Extremismus strana 3 z 5

Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území Česka v loňském roce schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněných na webu kabinetu. Vláda také schválila humanitární pomoc ve výši 75 milionů korun, vklad více než dvou miliard korun do Evropského mírového nástroje či návrh novely autorského zákona, která má zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory.

Belgické úřady hledají extremistu, který se zřejmě skrývá v lesích. Bývalý voják Jürgen Conings ukradl zbraně z kasáren a zanechal dopis, ve kterém naznačuje chystaný útok na zdravotnické a politické špičky země. Tvrdí, že jde o misi, při níž je připraven zemřít. Pátrání trvá čtyři dny. V pohotovosti jsou čtyři stovky vojáků i policistů.

Za velkého zájmu médií začal ve čtvrtek ve Frankfurtu nad Mohanem proces s nadporučíkem německé armády, který se podle prokuratury vydával za běžence ze Sýrie a hodlal pod touto falešnou identitou zavraždit prominentního politika. Chtěl, aby z útoku byli obviňováni migranti. Obhajoba tvrdí, že nyní 32letý Franco A. je obětí štvanice. Sám obžalovaný novinářům řekl, že nikomu ublížit nechtěl.

Politicky motivovaná kriminalita je v Německu na vzestupu, loni se počet takových činů oproti roku 2019 zvýšil o 8,54 procenta. Oznámil to německý ministr vnitra Horst Seehofer (CSU). Dodal, že největší hrozbou pro německou demokracii zůstává pravicový extremismus, který v roce 2020 činil přes polovinu politicky motivovaných trestných činů.

Moskevský soud vyhověl požadavku prokuratury a nařídil pozastavení činnosti štábů opozičního představitele Alexeje Navalného, sdělila agentuře Ria Novosti právní zástupkyně Fondu boje s korupcí (FBK), který je rovněž spjat s Navalným. Soud rozhodl o zákazu činnosti štábů po dobu, kdy posuzuje, zda je FBK jako takový extremistickou organizací. Obavy o zdravotní stav Navalného vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Francouzští zákonodárci definitivně schválili návrh zákona o veřejné bezpečnosti, kvůli kterému se ve Francii v posledních měsících opakovaně protestovalo. Konečný souhlas udělila dolní komora parlamentu po úpravě nejkontroverznějšího ustanovení týkajícího se zveřejňování záběrů s policisty.

Před soudem ve Stuttgartu v úterý stanulo 12 údajných členů a podporovatelů krajně pravicového teroristického uskupení Gruppe S. (Skupina S.). Podle obžaloby chtěli zabíjet muslimy a osnovat občanskou válku, informovala agentura DPA.

Alternativa pro Německo (AfD), která je nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu, na víkendovém sjezdu v Drážďanech volební lídry nevybrala. Chce tak učinit až později na základě celostranického hlasování. Strana, která je považována za populistickou až krajně pravicovou, se naopak dohodla, že jejím programovým cílem je odchod Německa z Evropské unie.

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.

Ještě před barbary z takzvaného Islámského státu, ničiteli starověkých kulturních památek, tu byl Taliban. Před dvaceti lety zničili tito islámští extremisté nenahraditelnou dvojici kamenných Buddhů v afghánském Bámjánu. Třicet osm, respektive padesát čtyři metrů vysoké sochy vytesané na přelomu 6. a 7. století do skály bořili s pomocí výbušnin několik dní v březnu 2001. Podle tehdejšího talibanského vůdce mully Umara jejich existence odporovala Koránu.

Papež František zahájil druhý den své návštěvy v Iráku setkáním s významným šíitským duchovním Alím Sistáním. Islámský duchovní papeži řekl, že křesťanům musí být v Iráku zaručena práva jako ostatním Iráčanům. Alí Sistání má velký vliv na iráckou politiku a na šíitské věřící i za hranicemi této země. Při setkání na pláni u starověkého Uru se papež vymezil vůči nábožensky motivovanému terorismu a vyzval k míru v Sýrii.

Vrchní zemský soud ve Frankfurtu nad Mohanem udělil doživotní trest pravicovému extremistovi Stephanu Ernstovi za předloňskou vraždu hesenského politika Waltera Lübckeho. Obžaloba žádala doživotní trest, obhajoba naopak požadoval změnu klasifikace činu na zabití. Lübckeho případ platí za první vraždu politika motivovanou pravicovým extremismem v dějinách spolkové republiky.

Alternativu pro Německo (AfD) tajná služba ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko prohlásila za formaci podezřelou z extremismu. To umožní sledování jejích členů. Stejný krok se chystá i na celostátní úrovni. Čtvrtá největší strana ve Spolkovém sněmu, která se stylizuje do disidentské role i v otázce koronavirové politiky, označuje postup tajné služby za šikanu.

