Řada velkých i menších měst a obcí plánuje v příštím roce více investovat. Ke konci září měly obce a kraje na účtech víc než půl bilionu korun. Za poslední dekádu jejich úspory stouply téměř čtyřnásobně. Zároveň splácejí dluhy zhruba 86 miliard. Ve velkém investuje například Brno, které si také musí půjčovat. Ostrava naopak šetří. Olomouc plánuje dávat na své projekty o třetinu víc peněz než letos. O rekordních investicích mluví i v Kolíně.
Například v Brně staví druhou největší multifunkční halu v Česku. Pro město to bude znamenat i velkou zátěž. Vyjde na čtyři miliardy a taková bude i výše schodku rozpočtu města. Výdaje budou rekordní. „Je zde počítáno s úvěrem ve výši 4,3 miliardy korun. Do žádných hazardů se nepouštíme, naopak,“ uvedla předsedkyně brněnského finančního výboru Andrea Pazderová (ODS).
„Sice stavíme multifunkční halu a na ni už si bereme poměrně velké úvěry, ale spousta jiných strategických investic v tom rozpočtu zatím obsažená není,“ namítá opoziční brněnská zastupitelka Jana Drápalová (Zelení).
Jinou cestu zvolili v Ostravě. Oproti letošku seškrtali výdaje. Rozpočet ovlivnily povodně. „Škody, které bude muset město platit ze svého, budou v nižších stovkách milionů. Odhadujeme to na tři sta až pět set milionů,“ uvedl primátor Jan Dohnal (ODS).
Významné investice ale Ostrava podle primátora nezastaví – například do pavilonu tučňáků v ZOO nebo koncertního sálu. Dosavadní letošní výsledek hospodaření ale ukazuje, že plánované investice se Ostravě nepodaří utratit. Město na ně mělo připraveno přes pět miliard. Jednu a půl miliardy ale nakonec neproinvestuje.
Olomoucká opozice má zase pochyby o reálnosti investic v příštím roce. „Mám pocit, že sestavení rozpočtu provázelo heslo ‚všechno všem‘. V tom rozpočtu je spousta investičních akcí, na které prostě není,“ míní opoziční zastupitel Martin Major (ODS).
„Kritizované výdaje, které považujeme za důležité, abychom nezastavili ekonomiku, budou podléhat v příštím roce pravidelné kontrole,“ ujišťuje primátor Olomouce Miroslav Žbánek (ANO).
Kolín plánuje rekordní investice
Jednou z výjimek mezi českými městy je Kolín. Plánuje hospodařit s přebytkem 47 milionů, přesto vedení města mluví o rekordních investicích. Třeba v Kutnohorské ulici postaví novou kanalizaci a chodníky. Příští rok se začne stavět také další budova základní školy v městské části Sendražice. Nově zde bude i druhý stupeň.
„Uvidíme, jak se to vysoutěží, ale předpokládáme 150 milionů,“ říká starosta Kolína Michael Kašpar (Změna pro Kolín). „Rozpočet má řadu investičních výdajů, které jsou vítány, ale vedení města je nedokáže v plné míře realizovat,“ podotýká opoziční zastupitel Roman Škrabánek (ANO).
I tam bude potřeba další personál. S penězi na kuchařky nebo uklízečky starosta v rozpočtu nepočítá. Zřizovatelé je mají hradit od září roku 2025, vláda slíbila finanční kompenzaci. „Jsme připraveni ty pracovníky převzít, ale stát to musí opravdu uhradit,“ uvedl Kašpar. Schválený zákon, který by peníze zajistil, ale zatím chybí.
Menší obce šetří roky
Víc investovat hodlá v příštím roce i řada menších měst a obcí. Na rozdíl od těch větších jim ale většinou na účtech nezůstávají velké přebytky – na významnější stavební akce tak šetří i roky. Například v Náchodě chtějí obnovit lázně, které už více než dvacet let zarůstají. Areálu chce teď město vrátit jeho původní věhlas.
„V příštím roce chceme provést obnovu kolonády Ida, původního pavilonu, který by měl sloužit opět návštěvníkům,“ vysvětluje místostarosta Náchoda Jan Čtvrtečka (SOCDEM). V rozpočtu na to vyhradili 110 milionů korun. To je téměř většina částky určené na investice.
„Udělali jsme rozbory za deset let, a všechny investice, které jsme dlouhodobě odkládali, tak jsme se letos domluvili na tom, že to všechno uděláme, takže ten rozpočet je velmi odvážný,“ uvedl starosta Náchoda Jan Birke (SOCDEM).
A odvážní jsou i v Moravanech u Brna. Na novou sportovní halu šetřila obec s třemi a půl tisíci obyvateli přes šest let. Vyjde na 165 milionů, radnice přitom počítá s ročními příjmy necelých osmdesát milionů.
Naopak Hřensko v Českém Švýcarsku rozpočet okleštilo. Po uzavření Edmundovy soutěsky mu z příjmů vypadlo až dvacet milionů. Výpadek v rozpočtu už od letošního roku Hřensko kompenzuje poplatky za svoz odpadu anebo za přenocování turistů. Stotisícové úspory do rozpočtu přinesla třeba i výměna brigádníků za parkovací automaty.
„Museli jsme si zvyknout na to, hlídat si více investice, takže snažíme se omezovat zaměstnance, nepřijímáme brigádníky,“ uvedla starostka Hřenska Kateřina Horáková (nestr.). Na příští rok proto plánují jen drobné investice – třeba pořízení traktoru.
Rekordní přebytky
Ke konci září měly obce a kraje na účtech víc než půl bilionu korun. Rekordní přebytky podle odborníků signalizují hlubší problém – a to, že samosprávy málo investují a peníze jim často leží na běžných účtech s nízkým úrokem. Radnice sice rozpočty často sestaví vyrovnaně nebo i s deficitem, ale prostředky nakonec neutratí. Za vysokými úsporami stojí podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) i to, jak stát mezi obce a kraje rozděluje peníze ze sdílených daní.
„Zakopaný pes je v rozpočtovém určení daní. Neustále poslouchám, že máme zvýšit příjmy, tedy podíl na sdílených daních, ať už pro kraje nebo obce, ale ta čísla ukazují pravý opak,“ uvedl Stanjura.
Podle výkonné ředitelky Svazu měst a obcí ČR Radky Vladykové je velká disproporce mezi čtyřmi největšími městy a těmi ostatními, které tvoří regionální centrum. „Svaz měst a obcí dlouhodobě požaduje právě posílení těch zbývajících,“ podotkla.
Například Praha letos nevyčerpala na investicích čtrnáct miliard a převádí je do příštího roku. Také Ostrava očekává, že neproinvestuje zhruba miliardu a půl. Většina měst ale stále čeká s bilancí do konce roku. A hájí se tím, že teď dokončují největší stavební práce a ty teprve budou fakturovat – část peněz tak ještě vyčerpají.
Některé samosprávy argumentují rekordními investicemi, které chystají v příštím roce. Jejich podíl na celkových výdajích se ale výrazně liší – například u Zlína je to zhruba jedenáct procent veškerých výdajů. Druhým extrémem je Jihlava, kde tvoří investice polovinu plánovaných výdajů města.
„Určitě bychom se nad tímto měli zamyslet a motivovat obce, aby investovaly,“ podotýká předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Nemusí to být forma žádné dotace, ale vytvoření podmínek. Aby infrastruktura a nové bydlení mohlo vznikat. A tohle ještě v tom posledním roce vládnutí chceme doručit jako produkt,“ dodal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
