Za posledních pět let se řešily v Česku zhruba dvě desítky korupčních kauz. Spíše než o selhání systému jde o selhání jednotlivce, řekl v pořadu Zkraje státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství Tomáš Foldyna. Podle olomouckého primátora Miroslava Žbánka (ANO) mnohdy selhává kontrolní systém.
Podle bleskového výzkumu, který připravila agentura STEM/MARK pro ČT letos v říjnu, je korupční jednání v Česku spíše obvyklé podle 52,3 procenta dotázaných. Za velmi obvyklé ho označilo 22,7 procenta lidí. Jako spíše neobvyklé vnímá korupční jednání 14,1 procenta respondentů a velmi neobvyklé je podle dvou procent. Devět procent dotázaných nevědělo nebo odpovědělo.
Přičemž uplácet penězi je přijatelné jen zhruba pro desetinu dotázaných, ale k darům nebo poskytnutí protislužby už jsou lidé mnohem tolerantnější. „Zároveň je to o definici korupce. Hodně lidí protislužby nebo dárky vůbec nevnímají a nevnímají to ani jako neetické jednání,“ podotýká socioložka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR Kristýna Bašná.
„Už děti ve škole vědí, že krást se nemá“
Index vnímání korupce, který vydává organizace Transparency International, za rok 2023 umístil Česko na jednačtyřicátou příčku ze 180 hodnocených zemí. Zpráva zmiňuje, že problémem Česka je dlouhodobě chybějící koncepce boji proti korupci.
„Už děti ve škole vědí, že krást se nemá a úplatky se brát nemají, ale mnohdy selhává kontrolní systém,“ míní olomoucký primátor Žbánek.
„Ukazuje to ten samý vzorec. Skupina politiků nebo jimi dosazení manažeři veřejných institucí se pokoušejí ovlivňovat toky peněz tak, aby putovaly ke spřízněným firmám. Pak za to dostávají prebendy. Vozidla, domy, úplatky,“ všímá si novinář Lukáš Valášek ze Seznam Zpráv, který se zabývá korupčními kauzami.
„Je to spíš o selhání jednotlivců v konkrétních situacích než o tom, že by v Česku fungovala takzvaná systémová korupce, která je opravdu velmi nebezpečná pro společnost,“ míní státní zástupce Foldyna.
Stíhání korupce v Česku popsal jako „relativně úspěšné“. „Míra zproštění je v korupčních kauzách o něco vyšší než průměr, kdybychom vzali veškerou žalovanou trestnou činnost. Ale to je dané charakterem té trestné činnosti i tím, že často osoby, které mají vypovídat v pozici svědků, se cítí zodpovědní za to, že korupci neoznámili nebo o ní nevěděli, takže mlží,“ vysvětlil.
Riziko korupčního jednání by podle něj snížilo zjednodušení všech typů řízení. „Čím máte náročnější řízení, tím větší prostor pro korupci ve výkonu státní správy je,“ obává se.
„Úředníci a politici nejsou ve stejné situaci“
Podle Žbánka může být stejná situace jinak vnímána, když je aktérem úředník, a když je jím politik: „Úředníci, kteří jsou pod úředním zákonem, mají jasně nastavená pravidla, mohou si silně vybudovat odstup od vlivových skupin. Jste-li politik, který chce jednat s developery, investory, podnikateli, tedy s lidmi, kteří jsou na straně těch, kteří uplácejí, tak se zkrátka nemůžete zavřít do své bubliny a říct: Nebudu se s vámi bavit. Tam bych se díval na to, co je ještě klientelistické, co je problematické.“
Tajemník úřadu městské části Brno-Střed Petr Štika má dojem, že se situace ve společnosti zlepšuje, pokud může soudit na základě své dvacetileté zkušenosti úředníka. „Je ještě potřeba, aby lidé vnímali, že je špatné nejen úplatek vzít, ale i ho dávat,“ zdůrazňuje.
Lidé nechtějí korupci oznamovat
Významným účastníkem kontroly korupce podle Štiky má být veřejnost. Transparentnost radnic může fungovat pouze tehdy, pokud budou všímaví i občané. „Z našich výzkumů vyplývá, že lidé nechtějí oznamovat korupci, bojí se, že ztratí práci, že jim nebude nikdo věřit, že se stanou cílem informační kampaně,“ říká socioložka Bašná.
Závěry sociologických průzkumů potvrzuje i novinářská zkušenost Valáška. „Žít na malé obci nebo i v některých městských částech a začít kritizovat pana starostu, což je ten člověk, který tam staví dětská hřiště a přece mu záleží na našem blahobytu, je pro lidi velmi obtížné a jsou ostrakizováni,“ tvrdí.
Loni vstoupil v Česku v platnost zákon o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání, takzvaných whistleblowerů. „Myslím, že úředníci si mohou všimnout mnoha věcí, které se na radnicích dějí, a znají postupy, takže ochrana pracovníků radnic by byla namístě,“ podotkla zastupitelka městské části Brno-Střed Kristýna Fuchsová (nestr.), která jako členka bytové komise upozornila před dvěma lety na údajné machinace s přidělováním městských bytů i nebytových prostor. Vyšetřování hlavní části bytové kauzy dosud neskončilo.
„Ale nepřetahujme kohouty tak, že budeme paralyzovat samotný výkon úřednické nebo politické funkce. Vždy má být vše řešeno se zdravou mírou regulace,“ doplnil Žbánek.
