Pentagon

Válka s Íránem, zahájená na konci února americko-izraelskými údery, stála Washington do konce července nejméně 38 miliard dolarů (bezmála 800 miliard korun), tedy 246 milionů dolarů (přes pět miliard korun) denně. Vyplývá to z úterního nestranného hodnocení Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO), uvedl web ABC.

Válka s Íránem vyčerpala americké zásoby munice, uvádí zpráva generálního inspektora Pentagonu zveřejněná v pondělí. Dokument určený Kongresu je v rozporu s předchozím tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně popírá, že by americká armáda čelila nedostatku munice.

Lidé ve Spojených státech amerických si při příležitosti 25. výročí teroristických útoků z 11. září 2001 připomněli památku jejich obětí. Americký prezident Donald Trump se zúčastnil pietní akce ve Washingtonu. USA podle něj na 11. září nikdy nezapomenou, a proto dnes bojují. V New Yorku se lidé sešli u takzvaného Ground Zero, kde dříve stál komplex Světového obchodního centra (WTC). Sebevražední útočníci před 25 lety unesli čtyři letadla a s nimi zaútočili na klíčové a symbolicky významné budovy.

Zdaleka nejtragičtější teroristický útok v historii spáchala před 25 lety islamistická organizace al-Káida ve Spojených státech. Sebevražední útočníci 11. září 2001 unesli čtyři letadla a s nimi zaútočili na klíčové budovy v New Yorku a u Washingtonu. Následná série konfliktů známá jako válka proti terorismu přivedla USA z výsluní globální politiky do složitých situací, ve kterých se pod palbu kritiků dostaly jejich vojenské dovednosti, strategické schopnosti i morální hodnoty.

Představitelé New Yorku po teroristických útocích z 11. září 2001 věděli, že kvalita vzduchu v místě zřícení Světového obchodního centra (WTC) je toxická a nebezpečná pro lidské zdraví, a přesto ujišťovali veřejnost o opaku. V úterý to podle stanice CNN řekl newyorský starosta Zohran Mamdani s odvoláním na více než 170 tisíc dokumentů o kvalitě ovzduší po útocích, které město poprvé zveřejnilo.

Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí kritice svých nejvyšších generálů kvůli konfliktu s Íránem, který podle nich ohrožuje schopnost plnit úkoly jinde ve světě. Hegseth nechal odejít nebo propustit řadu amerických vysokých důstojníků a v Pentagonu vytvořil „atmosféru strachu“. To se dotklo i lidí, kteří v armádě usilovali o modernizaci. Místo toho administrativa zvolila strategii „zpátky k základům“. Proti Hegsethovi vystoupili i někteří republikáni.

Po osmnácti měsících odstupuje z postu náměstka amerického ministra obrany Dan Driscoll, uvedla agentura AP s odvoláním na Bílý dům. Důvod rezignace Driscolla, který je přítelem viceprezidenta JD Vance, nebyl uveden, média ale psala o exnáměstkově napjatém vztahu s ministrem obrany Petem Hegsethem. Podle AP jde o nejnovější případ odchodu vysokého vojenského představitele za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Technologická firma Anthropic uspěla u soudu ve sporu s Pentagonem, který společnost označil za „bezpečnostní riziko dodavatelského řetězce“. Soud toto rozhodnutí amerického ministerstva obrany označil za protiprávní a nepodložené, uvedly agentury Reuters a AFP. Anthropic odmítá, aby jeho technologie byly používány například v plně autonomních zbraních, s čímž resort nesouhlasí. Ministerstvo se může odvolat.

Spojené státy v pondělí představily nové sankce vůči Íránu. Cílem Washingtonu je odříznout zemi od veškerých ekonomických zdrojů, které pomáhají udržovat tamní režim při životě, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Varoval, že země, které se k americkým sankcím nepřipojí, budou sdílet ekonomickou izolaci Íránu. Teherán uvedl, že je na sankce připraven. Sankce jsou podle něj kampaň zaměřená na zvýšení psychologického tlaku na íránský lid.

Celkový veřejný dluh federální vlády Spojených států poprvé překonal hranici 40 bilionů dolarů (828 bilionů korun). Oznámilo to ve středu večer americké ministerstvo financí. Prudce rostoucí náklady na obranu, sociální programy i splátky úroků daleko převyšují příjmy federálního rozpočtu, které navíc brzdí daňové úlevy, upozornila agentura Reuters s tím, že podle některých pozorovatelů se schyluje k rozpočtové krizi.

