Pentagon

Spojené státy sníží zhruba o polovinu počet svých vojáků nasazených v Sýrii v bojích proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), uvedl podle tiskových agentur Pentagon. Počet amerických vojáků v zemi by tak měl klesnout v příštích měsících ze současných dvou tisíc na méně než tisícovku. V Damašku jsou zároveň poprvé od změny vlády v prosinci na návštěvě členové amerického Kongresu.

Velitelka jediné americké vojenské základny v Grónsku byla propuštěna kvůli kritice politiky administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa vůči arktickému ostrovu, který je dánským autonomním územím. Velitelství vesmírných operací americké armády ve čtvrtek uvedlo, že plukovnice Susannah Meyersová byla odvolána z funkce na základně Pituffik v důsledku „ztráty důvěry v její schopnost vést“.

Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až deseti tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského vládce Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině. V Polsku pak Američané oznámili „plánované přesunutí" svých vojáků z jedné z tamních vojenských základen jinam v rámci země.

Prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth v pondělí poprvé v historii přislíbili návrh obranného rozpočtu ve výši jednoho bilionu dolarů (téměř 23 bilionů korun), informoval portál Politico s tím, že by pro tamní armádu šlo o rekordní částku.

Americký soud zablokoval nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zakazuje transgender osobám sloužit v armádě. Jedná se o druhé celostátní soudní rozhodnutí proti tomuto opatření během dvou týdnů, píše agentura AP. Trump zároveň ve čtvrtek nařídil, aby byla z rozsáhlého muzejního komplexu Smithsonian Institution odstraněna „nevhodná, rozdělující nebo protiamerická ideologie“.

Zakázku na novou generaci stíhaček pro americkou armádu získala firma Boeing, oznámil v pátek prezident USA Donald Trump. Podle Pentagonu budou bojové letouny s označením F-47 svými schopnostmi dalece převyšovat nynější stroje F-35, což je nezbytné pro případný konflikt s Čínou. Podle agentury AP bude mít zakázka v první fázi hodnotu 20 miliard dolarů (462 miliard korun).

Snaha o úspory v americké federální vládě zasáhla už i klimatické programy, které provozuje armáda. Devět desítek jich přišlo o finance, a to přes odpor expertů, kteří považují oteplování za „násobič hrozeb“. Navíc není pravděpodobné, že tím vláda ušetří tolik, kolik plánuje.

Mezi řadou oznámení, která pronesl americký prezident Donald Trump před Kongresem, zazněl i slib, že USA by měl v budoucnosti chránit pokročilý raketový deštník schopný likvidovat nepřátelské rakety podobně jako izraelská Železná kopule (Iron Dome).

Americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil Pentagonu zastavit útočné kybernetické operace proti Rusku. Učinil tak ještě před páteční roztržkou prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, píše list The New York Times (NYT). Podle deníku jde zřejmě o součást úsilí dostat Moskvu k jednacímu stolu.

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali. Federální zaměstnanci už podali žalobu, podle jejich advokátů Musk požadavkem porušil zákon.

Americký prezident Donald Trump odvolal z funkce předsedu sboru náčelníků štábů Charlese Browna a také pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump to oznámil v noci na sobotu na své sociální síti s tím, že na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana „Razina“ Cainea. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.

Americký prezident Donald Trump ve středu vydal exekutivní příkaz k otevření detenčního zařízení pro migranty ve věznici na americké základně v kubánském Guantánamu. Zařízení podle něj pojme až 30 tisíc lidí, kteří pobývají v USA nelegálně. Staronová hlava státu uvedla, že přípravou zařízení pověří Pentagon a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio vedle toho rozšířil výjimky týkající se rozsáhlého zmrazení zahraniční pomoci. Nová administrativa zároveň nabídla civilním federálním pracovníkům odstupné, pokud sami odejdou ze zaměstnání.

Americký Senát těsně schválil jmenování Petea Hegsetha ministrem obrany Spojených států. Hlasování bylo nerozhodné, o jeho jmenování rozhodl svým hlasem viceprezident JD Vance. Jmenování kontroverzního kandidáta je velkým vítězstvím pro Donalda Trumpa, konstatovala agentura Reuters či stanice CNN. Senát později schválil také nominaci dosavadní guvernérky Jižní Dakoty Kristi Noemové. Stane se ministryní pro vnitřní bezpečnost.

Obyvatelé amerického státu New Jersey v posledních týdnech pozorují neznámé létající stroje, o jejichž původu nemají oni ani úřady žádné informace. Téma se dostalo až k tamním kongresmanům, kteří chtějí vyšetřit, zda nejde o špionáž Ruska nebo Íránu. Pravděpodobnými drony se už zabývá FBI.

