Xenofobně-populistické subjekty a aktivisté v loňském roce částečně upustili od výpadů proti muslimům, migrantům, Romům či sexuálním menšinám, ústředním tématem se stalo vystupování proti údajnému zavádění takzvané covidové totality. Uvádí to zpráva o extremismu v ČR v roce 2021, kterou zpracovalo ministerstvo vnitra a ve středu schválila vláda. Podobně jako v předchozích letech zmiňuje dokument i tentokrát sněmovní hnutí SPD, poznamenává, že vystupovalo umírněněji.
Vnitro ve zprávě varuje před tím, že extremistické a xenofobní skupiny mohou cíleně vytvářet rozpory ve společnosti a narušovat prozápadní vazby České republiky. „Ruská invaze na Ukrajinu představuje pro českou společnost výrazné varování. Podstatou životaschopnosti demokratické ČR je potírání extremistických a xenofobních skupin,“ stojí ve zprávě.
Celé spektrum extremistických subjektů se podle zprávy loni výrazně věnovalo epidemii covidu-19 a souvisejícím opatřením. „Vlastenecky“ orientované subjekty vesměs opatření kritizovaly, nezřídka se zapojovaly do protestů proti omezením či do aktivit hnutí bojujících proti očkování, uvádí dokument.
Podle vnitra se u některých odpůrců opatření zvýšila míra agresivity, která se navíc vedle politiků nově zaměřila také na lékaře a zdravotníky. „Téma covidu-19 upozadilo tradiční xenofobní výpady namířené proti menšinám, migrantům či jiným skupinám obyvatel,“ doplňuje zpráva.
Kritiku namířenou proti covidovým opatřením podle vnitra všeobecně sdílely „pronárodně“ orientované subjekty, ale k jejich sjednocení to nevedlo. „Dokazuje to mimo jiné široká škála subjektů s podobným programem kandidujících v říjnových parlamentních volbách,“ uvádí zpráva. Zmiňuje, že SPD vsadila oproti dřívějšku na umírněnější kampaň. Na kontroverznější aktivity naopak podle vnitra spoléhal například Volný blok bývalého poslance Lubomíra Volného.
V symbióze s xenofobními politiky a aktivisty však nadále fungovala média šířící nenávistné předsudky, píše vnitro. „Dezinformační média trvale a intenzivně 'obohacovala' českou veřejnost o myšlenky generované prokremelskou propagandou,“ uvádí zpráva. Věnovala se podle ní také šíření nepodložených zpráv a konspiračních teorií o covidu.
Ortodoxní komunisté jsou uzavřenou skupinou, která neláká mladé, uvádí zpráva
Neonacistické hnutí tvoří podle vnitra relativně izolované skupiny či aktivisté, kteří se veřejně příliš neprojevovali. Podobně do veřejného života nedokázali příliš zasáhnout ani levicoví extremisté, anarchisté i ortodoxní komunisté. V jejich případě vnitro píše, že se jedná o stárnoucí uzavřenou komunitu, která recykluje dogmatická tvrzení z doby před rokem 1989. „O mládežnické organizace nejeví mladí lidé, s výjimkou několika jednotlivců, žádný zájem,“ stojí v dokumentu.
Komunita ortodoxních komunistů podle vnitra velmi nekriticky hodnotí současný režim v Rusku a pravidelně sleduje a sdílí prokremelskou propagandu. Vypadnutí KSČM ze sněmovny v loňském roce podle zprávy komunita přičítala zejména představitelům strany.
Obdobím stagnace pak prochází i domobranecké skupiny, mimo jiné kvůli omezeným finančním možnostem. Bezpečnostní složky nezaregistrovaly ani přímou hrozbu nábožensky motivovaného útoku.
