Zelenskyj chce dosáhnout jednoty s USA

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na pondělí prohlásil, že nebylo dne, kdy by Ukrajina necítila vděčnost vůči Spojeným státům za jejich podporu, a přislíbil, že bude vyvíjeno další diplomatické úsilí k dosažení jednoty s USA. Vztahy mezi oběma zeměmi poznamenala páteční hádka mezi Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Zelenskyj v noci na pondělí také uvedl, že dohoda s Ruskem je ještě velmi daleko, za což ho Trump opět kritizoval.

„Bude diplomacie v zájmu míru. A v zájmu toho, abychom všichni drželi pospolu – Ukrajina, celá Evropa a rozhodně, rozhodně Amerika,“ řekl Zelenskyj ve svém pravidelném nočním videu, které zveřejnil po nedělním setkání s evropskými lídry v Londýně.

„Samozřejmě si uvědomujeme význam Ameriky a jsme vděční za veškerou podporu, které se nám od Spojených států dostalo. Nebylo dne, kdy bychom tuto vděčnost nepociťovali,“ zdůraznila ve videu zveřejněném na síti X hlava státu, který se více než tři roky brání otevřené ruské agresi.

Možnost dalšího setkání

Zelenskyj prohlásil, že je ochoten znovu se setkat s Trumpem, pokud ho americký prezident pozve „k řešení skutečných problémů“. Zelenskyj dodal, že jeho země je připravena přijmout dohodu o nerostných surovinách z minulého týdne, napsala agentura Bloomberg.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio zopakoval stanovisko americké administrativy, že Washington je připraven obnovit rozhovory s Kyjevem, jakmile bude připraven na mír.

„Nikdo netvrdí, že Vladimir Putin letos dostane Nobelovu cenu za mír nebo že by měl být mužem roku humanitárního sdružení... Musíme zjistit, zda existuje způsob, jak je přimět k zastavení války. A jediný způsob, jak toho dosáhnout, je přimět Rusy, aby se zapojili do jednání,“ prohlásil Rubio.

Zelenskyj už po skončení nedělního summitu o Ukrajině v Londýně vyjádřil naději, že je schopen vztah s Trumpem zachránit. Má však za to, že rozhovory musejí pokračovat v jiném formátu. Aby našel cestu k nápravě vztahů s šéfem Bílého domu, vyzval ukrajinského prezidenta generální tajemník NATO Mark Rutte.

Zelenskyj řekl, že všichni v Evropě společně pracují na tom, aby našli základ pro spolupráci se Spojenými státy na skutečném míru a bezpečnostních garancích. Podle BBC Zelenskyj reagoval pozitivně na záměr britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kteří se chtějí ujmout plánů týkajících se míru na Ukrajině, než je představí USA.

Během pondělí se Velká Británie podle Financial Times (FT) distancovala od návrhu omezeného měsíčního příměří v ruské válce na Ukrajině, který podle listu předložil Macron. Média dříve informovala, že návrh společně předložili Macron a Starmer.

Další Trumpova kritika Zelenského

Trump v pondělí Zelenského opět kritizoval. USA si podle něj nenechají dlouho líbit přístup a komentáře ukrajinského prezidenta k ruské válce na Ukrajině. Šéf Bílého domu se tak vyjádřil na své síti Truth Social a sdílel při tom odkaz na vyjádření Zelenského, že dohoda o ukončení konfliktu s Ruskem je ještě „velmi, velmi daleko“ a že mír musí být „spravedlivý, čestný a hlavně udržitelný“.

„Toto je to nejhorší prohlášení, jaké mohl Zelenskyj učinit, a Amerika si to už dlouho nenechá líbit! To je to, co jsem říkal, tenhle chlap nechce mír, dokud má podporu Ameriky,“ napsal Trump.

Trump usiluje o rychlé ukončení války, kterou před jedenácti lety rozpoutalo vůči Ukrajině Rusko. Je to přitom Moskva, která dává dlouhodobě najevo, že o žádný mír nestojí, pokud Kyjev nepřijme její podmínky, jež se však rovnají kapitulaci napadené země. Zelenskyj naopak zdůrazňuje, že mír chce, ale že jeho země potřebuje bezpečnostní záruky, které by ji ochránily před další ruskou agresí v budoucnu. Trump nicméně Kyjevu dát garance odmítá, stejně tak odmítá označit Rusko za agresora.

