Nejvyšší státní zastupitelství

Krajský soud v Brně podle Ústavního soudu (ÚS) porušil práva oběti, když otčímovi za znásilňování uložil podmínku. ÚS ale verdikt nezrušil, poukázal například na svou limitovanou roli v systému dělby moci a koncepci trestního řízení. Dívce se otevírá možnost žádat od státu odškodnění. ÚS při rozhodování nebyl jednotný, pět členů navrhovalo verdikt krajského soudu zrušit. V takové rozhodnutí doufal i advokát oběti Marcel Jurčaga.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal ministru Pavlu Blažkovi (ODS) návrh na jmenování Zdeňka Štěpánka vrchním státním zástupcem v Praze, a to s účinností od 1. dubna. Štěpánka doporučila výběrová komise, Stříž její stanovisko akceptoval, uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Štěpánek v případě jmenování nahradí ve funkci Lenku Bradáčovou, dosud je jejím náměstkem. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že návrh nyní posoudí příslušný odbor.

Policie zahájila trestní stíhání devíti lidí a jedné právnické osoby v souvislosti s plány na privatizaci bytového domu v Nováčkově ulici v městské části Brno-sever. „Obvinění nebyli zadrženi, trestní stíhání je vedeno nevazebně,“ uvedlo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které kauzu dozoruje. Jména stíhaných nezveřejnilo. Brněnský zastupitel a starosta městské části Žabovřesky Filip Leder (KDU-ČSL) nicméně potvrdil, že je jedním ze stíhaných.

Nejvyšší soud (NS) zrušil osvobozující verdikt nad učitelkou Martinou Bednářovou, která čelí obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Znovu musí rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 6. NS se kauzou zabýval na podnět Nejvyššího státního zastupitelství, rozhodoval loni v prosinci bez veřejného jednání. Verdikt bez bližších podrobností sdělila mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Plné odůvodnění zatím není v databázi soudu dostupné.

Funkce nejvyššího státního zástupce je prý pro budoucí šéfku žalobců a současnou vrchní státní zástupkyni v Praze Lenku Bradáčovou výzvou. V Událostech, komentářích poznamenala, že je člověkem, který rád věci mění a zlepšuje. Vzhledem k nástupu moderních technologií bude třeba dle Bradáčové zavádět nové metody. „Doba je přelomová pro celou společnost, nevyjímaje státní zástupce. Objevuje se nový druh zločinu, nové typy důkazů,“ podotkla.

Věděl jsem, koho zvolit, kdyby během mého mandátu mělo na postu nejvyššího státního zástupce dojít k nějaké změně, řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v Interview ČT24 k výběru nynější vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Ministr souhlasí s jejím názorem na zúžení soustavy státního zastupitelství. Pokud by měl nějaký stupeň zrušit, byl by pro ten vrchní.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ve středu navrhl na funkci nejvyšší státní zástupkyně pražskou vrchní žalobkyni Lenku Bradáčovou. Je přesvědčený, že Bradáčová ve funkci obstojí. Nejvyššího žalobce jmenuje vláda, která ve středu nominaci Bradáčové schválila. Funkci má zastávat od dubna.

Igor Stříž neměl kvůli své činnosti před rokem 1989 v čele Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) nikdy stanout, okomentovala v úterý oznámenou rezignaci nejvyššího státního zástupce předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Šéf sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) uvedl, že Střížův konec ani jeho načasování nejsou překvapením. Česko v každém případě potřebuje posílit zákonnost, míní.

Chorvatsko požádalo Českou republiku, aby převzala trestní řízení s mužem, který je podezřelý v souvislosti s výbuchem a s usmrcením dítěte v Zadarské župě. Uvedl to mluvčí českého Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Petr Malý. Doplnil, že o dalších krocích ohledně žádosti rozhodne dozorové Městské státní zastupitelství v Brně.

Mimořádná kontrola Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) nezjistila žádné manipulace s důkazy v případu vraždy ve Slopném. Případem se nedávno zabýval server Seznam Zprávy, který poukazoval na některé nesrovnalosti. Jeho závěry se ale podle NSZ míjí s fakty v trestním řízení. Za vraždu byli odsouzeni Maroš Straňák ze Slovenska a Čech David Šimon – odpykávají si tresty 24,5 a 20,5 roku vězení. Seznam Zprávy si ovšem za svými zjištěními stojí.

Ve věku 76 let zemřela bývalá ministryně spravedlnosti a místopředsedkyně dřívější ČSSD (dnes SOCDEM) Marie Benešová. České televizi to potvrdila někdejší ústecká hejtmanka Jana Vaňhová, o úmrtí advokátky na síti X informoval také předseda Rady ČTK David Soukup. Benešová byla ministryní spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka od července 2013 do ledna 2014, a potom znovu ve vládě Andreje Babiše (ANO) od dubna 2019 do prosince 2021, tehdy už ale jako nestranička za hnutí ANO.

Za posledních pět let se řešily v Česku zhruba dvě desítky korupčních kauz. Spíše než o selhání systému jde o selhání jednotlivce, řekl v pořadu Zkraje státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství Tomáš Foldyna. Podle olomouckého primátora Miroslava Žbánka (ANO) mnohdy selhává kontrolní systém.

