně jeho příspěvky řeší i správci sociálních sítí, jako je YouTube a Facebook. Věcí se pro Reportéry ČT zabývali Adéla Paclíková a Ondřej Golis.

Slovenská policie v úterý zadržela při zátahu proti extremismu devět lidí. Jsou mezi nimi také členové rockových skupin Krátký proces a Horkýže Slíže, informovala televize Markíza. Do akce vedené slovenskou policií se podle webu Česká justice zapojili i čeští policisté, kteří provedli domovní prohlídku u českého hudebníka v Děčíně.

Doživotí požaduje obžaloba pro extremistu, který loni v říjnu zaútočil na synagogu v Halle. Na tiskové konferenci před začátkem procesu to prohlásil státní zástupce. Podle spisu zabil 28letý Stephan Balliet dva lidi. Ještě předtím se pokusil povraždit přes padesát věřících, kteří se v synagoze shromáždili k oslavě židovského svátku.

Pravicový extremismus, rasismus a antisemitismus jsou podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera největším nebezpečím pro spolkovou republiku. Seehofer to ve čtvrtek řekl na tiskové konferenci v Berlíně při představení zprávy kontrarozvědky za loňský rok. Ta ukazuje, že v Německu výrazně přibylo trestných činů ze strany pravicových i levicových radikálů.

Za šířením nenávisti byla loni podle ministerstva vnitra dezinformační média a také populistické xenofobní skupiny, které doplnily tradiční extremisty. Ministerstvo to uvedlo ve zprávě o projevech extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2019, ze které citovala ČTK. Tradiční krajní pravici podle zprávy xenofobními uskupení zcela zastínila, ministerstvo akcentuje i parlamentní hnutí SPD. Jeho předseda Tomio Okamura považuje takové vyznění zprávy o extremismu za projev údajného zneužití resortu jeho šéfem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem k politickému boji.

Kalendář nakladatelství Naše vojsko s válečnými zločinci, jakými byli Hitler, Goebbels nebo Mengele, řešili poslanci sněmovního ústavně právního výboru. Lidovec Jan Bartošek navrhuje zákaz podobného byznysu. Samotný obchod po úterním zásahu policie teď místo toho prodává třeba hrnky s podobiznou Lenina.

Server iRozhlas.cz uvedl, že pražští policisté z odboru extremismu a terorismu zasahovali v obchodě nakladatelství Naše vojsko, které má v nabídce kalendář s portréty osobností třetí říše pro rok 2021. Kvůli němu podalo v minulosti několik organizací trestní oznámení na nakladatelství. Kalendář kritizoval i izraelský a německý velvyslanec v ČR. Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zase podle DeníkuN od rána zasahují v Brně a na dalších místech proti lidem za nakladatelstvím Guidemedia.

Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) vyloučila ze svých řad předsedu stranické organizace v Braniborsku Andrease Kalbitze. Vedení nejsilnější opoziční strany v Německu za důvod pro zbavení členství označilo Kalbitzovy kontakty s pravicovými extremisty, uvedla agentura DPA. Kalbitz se hodlá vyloučení bránit.

Německý pravicový extremista, který loni v říjnu u synagogy v Halle ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko zabil dva lidi, byl obžalován z dvojnásobné vraždy, 68násobného pokusu o vraždu, podněcování k nenávisti a dalších trestných činů. Podle agentury DPA o tom informovalo spolkové státní zastupitelství. Kdy začne soudní proces, zatím není jasné.

Skupina lidí v maskách v neděli vyvěsila na plot českého velvyslanectví v Moskvě nápis Stop fašismu a hodila do areálu ambasády několik dýmovnic. Oznámila to v pondělí ruská televize REN s tím, že jde o reakci na odstranění sochy maršála Ivana Koněva v Praze. Při incidentu nebyl nikdo zatčen. Česko poslalo ruské diplomacii v reakci protestní nótu.

Atentátník z Halle, Stephan Balliet, chtěl původně útočit na muslimy, nakonec se ale podle své výpovědi rozhodl zvolit si za terč Židy, protože jsou pro „nespokojené bílé muže“, jako je on, „největším problémem“. Balliet to řekl ve svých výpovědích před soudcem a policisty, informují rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR a deník Süddeutsche Zeitung. Německý pravicový extremista loni v říjnu ve východoněmeckém městě zabil dva lidi.

Několikaleté tresty odnětí svobody si od soudu v Drážďanech odnesli členové pravicově extremistické skupiny Revolution Chemnitz, která připravovala teroristické útoky a chtěla vyvolat pád německé vlády. Osm mužů, mezi nimiž jsou představitelé neonacistické a hooliganské scény v oblasti východoněmeckého Chemnitzu, ve vězení stráví mezi dvěma roky a třemi měsíci a pěti a půl lety.