Politolog

Hnutí SPD spoluprací s PRO, Svobodnými a Trikolorou pro sněmovní volby „si ubírá“ radikálně pravicovou konkurenci a zvyšuje šanci, že se do dolní komory parlamentu dostane, říká politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha. Toto memorandum však podle něj může zároveň některé voliče odradit, tvrdí. O budoucnosti koalice SPOLU a rovněž přežití malých stran jako TOP 09 podle něj rozhodne volební úspěch.

Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil ochotu otevřít debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence. Americké stažení jaderných sil ale podle expertů na pořadu dne není. Odborník na problematiku jaderných zbraní Vlastislav Bříza upozorňuje, že výroky Trumpovy administrativy nezpochybňují závazky NATO. Pokud by se vyplnil „nejčernější scénář“, budou dvě evropské jaderné mocnosti – Francie a Velká Británie – vůči Rusku v oslabení „drtivých deset ku jedné“, dodává Bříza. Kapacitu na umístění jaderných hlavic na území jiného státu má přitom pouze Francie. Mnohem efektivnější je tak jaderné sdílení v rámci NATO, upozorňuje expert.

Páteční roztržka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě je podle politologa a odborníka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Zdeňka Kříže prohrou pro obě strany. Spojené státy mohou ukončit svou vojenskou podporu Ukrajině, mnohem horší scénář by však podle politologa byl, kdyby USA začaly blokovat podporu, kterou napadené zemi poskytují evropské státy.

Pokud by prošel koaliční návrh na růst platů ústavních činitelů o téměř sedm procent, soudcům by platy reálně klesly, míní prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra. Přesto by výpočet výdělků politiků od těch soudcovských neodděloval. Jiní hosté ve vysílání ČT24 naopak o této možnosti hovořili. Politický analytik Lukáš Jelínek se například domnívá, že některý z návrhů navzdory „povinnému obstrukčnímu kolečku“ opozice nakonec projde.

Před 25 lety vzniklo v Česku čtrnáct krajů, už tehdy se však objevovaly hlasy, že některé regiony vznikly uměle, jsou různě velké a že by se dal jejich počet snížit a tím ušetřit. Hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) v Událostech, komentářích uvedl, že slučování krajů není správné řešení, spíše je potřeba se zaměřit na konkrétní problémy regionů. Podle hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha (KDU-ČSL) by byl zásah do systému, který se osvědčil, pouze politickým krokem.

Piráti po výrazném neúspěchu v krajských volbách mohou s novým vedením odejít z vlády, aby se pokusili o restart. Uvedli to politologové, které oslovila ČTK. Pnutí může podle nich nastat po úspěchu jihočeského hejtmana Martina Kuby i uvnitř ODS, zemětřesení ve straně ale před sněmovními volbami nečekají. Upozornili na to, že jako životaschopný projekt se ukázalo uskupení Stačilo!, naopak s výsledkem voleb nemůže být spokojené hnutí Přísaha.

Jana Vohralíková, která nastoupila loni v březnu spolu s prezidentem Petrem Pavlem, k 15. únoru skončí jako vedoucí jeho kanceláře. Podle Hradu odchází z osobních důvodů. Jako nástupce si Pavel vybral ředitele středoevropské pobočky Aspen Institutu Milana Vašinu.

Za poslední rok ubyli členové skoro všem politickým stranám a hnutím zastoupeným ve sněmovně. Ve svých členských základnách zaznamenaly většinou úbytek kolem tří procent. Nejvíce straníků ztratila meziročně ODS, naopak největší nárůst pozoruje hnutí SPD. Kromě SPD přibyli členové jen Starostům a nezávislým. KSČM a ČSSD, které v dolní komoře po posledních sněmovních volbách nejsou, jich loni ztratily pětinu.

Střet ideologií z dob studené války je pryč, nahradil ho střet identit, je přesvědčen známý bulharský politolog Ivan Krastev. Ruská agrese vůči Ukrajině je podle něj klasickou ukázkou tohoto vidění světa. Kreml se bojí, že bez Ukrajiny ztratí postavení a vliv, obává se, že nebude mít komu předat své hodnoty, řekl politolog v Událostech, komentářích.

Česko bude mít 9. března novou hlavu státu a s tím i novou první dámu. Eva Pavlová už dřív uvedla, že chce být ve své funkci aktivní. Chce se zaměřit třeba na téma rovnosti žen a mužů, na problematiku rodin a podporu samoživitelů a samoživitelek. Sama v takové situaci byla. O roli první dámy diskutovali v Událostech, komentářích politoložka Anna Durnová a bývalý diplomat a poradce prezidenta Václava Havla Michael Žantovský.

Devět uchazečů splnilo dle ministerstva vnitra zákonné požadavky a může usilovat o prezidentský úřad. Někteří z odmítnutých se však proti rozhodnutí odvolali. „Očekávám, že některý ze zamítnutých kandidátů se do volby vrátí,“ řekl politolog a filozof Daniel Kroupa v Interview ČT24. Vyřazena by podle něj měla být Denisa Rohanová, již podpořili zákonodárci, kteří už nemají mandát. Kroupa v pořadu také uvedl, že žádný z kandidátů s komunistickou minulostí se k ní nedokázal otevřeně postavit.

Na Ukrajině byly podle vyšetřovací komise Rady OSN pro lidská práva spáchány válečné zločiny, vyšetřovatelé našli důkazy o mučení a znásilňování civilistů a zadržování dětí. Podle ruského politologa a publicisty Ivana Preobraženského ale těmto zprávám většina Rusů nevěří, nebo se o nich ani nedozví. V Událostech, komentářích řekl, že očekává, že válka bude trvat déle a za tu dobu se ruské veřejné mínění může změnit.

Přestože Ukrajina podle Jana Kofroně z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zvládla první půlrok války lépe, než čekal, byly tam i milníky, kdy se o ukrajinský osud obával. Zmínil, že ho až šokovalo, jak rychle zpočátku postupovaly ruské jednotky na jihu země.