Pentagon

Venezuelský autoritář Nicolás Maduro potvrdil, že si zhruba před dvěma týdny telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Rozhovor označil za zdvořilý a srdečný, nastínil také možný začátek diplomatických jednání. Spojené státy v posledních týdnech stupňují na Venezuelu tlak, neboť tvrdí, že Caracas podporuje obchodování s drogami. Do oblasti vyslaly bojové lodě a letadla.

Ministr obrany Spojených států Pete Hegseth podle amerických činitelů nedal přímý rozkaz k zabití dvou mužů poté, co v září přežili první úder amerických vojáků na venezuelské plavidlo v Karibiku. Ten armáda USA uskutečnila v rámci zásahů proti lodím, které podle Washingtonu pašují drogy. Napsal to server listu The New York Times (NYT).

Pentagon oznámil, že vyšetřuje demokratického senátora Marka Kellyho, kapitána amerického námořnictva ve výslužbě, kvůli možné výzvě ke vzpouře. Ministerstvo obrany naznačilo, že by ho mohlo povolat zpět do aktivní služby, aby čelil vojenskému soudu nebo správnímu trestu. Spolu s dalšími pěti demokratickými zákonodárci totiž natočili video, v němž vyzvali vojáky a zpravodajce, aby odmítli nezákonné rozkazy. O případu informují četná americká média.

Do Karibiku dorazilo největší válečné plavidlo světa, americká letadlová loď USS Gerald R. Ford. Podle sdělení námořnictva USA se připojí k flotile, která má za úkol bojovat v oblasti proti zločineckým skupinám. Venezuela považuje silnou vojenskou přítomnost Spojených států v Karibiku za zastrašování, napětí mezi oběma zeměmi narůstá, informovala v neděli agentura DPA.

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek vyjádřilo rozhořčení nad rozhodnutím Spojených států prodat Tchaj-wanu díly pro stíhačky. Čína podle svého ministerstva zahraničí učiní vše nezbytné k obraně své suverenity, územní celistvosti a bezpečnosti, napsala agentura Reuters. Peking považuje Tchaj-wan za součást svého území a v minulosti pohrozil, že se s ostrovem spojí i silou. Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že díly prodá za 330 milionů dolarů (přes 6,8 miliardy korun).

Venezuela zahájila v reakci na koncentraci amerických válečných lodí v Karibiku masivní mobilizaci. Režim autoritáře Nicoláse Madura nechal v zemi rozmístit tisíce raket. Caracas disponuje hlavně zastaralými zbraněmi, které by mu v možném konfliktu s USA zřejmě příliš nepomohly. Venezuela tak plánuje v případě útoku zahájit partyzánskou válku či zasít chaos, zjistila agentura Reuters.

Spojené státy možná pracují s Ruskem a Čínou na plánu na omezení jaderného arzenálu, podle agentury Reuters to bez dalších podrobností prohlásil americký prezident Donald Trump. Minulý týden šéf Bílého domu přitom vzbudil rozruch oznámením, že nařídil ministerstvu obrany, aby obnovilo jaderné zkoušky tak, jak to podle něj činí ostatní jaderné mocnosti.

Nigerijská vláda odmítla, že by se podílela na pronásledování křesťanů. Prezident USA Donald Trump v pátek umístil tuto africkou zemi bohatou na ropu na černou listinu a pohrozil jí vojenským zásahem. Tvrzení o nigerijské „genocidě křesťanů“ šíří v USA někteří pravicoví politici, známé osobnosti i křesťanské organizace. Z dostupných dat ale vyplývá, že terčem útoků jsou i další skupiny v čele s muslimy. O genocidě nelze hovořit ani podle expertů.

Prezident USA Donald Trump uvedl, že neuvažuje o dodání amerických střel dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině, o které napadená země žádá. Šéf Bílého domu to prohlásil na palubě prezidentského letounu, píší tiskové agentury. Dodávky již před několika dny podle stanice CNN schválil Pentagon, rozhodující slovo však má právě Trump. Moskva před nasazením střel schopných likvidovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí varovala.

Spojené státy do války s Venezuelou nepůjdou, prohlásil americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS. Uvedl však také, že „dny vládce Nicoláse Madura v čele Venezuely jsou sečteny“. Maduro má s Trumpem dlouhodobě napjaté vztahy a tvrdí, že USA se velkou mobilizací v Karibiku chystají na válku proti jeho zemi.

Americká armáda zaútočila na další loď v Karibiku, která podle Spojených států pašovala drogy. Vojsko při tom zabilo tři lidi, nikdo z Američanů neutrpěl újmu, uvedl ministr obrany Pete Hegseth.

Americký prezident Donald Trump požádal ministerstvo obrany, aby začalo plánovat případný vojenský zásah v Nigérii, pokud bude tamní vláda podle něj nadále umožňovat zabíjení křesťanů. Šéf Bílého domu to v sobotu napsal na své sociální síti Truth Social. Americká vláda podle něj okamžitě zastaví veškerou pomoc a podporu Nigérii, která je nejlidnatější zemí v Africe.

Americký prezident Donald Trump nařídil ministerstvu obrany USA, aby okamžitě obnovilo testy amerických jaderných zbraní. Trump to oznámil poté, co ruský vůdce Vladimir Putin prohlásil, že Rusko úspěšně otestovalo další zbraň s jaderným pohonem zvanou Poseidon, která je schopna nést jadernou hlavici. Trumpovo nařízení je odklonem od dlouholeté americké politiky v oblasti jaderných zbraní. USA naposledy otestovaly jadernou zbraň v roce 1992.

