USA pošlou Kyjevu vojenskou pomoc v hodnotě 725 milionů dolarů

Vláda Spojených států oznámila, že připravila pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku potvrdil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle informací agentury AP posílají USA mimo jiné systémy proti dronům a munici do raketometů HIMARS.

Deník The Washington Post napsal, že vláda končícího prezidenta Joea Bidena se snaží na poslední chvíli poslat Kyjevu zbraně za miliardy dolarů. Reaguje tak na postup Rusů na bojišti a na výsledek listopadových amerických voleb, což by vzhledem ke znovuzvolení exprezidenta Donalda Trumpa mohlo znamenat zásadní změnu postoje Washingtonu k ruské agresi.

O přípravě mimořádně velkého balíku vojenského vybavení informoval Reuters už minulý týden s tím, že bude dodávka obsahovat například protitankové systémy nebo střely Stinger. Podle prohlášení amerického ministerstva obrany poputují na Ukrajinu také nášlapné miny, rakety do HIMARS či dělostřelecká munice ráže 105 a 155 milimetrů. Kyjev dostane také protitankové systémy Javelin a AT-4 či zásobu menších zbraní a munice.

„Spojené státy a více než padesát zemí společně zajistí, aby Ukrajina měla dostatek prostředků, které potřebuje k obraně proti ruské agresi,“ uvedl Blinken v prohlášení. Ministr obrany Lloyd Austin na síti X napsal, že o potřebách ukrajinské armády telefonoval se svým protějškem Rustemem Umerovem.

Podle odhadu Reuters zbývá Bidenovi z peněz, které dříve na podporu Kyjeva vyčlenil Kongres, mezi čtyřmi a pěti miliardami dolarů. Podle AP mohla před pondělním oznámením vláda poslat ze svých zásob zbraně za sedm miliard. Biden bude ve funkci ještě déle než měsíc, Trump se ujme úřadu 20. ledna.

Washington od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 poslal podle Pentagonu Ukrajině vojenskou pomoc za více než šedesát miliard dolarů. Ukrajinci však v posledních měsících nejsou schopni získávat zpět území okupované Rusy a naopak jsou na východě Ukrajiny v defenzivě. USA za této situace stupňují podporu i tím, že po více než dvou a půl letech války poprvé povolily Kyjevu údery raketami ATACMS na ruském území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
před 4 mminutami

Norsko zadrželo ruskou loď, chce s ní vymáhat náhradu škod ukrajinské firmě

Norsko v Arktidě zadrželo ruskou loď, aby zajistilo možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
před 40 mminutami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
před 50 mminutami

Finové v krytech cvičí reakci na ruský útok

V krytu ve skále, za dveřmi, které mají bránit jak před jaderným, tak i před biologickým útokem, pořádá Finsko největší evropské cvičení civilní obrany od druhé světové války. Do prostor krytu se vměstnalo přes dva tisíce lidí včetně dobrovolníků a studentů. Ve scénáři cvičení byla kritická infrastruktura ve středofinském městě Kuopio, včetně elektřiny a vody, narušena kybernetickými útoky a hrozí raketové útoky od finského souseda Ruska. Cílem cvičení bylo, aby místní úřady a civilisté natrénovali, co dělat při skutečném útoku.
před 1 hhodinou

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
před 2 hhodinami

Rusové při úderech v Záporoží zabili člověka, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinském přístavním městě Oděsa, další dva zranění jsou po ruských útocích v okolí ukrajinské metropole. Jednoho mrtvého a čtyři raněné po útocích ukrajinských dronů hlásí úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska.
08:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.