U Kyjeva se našel další masový hrob. Rusové nastražují miny v domácnostech i autech

V obci Buzova u Kyjeva místní objevili další hromadný hrob. Východ Ukrajiny v noci čelil intenzivnímu ostřelování. Kyjev se chce před rozhovory o příměří soustředit na obranu území, například Mariupolu. Rusové pokračují ve snahách zastrašit civilisty – například schovávají v domácnostech výbušniny. Potřetí od začátku války došlo k výměně zajatců. V neděli má fungovat devět humanitárních koridorů. Ruské jednotky v neděli zcela zničily civilní letiště v třetím největším ukrajinském městě Dnipru, uvedli to ukrajinští představitelé.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Nový hromadný hrob zřejmě s desítkami civilních obětí byl po stažení ruských jednotek objeven v sobotu v další osvobozené obci Buzova v Kyjevské oblasti. Představitel úřadů oblasti Dmytrivka u Kyjeva, do níž vedle dalších vesnic spadá i Buzova, Taras Didyč ukrajinské televizi řekl, že těla byla objevena v díře nedaleko benzinové stanice. Kolik obětí se v hrobě nachází, bude podle něj ještě třeba potvrdit. „Teď se vracíme k životu, ale během okupace zemřelo mnoho civilistů,“ dodal.

V prvních týdnech ruské invaze na Ukrajinu byla při ofenzivě vedené směrem na Kyjev vystavena neustálé palbě řada menších měst jako Makariv, Buča, Irpiň nebo vesnic v oblasti Dmytrivka. Místní média už začátkem dubna informovala o obětech objevených v Buzové a jejím okolí. Tehdy se našly tři desítky těl.

Po stažení ruských jednotek z Kyjevské oblasti se na místech nacházejí hromadné hroby a množství obětí. Tyto hrůzné pozůstatky ruské okupace vyvolaly bouřlivé mezinárodní odsouzení, zejména kvůli stovkám povražděných civilistů v Buče.

4 minuty
Události: Nebezpečí min
Zdroj: ČT24

Zasévání strachu

Britští zpravodajci v sobotu večer informovali, že ruská armáda pokračuje v útocích na infrastrukturu i v případech, kdy existuje vysoké riziko civilních obětí a snaží se Ukrajince zastrašit i pomocí výbušných zařízení.

Ministr vnitra Denys Monastyrskyj varoval Ukrajince před minami. „Tam, kde okupanti bydleli, zůstali přes noc, rozmístili nástrahy jak u vchodů do domů, tak třeba i u plotů. Výbušniny se nacházejí také v domech a bytech ukrajinských policistů, záchranářů a vojáků,“ řekl Monastyrskyj. 

Okupanti taková „překvapení“ připravovali zejména na dveřích, ale výbušnina se našla v jednom bytě i v pračce a zaminovaná byla rovněž auta.

Britský úřad zmínil také další útok na nádrže s kyselinou dusičnou ve městě Rubižne na východě Ukrajiny. Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj podle agentury Ukrinform varoval v sobotu obyvatele, aby kvůli kontaminaci ovzduší zůstali doma. Kyselina dusičná je silná žíravina, jejíž výpary silně leptají a dráždí oči, dýchací cesty a kůži a mohou způsobit vážné zdravotní komplikace. O útoku na nádrže s kyselinou dusičnou v Rubižném ukrajinské úřady informovaly poprvé v úterý.

Ukrajinská generální prokuratura v neděli uvedla, že během 45 dnů války zemřelo na Ukrajině přinejmenším 177 dětí a 336 utrpělo zranění. Zdůraznila ale zároveň, že čísla rozhodně nejsou úplná a skutečné statistiky budou vyšší.

Přesnější data totiž nelze vzhledem k pokračujícím bojům ověřit, což platí zejména v případě obléhaného Mariupolu a dalších míst na jihu a východě Ukrajiny. Aktuálně se rovněž prověřují počty z území osvobozených z dočasné ruské okupace.

List Ukrajinska pravda v této souvislosti připomněl, že podle přibližného odhadu úřadů zahynulo v Mariupolu do 27. března kolem pěti tisíc lidí. Mezi těmito oběťmi přitom bylo uváděno 210 dětí.

Pokračující ostřelování

Úřady v Dněpropetrovské oblasti v noci hlásily intenzivní ostřelování – exploze otřásly například Pavlohradem, Synelnykovém či Dniprem. Sedm raket dopadlo v Mykolajivské oblasti. Dělostřelecké palbě čelily také rezidenční čtvrti v Charkově. V přilehlém městě Dergači má bombardování dvě oběti. „Jak vidíte, ruská armáda pokračuje v ,boji‘ s civilním obyvatelstvem, protože na frontě nemá žádná vítězství,“ poznamenal charkovský gubernátor Oleh Synjehubov.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se invazní armádě podařilo zlikvidovat konvoj ukrajinské techniky a systém protivzdušné obrany. Jižně od Izjumu v Donbasu na východě země ruská armáda pokračuje v přeskupování.

Rovněž Luhanská oblast eviduje ostřelování, ruské rakety zasáhly například školu či vysokopodlažní obytnou budovu v Severodoněcku, oznámil gubernátor Serhij Hajdaj, podle nějž se útoky obešly bez obětí na životech. Hajdaj také avizoval, že na neděli je připraveno devět evakuačních vlakových souprav, které by měly dostat civilní obyvatele do bezpečí.

