Výměna zajatců

Ukrajina a Rusko obnoví vzájemné výměny zajatců na základě istanbulských dohod, uvedl předseda ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov s tím, že se jedná o propuštění až dvanácti set Ukrajinců.

Ukrajina a Rusko informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že bude v několika fázích pokračovat i v nadcházejících dnech. Do vlasti se podle něj vracejí zranění nebo mladší 25 let. Ruské ministerstvo obrany informovalo, že se jedná o první část výměny, která byla dohodnutá mezi ruskými a ukrajinskými zástupci minulé pondělí v Istanbulu. Počty zatím Moskva ani Kyjev neupřesnily.

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.

Ukrajinská prezidentská kancelář v neděli potvrdila, že Rusko si s Ukrajinou vzájemně vyměnily po 303 válečných zajatcích. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom informovala taky agentura RIA Novosti. Jde o poslední skupinu z výměny ve formátu tisíc za tisíc domluvené v polovině května v Turecku.

Česko zavede nový systém cell broadcast pro rychlé varování obyvatel při mimořádných událostech. Vláda schválila plán, který počítá s nasazením systému za čtvrt miliardy korun již příští rok. Nová technologie umožní zasílat výstrahy rychleji a širšímu okruhu lidí než dosavadní lokalizované SMS, omezená však bude na modernější mobilní telefony.

Ukrajina i Rusko v sobotu uvedly, že si v rámci velké výměny vězňů domluvené v Istanbulu vzájemně předaly 307 zajatých vojáků. Stalo se tak v Bělorusku. Informoval o tom ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany.

V pátek začala velká výměna zajatců „tisíc za tisíc“ mezi Ruskem a Ukrajinou. Návrat 390 ukrajinských vojáků a civilistů do své vlasti odpoledne potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Stejný počet zajatců se vrátil i do Ruska, uvedla agentura Reuters s odkazem na ruské zdroje. Výměna má trvat celkem tři dny.

Rusko a Ukrajina si předaly seznamy válečných zajatců určených ke vzájemné výměně tisíc za tisíc, řekl podle ruských agentur mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Výměna tohoto počtu zajatců je jediným výsledkem přímých ukrajinsko-ruských jednání, která se uskutečnila minulý týden v Istanbulu.

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.

Ukrajina je připravena na silnou dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o investicích a bezpečnosti, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s Trumpovým vyslancem pro rusko-ukrajinskou válku Keithem Kelloggem. Jeho návštěva v Kyjevě se konala v době, kdy se stupňují Trumpovy slovní výpady proti Zelenskému.

Došlo k největší výměně zajatců od zahájení plnohodnotného válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Po dohodě, kterou zprostředkovaly Spojené arabské emiráty, se dostalo na svobodu celkem 478 lidí. Pro mnohé z nich to bylo překvapení. V posledních pěti měsících totiž výměny zajatců téměř ustaly – Kyjev obviňoval Moskvu, že jednání záměrně brzdí.

Nejméně dva mrtvé si vyžádálo ruské ostřelování ukrajinských měst a obcí v noci na neděli, kdy pravoslavní věřící slaví Velikonoce, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na gubernátory Mykolajivské a Záporožské oblasti, které se nacházejí na jihu země.

Když kolem šestadvacetileté učitelky z Ukrajiny na počátku masivní ruské invaze projížděly ruské tanky, neváhala vzít do ruky svůj telefon. Záběry však Viktorii Andrušu nakonec stály svobodu. Rusové totiž materiál našli a učitelku vzali do zajetí. V cele, kde ji okupanti mučili, se uklidňovala vzpomínáním na svou práci a žáky. Loni v září Andrušu Rusové po šesti měsících vyměnili. Její příběh přibližuje zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Rusko propustilo 215 Ukrajinců, které zajalo po vleklé bitvě o přístavní město Mariupol, uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Mezi propuštěnými zajatci jsou podle něj i velitel a zástupce velitele pluku Azov, který vedl většinu bojů. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z velezrady. O výměně informovali ukrajinští představitelé. Moskva potvrdila návrat 55 vojáků, o Medvedčukovi se nezmínila.

Ruská armáda dál shromažďuje jednotky za hranicemi východní Ukrajiny a ostřeluje civilní cíle v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti. Boje pokračují i v Mariupolu. Dalším terčem ruských útoků se pravděpodobně stanou města Kramatorsk a Kosťantynivka, uvedlo britské ministerstvo obrany, které zároveň varovalo, že se Rusové vrací ke své tradiční vojenské doktríně. Ruské ministerstvo obrany přiznalo potopení vlajkové lodi své Černomořské flotily, křižníku Moskva. Podle ruské strany bylo při vzdušném útoku ukrajinských sil v příhraniční vesnici v Brjanské oblast zraněno sedm lidí, k útoku údajně došlo i v ruské Belgorodské oblasti.

V obci Buzova u Kyjeva místní objevili další hromadný hrob. Východ Ukrajiny v noci čelil intenzivnímu ostřelování. Kyjev se chce před rozhovory o příměří soustředit na obranu území, například Mariupolu. Rusové pokračují ve snahách zastrašit civilisty – například schovávají v domácnostech výbušniny. Potřetí od začátku války došlo k výměně zajatců. V neděli má fungovat devět humanitárních koridorů. Ruské jednotky v neděli zcela zničily civilní letiště v třetím největším ukrajinském městě Dnipru, uvedli to ukrajinští představitelé.