Páteční roztržka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě je podle politologa a odborníka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Zdeňka Kříže prohrou pro obě strany. Spojené státy mohou ukončit svou vojenskou podporu Ukrajině, mnohem horší scénář by však podle politologa byl, kdyby USA začaly blokovat podporu, kterou napadené zemi poskytují evropské státy.
Trump přeceňuje význam USA pro Ukrajinu. Jednání bylo prohrou i pro něj, říká politolog
10 minut
Studio 6 víkend: Politolog Zdeněk Kříž k roztržce mezi Zelenským a Trumpem
Politolog Kříž uvedl, že tato situace není pro Spojené státy dobrá a je pro ně prohrou, protože „jejich moc ve světě pramení z jejich mnoha spojeneckých vazeb“. „Spojené státy mají celosvětově naprosto bezprecedentní síť spojenců, kterým poskytují bezpečnost a garantují určitý mezinárodní řád, ale o které se mohou opřít. Na tyto scény podle mě američtí spojenci nezapomenou hodně dlouho, pokud vůbec někdy,“ poznamenal.
Prohra a ztráta je to také pro Ukrajinu, která americkou pomoc potřebuje, řekl Kříž. „Bez případné americké pomoci by se Kyjevu bojovalo rozhodně mnohem hůře než s ní,“ upřesnil. Kříž však také podotkl, že Trump „velmi výrazně přeceňuje význam Spojených států pro Ukrajinu“.
Blokování pomoci ze strany USA jako nejhorší scénář
Podle Kříže je možné, že USA svou vojenskou pomoc napadené zemi ukončí. „Nejhorší by však bylo, kdyby USA začaly blokovat vojenskou pomoc Ukrajině, kterou poskytují evropské státy. Ty i ve zbraňových systémech, které se vyrábějí v Evropě, jsou na Spojených státech závislé – obsahují spoustu amerických komponentů, licencí, patentů a Spojené státy s jejich dodávkami do třetích zemí musí vyslovit souhlas. Strategicky autonomní je v této oblasti pouze Francie a i tam si nejsem úplně jistý, jestli je to ve všech těch hlavních zbraňových systémech autonomie stoprocentní,“ vysvětlil politolog.
Kříž také zmínil, že roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny „ukazuje, že alespoň prozatím vliv Spojených států na Ukrajinu je mnohem menší, než se v Moskvě domnívají“. „A je otázkou, zda akcie Washingtonu v očích Moskvy poněkud neklesly, protože z toho, jak ta jednání (mezi USA a Ukrajinou) probíhala, vyplývá, že Ukrajina není ochotna kapitulovat, ani když o to Spojené státy stojí,“ uzavřel.
Soukup a Macko mluví o „divadle“
Redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup uvedl, že ze situace v Bílém domě měl pocit, že „je to takové divadlo a že to takto přinejmenším americká strana plánovala, protože všechny výtky (směrem k Ukrajině), které zaznívaly – ‚Nejste dostatečně vděční, my jsme vám zaplatili 350 miliard dolarů.‘ – nejsou pravda“.
Bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko označil roztržku za „nechutné divadlo“ s tím, že viceprezident JD Vance prezidenta Zelenského vyprovokoval.
Diplomat a zahraničněpolitický poradce prezidenta Petra Pavla Michael Žantovský poznamenal, že „je zřejmé, že účelem postupu bylo marginalizovat postavení Zelenského a v podstatě ho z jednání vyloučit“ s tím, že ukrajinský prezident trvá na tom, aby byl činěn rozdíl mezi agresorem (Ruskem) a napadenou zemí.
GALERIE
Experti k roztržce mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem
Také zpravodajka Deníku N v USA Jana Ciglerová poznamenala, že „z Demokratické strany zaznívají hlasy, že to celé bylo předpřipravené a že schůzka neměla dopadnout dobře, protože kdyby se tak stalo, nehodilo by se to Vladimiru Putinovi“.
Amerikanista Jiří Pondělíček informoval, že demokraté Trumpa odsoudili, naopak „drtivá většina republikánů se za Trumpa postavila, a to včetně lidí, jako je Lindsey Graham, který se prezentuje jako zastánce Ukrajiny“. „Jediná významná kritická reakce, kterou jsem zaznamenal pod vlastním jménem od stávajícího zástupce Republikánské strany v Kongresu, byla od člena sněmovny za Nebrasku Dona Bacona, který řekl, že se Bílý dům choval vůči Rusku jako demokraté v 70. a 80. letech a že pravdu měl Ronald Reagan, že Rusku ustoupit nelze,“ uvedl Pondělíček.
