Nejvyšší státní zastupitelství strana 2 z 5

Devět pravomocných rozsudků zatím vynesly české soudy za schvalování ruské agrese na Ukrajině, oznámilo Nejvyšší státní zastupitelství. Většinou vynesly peněžité tresty. Policie také zahájila 58 trestních stíhání. Před tím, že mohou být veřejná prohlášení schvalující útok Ruska na Ukrajinu považována za trestný čin, varoval již loni poté, co Moskva válku proti sousedovi rozpoutala, nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) požadoval v brněnské bytové kauze podle serveru Seznam Zprávy i jména soudců, kteří rozhodovali o vazbě či o domovních prohlídkách. K čemu totožnost soudců Blažek potřeboval, serveru nevysvětlil. Neřekl tedy, zda to nějak souvisí s jeho pravomocí navrhnout v případě libovolného soudce kárné řízení, píše web. Blažek na Twitteru uvedl, že jde o běžný zákonný postup při vyřizování stížnosti. Server již dříve informoval, že Blažek k bytové kauze, ve které podle serveru Seznam Zprávy figurují Blažkovi známí, poslal žalobcům za poslední měsíc čtyři žádosti o informace.

Žádosti ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) o informace týkající se kauzy kupčení s městskými byty v Brně nejvyššímu státnímu zástupci Igoru Střížovi nepřijdou šťastné. Stříž to řekl Deníku N. Dodal ale, že žádostmi Blažek nepřekračuje své pravomoci a nechce znát věci, které by ohrozily vyšetřování. Mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Petr Malý sdělil, že Stříž se odpoledne s ministrem sešel. Blažek podle deníku a Seznam Zpráv čtyřikrát žádal žalobce o informace týkající se dotyčné kauzy. Stříž pro Deník N uvedl, že dosavadní žádosti ministra byly adresovány jak jemu, tak i vrchnímu státnímu zástupci v Olomouci.

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) zamítlo stížnosti pěti obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání v kauze týkající se pískovny v Brně-Černovicích, informovalo o tom na webu. Šlo o čtyři lidi a jednu firmu. Policie v kauze loni na podzim obvinila sedm lidí a dvě firmy, zbylí si stížnost nepodali. V předchozích týdnech v souvisejících kauzách NSZ u čtyř lidí stíhání zrušilo.

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) zrušilo stíhání dvou z osmi obviněných v kauze údajných machinací s městskými byty v Brně-středu. Informoval o tom Český rozhlas Radiožurnál. Jde o kauzu kolem místního politika Otakara Bradáče (ODS). Mezi obviněnými už není bývalý pracovník správy nemovitostí v Brně-středu Radim Suchánek, sám potvrdil, že jeho stíhání bylo zrušeno, uvedl Radiožurnál. Jméno druhého ČRo neuvedl.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal již podruhé dovolání k Nejvyššímu soudu, protože nesouhlasí s osvobozujícím rozsudkem v případu pražské státní zástupkyně Sylvy Krützner. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí zastupitelství Petr Malý. Obžaloba ženu vinila, že úmyslně neodvedla daň při prodeji bytu. Městský soud v Praze ji pravomocně osvobodil loni v listopadu.

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) zrušilo trestní stíhání dvou žen, které kriminalisté podezírali z neoprávněného nakládání s nebytovými prostory v domě na Hlinkách v Brně. Na Twitteru o tom informoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Potvrdila to i Petra Lastovecká z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Nemusí to však být definitivní konec kauzy. Lastovecká totiž uvedla, že zastupitelství pracuje s policií na tom, aby trestní stíhání mohlo být znovu zahájeno.

Za ovlivňování svědků v kauze lihové mafie potvrdil olomoucký vrchní soud bývalé manželce Radka Březiny Stanislavě Kudlejové čtyři roky vězení. Pravomocný je nyní také trest ve výši 3,5 roku pro bývalého ředitele Morávia-Chemu Radovana Dalajku a podmíněný trest pro Martina Kalakaje. Brněnský soud původně v tomto případě potrestal osm lidí, u dvou byl už rozsudek pravomocný a u tří, včetně Radka Březiny, vrchní soud nedávno v neveřejném jednání zastavil trestní stíhání. Žalobci však proti tomuto rozhodnutí chtějí podat dovolání.

Olomoucký vrchní soud zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Radka Březiny a dalších dvou mužů v souvislosti s kauzou ovlivňování svědků. Brněnský krajský soud jim za to v červnu 2021 původní tresty uložené za obchody s nelegálním lihem zpřísnil v podobě souhrnných trestů, Březinovi zvýšil trest ze 13 let na 14 let a devět měsíců. Vrchní soud zastavení stíhání odůvodnil tím, že o těchto skutcích už bylo pravomocně rozhodnuto, potvrdil Petr Šereda z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Zastavení trestního stíhání se týká také Pavla Čanigy a Ivana Kováříka.

Případ restituce takzvaného Bečvářova statku se kvůli dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže vrací k vrchnímu soudu. Bude se znovu zabývat verdiktem pro bývalou ředitelku pražského pozemkového úřadu Evu Benešovou, která dostala podmíněný trest. Podle Stříže soud chybně posoudil otázku zavinění.

Nejvyšší soud nařídil znovu otevřít kauzu údajné zpronevěry, jíž se podle obžaloby dopustil někdejší šéf státního podniku ČPP Transgas Jan Švábenický spolu s Michalem Andronikovem ze společnosti European Business Consulting (EBC). Pražské soudy oba muže zprostily obžaloby. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž ale podal dovolání, kterému Nejvyšší soud vyhověl.