Zákon o obranné politice USA (NDAA) na příští rok, který schválila Sněmovna reprezentantů, obsahuje několik důležitých ustanovení na podporu Ukrajiny, neprodlužuje však program půjček a pronájmů. Ve čtvrtek na to upozornila ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Oksana Makarovová. Návrh zákona nyní čeká na schválení Senátem, které se očekává příští týden.

Vláda Spojených států oznámila, že připravila pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku potvrdil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle informací agentury AP posílají USA mimo jiné systémy proti dronům a munici do raketometů HIMARS.

Zvolený americký prezident Donald Trump vyhlásil řadu nominací na členy své budoucí administrativy včetně ministra obrany, jímž se má stát moderátor stanice Fox News a veterán Pete Hegseth, či nového ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffa. Oznámil také záměr vytvořit nové „ministerstvo pro efektivitu vlády“ (DOGE), které povedou miliardář a významný Trumpův podporovatel z kampaně Elon Musk spolu s neúspěšným uchazečem o republikánskou kandidaturu Vivekem Ramaswamym. Nominace musí ještě schválit Senát, kde však republikáni ve volbách tento měsíc získali většinu.

Na neohlášenou návštěvu Kyjeva přijel v pondělí americký ministr obrany Lloyd Austin. V Ruskem napadené zemi oznámil další vojenskou pomoc Washingtonu – má jít o munici, protitankové zbraně a obrněná vozidla v celkové hodnotě 400 milionů dolarů (zhruba 9,3 miliardy korun). Návštěva probíhá krátce před prezidentskými volbami, které USA čekají za zhruba dva týdny, země chce skrze ni Ukrajině vyjádřit podporu, píše agentura Reuters. Kyjev a další cíle na Ukrajině se v noci na pondělí opět staly terčem ruských útoků. Podle tamních zdrojů při nich utrpělo více než 20 lidí.

Americkým tajným službám podle televize CNN unikly informace o plánech Izraele na odvetný úder proti Íránu kvůli útokům z 1. října. Zdroje této stanice únik hodnotí jako velmi znepokojivý. Jednou z uniklých informací je to, že Izrael vlastní jaderné zbraně, což v minulosti nikdy nepřiznal. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson pro CNN uvedl, že USA již neoprávněné zveřejnění dvou přísně tajných dokumentů vyšetřují.

Izraelská armáda provedla úder na město Džabalíja v severní Gaze, informovala agentura Reuters. Podle Izraelců byl cílem útoku areál bývalé školy. Uvedli, že se tam ukrývaly desítky teroristů z palestinského hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu. Naopak podle tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem škola sloužila jako útočiště pro uprchlíky a při úderu na ni zemřelo nejméně 28 lidí a dalších 98 bylo zraněno. Tamní úřady také tvrdí, že jedenáct lidí v důsledku izraelského úderu zahynulo ve městě Gaza.

Americký prezident Joe Biden a izraelský premiér Benjamin Netanjahu při středečním telefonátu pokračovali v diskusi o izraelské odvetě za nedávný raketový útok Íránu, uvedla bez dalších podrobností mluvčí Bílého domu. Napjatě očekávaný hovor označila za „přímý a produktivní“. Zúčastnila se ho i viceprezidentka Kamala Harrisová. Netanjahu také podle izraelského a amerického tisku zablokoval cestu ministra obrany Jo'ava Galanta do USA, kde měl jednat se svým americkým protějškem Lloydem Austinem. Podle médií chtěl údajně nejdříve mluvit právě s americkým prezidentem. Bílý dům později uvedl, že Biden apeloval na Netanjahua, aby minimalizoval utrpení civilistů v Libanonu.

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump na mítinku v Butleru v Pensylvánii, kde v červenci přežil pokus o atentát, označil atentátníka za monstrum, které se jej bezúspěšně pokusilo navždy umlčet. Po příletu se Trump setkal také s rodinou hasiče, který při útoku zemřel. Americký server NBC News uvedl, že Trump v Butleru „míchal odkazy na pochmurnou vzpomínku s vyhrocenou rétorikou“.

Spojené státy vysílají na Blízký východ dalších několik tisíc vojáků za účelem posílení bezpečnosti a obrany Izraele, pokud to bude třeba. Oznámilo to podle agentury AP americké ministerstvo obrany. Podle něj budou posíleny zejména vzdušné síly.

V Číně se na jaře potopila její nejnovější útočná ponorka s jaderným pohonem. Informují o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a agentura Reuters s odvoláním na nejmenované americké představitele. Plavidlo se podle nich odebralo ke dnu u mola v loděnici poblíž města Wu-chan a úřady se to zřejmě snažily zatajit. Mluvčí čínské ambasády ve Washingtonu řekl, že nemá k záležitosti informace.