Francouzské úřady začaly prověřovat mešity, v nichž mají podezření na radikální výklad islámu. Kontrolou bezpečnostních složek jich má projít až osmdesát. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že Francie nemá problém s islámem, ale s extremisty. Podle něj musí věřící všech náboženství respektovat odluku státu a církve. Příští týden by měl být předložen i zákon o separatismu, jak vláda nazývá úsilí radikálních muslimů o vytvoření jiné společnosti vně republiky.

Francouzský prezident Emmanuel Macron stupňuje v rámci tažení proti radikálnímu islamismu svůj tlak na muslimské lídry v zemi. Za týden vyprší jeho ultimátum, které dal Francouzské radě muslimské víry (CFCM), aby představila takzvanou chartu republikánských hodnot, kterou se zaváže dodržovat.

Při šesti teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 zahynulo 129 lidí, jeden člověk zemřel později v nemocnici, přes 350 dalších lidí bylo zraněno, zemřelo i sedm atentátníků. Teroristé stříleli z útočných pušek v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže. I přes zavedení specifických bezpečnotních opatření zůstává terorismus ve Francii a Evropě zásadním problémem. Naposledy islamisté útočili na začátku listopadu ve Vídni.

Soud ve slovenském Pezinku v pondělí uznal šéfa slovenské opoziční krajně pravicové strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotlebu vinným z extremistického deliktu. Udělil mu trest čtyři roky a čtyři měsíce. Verdikt není pravomocný. V případě takového rozsudku přijde o poslanecký mandát.

Dezinformační média v letošním prvním pololetí dokázala podle zprávy ministerstva vnitra o extremismu skloubit ve své produkci několik témat, která plošně zaujala čtenáře z extremistických a xenofobních skupin. Soustředila se na pandemii covidu-19, kauzy pomníků maršála Koněva i vlasovců, zároveň psala protiimigrantské texty a vyjadřovala se k rasovým nepokojům ve Spojených státech.

Trest vězení žádá slovenský prokurátor pro předsedu krajně pravicové opoziční strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotlebu v procesu, ve kterém Kotleba čelí obžalobě v souvislosti s rozdáváním šeků s údajně extremistickou symbolikou. V případě, že by byl pravomocně odsouzen, přišel by také o křeslo poslance sněmovny. Během líčení vinu odmítl, podle jeho obhájce nebyl v kauze spáchán trestný čin.

Lipsko se v posledních týdnech potýká s násilnými protesty příslušníků krajní levice. Doprovázejí je tvrdé střety extremistů s policisty. Noc po poslední sobotní demonstraci se sice obešla bez násilností, především ve čtvrti Connewitz ale zůstává situace silně napjatá kvůli vzrůstajícím útokům radikálů na policisty.

V Drážďanech začal proces se čtyřmi lidmi, kteří podle vyšetřovatelů patří k teroristickému krajně pravicovému uskupení Freital (Gruppe Freital) či s ním sympatizují. Skupina v roce 2015 v německé spolkové zemi Sasko podnikla s využitím zábavní pyrotechniky nakoupené v Česku několik bombových útoků proti politickým odpůrcům a běžencům. Před dvěma lety poslal soud prvních osm členů skupiny na několik roků do vězení.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se, stejně jako v předchozích letech, objevilo ve zprávě ministerstva vnitra, která mapuje extremismus a šíření nenávisti. Z dokumentu ale tentokrát vypadlo jméno lídra hnutí Tomia Okamury, které bylo vyškrtnuto z definitivní verze. Předseda strany tvrdí, že si ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) skrz dokument vyřizuje politické účty. Nicméně jeho příspěvky řeší i správci sociálních sítí, jako je YouTube a Facebook. Věcí se pro Reportéry ČT zabývali Adéla Paclíková a Ondřej Golis.

Slovenská policie v úterý zadržela při zátahu proti extremismu devět lidí. Jsou mezi nimi také členové rockových skupin Krátký proces a Horkýže Slíže, informovala televize Markíza. Do akce vedené slovenskou policií se podle webu Česká justice zapojili i čeští policisté, kteří provedli domovní prohlídku u českého hudebníka v Děčíně.

Doživotí požaduje obžaloba pro extremistu, který loni v říjnu zaútočil na synagogu v Halle. Na tiskové konferenci před začátkem procesu to prohlásil státní zástupce. Podle spisu zabil 28letý Stephan Balliet dva lidi. Ještě předtím se pokusil povraždit přes padesát věřících, kteří se v synagoze shromáždili k oslavě židovského svátku.