Policie v Německu ve středu zatkla spolupracovníka Spolkové zpravodajské služby (BND) kvůli podezření, že poskytoval informace Rusku. Mohl se tím dopustit vlastizrady. Informuje o tom agentura DPA s odvoláním na německé nejvyšší státní zastupitelství. Podle agentury Reuters je podezřelým Němec Carsten L., jehož pracoviště i byt prohledala policie.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) vyloučila, že by úniky informací v kauze Dozimetr pocházely od orgánů činných v trestním řízení. České televizi to sdělil státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Pavel Prygl. Doplnil, že nikoho neobvinili. Odkud novináři informace ze spisu případu údajné korupce v pražském dopravním podniku (DPP) získávali, GIBS nezjistil. Svědci z řad novinářů podle Prygla svůj zdroj s odkazem na paragraf zákona o jeho ochraně neodhalili.

Soud v úterý přiznal bývalému výkonnému řediteli Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Michalu Halovi 1,13 milionu korun s úroky za trestní stíhání kvůli držení dětské pornografie. Částku tvoří zejména náhrada ušlého zisku. Soudy Halu v trestním řízení osvobodily, podle manažera byl případ uměle vytvořen kvůli tomu, aby ho přinutil spolupracovat s policisty. Rozsudek není pravomocný. Hala ani jeho právník nechtěli rozhodnutí komentovat, právní zástupce ministerstva spravedlnosti uvedl, že se vyjádří až po pravomocném rozhodnutí.

Pražský městský soud se v pondělí začal zabývat případem Zdeňka Blahuta, bývalého náměstka Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), který čelí obžalobě z podvodu a zneužití pravomoci. Státní zástupce Marek Bodlák tvrdí, že pro sebe získal 190 milionů korun. Blahut prý využil důvěry ředitele rozvědky a informací, kterými jako náměstek disponoval. Hlavní líčení bude kvůli projednávání utajovaných informací za zavřenými dveřmi.

Náměstkem Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci se stane Radek Bartoš, kterého na funkci nominoval nový šéf instituce Radim Daňhel. Funkce se ujme od 1. září. Oznámil to ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Nejvyšší státní zástupce se dovolal proti zprošťujícímu rozhodnutí soudů v části takzvané krkonošské kauzy, která se týká ukládání zeminy u Pece pod Sněžkou a dotací pro Herní krajinu Pecka. Informoval o tom mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Případ tedy projedná Nejvyšší soud.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu zákona o státním zastupitelství. Má zavést třeba funkční období pro vedoucí státní zástupce. Určuje ho na 7 let, ovšem s výjimkou toho nejvyššího, kde se o konkrétní době bude ještě jednat. Šéf resortu Pavel Blažek (ODS) příslušný návrh poslal zástupcům poslaneckých klubů. U některých parametrů nabízí více možných variant.

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) postoupilo podnět prezidenta Miloše Zemana k prověření toho, zda se v souvislosti s jeho onemocněním stal trestný čin sabotáže, Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. To následně rozhodne o dalším postupu. Informoval o tom mluvčí NSZ Petr Malý. Prezident podal podnět k prověření možné sabotáže na konci června ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Ten následně uvedl, že k prověření podnětu nemá pravomoc, takže ho předá nejvyššímu státnímu zástupci.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že analýza na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci odhalila vážné nedostatky ve fungování úřadu. Kandidát na vrchního státního zástupce v Olomouci Radim Daňhel má předložit návrh řešení. Až poté se Blažek rozhodne, zda ho do funkce jmenuje. Daňhela jako kandidáta navrhl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž už na konci června. Nahradit má Ivo Ištvana, který od dubna přešel jako státní zástupce na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. Ve funkci v Olomouci ho od jara zastupoval náměstek Pavel Komár.

Vrchní státní zastupitelství v Praze začalo prověřovat, jak se dostaly písemnosti z kauzy korupce v pražském dopravním podniku, ve které je mezi obviněnými i bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN), do médií. Vyšetřování zahájilo i v dalších případech.

Krajský soud v Brně potvrdil peněžitý trest pro vydavatelství Bodyart Press a jeho jednatelku Hedviku Fiksovou za vydání a šíření knihy Davida L. Hoggana Mýtus šesti milionů, která popírá holocaust. Podle rozsudku soudu ve Žďáru nad Sázavou se tím vydavatelství i jeho jednatelka dopustily přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Krajský soud rozsudek potvrdil a odvolání zamítl. Fiksová má zaplatit patnáct tisíc, vydavatelství 45 tisíc korun.

S roční podmínkou odešel od soudu muž z Uherskohradišťska, který volal na tísňovou linku a vyhrožoval použitím zbraní proti České republice kvůli její pomoci Ukrajině. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí Okresního soudu v Uherském Hradišti Michal Tománek. S výhružkami muž pokračoval i poté, co ho po jeho telefonátu policie zadržela a převezla na služebnu. Soud muže uznal vinným trestím příkazem, který zatím není pravomocný. V souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu zahájila policie v Česku 180 trestních řízení.

Válečné zločiny na Ukrajině vyšetřuje tým Mezinárodního trestního soudu (ICC) i jednotlivé země včetně Česka. Žalobkyně Anna Richterová, která má zkušenosti se stíháním válečných zločinů v bývalé Jugoslávii, je přesvědčena, že důkazů se podaří shromáždit dostatek, protože agresoři se neobtěžují s jejich zahlazováním. „Věří, že nikdy nebudou za to, co spáchali, souzeni,“ říká v rozhovoru.