Miny

Vláda Spojených států oznámila, že připravila pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku potvrdil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle informací agentury AP posílají USA mimo jiné systémy proti dronům a munici do raketometů HIMARS.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) ujistil ukrajinského šéfa diplomacie Andrije Sybihu o pokračující české podpoře Kyjeva. Učinil tak při své čtvrté pracovní návštěvě Ukrajiny od začátku plnohodnotné ruské invaze. Lipavský uvedl, že Česko v rámci své muniční iniciativy do konce roku dodá Ruskem napadené zemi na půl milionu kusů dělostřeleckých nábojů.

Končící americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Moskvou napadené zemi mají pomoci dosáhnout efektivnější obrany a zpomalit ruský postup, uvedl deník The Washington Post. Agentura Bloomberg pak informovala s odvoláním na nejmenovaného západního představitele, že ukrajinské ozbrojené síly poprvé zaútočily britskou střelou s plochou dráhou letu Storm Shadow do hloubi Ruska.

Turecko, Rumunsko a Bulharsko zahajují společné pátrání po minách v Černém moři. Rusko se jimi snažilo zablokovat ukrajinské přístavy. Desítky náloží se ale utrhly od kotvy a ve volných vodách nyní ohrožují lodní dopravu.

Vedle obranné války pokračuje Ukrajina v odminovávání rozsáhlých oblastí. Od začátku ruské invaze už místní pyrotechnici vyčistili víc než třicet tisíc kilometrů čtverečních, území velké zhruba jako Belgie. Zbývá ale ještě nejméně sto čtyřicet tisíc kilometrů čtverečních území a vodních ploch, kde je životu nebezpečné se pohybovat. Jak v terénu zjistila zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová, nejhorší je situace v Charkovské, Chersonské a také v Mykolajivské oblasti.

Ukrajinský generální štáb hlásí postup obránců na jihu země u obce Novoprokopivka, která leží poblíž osvobozeného Robotyne. Americký Institut pro studium války (ISW) tvrdí, že se Ukrajinci dostali za další ruskou obrannou linii, hovořit o průlomu je ale předčasné. Na východní frontě u Bachmutu se Kyjevu podle náměstkyně ministra obrany Hanny Maljarové podařilo osvobodit další tři kilometry čtvereční území. Vojáky na frontě přijel podpořit i prezident Volodymyr Zelenskyj. V Doněcké a Záporožské oblasti strávil celý den, během kterého zjišťoval stav jednotek a vojenského vybavení.

Ukrajinské síly patrně severně od Chersonu překročily řeku Dněpr a zaútočily tam, ačkoliv není jasné, zda se jim na levém, tedy východním břehu podařilo pozice udržet, píše ve své analýze Institut pro studium války (ISW). List The Kyiv Independent mluvil s vojáky, kteří se za frontovou linií brodí močály, obsluhují drony a odstraňují miny pro potenciální budoucí průlom.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že ukrajinská armáda bude používat kazetovou munici s omezeními, která si sama stanovila. Informovala o tom Ukrajinska pravda. Tento typ munice obdrží od Spojených států, které to oznámily v pátek. Oznámení vyvolalo nevoli některých evropských představitelů.

Česká republika bude ve spolupráci s dalšími spojenci hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice na Ukrajinu. Uvedl to prezident Petr Pavel po návratu z Ruskem napadené země, kde byl na pracovní návštěvě. Ukrajina má podle něj munice kritický nedostatek, přičemž právě munice je nezbytná pro to, aby země mohla zahájit protiofenzivu a obnovit kontrolu nad svým územím.

Pro mnoho Ukrajinců nebudou oslavy pravoslavných Velikonoc o nadcházejícím víkendu stejné jako před válkou. Vojenská správa Charkovské oblasti zakázala lidem vstup na některé hřbitovy. Omezení se týká území, která měli pod kontrolou ruští okupanti. Místa posledního odpočinku mohou být stále zaminována. Na seznamu úřadů je 750 hřbitovů.

Ukrajina bojuje na svém území kromě ruských vojáků také s neviditelným nepřítelem, kterého za sebou okupanti zanechávají, a sice s hrozbou, jež způsobuje fatální zranění a v horších případech smrt. Ruská agrese zavlekla na Ukrajinu mimo jiné také nebezpečí v podobě nášlapných min.

Ukrajinská armáda nadále postupuje v osvobozených částech Chersonského regionu. Místa, kde se ještě před několika dny válčilo, nyní musí odminovat a zbavit dalších nastražených výbušnin nebo nevybuchlé munice. Hlava správy Chersonské oblasti Jaroslav Januševyč v neděli však vyzval na svém Telegramovém profilu obyvatele osvobozených částí ukrajinského regionu, aby se evakuovali do bezpečnějších míst. Výzva souvisí s vysokým rizikem nepřátelských útoků.

Boje na Ukrajině probíhají pouze na části území, obyvatelé napadené země jsou ale v nebezpečí všude, a to jak kvůli dopadajícím raketám, tak kvůli minám v půdě a mořských vodách. Minami je zamořená asi polovina území Ukrajiny. Výbušniny kontaminovaly také zemědělskou půdu a vody Černého moře, což ještě ztěžuje už tak komplikovanou produkci a vývoz potravin do světa. Odminování přitom může zabrat desítky let.

