Extremismus strana 4 z 5

Pravicový extremismus, rasismus a antisemitismus jsou podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera největším nebezpečím pro spolkovou republiku. Seehofer to ve čtvrtek řekl na tiskové konferenci v Berlíně při představení zprávy kontrarozvědky za loňský rok. Ta ukazuje, že v Německu výrazně přibylo trestných činů ze strany pravicových i levicových radikálů.

Za šířením nenávisti byla loni podle ministerstva vnitra dezinformační média a také populistické xenofobní skupiny, které doplnily tradiční extremisty. Ministerstvo to uvedlo ve zprávě o projevech extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2019, ze které citovala ČTK. Tradiční krajní pravici podle zprávy xenofobními uskupení zcela zastínila, ministerstvo akcentuje i parlamentní hnutí SPD. Jeho předseda Tomio Okamura považuje takové vyznění zprávy o extremismu za projev údajného zneužití resortu jeho šéfem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem k politickému boji.

Kalendář nakladatelství Naše vojsko s válečnými zločinci, jakými byli Hitler, Goebbels nebo Mengele, řešili poslanci sněmovního ústavně právního výboru. Lidovec Jan Bartošek navrhuje zákaz podobného byznysu. Samotný obchod po úterním zásahu policie teď místo toho prodává třeba hrnky s podobiznou Lenina.

Server iRozhlas.cz uvedl, že pražští policisté z odboru extremismu a terorismu zasahovali v obchodě nakladatelství Naše vojsko, které má v nabídce kalendář s portréty osobností třetí říše pro rok 2021. Kvůli němu podalo v minulosti několik organizací trestní oznámení na nakladatelství. Kalendář kritizoval i izraelský a německý velvyslanec v ČR. Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zase podle DeníkuN od rána zasahují v Brně a na dalších místech proti lidem za nakladatelstvím Guidemedia.

Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) vyloučila ze svých řad předsedu stranické organizace v Braniborsku Andrease Kalbitze. Vedení nejsilnější opoziční strany v Německu za důvod pro zbavení členství označilo Kalbitzovy kontakty s pravicovými extremisty, uvedla agentura DPA. Kalbitz se hodlá vyloučení bránit.

Německý pravicový extremista, který loni v říjnu u synagogy v Halle ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko zabil dva lidi, byl obžalován z dvojnásobné vraždy, 68násobného pokusu o vraždu, podněcování k nenávisti a dalších trestných činů. Podle agentury DPA o tom informovalo spolkové státní zastupitelství. Kdy začne soudní proces, zatím není jasné.

Skupina lidí v maskách v neděli vyvěsila na plot českého velvyslanectví v Moskvě nápis Stop fašismu a hodila do areálu ambasády několik dýmovnic. Oznámila to v pondělí ruská televize REN s tím, že jde o reakci na odstranění sochy maršála Ivana Koněva v Praze. Při incidentu nebyl nikdo zatčen. Česko poslalo ruské diplomacii v reakci protestní nótu.

Atentátník z Halle, Stephan Balliet, chtěl původně útočit na muslimy, nakonec se ale podle své výpovědi rozhodl zvolit si za terč Židy, protože jsou pro „nespokojené bílé muže“, jako je on, „největším problémem“. Balliet to řekl ve svých výpovědích před soudcem a policisty, informují rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR a deník Süddeutsche Zeitung. Německý pravicový extremista loni v říjnu ve východoněmeckém městě zabil dva lidi.

Několikaleté tresty odnětí svobody si od soudu v Drážďanech odnesli členové pravicově extremistické skupiny Revolution Chemnitz, která připravovala teroristické útoky a chtěla vyvolat pád německé vlády. Osm mužů, mezi nimiž jsou představitelé neonacistické a hooliganské scény v oblasti východoněmeckého Chemnitzu, ve vězení stráví mezi dvěma roky a třemi měsíci a pěti a půl lety.

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) požaduje rozpuštění vnitrostranického uskupení Křídlo (Der Flügel), které kvůli pravicově extremistickým tendencím sleduje německá kontrarozvědka.

V 77 letech zemřel ruský spisovatel a politik Eduard Limonov. Dva dny před smrtí byl hospitalizován kvůli zhoršení onkologických problémů. Do dějin vstoupil jako intelektuální provokatér kombinující politické krajnosti ve snaze o revoluci. Stal se jednou z nejvýraznějších postav extremistické scény i opozice vůči Vladimiru Putinovi.

„Historická šance na změnu“, „bod zlomu“, „restart“. Volební programy slovenských politických stran se hemží odkazy na nové začátky, „zodpovědnou změnu“ slibuje na svých billboardech dokonce i vládnoucí Smer-sociálna demokracia (Smer-SD). Předvolební průzkumy naznačují, že si Slováci v sobotu změnu nejspíš skutečně zvolí, z pohledu Smeru půjde ale dost možná o zvrat větší, než by si strana přála. Favoritem je totiž díky drtivému finiši opoziční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) v čele s nepředvídatelným Igorem Matovičem. Kromě něj však posiluje i krajní pravice.

