Moskva vrací těla padlých Ukrajinců zohavená a s pozůstatky Rusů, tvrdí Kyjev

Rusko a Ukrajina v těchto dnech dokončily výměnu těl padlých vojáků, na které se dohodly na začátku června při jednáních v Istanbulu. Kyjev ale v této souvislosti uvedl, že Moskva vrací těla padlých Ukrajinců zohavená, že části těl jsou pomíchána a že se mezi nimi nacházejí i pozůstatky Rusů.

„Tento proces je již tak složitý a zdlouhavý. A Rusko nám ještě i záměrně komplikuje proces identifikace. Těla se vracejí v extrémně znetvořeném stavu, části těl jsou v různých pytlích. Existují případy, kdy se pozůstatky jedné osoby vracejí i v různých fázích repatriace,“ uvedl ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko.

„Navíc během posledních repatriací nám předali i těla ruských vojáků – smíchaná s těly Ukrajinců,“ upozornil Klymenko.

„Rusové to mohli udělat úmyslně, aby zvýšili počet převážených těl a pracovně vytížili naše odborníky, a to vše doplnili cynickým informačním tlakem. Nebo to mohl být jejich obvyklý nedbalý postoj k vlastním lidem. V každém případě tato těla také identifikujeme,“ dodal ministr.

Kyjev: Moskva vrátila přes šest tisíc těl

Klymenko vznesl toto obvinění poté, co Rusko v pondělí poslalo na Ukrajinu 1245 těl padlých vojáků. O předání informoval ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci.

Podle něj šlo o poslední fázi repatriace pozůstatků padlých, na které se Moskva a Kyjev dohodly v Istanbulu začátkem června a která byla tímto dokončena. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo mírně odlišný počet navrácených pozůstatků ukrajinské straně. Konkrétně tvrdí, že v poslední fázi předalo 1248 těl. Šéf ruské vyjednávací delegace Vladimir Medinskij řekl, že Moskva předala Kyjevu celkem 6060 těl.

Rozdíly v uváděných číslech

Moskva uvedla, že v poslední den výměny obdržela těla 51 ruských vojáků. Tím se celkový počet padlých, které jí Ukrajina v rámci celé výměny předala, zvýšil podle tvrzení Moskvy na 78, píše web stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Podle (RFE/RL) neexistuje žádné oficiální vysvětlení tak velkých rozdílů v uváděných počtech těl vrácených na Ukrajinu a do Ruska. Web Kyiv Independent ale bez dalších podrobností píše, že Kyjev vrátil Moskvě 6057 těl.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po schůzce v Istanbulu řekl, že se vyjednávací týmy dohodly na výměně těl padlých v poměru šest tisíc ku šesti tisícům.

Podle RFE/RL ale ruská strana po jednáních v Istanbulu prohlásila, že jednostranně předá Ukrajině těla šesti tisíc mrtvých vojáků a že je připravena přijmout těla ruských vojáků z Ukrajiny, aniž by však upřesnila jejich počet.

Ruské ministerstvo obrany dříve uvedlo, že je připraveno předat na Ukrajinu dalších 2239 těl. Podle ukrajinského koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci však ruská strana neposkytla žádné identifikační údaje padlých, což znamená, že Kyjev musí jejich totožnost určit sám, dodal web New Voice of Ukraine.

Kyjev varuje před ruskými dezinformacemi

Zástupci obou znepřátelených zemí se v Istanbulu dohodli také na propuštění všech válečných zajatců, kteří jsou zranění nebo mladší 25 let. Také tyto výměny se odehrály v minulých dnech, ani jedna ze zemí ale neuvedla, kolik lidí si přesně předaly.

Výměna válečných zajatců a repatriace padlých je v podstatě jediný výsledek druhého kola prvních přímých jednání mezi Rusy a Ukrajinci od roku 2022. Podobná výměna zajatců z každé strany byla jediným výsledkem už prvního setkání ukrajinské a ruské delegace v Istanbulu v polovině května.

Kolem nynějších výměn se před jejich zahájením objevily otazníky, když se Moskva a Kyjev navzájem obvinily z jejich zpožďování nebo maření. Ruští představitelé třeba minulý týden tvrdili, že Ukrajina s vrácením těl padlých otálela. Kyjev reagoval tím, že dohoda stanovila, že předávání těl začne v úterý 10. června, jak se i stalo.

