Pentagon

Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliard korun). S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve čtvrtek napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.

Americký prezident Donald Trump v noci na středu oznámil, že nařídil kompletní blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které plují do Venezuely nebo z ní odplouvají. Podle agentury AP tak zvyšuje tlak na autoritářského vůdce země Nicoláse Madura. Trump blokádu oznámil poté, co Spojené státy minulý týden u pobřeží Venezuely zabavily plavidlo převážející ropu. Caracas obvinil Trumpa z porušování mezinárodního práva, volného obchodu a svobodné plavby.

Při útoku na vojenský konvoj v Sýrii zahynuli dva američtí vojáci a americký civilní tlumočník. Píše to agentura Reuters. Podle mluvčího Pentagonu Seana Parnella útok provedl takzvaný Islámský stát (IS). Útočníka podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha zabily spojenecké bezpečnostní složky. Šéf Bílého domu Donald Trump slíbil odvetu.

Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh ročního obranného rozpočtu v rekordní výši 901 miliard dolarů (18,7 bilionu korun). Očekává se, že Senát ho schválí příští týden. Návrh zákona zajišťuje Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 400 milionů dolarů (8,3 miliardy korun) v každém z následujících dvou let. Posiluje rovněž závazek USA k obraně Evropy navzdory národní bezpečnostní strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Evropu ostře kritizuje.

Americká armáda v úterý vyslala dvě stíhačky nad Venezuelský záliv, kde létaly přes půl hodiny. Ve středu to napsala agentura AP, podle níž to bylo zřejmě nejbližší přiblížení amerických vojenských letadel k vzdušnému prostoru jihoamerické země od začátku nátlakové kampaně administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa.

Venezuelský autoritář Nicolás Maduro potvrdil, že si zhruba před dvěma týdny telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Rozhovor označil za zdvořilý a srdečný, nastínil také možný začátek diplomatických jednání. Spojené státy v posledních týdnech stupňují na Venezuelu tlak, neboť tvrdí, že Caracas podporuje obchodování s drogami. Do oblasti vyslaly bojové lodě a letadla.

Ministr obrany Spojených států Pete Hegseth podle amerických činitelů nedal přímý rozkaz k zabití dvou mužů poté, co v září přežili první úder amerických vojáků na venezuelské plavidlo v Karibiku. Ten armáda USA uskutečnila v rámci zásahů proti lodím, které podle Washingtonu pašují drogy. Napsal to server listu The New York Times (NYT).

Pentagon oznámil, že vyšetřuje demokratického senátora Marka Kellyho, kapitána amerického námořnictva ve výslužbě, kvůli možné výzvě ke vzpouře. Ministerstvo obrany naznačilo, že by ho mohlo povolat zpět do aktivní služby, aby čelil vojenskému soudu nebo správnímu trestu. Spolu s dalšími pěti demokratickými zákonodárci totiž natočili video, v němž vyzvali vojáky a zpravodajce, aby odmítli nezákonné rozkazy. O případu informují četná americká média.

Do Karibiku dorazilo největší válečné plavidlo světa, americká letadlová loď USS Gerald R. Ford. Podle sdělení námořnictva USA se připojí k flotile, která má za úkol bojovat v oblasti proti zločineckým skupinám. Venezuela považuje silnou vojenskou přítomnost Spojených států v Karibiku za zastrašování, napětí mezi oběma zeměmi narůstá, informovala v neděli agentura DPA.

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek vyjádřilo rozhořčení nad rozhodnutím Spojených států prodat Tchaj-wanu díly pro stíhačky. Čína podle svého ministerstva zahraničí učiní vše nezbytné k obraně své suverenity, územní celistvosti a bezpečnosti, napsala agentura Reuters. Peking považuje Tchaj-wan za součást svého území a v minulosti pohrozil, že se s ostrovem spojí i silou. Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že díly prodá za 330 milionů dolarů (přes 6,8 miliardy korun).

Venezuela zahájila v reakci na koncentraci amerických válečných lodí v Karibiku masivní mobilizaci. Režim autoritáře Nicoláse Madura nechal v zemi rozmístit tisíce raket. Caracas disponuje hlavně zastaralými zbraněmi, které by mu v možném konfliktu s USA zřejmě příliš nepomohly. Venezuela tak plánuje v případě útoku zahájit partyzánskou válku či zasít chaos, zjistila agentura Reuters.

Spojené státy možná pracují s Ruskem a Čínou na plánu na omezení jaderného arzenálu, podle agentury Reuters to bez dalších podrobností prohlásil americký prezident Donald Trump. Minulý týden šéf Bílého domu přitom vzbudil rozruch oznámením, že nařídil ministerstvu obrany, aby obnovilo jaderné zkoušky tak, jak to podle něj činí ostatní jaderné mocnosti.

