Extremismus strana 4 z 5

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) požaduje rozpuštění vnitrostranického uskupení Křídlo (Der Flügel), které kvůli pravicově extremistickým tendencím sleduje německá kontrarozvědka.

V 77 letech zemřel ruský spisovatel a politik Eduard Limonov. Dva dny před smrtí byl hospitalizován kvůli zhoršení onkologických problémů. Do dějin vstoupil jako intelektuální provokatér kombinující politické krajnosti ve snaze o revoluci. Stal se jednou z nejvýraznějších postav extremistické scény i opozice vůči Vladimiru Putinovi.

„Historická šance na změnu“, „bod zlomu“, „restart“. Volební programy slovenských politických stran se hemží odkazy na nové začátky, „zodpovědnou změnu“ slibuje na svých billboardech dokonce i vládnoucí Smer-sociálna demokracia (Smer-SD). Předvolební průzkumy naznačují, že si Slováci v sobotu změnu nejspíš skutečně zvolí, z pohledu Smeru půjde ale dost možná o zvrat větší, než by si strana přála. Favoritem je totiž díky drtivému finiši opoziční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) v čele s nepředvídatelným Igorem Matovičem. Kromě něj však posiluje i krajní pravice.

Německem se znovu šíří pravicový teror, který útočí na demokracii, píší německá média po útocích v Hanau, při nichž zemřelo devět lidí s migračními kořeny. Zodpovědnost za ně podle tisku nese i pravicově populistická až radikální Alternativa pro Německo (AfD), protože rozsévá nenávist, paušálně útočí na některé skupiny obyvatel a znejišťuje společnost. AfD je v německém parlamentu nejsilnější opoziční stranou.

Největší výzva, které čelí Západ, je podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové vzestup populismu, extremismu a dezinformací, které rozdělují společnost. Čaputová to řekla v nedělním projevu na mnichovské bezpečnostní konferenci, kde vystoupila jako první slovenská hlava státu. Političtí lídři se tomu podle ní musí postavit, musí odmítnout extremismus, chránit menšiny a vyjadřovat solidaritu s těmi, na které extremisté útočí.

Intenzita nenávistných projevů v druhé polovině loňského roku v tuzemsku stoupala. Své aktivity obnovili někteří neonacističtí aktivisté, naopak anarchisté či komunisté prochází stagnací a nedaří se jim oslovit veřejnost. Ve zprávě o extremismu za druhé pololetí roku 2019 to uvádí ministerstvo vnitra.

Na Slovensku začalo líčení s předsedou krajně pravicové strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Marianem Kotlebou, který čelí obžalobě v souvislosti se šeky s extremistickou symbolikou. Proces byl ale krátce po zahájení odročen na žádost Kotleby poté, co soudkyně oznámila, že jeho delikt bude možná posuzovat podle přísnějšího ustanovení trestního zákona.

Židé patří k národnostním skupinám, které jsou podle průzkumů více Čechům sympatické než nesympatické. Zároveň ale roste počet antisemitských incidentů, byť se většinou odehrávají „pouze“ na verbální rovině. Odborník na extremismus Miroslav Mareš ale v Událostech, komentářích upozornil, že hranice mezi verbální a skutečnou agresí může být velmi křehká. Dodal také, že v Evropě existuje několik druhů antisemitismu, které mají svá specifika.

Německý ministr vnitra Horst Seehofer zakázal krajně pravicovou organizaci Combat 18. Organizace, jejíž číslo v názvu odkazuje podle pořadí písmen v abecedě na iniciály nacistického vůdce Adolfa Hitlera, je považována za ozbrojenou složku v Německu zakázaného neonacistického hnutí Blood and Honour. V reakci na postup ministerstva vnitra policie v šesti spolkových zemích přikročila k raziím.

Předseda Poslanecké sněmovny a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček ve svém novoročním projevu připomněl, že Česká republika „završila třetí dekádu svobodné existence“ a je tak v poločase budování demokracie. „Měli bychom na této cestě pokročit dál,“ dodal mimo jiné šéf sněmovny. Zmínil také klimatické změny, migraci a rovněž protivládní demonstrace a volby v roce 2020. Podle něj bude možná největší výzvou roku 2020 „vydržet sami se sebou“.

Moskevské soudy vynesly jeden trest ročního vězení a tři podmínky pro účastníky červencových protestů proti vyřazení opozičních kandidátů z komunálních voleb. Největší pozornost vyvolal proces s videoblogerem Jegorem Žukovem, který dostal tři roky podmíněně a dvouletý zákaz činnosti na internetu za výzvy k extremismu. Ve své závěrečné řeči podrobně rozebral problémy současného Ruska a vyzval k lásce a odpovědnosti.