Z Oděsy v pondělí ráno vyplula první loď s ukrajinským obilím v rámci dohody, kterou 22. července uzavřely Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN. Uvedla to turecká mutace stanice CNN. Zprávu později potvrdilo i turecké ministerstvo obrany. Podle předchozích informací je cílem nákladního plavidla Libanon.

Ruskem rozpoutaná válka se na Ukrajině nevyhýbá ani malým obcím. I poté, co je od ruských okupantů osvobodí ukrajinští vojáci, v nich však nezačne být bezpečno. Místní ohrožují miny. Ve vesnici Vylchivka natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Ruskem dosazená okupační správa Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny uzavřela severní hranice a nebude do regionů pod kontrolou Kyjeva nikoho pouštět. Ukrajinské síly bojují na předměstích Severodoněcka. Je možné, že obránci se budou muset stáhnout, aby předešli obklíčení, nechal se slyšet oblastní šéf Serhij Hajdaj.

Rusko by mohlo opět útočit na Ukrajinu z běloruského území. Varuje před tím generální štáb ukrajinské armády, který také upozorňuje na hrozbu provokací a na pokračující stahování ruských sil k ukrajinským hranicím. Podle Londýna usiluje Rusko o trvalou kontrolu nad Chersonskou oblastí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že ruská armáda se chystá na další početné ztráty. OSN odpoledne oznámila, že probíhá operace, jejímž cílem je evakuovat lidi z areálu oceláren Azovstal v Mariupolu, posléze informaci potvrdil i ukrajinský prezident a později rovněž ruské ministerstvo obrany. Evakuace obyvatel z ostatních částí města je přerušená do pondělních 08:00 (07:00 SELČ), uvedla městská rada Mariupolu. Další pomoc Ukrajině slíbil i německý kancléř Olaf Scholz.

Válka na Ukrajině způsobuje velké problémy tamním farmářům, přičemž největší zásah dostaly velké podniky. Zhroutily se jim dodavatelské řetězce a část pracovní síly odešla bojovat. Až polovinu rostlinné produkce země tak letos zajistí na ukrajinské poměry drobné, většinou rodinné farmy do sta hektarů. Ty hospodaří pouze na dvanácti procentech z celkové plochy orné půdy v zemi. Už nyní ví, že úrody bude méně.

S odminováním území po odchodu ruské armády pomáhá ukrajinským vojákům pes jménem Patron, což znamená v překladu nábojnice. Dvouletý Jack Russel teriér z Černihivu nedaleko Kyjeva už stačil najít přes sto padesát min a kusů munice a stát se ikonou sociálních sítí.

Miny patří už po téměř dvě století k nejpoužívanějším a současně nejúčinnějším zbraním. Masově se nyní využívají i v konfliktu na Ukrajině, jak proti vojákům, tak i proti civilním cílům. Rusko nasadilo i ty nejmodernější typy, které má k dispozici.

V obci Buzova u Kyjeva místní objevili další hromadný hrob. Východ Ukrajiny v noci čelil intenzivnímu ostřelování. Kyjev se chce před rozhovory o příměří soustředit na obranu území, například Mariupolu. Rusové pokračují ve snahách zastrašit civilisty – například schovávají v domácnostech výbušniny. Potřetí od začátku války došlo k výměně zajatců. V neděli má fungovat devět humanitárních koridorů. Ruské jednotky v neděli zcela zničily civilní letiště v třetím největším ukrajinském městě Dnipru, uvedli to ukrajinští představitelé.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vyzval Arménii a Ázerbájdžán, aby nevyostřovaly svůj spor. Tribunál zároveň nařídil Baku, aby ochránilo válečné zajatce z loňského konfliktu o Náhorní Karabach, zabránilo podněcování k rasové nenávisti vůči Arménům a nedopustilo vandalismus a znesvěcování arménského kulturního dědictví. Jerevanu hlavní soud OSN přikázal, aby nedovolil rasovou diskriminaci etnických Ázerbájdžánců na arménském území. Obě země se letos obrátily na ICJ a navzájem se obvinily z rasové diskriminace a etnických čistek.

Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ) v Haagu obvinil Arménii z etnických čistek a toho, že i přes příměří pokračuje v pokládání min v Náhorním Karabachu. Arménie to odmítla. Minulý týden naopak ICJ posuzoval stížnost Arménie proti Ázerbájdžánu.

Dvaatřicetiletý Martin Kantor, který podle obžaloby spáchal v Donbasu teroristický útok, se podle svých známých netajil tím, že se chce přidat na stranu Ruska a jím podporovaných separatistů. Svědci to uvedli u pražského městského soudu, který se začal kauzou zabývat. Muž je stíhaný jako uprchlý. Jeho přátelům přišel v roce 2016 e-mail se zprávou, že zemřel. Tuto informaci se ale nepodařilo ověřit. Obžalovanému hrozí 12 až 20 let vězení.