Už předtím Rusko obvinilo Ukrajinu z odmítnutí navrhovaného vrácení těl a zveřejnilo záběry údajně ukazující ukrajinská těla uložená v chladicích jednotkách. Kyjev tato tvrzení odmítl s tím, že záběry byly natočeny v Rusku a nikoli na místě určeném pro výměnu.

Ukrajinská zahraniční zpravodajská služba SZRU pak tento týden oznámila, že Kreml se chystá příští týden eskalovat dezinformační kampaň související s probíhajícími výměnami válečných zajatců. Cílem je podle SZRU vyvolat veřejné pobouření v ukrajinské společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina má nového premiéra

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, oznámila média. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do Evropské unie. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle jeho slov těžší než ta minulá.
11:30Aktualizovánopřed 28 mminutami

Ruský útok na Kyjev si vyžádal dvě oběti, Ukrajina zasáhla dva ruské tankery

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo balistickými raketami na ukrajinskou metropoli Kyjev. Útok si vyžádal nejméně dva mrtvé, dalších šest lidí bylo zraněno, informovaly podle deníku The Kyiv Independent úřady. Terčem ruských úderů se stal i Charkov, napsala agentura AFP. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň uvádí, že námořní drony zasáhly v Černém moři dva tankery ruské stínové flotily.
06:20Aktualizovánopřed 48 mminutami

VideoMistrovství v Mexiku: Skvělá logistika, Potěmkinovy vesnice a 100 tisíc policistů

Světový šampionát ve fotbale v Mexiku, USA a Kanadě tento týden vrcholí. V aktuálním dílu podcastu Za horizont rozebíráme se spisovatelkou a mexikoložkou Evou Kubátovou nejen sportovní horečku, ale i hlubší vrstvy této fascinující země. Jak se fotbal prolíná s politikou a vlivem kartelů? Co přinese prezidentka Claudia Sheinbaumová a jak by vypadal náš jídelníček bez mexických surovin? Vydejte se s námi za horizont turistických klišé.
před 54 mminutami

Čína vyšetřuje zadrženého Čecha pro podezření z ohrožení státní bezpečnosti

Peking oznámil, že český občan zadržovaný v Číně je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem. Čínská diplomacie zároveň tvrdí, že české úřady na základě neopodstatněných obvinění zadržují čínského novináře. Vyzvala českou stranu, aby dotyčnou osobu okamžitě propustila a plně ochránila její práva a zájmy.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kandidát na šéfa tajných služeb USA odmítl říct, kdo vyhrál volby v roce 2020

Kandidát amerického prezidenta Donalda Trumpa na ředitele tajných služeb Jay Clayton odmítl na slyšení v Senátu říct, že demokrat Joe Biden vyhrál prezidentské volby v roce 2020. V senátním výboru pro zpravodajské služby se na to Claytona ptali demokraté. Trump opakovaně zpochybňuje výsledek voleb, v nichž s Bidenem prohrál. Republikán ve čtvrtek plánuje promluvit k národu o zabezpečení voleb několik měsíců před listopadovými volbami do Kongresu. Píše o tom deník The New York Times (NYT).
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Napsaly to agentury.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zřejmě zruší střídání času. Který zůstane, je stále otázkou

Spojené státy míří ke zrušení střídání času. Změnu, kterou podporuje prezident Donald Trump, schválila sněmovna reprezentantů. Jenže zatímco prezident si přeje čas letní, odborníci prosazují ten zimní. I Evropská unie jednotný postoj stále hledá a její snaha už roky vázne na stejném sporu.
před 5 hhodinami

Katar měl tajně finančně i vojensky pomáhat Íránu, pohár teď přetekl

Katar údajně roky podporoval finančně i vojensky íránský režim, jemuž dodával palivo do raket či materiál na výrobu dronů, tvrdí izraelská média s odkazem na nejmenované zahraniční zpravodajské služby. Dauhá se zároveň snažilo v začátcích nynější války zabránit útokům na svá energetická zařízení tichou dohodou s Teheránem, napsal deník The Washington Post. Emirát to ale popírá a podle některých zpráv již odsouhlasil zapojení zemí Perského zálivu do úderů proti islámské republice.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.