Americký prezident Donald Trump v neděli večer oznámil, že nařídil ministerstvu obrany, aby omezilo účast armády Spojených států na společných cvičeních s Jižní Koreou. Učinil tak prý mimo jiné kvůli svým dobrým vztahům s vůdcem Severní Koreje Kim Čong-unem. Soul vzkázal, že Trumpovy výroky posuzuje.

Jako naprosto zkreslené odmítl americký ministr obrany Pete Hegseth zprávy o podmínkách osazenstva letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Rodiny části posádky přesto apelují na velení námořnictva i politiky, aby situaci urychleně řešili. Vystrašily je zprávy o sebevražedných pokusech mezi námořníky.

Spojené státy ztratily ve válce proti Íránu téměř čtvrtinu svých dronů MQ-9 Reaper, uvedl s odkazem na své zdroje deník The Washington Post (WP). Část strojů sestřelily síly protivníka, část se zřítila poté, co ztratila spojení se svým pilotem. Každý dron stojí v závislosti na výbavě 30 až 50 milionů dolarů, což podle WP znamená celkovou ztrátu ve výši více než 1,3 miliardy dolarů (asi 27,3 miliardy korun).

Vojáci ze Spojených států se letos během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu utkali s ukrajinskými operátory dronů a pro Američany to nedopadlo dobře, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Ukrajinské síly snadno odhalily a „zlikvidovaly“ americké vojáky i obrněná vozidla, uvedly zdroje obeznámené s průběhem akce. Toto cvičení spolu s americkými ztrátami v Íránu ukazuje zranitelnost USA vůči dronům, upozorňuje WSJ.

Pentagon zveřejnil už pátou várku dokumentů, videí a vizualizací souvisejících s pozorováním neidentifikovaných létajících objektů (UFO) a dalších podobných jevů. Obsahují třeba vzpomínky vojenského pilota na obrovský, podivný trojúhelník, který v roce 2002 zakrýval hvězdy nad Afghánistánem. Videa ukazují například záhadnou kouli svištící nad obytnou oblastí na Blízkém východě a záběry černé koule vznášející se nad Tichým oceánem, která na okamžik zdánlivě mizí, než se znovu objeví, píší weby BBC nebo CBS News.

Armáda Spojených států od začátku války s Íránem vyčerpala téměř osmdesát procent střel pro svůj klíčový systém protivzdušné obrany THAAD v době, kdy američtí velitelé varují, že muniční zásoby Pentagonu jsou nebezpečně nízké. Píše o tom web stanice CNN s odvoláním na dva zdroje obeznámené s nejnovější interní zprávou o stavu zásob munice. Armáda podle zdrojů vypotřebovala také přibližně polovinu raket do systému Patriot. Informace o nízkém stavu zásob pro systém THAAD podle CNN dosud nebyla zveřejněna.

Prezident USA Donald Trump odložil očekávané masivní údery na Írán nejen ve snaze oživit diplomatické úsilí, ale také kvůli debatám ohledně nedostatku munice. Listu The Wall Street Journal (WSJ) to řekli američtí představitelé obeznámení se situací. Trump to popřel. „Máme mnohem více munice než kdokoli na světě a mnohem více, než potřebujeme,“ prohlásil. Teherán tvrdí, že v současné době s Washingtonem žádné jednání nevede.

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění bezmála sto amerických vojáků, oznámil v pondělí mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X. Popřel zprávu listu The New York Times, že neinformoval o desítkách zraněných po íránských úderech na americké cíle v Jordánsku. Do služby se podle Parnella už vrátilo 96 procent z nich. Údaj přesto znázorňuje dopad íránských úderů na americké vojenské základny v regionu od začátku nejnovější eskalace 7. července, píše deník The Washington Post.

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který zpřísňuje pravidla pro nákup surovin ze zahraničí, zejména z Číny. Podle vyjádření Bílého domu se opatření týká především nerostných surovin a dalších materiálů pro výrobu zbraní. Cílem opatření je posílit domácí dodavatelské řetězce a snížit závislost amerického obranného průmyslu na zahraničních dodavatelích, upozornila agentura Reuters.

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.

Izraelská armáda uskutečnila sérii útoků na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh na jihu Libanonu. Civilisté byli předem vyzváni k evakuaci. Agentura AFP píše o dvanácti mrtvých, včetně dvou dětí. Podle libanonské armády během úderu zemřel jeden její voják. Síly židovského státu později uskutečnily také vzdušný úder na Bejrút. Izraelská armáda zase čelí četným útokům dronů ze strany Hizballáhu.