Slučování krajů není podle Holiše řešení, Grolich zdůrazňuje spravedlivé financování

Nahrávám video

Před 25 lety vzniklo v Česku čtrnáct krajů, už tehdy se však objevovaly hlasy, že některé regiony vznikly uměle, jsou různě velké a že by se dal jejich počet snížit a tím ušetřit. Hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) v Událostech, komentářích uvedl, že slučování krajů není správné řešení, spíše je potřeba se zaměřit na konkrétní problémy regionů. Podle hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha (KDU-ČSL) by byl zásah do systému, který se osvědčil, pouze politickým krokem.

Politolog Petr Jüptner je toho názoru, že slučování například dvou konkrétních krajů není „žádná koncepční představa“. „Varianta čtrnácti krajů byla nejvíce fragmentovaná, bylo to tak zejména z politických důvodů, protože například bývalý prezident Václav Klaus se obával toho, že kraje budou příliš silné. Byla zde obava z toho, aby kraje neměly vlastní silnou identitu, a možná i proto byla z politických důvodů zvolena varianta s velkým počtem krajů,“ vysvětlil Jüptner.

Dodal, že například u „strukturálně postižených regionů“ může být jejich vlastní samospráva výhodou, a kraj se tak může více zaměřit na své problémy.

Důležitost krajů při živelních pohromách

Také hejtman Zlínského kraje a šéf Asociace krajů Holiš s případným slučováním nesouhlasí, debatu vnímá pouze jako akademickou. Podle něho je důležité, aby se nejprve vyřešily problémy v daných krajích, a zároveň zdůraznil jejich význam například za mimořádných událostí, tedy přírodních katastrof.

Podle Grolicha jsou však v takových případech důležité především složky integrovaného záchranného systému. „Není to o politicích. Krizový management je jen část toho, co mají kraje na starosti,“ podotkl. Grolich se domnívá, že pokud bude nyní na stole případná reforma krajů, půjde především o politiku, a podle něho jde o špatnou cestu, „protože kraje mají velkou zodpovědnost a hejtmané mají poměrně velkou důvěru u lidí“. „Myslím si, že zasahování do tohoto systému, který se osvědčil, by bylo jenom politickým krokem,“ dodal.

Jihomoravský hejtman však připustil i variantu sloučení krajů, jelikož podle něj není z dlouhodobého hlediska logické, aby jich bylo tolik. Uvedl, že by bylo vhodné, aby jich v Čechách bylo maximálně pět a na Moravě tři. Návrh by však musel být koncepční.

Jüptner zdůraznil, že je důležité se kraje snažit především efektivně využívat, než přemýšlet o jejich zrušení. „Kraje byly od začátku postavené tak, že to nejsou, až na výjimky, historické regiony. Hlavním posláním a cílem krajů je poskytování služeb, případně budování infrastruktury,“ uvedl politolog. „Je potřeba se na kraje nedívat jako na něco, k čemu se mají občané citově vázat, ale primárně od krajů máme očekávat kvalitní služby,“ podotkl.

Dodal, že mnoho úřadů se doposud nové struktuře nepřizpůsobilo. „Možná bychom potřebovali ten systém více zjednodušit, dotáhnout reformu do konce, používat otevřená data a porovnávat výkony krajů, jak jsou úspěšné. Je to hodně spojené s digitalizací, doba přináší nové výzvy a na ty se musíme primárně soustředit,“ shrnul.

Financování krajů

Holiš uvedl, že v rámci případných reforem regionů by bylo potřeba „se podívat na to, kolik kraje dostávají peněz, a poté si říci, co se od obcí a krajů bude chtít“. „Jsou oblasti, u kterých si musíme určit, jestli je chceme řídit a mít zachované napříč celou republikou, a takto jít postupně kraj po kraji,“ domnívá se Holiš. Podle něho nejsou problémem území, ale to, jak fungují.

Hejtman Zlínského kraje také zmínil, že některé kraje „nejsou tak ukřičené a peníze si nevyřvou“. „Není to o tom, jestli si peníze vyřvu, ale o tom, zda danou službu dokážeme zachovat ve stejném rozsahu a kvalitě napříč celým územím Česka,“ podotýká Holiš s tím, že naše země je malá na to, abychom měli rozdílná území s tak rozdílnými potřebami a dopadem z hlediska podpory. Podle něho je na vládě, aby toto pohlídala.

S tím, že jsou kraje bohaté podle toho, jak si umí peníze „vykřičet“, Grolich nesouhlasí. Problém podle něho je, že financování krajů je nastavené špatně a není férové. „Jihomoravský i Zlínský kraj předkládají legislativní návrh na změnu financování krajů. Kdyby se udělal tento krok, tak by to nastavilo férový a srovnatelný postup všech krajů,“ zakončil Grolich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 2 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 4 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 12 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 14 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...