Pentagon strana 3 z 5

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek zveřejnilo video, které zachycuje, jak se ruské vojenské letadlo přiblížilo k americkému vojenskému dronu a vypustilo v jeho blízkosti palivo. Na konci videa je vidět poškozená vrtule dronu. Americká armáda sdělila, že se ruský stíhací letoun v úterý srazil s americkým průzkumným dronem a zasáhl jeho vrtuli. Bezpilotní letoun, který stíhačka podle USA před tím polila palivem, byl v důsledku srážky zničen a zřítil se do Černého moře. Rusko srážku popřelo. V ruských médiích se objevila nepotvrzená informace, že experti vypátrali místo, kde se dron v hloubce asi 900 metrů nachází.

Úterní kolize ruských stíhaček a amerického dronu v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem způsobila další roztržku mezi oběma zeměmi. Washington obvinil piloty z nezodpovědného manévrování, které vyústilo ve zřícení amerického bezpilotního letounu. Kvůli incidentu si ve středu telefonovali ministři obrany obou zemí. Na hranici Estonska mezitím britsko-německá vzdušná hlídka musela eskortovat jiné vojenské letadlo Ruska, které odmítlo komunikovat. Ačkoliv se jedná o vážné incidenty, není eskalace v zájmu ani jedné strany, uvedl generálporučík ve výslužbě Pavol Macko v Horizontu ČT24.

Pentagon brání administrativě amerického prezidenta Joea Bidena sdílet s Mezinárodním trestním soudem (ICC) důkazy o ruských zločinech spáchaných na Ukrajině. Píše o tom list The New York Times (NYT) s odvoláním na současné i bývalé představitele amerického ministerstva obrany. Spojené státy projevovaly k Mezinárodnímu trestnímu soudu od jeho vzniku zdrženlivější postoj.

Spojené státy ukončily pátrání po troskách dvou létajících objektů sestřelených tento měsíc nad Aljaškou a nad Huronským jezerem, oznámil Pentagon. Trosky z těchto dvou objektů se podle něj nenašly. Tchaj-wan mezitím informoval, že balón, který tento týden spadl na jednom z ostrovů pod tchajwanskou kontrolou nedaleko čínského pobřeží, sbíral informace o počasí.

Americké jednotky zabily v Sýrii vysoce postaveného člena teroristické organizace Islámský stát (IS) Hamzu Homsího. Podle agentury Reuters to oznámil Pentagon. Při akci utrpěli zranění čtyři Američané.

Původ trojice neidentifikovaných létajících objektů sestřelených minulý týden nad Severní Amerikou je stále neznámý. Podle prezidenta USA Joea Bidena nicméně nemají souvislost se špionážním čínským balonem sestřeleným dříve nad Atlantským oceánem ani s vojenskými aktivitami jiné země. Biden to řekl novinářům na tiskové konferenci z Bílého domu. Oznámil také, že plánuje hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Tři neidentifikované sestřelené objekty nad Severní Amerikou patrně nebyly řízené, neměly posádku ani nikam nevysílaly signály, uvedl v pondělí bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Bílý dům i kanadský premiér Justin Trudeau uvedli, že hledání trosek objektů ztěžuje zimní počasí. Kirby vyloučil jakoukoliv mimozemskou aktivitu.

Americká stíhačka sestřelila v pátek u Aljašky blíže neurčený objekt o velikosti malého osobního auta, který letěl ve velké výšce. Uvedl to Bílý dům, podle kterého zásah letectva nařídil prezident Joe Biden. Není jasné, komu letící předmět patřil. Další podrobnosti budou podle Washingtonu jasné po analýze jeho zbytků.

Peking v pondělí obvinil USA z použití nepřiměřené síly kvůli sestřelení čínského balonu, který byl podle Washingtonu vybaven špionážní technikou. Japonsko oznámilo, že prošetřuje možnou spojitost mezi čínským balonem a podobnými létajícími objekty, které byly nad zemí spatřeny v předchozích letech. Americký ministr zahraničí Antony Blinken kvůli incidentu odložil plánovanou návštěvu Pekingu. Čína přiznala, že další balon, který byl pozorován nad Latinskou Amerikou a Karibikem, je její. Podle ní slouží jen civilním účelům, informovala BBC.

Čínské ministerstvo zahraničí zkritizovalo zásah Spojených států, které v sobotu sestřelily nad Atlantickým oceánem čínský balon. Ten několik dní letěl nad USA včetně místa se silem s jadernými raketami a podle Washingtonu byl vybaven špionážní technikou. Peking označil sestřelení za „vážné porušení mezinárodní praxe“ a pohrozil důsledky, které tento krok může mít, napsala agentura AP. Trosky balonu chtějí americké úřady vyzvednout.

Další špionážní čínský balón se vznáší nad Latinskou Amerikou. S odkazem na sdělení Pentagonu o tom informuje stanice CNN a tiskové agentury. První čínský balón byl pozorován už několik dní ve vzdušném prostoru Spojených států a americké úřady o něm informovaly v pátek. Úřady uvedly, že „jistě“ jde o balón vybavený špionážní technikou, který se pohyboval nad vojenskými objekty v USA. Zvažovaly jeho sestřelení nad zemí, nyní uvažují, že ho sestřelí až na Atlantským oceánem. Čína uvedla, že incidentu lituje, a balón označila za meteorologický.

