Politolog

Jana Vohralíková, která nastoupila loni v březnu spolu s prezidentem Petrem Pavlem, k 15. únoru skončí jako vedoucí jeho kanceláře. Podle Hradu odchází z osobních důvodů. Jako nástupce si Pavel vybral ředitele středoevropské pobočky Aspen Institutu Milana Vašinu.

Za poslední rok ubyli členové skoro všem politickým stranám a hnutím zastoupeným ve sněmovně. Ve svých členských základnách zaznamenaly většinou úbytek kolem tří procent. Nejvíce straníků ztratila meziročně ODS, naopak největší nárůst pozoruje hnutí SPD. Kromě SPD přibyli členové jen Starostům a nezávislým. KSČM a ČSSD, které v dolní komoře po posledních sněmovních volbách nejsou, jich loni ztratily pětinu.

Střet ideologií z dob studené války je pryč, nahradil ho střet identit, je přesvědčen známý bulharský politolog Ivan Krastev. Ruská agrese vůči Ukrajině je podle něj klasickou ukázkou tohoto vidění světa. Kreml se bojí, že bez Ukrajiny ztratí postavení a vliv, obává se, že nebude mít komu předat své hodnoty, řekl politolog v Událostech, komentářích.

Česko bude mít 9. března novou hlavu státu a s tím i novou první dámu. Eva Pavlová už dřív uvedla, že chce být ve své funkci aktivní. Chce se zaměřit třeba na téma rovnosti žen a mužů, na problematiku rodin a podporu samoživitelů a samoživitelek. Sama v takové situaci byla. O roli první dámy diskutovali v Událostech, komentářích politoložka Anna Durnová a bývalý diplomat a poradce prezidenta Václava Havla Michael Žantovský.

Devět uchazečů splnilo dle ministerstva vnitra zákonné požadavky a může usilovat o prezidentský úřad. Někteří z odmítnutých se však proti rozhodnutí odvolali. „Očekávám, že některý ze zamítnutých kandidátů se do volby vrátí,“ řekl politolog a filozof Daniel Kroupa v Interview ČT24. Vyřazena by podle něj měla být Denisa Rohanová, již podpořili zákonodárci, kteří už nemají mandát. Kroupa v pořadu také uvedl, že žádný z kandidátů s komunistickou minulostí se k ní nedokázal otevřeně postavit.

Na Ukrajině byly podle vyšetřovací komise Rady OSN pro lidská práva spáchány válečné zločiny, vyšetřovatelé našli důkazy o mučení a znásilňování civilistů a zadržování dětí. Podle ruského politologa a publicisty Ivana Preobraženského ale těmto zprávám většina Rusů nevěří, nebo se o nich ani nedozví. V Událostech, komentářích řekl, že očekává, že válka bude trvat déle a za tu dobu se ruské veřejné mínění může změnit.

Přestože Ukrajina podle Jana Kofroně z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zvládla první půlrok války lépe, než čekal, byly tam i milníky, kdy se o ukrajinský osud obával. Zmínil, že ho až šokovalo, jak rychle zpočátku postupovaly ruské jednotky na jihu země.