Slučování krajů není podle Holiše řešení, Grolich zdůrazňuje spravedlivé financování

18 minut
Události, komentáře: Petr Jüptner, Jan Grolich (KDU-ČSL) a Radim Holiš (ANO) o návrhu sloučení krajů
Zdroj: ČT24

Před 25 lety vzniklo v Česku čtrnáct krajů, už tehdy se však objevovaly hlasy, že některé regiony vznikly uměle, jsou různě velké a že by se dal jejich počet snížit a tím ušetřit. Hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) v Událostech, komentářích uvedl, že slučování krajů není správné řešení, spíše je potřeba se zaměřit na konkrétní problémy regionů. Podle hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha (KDU-ČSL) by byl zásah do systému, který se osvědčil, pouze politickým krokem.

Politolog Petr Jüptner je toho názoru, že slučování například dvou konkrétních krajů není „žádná koncepční představa“. „Varianta čtrnácti krajů byla nejvíce fragmentovaná, bylo to tak zejména z politických důvodů, protože například bývalý prezident Václav Klaus se obával toho, že kraje budou příliš silné. Byla zde obava z toho, aby kraje neměly vlastní silnou identitu, a možná i proto byla z politických důvodů zvolena varianta s velkým počtem krajů,“ vysvětlil Jüptner.

Dodal, že například u „strukturálně postižených regionů“ může být jejich vlastní samospráva výhodou, a kraj se tak může více zaměřit na své problémy.

Důležitost krajů při živelních pohromách

Také hejtman Zlínského kraje a šéf Asociace krajů Holiš s případným slučováním nesouhlasí, debatu vnímá pouze jako akademickou. Podle něho je důležité, aby se nejprve vyřešily problémy v daných krajích, a zároveň zdůraznil jejich význam například za mimořádných událostí, tedy přírodních katastrof.

Podle Grolicha jsou však v takových případech důležité především složky integrovaného záchranného systému. „Není to o politicích. Krizový management je jen část toho, co mají kraje na starosti,“ podotkl. Grolich se domnívá, že pokud bude nyní na stole případná reforma krajů, půjde především o politiku, a podle něho jde o špatnou cestu, „protože kraje mají velkou zodpovědnost a hejtmané mají poměrně velkou důvěru u lidí“. „Myslím si, že zasahování do tohoto systému, který se osvědčil, by bylo jenom politickým krokem,“ dodal.

Jihomoravský hejtman však připustil i variantu sloučení krajů, jelikož podle něj není z dlouhodobého hlediska logické, aby jich bylo tolik. Uvedl, že by bylo vhodné, aby jich v Čechách bylo maximálně pět a na Moravě tři. Návrh by však musel být koncepční.

Jüptner zdůraznil, že je důležité se kraje snažit především efektivně využívat, než přemýšlet o jejich zrušení. „Kraje byly od začátku postavené tak, že to nejsou, až na výjimky, historické regiony. Hlavním posláním a cílem krajů je poskytování služeb, případně budování infrastruktury,“ uvedl politolog. „Je potřeba se na kraje nedívat jako na něco, k čemu se mají občané citově vázat, ale primárně od krajů máme očekávat kvalitní služby,“ podotkl.

Dodal, že mnoho úřadů se doposud nové struktuře nepřizpůsobilo. „Možná bychom potřebovali ten systém více zjednodušit, dotáhnout reformu do konce, používat otevřená data a porovnávat výkony krajů, jak jsou úspěšné. Je to hodně spojené s digitalizací, doba přináší nové výzvy a na ty se musíme primárně soustředit,“ shrnul.

Financování krajů

Holiš uvedl, že v rámci případných reforem regionů by bylo potřeba „se podívat na to, kolik kraje dostávají peněz, a poté si říci, co se od obcí a krajů bude chtít“. „Jsou oblasti, u kterých si musíme určit, jestli je chceme řídit a mít zachované napříč celou republikou, a takto jít postupně kraj po kraji,“ domnívá se Holiš. Podle něho nejsou problémem území, ale to, jak fungují.

Hejtman Zlínského kraje také zmínil, že některé kraje „nejsou tak ukřičené a peníze si nevyřvou“. „Není to o tom, jestli si peníze vyřvu, ale o tom, zda danou službu dokážeme zachovat ve stejném rozsahu a kvalitě napříč celým územím Česka,“ podotýká Holiš s tím, že naše země je malá na to, abychom měli rozdílná území s tak rozdílnými potřebami a dopadem z hlediska podpory. Podle něho je na vládě, aby toto pohlídala.

S tím, že jsou kraje bohaté podle toho, jak si umí peníze „vykřičet“, Grolich nesouhlasí. Problém podle něho je, že financování krajů je nastavené špatně a není férové. „Jihomoravský i Zlínský kraj předkládají legislativní návrh na změnu financování krajů. Kdyby se udělal tento krok, tak by to nastavilo férový a srovnatelný postup všech krajů,“ zakončil Grolich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 1 hhodinou

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 11 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...