Německem se znovu šíří pravicový teror, který útočí na demokracii, píší německá média po útocích v Hanau, při nichž zemřelo devět lidí s migračními kořeny. Zodpovědnost za ně podle tisku nese i pravicově populistická až radikální Alternativa pro Německo (AfD), protože rozsévá nenávist, paušálně útočí na některé skupiny obyvatel a znejišťuje společnost. AfD je v německém parlamentu nejsilnější opoziční stranou.

Největší výzva, které čelí Západ, je podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové vzestup populismu, extremismu a dezinformací, které rozdělují společnost. Čaputová to řekla v nedělním projevu na mnichovské bezpečnostní konferenci, kde vystoupila jako první slovenská hlava státu. Političtí lídři se tomu podle ní musí postavit, musí odmítnout extremismus, chránit menšiny a vyjadřovat solidaritu s těmi, na které extremisté útočí.

Intenzita nenávistných projevů v druhé polovině loňského roku v tuzemsku stoupala. Své aktivity obnovili někteří neonacističtí aktivisté, naopak anarchisté či komunisté prochází stagnací a nedaří se jim oslovit veřejnost. Ve zprávě o extremismu za druhé pololetí roku 2019 to uvádí ministerstvo vnitra.

Na Slovensku začalo líčení s předsedou krajně pravicové strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Marianem Kotlebou, který čelí obžalobě v souvislosti se šeky s extremistickou symbolikou. Proces byl ale krátce po zahájení odročen na žádost Kotleby poté, co soudkyně oznámila, že jeho delikt bude možná posuzovat podle přísnějšího ustanovení trestního zákona.

Židé patří k národnostním skupinám, které jsou podle průzkumů více Čechům sympatické než nesympatické. Zároveň ale roste počet antisemitských incidentů, byť se většinou odehrávají „pouze“ na verbální rovině. Odborník na extremismus Miroslav Mareš ale v Událostech, komentářích upozornil, že hranice mezi verbální a skutečnou agresí může být velmi křehká. Dodal také, že v Evropě existuje několik druhů antisemitismu, které mají svá specifika.

Německý ministr vnitra Horst Seehofer zakázal krajně pravicovou organizaci Combat 18. Organizace, jejíž číslo v názvu odkazuje podle pořadí písmen v abecedě na iniciály nacistického vůdce Adolfa Hitlera, je považována za ozbrojenou složku v Německu zakázaného neonacistického hnutí Blood and Honour. V reakci na postup ministerstva vnitra policie v šesti spolkových zemích přikročila k raziím.

Předseda Poslanecké sněmovny a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček ve svém novoročním projevu připomněl, že Česká republika „završila třetí dekádu svobodné existence“ a je tak v poločase budování demokracie. „Měli bychom na této cestě pokročit dál,“ dodal mimo jiné šéf sněmovny. Zmínil také klimatické změny, migraci a rovněž protivládní demonstrace a volby v roce 2020. Podle něj bude možná největší výzvou roku 2020 „vydržet sami se sebou“.

Moskevské soudy vynesly jeden trest ročního vězení a tři podmínky pro účastníky červencových protestů proti vyřazení opozičních kandidátů z komunálních voleb. Největší pozornost vyvolal proces s videoblogerem Jegorem Žukovem, který dostal tři roky podmíněně a dvouletý zákaz činnosti na internetu za výzvy k extremismu. Ve své závěrečné řeči podrobně rozebral problémy současného Ruska a vyzval k lásce a odpovědnosti.

Kancléřka Angela Merkelová označila rostoucí antisemitismus za hrozbu pro Německo. Nenávist k Židům a pravicový extremismus motivovaly i útočníka z Halle, který před třemi týdny zabil dva lidi. Přibývá také útoků z řad muslimských menšin. Terčem se stal i jeden z nejznámějších rabínů Německa. Úřady ale vyšetřování incidentu zastavily.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová věnovala většinu svého prvního vystoupení na všeobecné rozpravě zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku tématu boje proti změnám klimatu. Hovořila ale také o nerespektování pravidel některými mocnostmi. Podle slovenských médií nepřímo kritizovala Rusko a syrský režim. Odsoudila současně šíření nenávisti a falešné propagandy a potlačování lidských práv, jehož se někteří dopouštějí s tím, že bojují proti extremismu.

K důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti strážníků, by mohla přibýt podpora a propagace extremistických hnutí. Zpřísní se možná také podmínky bezúhonnosti příslušníků obecních policií. Poslaneckou novelu podpořila v prvním kole sněmovna. Předloha také mimo jiné zpřesňuje některá oprávnění a postupy strážníků, aby podle autorů mohli účinněji hlídat veřejný pořádek. Dopoledne už sněmovna přerušila debatu o stanovisku na podporu Izraele a proti antisemitismu.

Po zemských volbách v Sasku a Braniborsku píší německá média o historické změně v rozložení politických sil, o masivních ztrátách křesťanských (CDU) a sociálních demokratů (SPD) i o tom, že protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD) zjevně neškodí extremismus. Všímají si také toho, že vedení celoněmeckých koaličních stran CDU i SPD na své dosud nejhorší výsledky v obou východoněmeckých zemích reagovalo prakticky s oddechem.