Moskva vrací těla padlých Ukrajinců zohavená a s pozůstatky Rusů, tvrdí Kyjev

Rusko a Ukrajina v těchto dnech dokončily výměnu těl padlých vojáků, na které se dohodly na začátku června při jednáních v Istanbulu. Kyjev ale v této souvislosti uvedl, že Moskva vrací těla padlých Ukrajinců zohavená, že části těl jsou pomíchána a že se mezi nimi nacházejí i pozůstatky Rusů.

„Tento proces je již tak složitý a zdlouhavý. A Rusko nám ještě i záměrně komplikuje proces identifikace. Těla se vracejí v extrémně znetvořeném stavu, části těl jsou v různých pytlích. Existují případy, kdy se pozůstatky jedné osoby vracejí i v různých fázích repatriace,“ uvedl ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko.

„Navíc během posledních repatriací nám předali i těla ruských vojáků – smíchaná s těly Ukrajinců,“ upozornil Klymenko.

„Rusové to mohli udělat úmyslně, aby zvýšili počet převážených těl a pracovně vytížili naše odborníky, a to vše doplnili cynickým informačním tlakem. Nebo to mohl být jejich obvyklý nedbalý postoj k vlastním lidem. V každém případě tato těla také identifikujeme,“ dodal ministr.

Kyjev: Moskva vrátila přes šest tisíc těl

Klymenko vznesl toto obvinění poté, co Rusko v pondělí poslalo na Ukrajinu 1245 těl padlých vojáků. O předání informoval ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci.

Podle něj šlo o poslední fázi repatriace pozůstatků padlých, na které se Moskva a Kyjev dohodly v Istanbulu začátkem června a která byla tímto dokončena. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo mírně odlišný počet navrácených pozůstatků ukrajinské straně. Konkrétně tvrdí, že v poslední fázi předalo 1248 těl. Šéf ruské vyjednávací delegace Vladimir Medinskij řekl, že Moskva předala Kyjevu celkem 6060 těl.

Rozdíly v uváděných číslech

Moskva uvedla, že v poslední den výměny obdržela těla 51 ruských vojáků. Tím se celkový počet padlých, které jí Ukrajina v rámci celé výměny předala, zvýšil podle tvrzení Moskvy na 78, píše web stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Podle (RFE/RL) neexistuje žádné oficiální vysvětlení tak velkých rozdílů v uváděných počtech těl vrácených na Ukrajinu a do Ruska. Web Kyiv Independent ale bez dalších podrobností píše, že Kyjev vrátil Moskvě 6057 těl.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po schůzce v Istanbulu řekl, že se vyjednávací týmy dohodly na výměně těl padlých v poměru šest tisíc ku šesti tisícům.

Podle RFE/RL ale ruská strana po jednáních v Istanbulu prohlásila, že jednostranně předá Ukrajině těla šesti tisíc mrtvých vojáků a že je připravena přijmout těla ruských vojáků z Ukrajiny, aniž by však upřesnila jejich počet.

Ruské ministerstvo obrany dříve uvedlo, že je připraveno předat na Ukrajinu dalších 2239 těl. Podle ukrajinského koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci však ruská strana neposkytla žádné identifikační údaje padlých, což znamená, že Kyjev musí jejich totožnost určit sám, dodal web New Voice of Ukraine.

Kyjev varuje před ruskými dezinformacemi

Zástupci obou znepřátelených zemí se v Istanbulu dohodli také na propuštění všech válečných zajatců, kteří jsou zranění nebo mladší 25 let. Také tyto výměny se odehrály v minulých dnech, ani jedna ze zemí ale neuvedla, kolik lidí si přesně předaly.

Výměna válečných zajatců a repatriace padlých je v podstatě jediný výsledek druhého kola prvních přímých jednání mezi Rusy a Ukrajinci od roku 2022. Podobná výměna zajatců z každé strany byla jediným výsledkem už prvního setkání ukrajinské a ruské delegace v Istanbulu v polovině května.

Kolem nynějších výměn se před jejich zahájením objevily otazníky, když se Moskva a Kyjev navzájem obvinily z jejich zpožďování nebo maření. Ruští představitelé třeba minulý týden tvrdili, že Ukrajina s vrácením těl padlých otálela. Kyjev reagoval tím, že dohoda stanovila, že předávání těl začne v úterý 10. června, jak se i stalo.

Už předtím Rusko obvinilo Ukrajinu z odmítnutí navrhovaného vrácení těl a zveřejnilo záběry údajně ukazující ukrajinská těla uložená v chladicích jednotkách. Kyjev tato tvrzení odmítl s tím, že záběry byly natočeny v Rusku a nikoli na místě určeném pro výměnu.

Ukrajinská zahraniční zpravodajská služba SZRU pak tento týden oznámila, že Kreml se chystá příští týden eskalovat dezinformační kampaň související s probíhajícími výměnami válečných zajatců. Cílem je podle SZRU vyvolat veřejné pobouření v ukrajinské společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 28 mminutami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 2 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 6 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 8 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 10 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...