Ministerstvo obrany USA se ohradilo proti filmu Dům plný dynamitu (A House of Dynamite). Tvůrci podle Pentagonu podceňují úspěšnost amerických zbraní. Filmaři ale tvrdí, že vycházejí z ověřených informací. Snímek režisérky Kathryn Bigelowé fabuluje o tom, co by se odehrálo v případě, kdy by hrozil fatální útok na Spojené státy.

Venezuela ostře kritizovala vojenské cvičení USA a Trinidadu a Tobaga probíhající v Karibiku, během kterého se dle Caracasu americká CIA pokouší osnovat operaci k vyvolání války proti Venezuele. Autoritářský režim prezidenta Nicoláse Madura uvedl, že zadržel „skupinu žoldáků“ s informacemi o akci CIA, píší agentury Reuters a AFP. Pentagon na údajné pašerácké lodě v Karibiku a Tichém oceánu útočí přibližně dva měsíce. Zákonodárci z Demokratické i Republikánské strany kritizují, že se tak děje bez souhlasu Kongresu.

Desítky amerických válečných lodí a letadel a na deset tisíc vojáků, které během posledních dvou měsíců vláda Spojených států vyslala do Karibiku, představují největší vojenské nasazení v tomto regionu za několik dekád, napsal server BBC Mundo. Podle něj ale zřejmě není cílem této operace boj proti pašerákům drog, jak tvrdí americká vláda. Někteří analytici míní, že jde o zastrašující kampaň, která má přimět venezuelskou armádu, aby přestala podporovat autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Pentagon přijal anonymní dar ve výši 130 milionů dolarů (2,7 miliardy korun), který využije na částečné pokrytí výplat amerických vojáků ve službě. V USA totiž trvá omezení provozu federálních úřadů, takzvaný shutdown, protože Kongres se dosud nedohodl na financování vlády. Americký prezident Donald Trump uvedl, že dar ministerstvu poskytl jeho přítel, který nechtěl být jmenován. Přijetí daru vyvolalo právní otázky ohledně financování armádních platů ze soukromých zdrojů, píší americká média.

Spojené státy provedly další útok na loď v Tichém oceánu, při kterém zahynuly tři osoby obviněné z nelegálního obchodování s drogami. Na sociální síti X to v noci na čtvrtek napsal americký ministr obrany Pete Hegseth, který ve středu informoval o jiném úderu ve stejné oblasti a o dvou obětech. Jedná se o druhý incident v Tichém oceánu; sedm dalších se dříve odehrálo v Karibiku, kde se cílem stala plavidla údajně pašující narkotika. Zahynulo nejméně 34 lidí.

Americký námořní admirál Alvin Holsey, jenž dohlíží na sílící údery Pentagonu na lodě v Karibiku, které USA viní z pašování drog z Venezuely, oznámil rezignaci, píší americká média. Vyjádřil znepokojení ohledně mise v Karibiku a mezi ním a ministrem obrany Petem Hegsethem vznikla neshoda, píše deník The New York Times s odvoláním na své zdroje. Holsey stojí v čele velitelství americké armády SOUTHCOM, které má na starosti veškeré operace v Karibiku a Střední a Jižní Americe.

Pentagon zrušil akreditace a odebral průkazy novinářům z téměř všech významných amerických médií, která v minulých dnech odmítla přistoupit na nová pravidla amerického ministerstva obrany pro tisk. Pravidla jim podle nich brání vykonávat práci nezávisle. Žurnalisté specializující se na pokrývání ministerstva obrany a armády tak rovněž museli vyklidit své kanceláře uvnitř Pentagonu. Nová pravila by mohla omezit práva novinářů zjišťovat či zveřejňovat informace, jejichž publikování ministerstvo oficiálně neschválilo, uvádí agentury.

Pět amerických stíhaček se ve čtvrtek přiblížilo k pobřeží Venezuely, oznámil podle tiskových agentur Reuters a AFP venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino López a označil to za hrozbu ze strany Spojených států. Incident poté v noci na pátek SELČ odsoudilo tamní ministerstvo zahraničí, podle nějž šlo o nelegální průnik do oblasti pod vzdušnou kontrolou Venezuely, který ohrozil bezpečnost civilního a komerčního letectví v Karibiku.

Rusko modernizovalo své rakety tak, aby se při úderech na ukrajinské cíle dokázaly vyhnout americkým systémům protivzdušné obrany Patriot, píše list Financial Times (FT) s odkazem na ukrajinské i západní činitele.

Několik stovek nejvýše postavených amerických generálů a admirálů se v úterý sešlo na výjimečném jednání na základně námořní pěchoty Quantico ve státě Virginia. Bez udání konkrétního důvodu jej svolal ministr obrany Pete Hegseth, který v projevu ostře kritizoval údajná „desetiletí úpadku“ ozbrojených sil, způsobenými politikou podporující diverzitu a inkluzi. K armádním špičkám promluvil i prezident USA Donald Trump.

Pentagon vyzval dodavatele raket, aby až čtyřnásobně zvýšili výrobu klíčových zbraní kvůli možnému konfliktu s Čínou. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ). Pro USA jsou hlavní střely do systému Patriot. Američtí představitelé už dříve upozornili, že považují hrozbu ze strany Pekingu za reálnou. Ten se podle nich připravuje na možné použití vojenské síly s cílem změnit mocenskou rovnováhu v Indo-Pacifiku.