Kancléřka Angela Merkelová označila rostoucí antisemitismus za hrozbu pro Německo. Nenávist k Židům a pravicový extremismus motivovaly i útočníka z Halle, který před třemi týdny zabil dva lidi. Přibývá také útoků z řad muslimských menšin. Terčem se stal i jeden z nejznámějších rabínů Německa. Úřady ale vyšetřování incidentu zastavily.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová věnovala většinu svého prvního vystoupení na všeobecné rozpravě zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku tématu boje proti změnám klimatu. Hovořila ale také o nerespektování pravidel některými mocnostmi. Podle slovenských médií nepřímo kritizovala Rusko a syrský režim. Odsoudila současně šíření nenávisti a falešné propagandy a potlačování lidských práv, jehož se někteří dopouštějí s tím, že bojují proti extremismu.

K důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti strážníků, by mohla přibýt podpora a propagace extremistických hnutí. Zpřísní se možná také podmínky bezúhonnosti příslušníků obecních policií. Poslaneckou novelu podpořila v prvním kole sněmovna. Předloha také mimo jiné zpřesňuje některá oprávnění a postupy strážníků, aby podle autorů mohli účinněji hlídat veřejný pořádek. Dopoledne už sněmovna přerušila debatu o stanovisku na podporu Izraele a proti antisemitismu.

Po zemských volbách v Sasku a Braniborsku píší německá média o historické změně v rozložení politických sil, o masivních ztrátách křesťanských (CDU) a sociálních demokratů (SPD) i o tom, že protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD) zjevně neškodí extremismus. Všímají si také toho, že vedení celoněmeckých koaličních stran CDU i SPD na své dosud nejhorší výsledky v obou východoněmeckých zemích reagovalo prakticky s oddechem.

Závozník Radek Mansfeld, který při dubnové akci hnutí SPD hajloval, odešel od soudu s peněžitým trestem 30 tisíc korun a půlroční podmínkou. Soud tak vyhověl návrhu obžaloby. Muž obvinění před soudem popřel: tvrdil, že zdviženou pravicí uklidňoval situaci mezi odpůrci a příznivci hnutí.

V prvním termínu odkupu zbraní vybral Nový Zéland pušky od 169 lidí. Oznámila to novozélandská policie. Podle ní lidé odevzdali v Christchurchi 224 zakázaných typů střelných zbraní. Odkup začal ve městě, kde v březnu útok pravicového extremisty ve dvou mešitách nepřežilo 51 lidí. Parlament pak odhlasoval změnu zákona o držení zbraní.

V Drážďanech padl další rozsudek v rámci procesů s členy neonacistické organizace, která plánovala teroristické útoky. Příslušníky uskupení Oldschool Society zadržela policie krátce před připravovaným bombovým útokem na uprchlickou ubytovnu. Materiál pro výrobu výbušnin si obstarávali i v Česku. Jeden z členů organizace teď vyvázl s podmínkou, vedoucí činitelé dostali už dříve několikaleté tresty.

Bělošský radikál James Alex Fields, který v roce 2017 ve Virginii najel autem do davu odpůrců rasismu a zabil jednu ženu, dostal doživotní trest vězení. Dvaadvacetiletý muž v březnu doznal vinu, aby se vyhnul popravě. Před vynesením rozsudku se za svůj čin omluvil.

Němečtí policisté v noci na čtvrtek zadrželi dvojici mužů, kteří se údajně podíleli na prodeji zbraní vrahovi politika vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Waltera Lübckeho. Našli také několik zbraní zadrženého pravicového extremisty Stephana Ernsta, který se k činu už dříve přiznal. Informují o tom rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR a list Süddeutsche Zeitung. Vražda Lübckeho byla podle všeho prvním takovým činem vůči politikovi motivovaným pravicovým extremismem v poválečných dějinách Německa.

V Německu žije podle místní kontrarozvědky kolem 24 tisíc pravicových extremistů, 32 tisíc levicových radikálů a zhruba 26 500 islamistů. Ve všech případech jde o maxima od německého znovusjednocení. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) to uvedl ve své výroční zprávě, kterou v Berlíně představil ministr vnitra Horst Seehofer (CSU).

Německý nejvyšší státní zástupce obžaloval osm členů pravicově extremistické skupiny Revolution Chemnitz kvůli přípravě smrtících útoků v německé metropoli, které měly vyústit v situaci podobnou občanské válce a nakonec i v pád vlády. Informují o tom televizní a rozhlasové stanice NDR a WDR a deník Süddeutsche Zeitung.

Ačkoli si v Evropském parlamentu po volbách udržely většinu proevropské strany, populisté podle očekávání posílili. V současné době těží zejména z tématu migrace a dlouhodobě pak z toho, že lidé touží po pocitu kontroly nad svým životem. V pořadu Události, komentáře to uvedl nizozemský politolog a expert na populismus a extremismus Cas Mudde. Zároveň se však podle něj trochu přeceňuje role sociálních médií.

Novozélandská policie rozšířila obvinění proti muži, jemuž připisuje březnový útok na dvě mešity v Christchurchi, o účast na teroristickém činu. Informoval o tom list New Zealand Herald. Útok nepřežilo 51 lidí a čtyři desítky byly zraněny.