Extremismus strana 3 z 5

Středeční vraždu dvou mladých mužů u gaybaru v Bratislavě bude slovenská policie vyšetřovat jako čin z nenávisti pro domnělou nebo skutečnou sexuální orientaci obětí. Nelze ovšem vyloučit ani změnu kvalifikace skutku na teroristický trestný čin. Upřesnil to šéf elitní policejní složky Ľubomír Daňko. Potvrdil, že 19letý střelec byl nalezen mrtev, pravděpodobně spáchal sebevraždu. Oběti střelby uctil v pátek večer v centru Bratislavy průvod tisíců lidí, zúčastnili se ho také prezidentka Zuzana Čaputová, premiér Eduard Heger a další politici. Čaputová se v projevu omluvila LGBT+ komunitě za to, že společnost nedokázala ochránit jejich blízké.

Švédská prokuratura oznámila, že vraždu ženy na politickém festivalu z minulého týdne bude vyšetřovat jako terorismus. V souvislosti s případem byl již dříve zatčen muž, který se k činu přiznal a který má vazby na neonacistickou scénu. Informovala o tom švédská veřejnoprávní stanice SVT.

Xenofobně-populistické subjekty a aktivisté v loňském roce částečně upustili od výpadů proti muslimům, migrantům, Romům či sexuálním menšinám, ústředním tématem se stalo vystupování proti údajnému zavádění takzvané covidové totality. Uvádí to zpráva o extremismu v ČR v roce 2021, kterou zpracovalo ministerstvo vnitra a ve středu schválila vláda. Podobně jako v předchozích letech zmiňuje dokument i tentokrát sněmovní hnutí SPD, poznamenává, že vystupovalo umírněněji.

Slovenská policie podle televize Markíza obvinila z extremismu a z dalšího trestného činu bývalého šéfa nejvyššího soudu a exministra spravedlnosti Štefana Harabina. Policie na sociální síti zveřejnila iniciály obviněného, které se shodují s jménem a příjmením Harabina.

Německo zaznamenalo v loňském roce historicky největší nárůst politicky motivované kriminality. Jedním z důvodů je podle zprávy spolkového ministerstva vnitra radikalizace lidí, kteří nesouhlasili s protiepidemickými opatřeními.

Na osm set německých vyšetřovatelů ve středu provedlo v jedenácti spolkových zemích zátah proti pravicovým extremistům. Zadrženy byly čtyři osoby z okolí organizace bojových sportů z Eisenachu, informovala podle agentury DPA mluvčí spolkového státního zastupitelství v Karlsruhe. Padesát lidí bylo obviněno. Jde mimo jiné o členy zakázané sítě Combat 18 nebo organizace Atomwaffen Division. Nacistické uskupení původně ze Spojených států se netajilo úmyslem rozpoutat v Německu rasovou válku.

Slovenský nejvyšší soud uznal předsedu krajně pravicové strany Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotlebu vinným z extremistického trestného činu, na rozdíl od soudu první instance mu ale vyměřil pouze podmínku. Verdikt senátu nejvyššího soudu, vůči kterému se nelze odvolat, zároveň znamená, že Kotleba přišel o poslanecký mandát. Politik, jenž se líčení nezúčastnil, byl stíhán v kauze šeků s možnou extremistickou symbolikou.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval internetový server projektu OVD-Info, který sleduje v Rusku zásahy policie. Informovala o tom ruská média, podle nichž úřad jednal na základě rozhodnutí soudu, jenž dospěl k závěru, že cílem projektu je propagace terorismu a extremismu. Podle kritiků je to další krok Kremlu k umlčení jemu nepohodlných médií.

Bělorusko přidalo na seznam extremistických organizací běloruskou část americké stanice Rádio svobodná Evropa/Rádio svoboda (RFE/RL), oznámilo ministerstvo vnitra v Minsku. Bělorusům, kteří se přihlásí k odběru on-line zpráv tohoto média, tak může podle agentury Reuters hrozit až šest let vězení.

V pondělí se poprvé sešla nová Poslanecká sněmovna. Zasedli vedle sebe i dva bratři Tomio (SPD) a Hayato (KDU-ČSL) Okamurovi. Rozpory v politických názorech jsou mezi sourozenci velké. Tomio neváhal bratra označovat za blázna, který se chce vyšplhat do politiky po jeho zádech. Hayato je sice ve vysoké politice nováček, ale známějšího a mladšího bratra dokázal ve volbách porazit na preferenční hlasy. Pro Reportéry ČT natáčeli Ondřej Golis a Karel Vrána.