Nejvyšší soud zrušil rozsudek nad bývalou ředitelkou pražského pozemkového úřadu Evou Benešovou, která dostala podmínku v restituční kauze Bečvářova statku. Znovu musí rozhodnout Vrchní soud v Praze. S dovoláním uspěl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, který nesouhlasil s mimořádným snížením trestu pod zákonnou sazbu. Dovolání Benešové Nejvyšší soud odmítl.

Vláda dostala od ministerstva spravedlnosti návrh největší reformy trestního práva za posledních patnáct let. Cílem je, aby bylo méně lidí ve vězeních a aby pachatelé častěji platili za své delikty finančně. Ministerstvo ale ustoupilo kritice z jiných resortů a z návrhu vypustilo třeba možnost, aby soud mohl udělit jen peněžitý trest i za nejzávažnější zločiny.

Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal bývalému výkonnému řediteli Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Michalu Halovi přes jedenáct milionů korun s úroky za nezákonné stíhání v kauze pronájmu dálničních odpočívadel, napsal server Česká justice. Většinu částky tvoří náhrada ušlého zisku, odškodnění by měl muž dostat i za náklady na obhajobu či nemajetkovou újmu. Rozhodnutí není pravomocné. S ohledem na české poměry jde podle webu o nebývale vysokou částku.

Případ reklamy na Čapím hnízdě zůstane definitivně odložený. Šéf žalobců Igor Stříž do něj nezasáhne, řekl ČT mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Stříž mohl nařídit takzvanou kontrolu skončené věci, podle mluvčího k tomu ale neshledal důvod. Policie v kauze prověřovala platby od firem z Agrofertu na reklamu za více než 270 milionů korun. Případ dvakrát odložila, trestný čin nezjistila.

Městský soud v Brně se v pondělí začal zabývat případem policisty Jiřího Vlčka, který podle žalobkyně kvůli přidělení bytu v Brně pro svoji dceru dal úplatek 360 tisíc korun. Muž vinu popřel. Případ úzce souvisí s kauzou kolem bývalého předsedy bytové komise části Brno-střed a politika ODS Otakara Bradáče, ve které policie stíhá několik lidí. Hlavní líčení bude pokračovat ve středu, kdy by měl vypovídat jako svědek i Bradáč. Nepředpokládá se, že by v ten den soud zároveň rozhodl.

Městský soud v Brně na úterním veřejném zasedání uložil dvěma lidem kvůli podplácení podmíněné a peněžité tresty v souvislosti s takzvanou brněnskou bytovou kauzou. Soud schválil dohodu o vině a trestu, rozhodnutí je tedy pravomocné. Případ úzce souvisí s kauzou kolem bývalého předsedy bytové komise části Brno-střed a politika ODS Otakara Bradáče, ve které policie stíhá několik lidí. Tato část vyšetřování dosud neskončila. Jde o první odsouzené v souvislosti s případem.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nepodá dovolání v kauze muže, kterému odvolací Krajský soud v Brně za dlouhodobé znásilňování nevlastní dcery uložil podmíněný trest. Zákonné podmínky mu neumožňují rozsudek napadnout. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) o tom informovalo na webu. Případ zhruba před měsícem vyvolal protesty, konaly se demonstrace za práva obětí znásilnění.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vyjádřil v Interview ČT24 svou spokojenost se středečním rozhodnutím poslanců podpořit vládní novelu měnící definici znásilnění. Zákon je podle něj „správný krok, ale nikoliv velký skok“. Na dotaz, zda by nebylo vhodné zakázat udělování podmíněných trestů za sexualizované násilí, Blažek namítl, že jsou různé formy a intenzity znásilnění, v některých případech by podle něj uvěznění pachatele nebylo vhodné. Ani aktivisté dle Blažka nevolají po zrušení podmínek, jen mají neoprávněný pocit, že je soudy ukládají příliš často.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Nejvyššího státního zástupce Igora Stříže i lékařky Martiny Šípkové v případu chlapce, který po operaci mandlí v Pardubické nemocnici zůstal v bdělém kómatu. Byla podle soudu neopodstatněná. Stříž požadoval trest i pro nemocnici.

V České republice se zvyšuje počet urážek a fyzických útoků vůči handicapovaným. Lepší ochranu by jim podle některých organizací měla zajistit úprava trestního zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti v současnosti posuzuje, jestli je změna potřeba.

Ústavní soud nařídil Nejvyššímu soudu, aby se znovu zabýval dovoláními bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy. Oba si odpykávají šestileté tresty vězení za podvod. Nejvyšší soud v roce 2021 procesně chyboval, když Paškovi s Čurdou neumožnil reagovat na vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství k jejich dovolání. Rozsudek i po úterním zásahu ÚS zůstává pravomocný.

V souvislosti s konfliktem Izraele s teroristickým hnutím Hamás zahájila policie úkony trestního řízení pro projevy antisemitismu ve čtrnácti případech. V nedělních Otázkách Václava Moravce to uvedl policejní prezident Martin Vondrášek. Dále řekl, že centrála proti terorismu zahájila úkony k případu úmrtí českého občana při útoku hnutí Hamás na Izrael. Na věci spolupracuje s izraelskými kolegy.