Slučování krajů není podle Holiše řešení, Grolich zdůrazňuje spravedlivé financování

Nahrávám video
Události, komentáře: Petr Jüptner, Jan Grolich (KDU-ČSL) a Radim Holiš (ANO) o návrhu sloučení krajů
Zdroj: ČT24

Před 25 lety vzniklo v Česku čtrnáct krajů, už tehdy se však objevovaly hlasy, že některé regiony vznikly uměle, jsou různě velké a že by se dal jejich počet snížit a tím ušetřit. Hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) v Událostech, komentářích uvedl, že slučování krajů není správné řešení, spíše je potřeba se zaměřit na konkrétní problémy regionů. Podle hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha (KDU-ČSL) by byl zásah do systému, který se osvědčil, pouze politickým krokem.

Politolog Petr Jüptner je toho názoru, že slučování například dvou konkrétních krajů není „žádná koncepční představa“. „Varianta čtrnácti krajů byla nejvíce fragmentovaná, bylo to tak zejména z politických důvodů, protože například bývalý prezident Václav Klaus se obával toho, že kraje budou příliš silné. Byla zde obava z toho, aby kraje neměly vlastní silnou identitu, a možná i proto byla z politických důvodů zvolena varianta s velkým počtem krajů,“ vysvětlil Jüptner.

Dodal, že například u „strukturálně postižených regionů“ může být jejich vlastní samospráva výhodou, a kraj se tak může více zaměřit na své problémy.

Důležitost krajů při živelních pohromách

Také hejtman Zlínského kraje a šéf Asociace krajů Holiš s případným slučováním nesouhlasí, debatu vnímá pouze jako akademickou. Podle něho je důležité, aby se nejprve vyřešily problémy v daných krajích, a zároveň zdůraznil jejich význam například za mimořádných událostí, tedy přírodních katastrof.

Podle Grolicha jsou však v takových případech důležité především složky integrovaného záchranného systému. „Není to o politicích. Krizový management je jen část toho, co mají kraje na starosti,“ podotkl. Grolich se domnívá, že pokud bude nyní na stole případná reforma krajů, půjde především o politiku, a podle něho jde o špatnou cestu, „protože kraje mají velkou zodpovědnost a hejtmané mají poměrně velkou důvěru u lidí“. „Myslím si, že zasahování do tohoto systému, který se osvědčil, by bylo jenom politickým krokem,“ dodal.

Jihomoravský hejtman však připustil i variantu sloučení krajů, jelikož podle něj není z dlouhodobého hlediska logické, aby jich bylo tolik. Uvedl, že by bylo vhodné, aby jich v Čechách bylo maximálně pět a na Moravě tři. Návrh by však musel být koncepční.

Jüptner zdůraznil, že je důležité se kraje snažit především efektivně využívat, než přemýšlet o jejich zrušení. „Kraje byly od začátku postavené tak, že to nejsou, až na výjimky, historické regiony. Hlavním posláním a cílem krajů je poskytování služeb, případně budování infrastruktury,“ uvedl politolog. „Je potřeba se na kraje nedívat jako na něco, k čemu se mají občané citově vázat, ale primárně od krajů máme očekávat kvalitní služby,“ podotkl.

Dodal, že mnoho úřadů se doposud nové struktuře nepřizpůsobilo. „Možná bychom potřebovali ten systém více zjednodušit, dotáhnout reformu do konce, používat otevřená data a porovnávat výkony krajů, jak jsou úspěšné. Je to hodně spojené s digitalizací, doba přináší nové výzvy a na ty se musíme primárně soustředit,“ shrnul.

Financování krajů

Holiš uvedl, že v rámci případných reforem regionů by bylo potřeba „se podívat na to, kolik kraje dostávají peněz, a poté si říci, co se od obcí a krajů bude chtít“. „Jsou oblasti, u kterých si musíme určit, jestli je chceme řídit a mít zachované napříč celou republikou, a takto jít postupně kraj po kraji,“ domnívá se Holiš. Podle něho nejsou problémem území, ale to, jak fungují.