Česko míří k bezprecedentnímu rozhodnutí. Parlament v listopadu možná určí, zda převést pravomoci prezidenta republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v Interview ČT24 uvedl, že kancléř Vratislav Mynář není tím, kdo by prezidenta chránil, a že hrozí reálné nebezpečí, že by jednal za prezidenta. V pořadu Rakušan mluvil i o vyjednávání o budoucí vládě nebo Tomiu Okamurovi.

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo v Kábulu při oslavné střelbě, když bojovníci Talibanu oznámili údajné dobytí provincie Pándžšír, kde se opevnili jeho odpůrci. Ti tvrdí, že provincie nepadla, a stále se o její nadvládu vedou boje, napsala agentura Reuters. Podle katarského velvyslance v Afghánistánu se v Kábulu podařilo obnovit provoz letiště. Rovněž v afghánské metropoli příslušníci speciálních jednotek Talibanu střelbou do vzduchu rozehnali protest žen požadujících po nových vládcích země rovná práva.

Čeští vojáci se z mise v Afghánistánu začali stahovat už letos v květnu. V zemi tak působili celkem devatenáct let, šlo o jejich historicky nejdelší nasazení v zahraničí. Během výkonu práce jich za tu dobu zemřelo čtrnáct.

Ruský cenzorní úřad Roskomnadzor zablokoval servery Otkrytyje media, MBCH Media a Pravozaščity Otrkrytki. Krok vysvětlil požadavkem generální prokuratury, která uvedené portály považuje za spjaté s organizacemi bývalého ropného magnáta a vězně režimu prezidenta Vladimira Putina Michaila Chodorkovského, informovala ruská média. Jeho společnosti byly v Rusku zakázány jako nežádoucí.

Počet policistů, kteří zasahovali při lednových výtržnostech v Kapitolu a v následujících měsících spáchali sebevraždu, se zvýšil na čtyři. Washingtonská policie v pondělí informovala o úmrtí dvou strážců pořádku, kteří si na život sáhli v červenci.

Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území Česka v loňském roce schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněných na webu kabinetu. Vláda také schválila humanitární pomoc ve výši 75 milionů korun, vklad více než dvou miliard korun do Evropského mírového nástroje či návrh novely autorského zákona, která má zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory.

Belgické úřady hledají extremistu, který se zřejmě skrývá v lesích. Bývalý voják Jürgen Conings ukradl zbraně z kasáren a zanechal dopis, ve kterém naznačuje chystaný útok na zdravotnické a politické špičky země. Tvrdí, že jde o misi, při níž je připraven zemřít. Pátrání trvá čtyři dny. V pohotovosti jsou čtyři stovky vojáků i policistů.

Za velkého zájmu médií začal ve čtvrtek ve Frankfurtu nad Mohanem proces s nadporučíkem německé armády, který se podle prokuratury vydával za běžence ze Sýrie a hodlal pod touto falešnou identitou zavraždit prominentního politika. Chtěl, aby z útoku byli obviňováni migranti. Obhajoba tvrdí, že nyní 32letý Franco A. je obětí štvanice. Sám obžalovaný novinářům řekl, že nikomu ublížit nechtěl.

Politicky motivovaná kriminalita je v Německu na vzestupu, loni se počet takových činů oproti roku 2019 zvýšil o 8,54 procenta. Oznámil to německý ministr vnitra Horst Seehofer (CSU). Dodal, že největší hrozbou pro německou demokracii zůstává pravicový extremismus, který v roce 2020 činil přes polovinu politicky motivovaných trestných činů.

Moskevský soud vyhověl požadavku prokuratury a nařídil pozastavení činnosti štábů opozičního představitele Alexeje Navalného, sdělila agentuře Ria Novosti právní zástupkyně Fondu boje s korupcí (FBK), který je rovněž spjat s Navalným. Soud rozhodl o zákazu činnosti štábů po dobu, kdy posuzuje, zda je FBK jako takový extremistickou organizací. Obavy o zdravotní stav Navalného vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Francouzští zákonodárci definitivně schválili návrh zákona o veřejné bezpečnosti, kvůli kterému se ve Francii v posledních měsících opakovaně protestovalo. Konečný souhlas udělila dolní komora parlamentu po úpravě nejkontroverznějšího ustanovení týkajícího se zveřejňování záběrů s policisty.

Před soudem ve Stuttgartu v úterý stanulo 12 údajných členů a podporovatelů krajně pravicového teroristického uskupení Gruppe S. (Skupina S.). Podle obžaloby chtěli zabíjet muslimy a osnovat občanskou válku, informovala agentura DPA.

Alternativa pro Německo (AfD), která je nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu, na víkendovém sjezdu v Drážďanech volební lídry nevybrala. Chce tak učinit až později na základě celostranického hlasování. Strana, která je považována za populistickou až krajně pravicovou, se naopak dohodla, že jejím programovým cílem je odchod Německa z Evropské unie.

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.