Trump navzdory tomu v pondělí uvedl, že „Rusko chce dohodu a ukrajinský lid chce dohodu“ a že uzavřít dohodu o příměří, u níž podle něj bude potřeba souhlas evropských zemí i USA, by nemělo být až tak těžké. „Někdo možná nechce uzavřít dohodu, a když někdo nechce uzavřít dohodu, tak myslím, že ten člověk u toho nebude dlouho a nebude se mu příliš dlouho naslouchat,“ řekl s další narážkou na Zelenského, o kterém Trump stále tvrdí, že mír nechce.

Nahrávám video

Zelenskyj se po Trumpově kritice vyslovil pro co nejrychlejší uzavření míru. „Je velmi důležité snažit se, aby naše diplomacie byla skutečně smysluplná a směřovala k co nejrychlejšímu ukončení této války. Potřebujeme skutečný mír a Ukrajinci ho chtějí ze všeho nejvíc, protože válka ničí naše města a vesnice, ztrácíme své lidi. Musíme zastavit válku a zaručit bezpečnost. Spolupracujeme s Amerikou a s evropskými partnery a velmi počítáme s americkou podporou na cestě k míru. Je potřeba mír – co nejdříve.“

Zelenskyj podle agentury Unian také doufá, že USA a vůdci civilizovaného světa „určitě nebudou pomáhat Putinovi“, ale dodal, že se společně se svým týmem připravuje na jakékoliv možné problémy, aby ukrajinská armáda nebyla zaskočena nepříjemným překvapením.

Evropské úsilí o příměří

„Vidíme konkrétní prvky toho, jak se bude vytvářet koalice ochotných,“ řekl k nedělnímu summitu analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček (TOP 09). Podle něj se jedná o nový impuls na mezinárodní scéně.

„Ruská federace tlačí na evropské státy a naopak se snaží sbližovat se Spojenými státy. Ten jejich preferovaný dialog běží po bilaterální ose Washington–Moskva,“ řekl Havlíček. Podle něj Kreml nedokáže zcela vyřadit evropské státy, protože to jsou pro USA klíčoví spojenci.

Trump v neděli večer washingtonského času na své sociální síti Truth Social napsal: „Měli bychom trávit méně času staráním se o (ruského vládce Vladimira) Putina a více času starostmi o to, aby do naší země nepřicházeli znásilňující migranti, drogoví baroni, vrazi a lidé z psychiatrických léčeben – abychom nedopadli jako Evropa.“

Nahrávám video

Páteční schůzka v Oválné pracovně přerostla přímo před kamerami médií v hádku, během níž Trump a jeho viceprezident JD Vance zdůrazňovali, že ukrajinské vedení se musí soustředit na diplomacii, aby ukončilo „destrukci“ své země, a že pro dojednání míru je potřeba vystupovat vůči Putinovi vstřícně. To lídři v Londýně v neděli dle očekávání většinově odmítli.

Je třeba snažit se udržet USA v Evropě, řekl pravděpodobný nový německý kancléř Friedrich Merz. Cestu do USA prozatím neplánuje. Páteční události v Bílém domě byly záměrnou eskalací, řekl Merz v pondělí s odkazem na jednání představitelů USA s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Nebyla to spontánní reakce na zásahy Zelenského, ale zjevně plánovaná eskalace,“ uvedl Merz. Evropu to podle něj staví do pozice, kdy je nucena rychle jednat. „Tlak na Evropu je enormní,“ řekl politik, který se na domácí scéně snaží o rychlé sestavení spolkové vlády. Podle Merze je třeba snažit se udržet USA v Evropě. Cestu do Spojených států prozatím neplánuje, informovala agentura Reuters.

Trumpa za jeho páteční chování k Zelenskému v pondělí kritizoval také francouzský premiér François Bayrou. „V pátek večer se v Oválné pracovně Bílého domu před objektivy celého světa odehrála ohromující scéna, která se vyznačovala brutalitou, snahou o ponížení a cílem donutit hrozbami ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se vzdal a ustoupil požadavkům agresorů,“ řekl v parlamentu Bayrou, což agentura AP označuje za „mimořádně upřímnou kritiku“.

Zděšení bývalých polských disidentů

Bývalí polští političtí vězni včetně držitele Nobelovy ceny za mír Lecha Walesy vzkázali americkému prezidentovi, že záběry z jeho pátečního jednání se Zelenským u nich vyvolaly zděšení a odpor.

„Prokurátoři a soudci nám na příkaz všemocné komunistické politické policie také vysvětlovali, že to oni mají v ruce všechny karty, a my žádné. Požadovali, abychom přestali s našimi aktivitami, a argumentovali, že kvůli nám trpí tisíce nevinných lidí,“ píší bývalí političtí vězni v dopise Trumpovi.

