Vyšetřování údajně neoprávněně vyplacených dotací pro holding Agrofert zůstane kompletně v rukou Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle rozhodnutí NSZ se tak EPPO má ve věci zabývat jak evropskými, tak i národními dotacemi dohromady, dle NSZ jde o jeden neoddělitelný celek. Rozhodnutí je konečné. Na webu NSZ o tom v pondělí informoval mluvčí instituce Petr Malý. EPPO bude dle mluvčí Tine Hollevoetové podle tohoto rozhodnutí dále postupovat.
Ve věci jde o trestní oznámení, které v únoru podali Piráti kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Evropští žalobci podle Seznam Zpráv prověřují mimo jiné politiky a úředníky, kteří vyplácení dotací umožňují. Zajímá je také to, proč Česko nevymáhá po holdingu dotace z minulosti.
Babiš vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust, považuje tím střet zájmů za vyřešený. „Vždy jsme byli přesvědčeni, že na dotace máme nárok a čerpáme je v souladu s dotačními pravidly EU a ČR,“ prohlásil v červenci mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
„V rámci rozhodování takzvaného kompetenčního sporu dospěl státní zástupce NSZ k závěru, že rozdělení věci by bylo v rozporu s Nařízením Rady EU, interními pravidly Úřadu evropského veřejného žalobce, tuzemskou zákonnou právní úpravou pro vedení společného řízení i zavedenou aplikační praxí v obdobných trestních věcech,“ konstatovalo NSZ.
Hollevoetová podotkla, že úřad rozhodnutí NSZ ohledně kompetencí respektuje a bude podle něj postupovat. Dál se dle ní Úřad evropského veřejného žalobce nebude ke kauze vyjadřovat.
EPPO původně přenechal vyšetřování národních dotací českým orgánům
EPPO původně zahájil trestní řízení pouze ve věci evropských dotací a otázku národních prostředků postoupil tuzemským orgánům. Podle NSZ však existuje rovněž předpoklad, že souvislé a případně pokračující jednání, tvořící jednotný skutkový základ, bude nutné objasňovat totožným souborem opatřovaných důkazů.
„Odhlédnout nebylo možno ani od skutečnosti, že Úřad evropského veřejného žalobce vedl v minulosti dozor ve fakticky obdobné věci, týkající se objasňování pravidel dotačního financování v letech 2017 až 2020 jak z evropských zdrojů, tak výlučně ze zdrojů národních, a to pro obdobný okruh trestných činů a typově shodný okruh skutkových okolností. Nebyl shledán žádný důležitý hmotněprávní nebo procesní důvod, aby v současnosti bylo postupováno odlišně,“ vysvětlilo NSZ.
Piráti podali trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli možnému poškození finančních zájmů EU, zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Proplacení dotací pro Agrofert
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začal firmám z Agrofertu dotace opětovně přidělovat koncem dubna na základě nezávislých analýz. EU proplatila všechny peníze, které fond v květnu Agrofertu poskytl. Bylo to celkem 204 milionů korun. Evropská komise (EK) v červenci sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před Babišovým jmenováním premiérem.
Mluvčí SZIF Eva Češpiva v pondělí uvedla, že státní fond byl ve věci osloven a standardním způsobem spolupracuje s příslušnými orgány. „Z důvodu probíhajících úkonů však nebudeme poskytovat bližší informace ani komentovat konkrétní komunikaci s jednotlivými institucemi,“ doplnila.
Agrofert loni zaměstnával zhruba 28 tisíc lidí, z toho v Česku zhruba 17 200. Patří tak k největším soukromým zaměstnavatelům v tuzemsku. Tržby Agrofertu dosáhly loni 212,2 miliardy, oproti předloňskému roku je to o zhruba půl miliardy více. Konsolidovaný zisk holdingu, který působí v zemědělství, potravinářství či chemii, meziročně klesl o 4,9 miliardy na 2,2 miliardy korun.
