Platí nová pravidla na ochranu takzvaných whistleblowerů, tedy lidí, kteří upozorní na korupci nebo jiné protiprávní jednání, ať už ve firmě nebo třeba na radnici. Oznamovatelé těchto činů by měli být chráněni před případnou odvetou ze strany zaměstnavatelů. Upravuje to zákon, který v úterý vstoupil v účinnost.
Oznamovatelé korupce i jiného protiprávního jednání by měli být chráněni před odvetou zaměstnavatelů
3 minuty
Události: Ochrana whistleblowerů v Česku
Skrze formulář na webu Středočeského kraje mohou jeho zaměstnanci oznamovat podezření na závažné přestupky a trestné činy na pracovišti. Úřad ho zavedl už před víc než rokem. „Informace dostane pouze zpracovatelská firma, která je externí,“ sděluje hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN).
Oznámení najatá společnost sama vyřizuje. Zatím řešila tři podání ze středočeského úřadu. „Jedno oznámení si někdo zkoušel a další dvě se netýkala Středočeského kraje,“ míní Pecková.
Povinnost zřídit podobný systém mají od úterý veřejné instituce, včetně obcí s více než deseti tisíci obyvateli. A také firmy, které mají nejméně padesát zaměstnanců. Třeba v České spořitelně systém funguje už několik let, nově ho ale museli posílit.
Zákon o ochraně oznamovatelů
Milionová pokuta za mstu
„Zřídili jsme dvě pozice takzvaných whistleblowing officerů, kteří mohou přijímat podněty na možné protiprávní jednání tak, jak to ukládá zákon,“ popisuje mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Kromě nich se o hlášení zaměstnanců i klientů starají ještě dva ombudsmani. Podněty můžou podávat osobně nebo pomocí aplikace. Je tam podle Hrubého stoprocentní záruka anonymity. Ročně firma dostává asi čtyři až pět podání s podezřením na protiprávní jednání.
„Vzpomínám si například na jedno podání, kde se potom potvrdilo protiprávní jednání. Jednalo se o zneužití informací v obchodním styku ze strany našeho zaměstnance,“ přiznává Hrubý.
Za vědomě nepravdivé oznámení hrozí zaměstnancům až padesátitisícový postih. Zaměstnavatel naopak může dostat až milionovou pokutu, pokud se pracovníkovi, který na možné porušení zákona upozornil, mstí třeba výpovědí, snížením mzdy nebo přeložením na jinou pozici. To se ale vztahuje jen na neanonymní podání. Na středočeském krajském úřadě i v České spořitelně ale chtějí chránit všechny oznamovatele.
Zákon o ochraně oznamovatelů a sankce