Šokovalo je, že podobně se šéf Bílého domu zachoval k Zelenskému. Trump při roztržce v Oválné pracovně ukrajinskému prezidentovi mimo jiné říkal, že v ruce nemá žádné karty a že si „zahrává se životy milionů lidí, zahrává si s třetí světovou válkou“.

Osobnosti, které přispěly k pádu komunismu v Polsku, považují za urážlivé, že americký prezident očekává „úctu a vděčnost za materiální pomoc, kterou Spojené státy poskytly Ukrajině válčící s Ruskem“. Vděk podle nich „patří ukrajinským hrdinným vojákům, kteří prolévají krev za obranu hodnot svobodného světa“.

Někdejší polští disidenti Trumpovi připomněli, že Ukrajinci „jedenáct let umírají na frontě ve jménu hodnot a nezávislosti své vlasti napadené putinovským Ruskem“. Bývalí protikomunističtí aktivisté se pozastavují nad tím, že „lídr země, která je symbolem svobodného světa, toto může nevidět“.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi. Do Kyjeva zároveň ve středu přicestovalo několik vrcholných evropských politiků.
08:10Aktualizovánopřed 7 mminutami

Devět zemí EU chce konec financování MOV kvůli účasti Ruska na olympiádě

Ministři devíti zemí Evropské unie (EU) odpovědní za sportovní problematiku vyzvali komisaře Glenna Micallefa, aby EU přestala financovat Mezinárodní olympijský výbor (MOV) kvůli jeho rozhodnutí zrušit zákaz pro Ruský olympijský výbor. Ruští sportovci se tak budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles. Otevřený dopis podepsali ministři ze Švédska, Estonska, Nizozemska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Finska a Dánska, uvedl server Politico.
před 17 mminutami

Série nových útoků USA zabila nejméně 30 civilistů, tvrdí Teherán

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně třicet civilistů, tvrdí íránská vláda s tím, že zranění utrpělo přes 260 lidí. Ve středu kolem 4:00 SELČ zároveň dokončila armáda USA vlnu úderů, která trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci hlásily útoky. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
05:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet nakažených ebolou v Kongu překročil dva tisíce

Evidovaných případů eboly je v Kongu přes dva tisíce, oznámily v noci na středu dle agentury Reuters vládní úřady. Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý uvedla, že skutečné počty nakažených mohou být i několikanásobně vyšší. Zemřelo 754 nakažených.
před 2 hhodinami

VideoAmerický archiv nahrál na internet sbírku členských legitimací NSDAP

V Německu nebylo ještě donedávna snadné jednoznačně odpovědět na otázku, jestli něčí prarodiče byli nacisté. Dochované členské legitimace Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) byly kvůli přísné ochraně osobních dat přístupné jen omezeně a fyzicky v berlínském archivu. Americký archiv teď sbírku nahrál na internet.
před 6 hhodinami

Americká armáda oznámila obnovení námořní blokády íránských přístavů

Velitelství americké armády CENTCOM oznámilo, že obnovilo námořní blokádu íránských přístavů od úterních 22:00 SELČ. Tento postup nařídil v pondělí americký prezident Donald Trump. Americké námořnictvo má v oblasti více než dvacet bojových lodí a stovky letounů, uvedlo velitelství. Spojené státy příští týden v Íránu zaútočí na mosty a elektrárny, pokud Teherán neuzavře do té doby se Spojenými státy dohodu, sdělil dle agentur Trump při vystoupení na stanici Fox News.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pohraniční kontroly mezi Španělskem a Gibraltarem skončily

Kontroly na hranici mezi Španělskem a Gibraltarem ve středu krátce po půlnoci skončily. Píší to agentury AFP a AP. Je to výsledek dohody podepsané v úterý mezi Británií a Evropskou unií o statusu tohoto britského území na jihu Pyrenejského poloostrova. Jedním z cílů ujednání bylo právě odstranění pozemní hranice.
před 9 hhodinami

VideoFinsko spouští náborovou kampaň do tajné služby, reaguje tím na ruské aktivity

Finská tajná služba žádá občany o spolupráci při ochraně proti nepřátelským státům. Na její novou kampaň už odpověděly tři tisíce lidí. Jde o nejrozsáhlejší nábor civilistů do bezpečnostních služeb za poslední roky v celém regionu. Výhodou je znalost ruštiny nebo čínštiny, protože tyto země Finsko vnímá jako hrozbu. Hlásit se mohou všichni zájemci ochotní projít zpravodajským výcvikem, vítáni jsou i důchodci. Helsinky tím reagují na ruské útoky proti infrastruktuře, které po vstupu do NATO nepolevují. Ještě proaktivnější nabídky zveřejňuje vojenská rozvědka v Dánsku.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.