Hejtman Zlínského kraje také zmínil, že některé kraje „nejsou tak ukřičené a peníze si nevyřvou“. „Není to o tom, jestli si peníze vyřvu, ale o tom, zda danou službu dokážeme zachovat ve stejném rozsahu a kvalitě napříč celým územím Česka,“ podotýká Holiš s tím, že naše země je malá na to, abychom měli rozdílná území s tak rozdílnými potřebami a dopadem z hlediska podpory. Podle něho je na vládě, aby toto pohlídala.

S tím, že jsou kraje bohaté podle toho, jak si umí peníze „vykřičet“, Grolich nesouhlasí. Problém podle něho je, že financování krajů je nastavené špatně a není férové. „Jihomoravský i Zlínský kraj předkládají legislativní návrh na změnu financování krajů. Kdyby se udělal tento krok, tak by to nastavilo férový a srovnatelný postup všech krajů,“ zakončil Grolich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Budějovicích bylo dvacet stupňů, maxima hlásí pětina stanic

Teplotní rekordy v pátek padly na víc než pětině míst, zapsalo je 38 ze 172 dlouhodobě měřících meteorologických stanic. Nejvyšší hodnotu teploměr ukázal v Českých Budějovicích, bylo tam 20,7 stupně Celsia. Byla to jediná a první letos naměřená teplota nad dvacet stupňů. Devatenáct stupňů Celsia nebo víc meteorologové zaznamenali ještě na dalších osmi místech, shrnul Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 1 mminutou

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
16:12Aktualizovánopřed 19 mminutami

Preferoval bych evropské řešení, řekl Plaga k zákazu sociálních sítí pro děti

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dává v souvislosti s možným zákazem sociálních sítí pro děti a mladistvé přednost evropskému řešení, které by bylo robustní a nedalo se uživatelsky obejít, uvedl během jednání v Bruselu. Polsko v pátek oznámilo, že chystá zákon, kterým by zakázalo používat sociální sítě dětem mladším patnácti let. Za ověřování věku uživatelů by přitom byli odpovědní provozovatelé sociálních sítí.
14:14Aktualizovánopřed 24 mminutami

Soud vyhověl návrhu na ukončení léčby Baldy odsouzeného za terorismus

Okresní soud v Mladé Boleslavi vyhověl návrhu na ukončení ochranné psychiatrické léčby Jaromíra Baldy, který byl v roce 2019 odsouzený na čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Soudce Tomáš Křivský v pátek uvedl, že léčba splnila účel a neexistuje nebezpečí, že by Balda opakoval jednání pro které byl stíhán. Rozhodnutí je pravomocné, všechny strany se vzdaly práva podat stížnost.
14:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud přiřkl mobiliář zámku Hrubý Rohozec dědičce rodu Walderode

Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom okresní soud v Semilech, verdikt zatím není pravomocný. Vdova po Karlovi des Fours Walderode by měla získat zhruba pět tisíc položek, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několika set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Národní památkový ústav (NPÚ) už uvedl, že se proti rozhodnutí soudu nebude odvolávat. Očekává, že se s dědičkou rodu dohodne.
10:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
před 3 hhodinami

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali start ruských a běloruských sportovců na paralympiádě

Mezinárodní paralympijský výbor potvrdil, že ruští a běloruští paralympionici mohou soutěžit pod svou vlajkou. Některé státy se na protest nezúčastní zahajovacího ceremoniálu. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) považuje rozhodnutí výboru za nešťastné, bojkot respektuje. Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) by sportovci neměli být vylučováni na základě kolektivní viny. Šéf sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09) má za nepředstavitelné, aby sportovci ze země, která nyní vede agresivní válku, danou zemi reprezentovali. Jako „velice špatné“ vnímá rozhodnutí paralympijského výboru předseda sněmovního kontrolního výboru Jakub Janda (ODS), odkázal na usnesení z minulých olympiád. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami
Načítání...