Celkově by mělo v neděli fungovat devět humanitárních koridorů, předeslala vicepremiérka Iryna Vereščuková. Evakuace bude umožněna i obyvatelům, kteří zůstávají uvězněni ve zdevastovaném Mariupolu, opět ale platí, že musejí použít vlastní osobní auta.

Právě obrana Mariupolu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského klíčová pro úspěch rozhovorů o příměří s Ruskem. „Mariupol je dnes srdcem této války, srdcem, které bije. Bojujeme, jsme silní,“ zdůraznil ukrajinský lídr a dodal, že pokud se armádě nebude dařit na bojišti, nebude mít Moskva důvod k vyjednávání.

Kyjev: Rusko musí upustit od imperiálních iluzí

Že se Kyjev chce soustředit na obranu Donbasu proti ruským okupantům, potvrdil i Zelenského poradce Mychajlo Podoljak. Proto podle něj není na pořadu dne setkání ukrajinského prezidenta s ruským vládcem Vladimirem Putinem, Kyjev chce mít před schůzkou hlav států co nejsilnější vyjednávací pozici.

„Ano, je to těžké, každý den přicházíme o lidi i infrastrukturu. Ale Rusko se musí zbavit svých imperiálních iluzí,“ zdůraznil Podoljak.

Jeden z týmu ukrajinských vyjednavačů s Ruskem Davyd Arachamija podle agentury DPA řekl, že jednání mezi Kyjevem a Moskvou neudělala žádný větší pokrok. Jednoznačným postojem Kyjeva podle něj je udržet teritoriální jednotu. „Nebudeme se vzdávat žádných území a nic uznávat,“ uvedl s odkazem na separatistické republiky na východě Ukrajiny, které Rusko uznalo těsně před invazí a na poloostrov Krym, který anektovalo v roce 2014.

Příprava na novou ofenzivu

Na ruský útok se připravuje například město Barvinkove poblíž Slavjansku. Obrana závisí na dobrovolnících často s minimálními bojovými zkušenostmi. Kyjev krátce po ruské invazi vyhlásil mobilizaci můžu ve věku 18 až 60 let. Nedostatek zbraní se ukrajinská armáda snaží kompenzovat starším vybavením nebo ukořistěnou ruskou technikou.

„Kdybych řekl, že lidé nejsou vyděšení nebo něco takového, lhal bych. Každý je trochu vystrašený. To je ve válce normální. Nikdo si není jistý, že se vrátí domů, že znovu uvidí svou rodinu, přítelkyni a ostatní. Všichni jsou vyděšení,“ přiznal jeden z obránců města.

Ruská armáda se ale potýká s rostoucími ztrátami. Padlé okupanty hodlá podle britských zpravodajských služeb nahradit vysloužilci, kteří armádu opustili v uplynulých deseti letech. Rovněž se Moskva snaží získat rekruty z Podněstří, míní Londýn. To nevyloučil ani ukrajinský generální štáb, podle nějž Rusko přišlo už o více než devatenáct tisíc vojáků.

V sobotu si Rusko a Ukrajina potřetí od začátku války vyměnily zajatce. Na svobodu se podle Kyjeva dostalo dvanáct ukrajinských vojáků a čtrnáct civilistů. Údaje o počtu propuštěných Rusů zatím nejsou k dispozici. Obě strany si za šest týdnů od začátku ruské invaze předaly více než dvě stovky zajatců. Ukrajinská vláda oznámila, že stále drží asi šest stovek ruských vojáků.

Rusové zničili letiště v Dnipru

Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko v neděli odpoledne oznámil, že ruské ozbrojené síly bombardovaly letiště ve východoukrajinském Dnipru, které se jim podařilo zcela zničit.

„Nový útok na letiště v Dnipru. Nic z něj nezbylo. Samotné letiště a blízká infrastruktura byly zničeny. Rakety ale nepřestávají dopadat,“ napsal na sociální síti Telegram. Další regionální představitel uvedl, že při útoku na letiště utrpělo zranění pět pracovníků státní záchranné služby. Ruské síly již 15. března zničily přistávací dráhu hlavního civilního letiště v Dnipru a poškodily budovu terminálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 2 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 2 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
00:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 3 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 6 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
07:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americká ekonomika klesla. Firmy v očekávání cel masivně dovážely

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu klesl o 0,3 procenta. Zaznamenal tak první pokles za tři roky. Na vině je příval dováženého zboží, které si firmy objednaly ve snaze předejít vyšším nákladům v souvislosti s očekávaným zavedením vysokých celních poplatků. Ve svém odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Loni ve čtvrtém kvartálu ekonomika vykázala růst o 2,4 procenta.
před 7 hhodinami

Němečtí sociální demokraté schválili koaliční smlouvu

Členové německé sociální demokracie (SPD) schválili koaliční smlouvu, kterou strana vyjednala s konzervativní unií CDU/CSU. S odkazem na své zdroje o tom ve středu informovaly agentury DPA a Reuters. Krok následně potvrdil i generální tajemník SPD Matthias Miersch. CDU a CSU už dohodu schválily dříve a vzniku nové německé vlády v čele s kancléřem Friedrichem Merzem (CDU) tak nic nestojí v cestě.
09:37Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...