Americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil Pentagonu zastavit útočné kybernetické operace proti Rusku. Učinil tak ještě před páteční roztržkou prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, píše list The New York Times (NYT). Podle deníku jde zřejmě o součást úsilí dostat Moskvu k jednacímu stolu.
Hegsethovy pokyny, které jsou součástí přehodnocení všech operací proti Rusku, nebyly veřejně vysvětleny. Ministr je však podle NYT vydal ještě před páteční konfrontací Trumpa a jeho ukrajinského protějšku ohledně Kyjevu a mírových rozhovorů s Ruskem v Oválné pracovně.
Přesný rozsah a trvání příkazu ministerstva obrany nejsou jasné, hranice mezi útočnými a obrannými kybernetickými operacemi je navíc často mlhavá, připomíná deník. Zachování přístupu k hlavním ruským sítím pro špionážní účely je ale podle NYT zásadní pro pochopení záměrů šéfa Kremlu Vladimira Putina při vyjednávání o Ukrajině a pro sledování sporů uvnitř Ruska o tom, na jakých podmínkách trvat a kde ustoupit.
Podle někdejších amerických činitelů je běžné pozastavení podobných operací v době citlivých diplomatických rozhovorů. Trumpův a Hegsethův ústup od útočných kybernetických operací proti Rusku je ovšem podle deníku riskantní, protože počítá s tím, že Putin bude krok opětovat a poleví v takzvané stínové válce proti USA a jejich tradičním spojencům v Evropě. Demokratický senátor Chuck Schumer označil krok administrativy za „kritickou strategickou chybu“.
Rusko se v prvních týdnech Trumpovy nové vlády nadále pokoušelo proniknout do amerických sítí, tvrdí američtí představitelé. Toto úsilí je však pouze součástí širší ruské kampaně.
V uplynulém roce se zvýšil počet ruských útoků prostřednictvím vyděračských programů, takzvaného ransomwaru, na americkou infrastrukturu, nemocnice a města. Podle zpravodajských služeb jde z velké části o trestné činy, které ruské tajné služby schválily, nebo je ignorovaly.
Spolupráce s USA v ohrožení
V Evropě se v uplynulém roce zvýšil počet pokusů o sabotáže. Existují podezření na ruské pokusy o přerušení komunikačních kabelů, Ruskem řízené exploze a pokusy o atentát, včetně plánu zavraždit ředitele německého zbrojního koncernu Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině.
Spojené státy dosud hrály ústřední roli v pomoci Evropě v boji proti ruským sabotážím, často v rámci tajných kybernetických operací. Tato spolupráce by však nyní mohla být ohrožena, dodává list.
Mnohé z těchto operací jsou řízeny z britského vládního komunikačního ústředí – slavné zpravodajské agentury, která prolomila kód Enigmy během druhé světové války, ale také z Kanady. Je možné, že oba státy budou v tomto úsilí pokračovat, zatímco USA se zaměří spíše na Čínu, spekuluje NYT.
Během Trumpova prvního funkčního období byly přitom americké kybernetické operace proti Rusku zesíleny. Národní bezpečnostní agentura vytvořila po ruském vměšování do voleb v roce 2017 speciální skupinu, jež se věnovala aktivitám Moskvy, připomíná list.
Trump tehdy dokonce v utajovaném prezidentském memorandu povolil kybernetickému velitelství provádět útočné kybernetické operace bez přímého souhlasu hlavy státu. Jednou z těchto operací byla zvýšená snaha o prozkoumání ruské elektrické rozvodné sítě, o níž jako první informoval NYT. Podle deníku šlo o varování pro Rusko, aby nezasahovalo do americké kritické infrastruktury.
