Slučování krajů není podle Holiše řešení, Grolich zdůrazňuje spravedlivé financování

Nahrávám video

Před 25 lety vzniklo v Česku čtrnáct krajů, už tehdy se však objevovaly hlasy, že některé regiony vznikly uměle, jsou různě velké a že by se dal jejich počet snížit a tím ušetřit. Hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) v Událostech, komentářích uvedl, že slučování krajů není správné řešení, spíše je potřeba se zaměřit na konkrétní problémy regionů. Podle hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha (KDU-ČSL) by byl zásah do systému, který se osvědčil, pouze politickým krokem.

Politolog Petr Jüptner je toho názoru, že slučování například dvou konkrétních krajů není „žádná koncepční představa“. „Varianta čtrnácti krajů byla nejvíce fragmentovaná, bylo to tak zejména z politických důvodů, protože například bývalý prezident Václav Klaus se obával toho, že kraje budou příliš silné. Byla zde obava z toho, aby kraje neměly vlastní silnou identitu, a možná i proto byla z politických důvodů zvolena varianta s velkým počtem krajů,“ vysvětlil Jüptner.

Dodal, že například u „strukturálně postižených regionů“ může být jejich vlastní samospráva výhodou, a kraj se tak může více zaměřit na své problémy.

Důležitost krajů při živelních pohromách

Také hejtman Zlínského kraje a šéf Asociace krajů Holiš s případným slučováním nesouhlasí, debatu vnímá pouze jako akademickou. Podle něho je důležité, aby se nejprve vyřešily problémy v daných krajích, a zároveň zdůraznil jejich význam například za mimořádných událostí, tedy přírodních katastrof.

Podle Grolicha jsou však v takových případech důležité především složky integrovaného záchranného systému. „Není to o politicích. Krizový management je jen část toho, co mají kraje na starosti,“ podotkl. Grolich se domnívá, že pokud bude nyní na stole případná reforma krajů, půjde především o politiku, a podle něho jde o špatnou cestu, „protože kraje mají velkou zodpovědnost a hejtmané mají poměrně velkou důvěru u lidí“. „Myslím si, že zasahování do tohoto systému, který se osvědčil, by bylo jenom politickým krokem,“ dodal.

Jihomoravský hejtman však připustil i variantu sloučení krajů, jelikož podle něj není z dlouhodobého hlediska logické, aby jich bylo tolik. Uvedl, že by bylo vhodné, aby jich v Čechách bylo maximálně pět a na Moravě tři. Návrh by však musel být koncepční.

Jüptner zdůraznil, že je důležité se kraje snažit především efektivně využívat, než přemýšlet o jejich zrušení. „Kraje byly od začátku postavené tak, že to nejsou, až na výjimky, historické regiony. Hlavním posláním a cílem krajů je poskytování služeb, případně budování infrastruktury,“ uvedl politolog. „Je potřeba se na kraje nedívat jako na něco, k čemu se mají občané citově vázat, ale primárně od krajů máme očekávat kvalitní služby,“ podotkl.

Dodal, že mnoho úřadů se doposud nové struktuře nepřizpůsobilo. „Možná bychom potřebovali ten systém více zjednodušit, dotáhnout reformu do konce, používat otevřená data a porovnávat výkony krajů, jak jsou úspěšné. Je to hodně spojené s digitalizací, doba přináší nové výzvy a na ty se musíme primárně soustředit,“ shrnul.

Financování krajů

Holiš uvedl, že v rámci případných reforem regionů by bylo potřeba „se podívat na to, kolik kraje dostávají peněz, a poté si říci, co se od obcí a krajů bude chtít“. „Jsou oblasti, u kterých si musíme určit, jestli je chceme řídit a mít zachované napříč celou republikou, a takto jít postupně kraj po kraji,“ domnívá se Holiš. Podle něho nejsou problémem území, ale to, jak fungují.

Hejtman Zlínského kraje také zmínil, že některé kraje „nejsou tak ukřičené a peníze si nevyřvou“. „Není to o tom, jestli si peníze vyřvu, ale o tom, zda danou službu dokážeme zachovat ve stejném rozsahu a kvalitě napříč celým územím Česka,“ podotýká Holiš s tím, že naše země je malá na to, abychom měli rozdílná území s tak rozdílnými potřebami a dopadem z hlediska podpory. Podle něho je na vládě, aby toto pohlídala.

S tím, že jsou kraje bohaté podle toho, jak si umí peníze „vykřičet“, Grolich nesouhlasí. Problém podle něho je, že financování krajů je nastavené špatně a není férové. „Jihomoravský i Zlínský kraj předkládají legislativní návrh na změnu financování krajů. Kdyby se udělal tento krok, tak by to nastavilo férový a srovnatelný postup všech krajů,“ zakončil Grolich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
13:59Aktualizovánopřed 5 mminutami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
18:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 2 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 7 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 11 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 13 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.