Nad Spojenými státy se několik dní pohybuje čínský špionážní balon, uvedl ve čtvrtek nejmenovaný vysoce postavený americký činitel z resortu obrany. Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo tvrzením, že balon je civilním výzkumným přístrojem, který sleduje hlavně počasí. Americké ministerstvo obrany na žádost prezidenta Joea Bidena dokonce zkoumalo možnost, že by balon sestřelilo. Šéf americké diplomacie Antony Blinken kvůli incidentu odložil cestu do Pekingu plánovanou na tuto neděli.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,175 miliardy dolarů (asi 47,7 miliardy korun). Obsahovat bude mimo jiné systémy protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až sto padesát kilometrů. Na tiskové konferenci to v pátek oznámil tiskový mluvčí Pentagonu Patrick Ryder.

Přes velké ztráty nepřestávají Rusové útočit a postupovat na východě Ukrajiny. Na straně jejích západních spojenců proto sílí konzultace ohledně toho, jakými dalšími zbraněmi ji vybavit, aby se mohla jednak účinně bránit a jednak aby poté mohla zahájit svou oznámenou protiofenzivu. Spojené státy nyní údajně zvažují, že Ukrajincům poprvé nabídnou také rakety delšího doletu. Vycházejí i z toho, že dříve dodané systémy HIMARS se ukázaly jako výrazný prvek, který nepříteli způsobuje citelné ztráty.

Zástupci pěti desítek zemí podporujících Ukrajinu ve čtvrtek na konferenci na americké letecké základně Ramstein v Německu oproti očekávání nerozhodli o poskytnutí německých tanků Leopard ukrajinským ozbrojeným silám. Podle Berlína ale rozhodnutí v této věci padne brzy. Schůzka, která Kyjevu zaručila další podporu, se podle amerického ministra obrany Lloyda Austina soustředila na posílení ukrajinské vzdušné obrany proti ruským úderům.

Úřad amerického ministerstva obrany AARO, který byl zřízen za účelem sledování a analyzování zpráv o neidentifikovaných objektech, včetně těch létajících (UFO), obdržel 510 zpráv o spatření UFO. Do těch spadá 144 objektů spatřených už dříve a 366 nových zpráv. Podle Pentagonu neexistuje důkaz o jejich mimozemském původu, přesto je vyšetřuje jako možnou hrozbu.

Spojené státy poskytnou další vojenskou pomoc ve výši 3,75 miliardy dolarů (přibližně 84 miliard korun) Ukrajině a jejím sousedům na východním křídle NATO. Podle agentury AP to v pátek oznámil Bílý dům. Do Kyjeva zamíří téměř tři miliardy dolarů, do sousedních zemí 682 milionů. Je to zatím největší balík, součástí budou poprvé i obrněná vozidla Bradley. Podle slovenského generála Macka je to zásadní změna, která Ukrajině umožní větší ofenzivní akce.

Kurdské síly v Sýrii, které se západními spojenci bojovaly proti samozvanému Islámskému státu (IS), přerušily protiteroristické operace v oblasti – a to kvůli úderům turecké armády. Ta po nedávném atentátu v Istanbulu zesílila ostřelování severních oblastí Sýrie i Iráku. Podle Ankary stojí v pozadí bombového útoku právě kurdské milice. Ty to popírají.

Při výbuchu na východě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou přišli o život dva lidé. Podle polského ministerstva zahraničí tam dopadla „v Rusku vyrobená raketa“. Varšava je ohledně informací zdrženlivá a spolu se spojenci z NATO celou situaci prověřuje. Polská vláda zvažuje konzultace podle článku 4 smlouvy NATO, posílí také monitoring vzdušného prostoru.

Spojené státy a Nizozemsko společně zaplatí renovaci devadesáti českých tanků T-72B pro ukrajinskou armádu. Oznámila to tisková mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová. Nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že na renovaci českých tanků vydá 45 milionů eur (v přepočtu zhruba 1,1 miliardy korun) a Ukrajině navíc poskytne těžkou vojenskou techniku. Americká část výdajů spadá do nově oznámené vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 400 milionů amerických dolarů (9,8 miliardy korun).

Spojené státy urychlují svůj plán rozmístit na základny NATO v Evropě přesnější verze taktické jaderné pumy B61. Píše o tom server Politico s odvoláním na americké diplomatické depeše a dva lidi obeznámené se situací. Dle Pentagonu změna nesouvisí s ruskou válkou proti Ukrajině. Někteří analytici jsou toho názoru, že jde spíše o vzkaz spojencům než Moskvě.

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování – při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už předtím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska bude nadále platit internetové služby na Ukrajině navzdory tomu, že její satelitní síť Starlink prodělává. Vyznívá tak Muskův příspěvek na Twitteru. Musk předtím tvrdil, že projekt nemůže déle financovat, a žádal o převzetí americkou vládu. Satelitní internetová služba je v době častých výpadků důležitá například pro ukrajinskou armádu.

Spojené státy pošlou na Ukrajinu střely HARM, munici pro raketomety HIMARS i vojenská vozidla, oznámil Pentagon. Další dodávka vojenské pomoci bude mít podle něj hodnotu 725 milionů dolarů, tedy více než 18 miliard korun. Ukrajinci se pokusili z několika směrů postoupit k okupovanému městu Cherson. Neklidná situace zůstává i na východní frontě u Bachmutu. Cílem ruského ostřelování se stala Dněpropetrovská oblast i město Záporoží. Kromě raket S-300 použili okupanti i několik dronů, které jim dodal Írán.