Rusko a Ukrajina zahájily výměnu válečných zajatců

Ukrajina a Rusko informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že bude v několika fázích pokračovat i v nadcházejících dnech. Do vlasti se podle něj vracejí zranění nebo mladší 25 let. Ruské ministerstvo obrany informovalo, že se jedná o první část výměny, která byla dohodnutá mezi ruskými a ukrajinskými zástupci minulé pondělí v Istanbulu. Počty zatím Moskva ani Kyjev neupřesnily.

„Naši jsou doma. Ukrajinci se vracejí z ruského zajetí,“ napsal Zelenskyj a podotkl, že výměna bude pokračovat v dalších dnech. „Proces je to poměrně komplikovaný, existuje mnoho citlivých detailů a jednání pokračují prakticky každý den,“ doplnil ukrajinský prezident. Kyjev podle něj očekává, že dohody dosažené během jednání v Istanbulu se podaří plně realizovat. Mezi nyní navrácenými jsou podle něj zranění a mladší 25 let.

Ruské ministerstvo obrany před ním informovalo o získání první skupiny ruských válečných zajatců mladších 25 let z Ukrajiny a oznámilo, že obdobný počet ukrajinských zajatců naopak Moskva předala Kyjevu. „V současné době se ruští vojáci nacházejí na území Běloruské republiky, kde je jim poskytována nezbytná psychologická a lékařská pomoc,“ napsal ruský resort s poznámkou, že následně vojáci zamíří do Ruska.

Na další výměně zajatců a předání těl padlých se minulé pondělí domluvili v Istanbulu zástupci Ruska a Ukrajiny. Moskva avizovala, že půjde o nejrozsáhlejší výměnu od začátku války. Podle tehdejších informací se má týkat všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni, nebo mladší 25 let, a také padlých vojáků. Propuštěno jich má být tisíc.

Dohodnutá výměna je v podstatě jediným výsledkem druhého kola prvních přímých jednání mezi Rusy a Ukrajinci za poslední tři roky. Podobná výměna zajatců z každé strany byla jediným výsledkem už prvního setkání ukrajinské a ruské delegace v Istanbulu v polovině května.

Vzájmné obviňování

O víkendu se kolem nynější výměny objevily otazníky, když se Moskva a Kyjev navzájem vinily z jejího zpožďování nebo maření. Poradce Kremlu Vladimir Medinskij prohlásil, že Ukrajina neočekávaně odložila na neurčito převzetí těl padlých ukrajinských vojáků a další výměnu válečných zajatců. Ukrajinský koordinační štáb následně označil jeho tvrzení za nepravdivé a uvedl, že se výměna nadále připravuje. Kyjev obvinil Moskvu z toho, že v této věci nyní postupuje jednostranně.

V neděli Rusko oznámilo, že směrem k hranici se začínají rozjíždět vlaky a nákladní automobily s těly padlých ukrajinských vojáků. Ukrajinský koordinační štáb uvedl, že země čelí informačnímu tlaku a pokusům Moskvy určovat parametry výměny. Prezident Zelenskyj v této souvislosti obvinil Moskvu ze špinavé politické hry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nepál kvůli počasí přerušil pátrání po přeživších povodně

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 2 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 4 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.