Nigerijská vláda odmítla, že by se podílela na pronásledování křesťanů. Prezident USA Donald Trump v pátek umístil tuto africkou zemi bohatou na ropu na černou listinu a pohrozil jí vojenským zásahem. Tvrzení o nigerijské „genocidě křesťanů“ šíří v USA někteří pravicoví politici, známé osobnosti i křesťanské organizace. Z dostupných dat ale vyplývá, že terčem útoků jsou i další skupiny v čele s muslimy. O genocidě nelze hovořit ani podle expertů.

Prezident USA Donald Trump uvedl, že neuvažuje o dodání amerických střel dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině, o které napadená země žádá. Šéf Bílého domu to prohlásil na palubě prezidentského letounu, píší tiskové agentury. Dodávky již před několika dny podle stanice CNN schválil Pentagon, rozhodující slovo však má právě Trump. Moskva před nasazením střel schopných likvidovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí varovala.

Spojené státy do války s Venezuelou nepůjdou, prohlásil americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS. Uvedl však také, že „dny vládce Nicoláse Madura v čele Venezuely jsou sečteny“. Maduro má s Trumpem dlouhodobě napjaté vztahy a tvrdí, že USA se velkou mobilizací v Karibiku chystají na válku proti jeho zemi.

Americká armáda zaútočila na další loď v Karibiku, která podle Spojených států pašovala drogy. Vojsko při tom zabilo tři lidi, nikdo z Američanů neutrpěl újmu, uvedl ministr obrany Pete Hegseth.

Americký prezident Donald Trump požádal ministerstvo obrany, aby začalo plánovat případný vojenský zásah v Nigérii, pokud bude tamní vláda podle něj nadále umožňovat zabíjení křesťanů. Šéf Bílého domu to v sobotu napsal na své sociální síti Truth Social. Americká vláda podle něj okamžitě zastaví veškerou pomoc a podporu Nigérii, která je nejlidnatější zemí v Africe.

Americký prezident Donald Trump nařídil ministerstvu obrany USA, aby okamžitě obnovilo testy amerických jaderných zbraní. Trump to oznámil poté, co ruský vůdce Vladimir Putin prohlásil, že Rusko úspěšně otestovalo další zbraň s jaderným pohonem zvanou Poseidon, která je schopna nést jadernou hlavici. Trumpovo nařízení je odklonem od dlouholeté americké politiky v oblasti jaderných zbraní. USA naposledy otestovaly jadernou zbraň v roce 1992.

Ministerstvo obrany USA se ohradilo proti filmu Dům plný dynamitu (A House of Dynamite). Tvůrci podle Pentagonu podceňují úspěšnost amerických zbraní. Filmaři ale tvrdí, že vycházejí z ověřených informací. Snímek režisérky Kathryn Bigelowé fabuluje o tom, co by se odehrálo v případě, kdy by hrozil fatální útok na Spojené státy.

Venezuela ostře kritizovala vojenské cvičení USA a Trinidadu a Tobaga probíhající v Karibiku, během kterého se dle Caracasu americká CIA pokouší osnovat operaci k vyvolání války proti Venezuele. Autoritářský režim prezidenta Nicoláse Madura uvedl, že zadržel „skupinu žoldáků“ s informacemi o akci CIA, píší agentury Reuters a AFP. Pentagon na údajné pašerácké lodě v Karibiku a Tichém oceánu útočí přibližně dva měsíce. Zákonodárci z Demokratické i Republikánské strany kritizují, že se tak děje bez souhlasu Kongresu.

Desítky amerických válečných lodí a letadel a na deset tisíc vojáků, které během posledních dvou měsíců vláda Spojených států vyslala do Karibiku, představují největší vojenské nasazení v tomto regionu za několik dekád, napsal server BBC Mundo. Podle něj ale zřejmě není cílem této operace boj proti pašerákům drog, jak tvrdí americká vláda. Někteří analytici míní, že jde o zastrašující kampaň, která má přimět venezuelskou armádu, aby přestala podporovat autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Pentagon přijal anonymní dar ve výši 130 milionů dolarů (2,7 miliardy korun), který využije na částečné pokrytí výplat amerických vojáků ve službě. V USA totiž trvá omezení provozu federálních úřadů, takzvaný shutdown, protože Kongres se dosud nedohodl na financování vlády. Americký prezident Donald Trump uvedl, že dar ministerstvu poskytl jeho přítel, který nechtěl být jmenován. Přijetí daru vyvolalo právní otázky ohledně financování armádních platů ze soukromých zdrojů, píší americká média.

Spojené státy provedly další útok na loď v Tichém oceánu, při kterém zahynuly tři osoby obviněné z nelegálního obchodování s drogami. Na sociální síti X to v noci na čtvrtek napsal americký ministr obrany Pete Hegseth, který ve středu informoval o jiném úderu ve stejné oblasti a o dvou obětech. Jedná se o druhý incident v Tichém oceánu; sedm dalších se dříve odehrálo v Karibiku, kde se cílem stala plavidla údajně pašující narkotika. Zahynulo nejméně 34 lidí.