Platy kuchařek, uklízeček nebo školníků mají od 1. září 2025 financovat místo státu zřizovatelé škol. Vláda nepočítá s tím, že by termín o čtyři měsíce posunula, jak žádá Svaz měst a obcí. Hlavní obavou starostů je, že nedostanou včas peníze pro školy. V takovém případě část koalice hrozí, že nepodpoří rozpočet na příští rok. Novou finanční povinnost má obcím vynahradit zvýšení rozpočtového určení daní. Jenže zatím chybí zákon, který by to umožnil.
O posunutí termínu ze začátku příštího září na leden 2026 požádal předseda Svazu měst a obcí (SMO) a kyjovský starosta František Lukl (STAN). „Nikdy v minulosti nedošlo ke změně rozpočtového určení daní v průběhu roku a považujeme za nejjednodušší uvažovat o tom až od 1. ledna 2026, tím získáme trochu času,“ vysvětlil.
„Rozumím argumentům starostů, na druhé straně úvazky jsou ve školách plánovány na školní roky,“ reaguje ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Obce nevědí, s jakými penězi mohou počítat
Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s tím, že stát bude školníky, uklízečky, kuchařky a další nepedagogické zaměstnance ve školách platit do konce srpna. Od září by zodpovědnost měli převzít zřizovatelé škol, kterými jsou obce a kraje.
Posun by vyžadoval navýšení rozpočtu na příští rok. „Chápeme na jedné straně vládu, že to chce realizovat co nejdříve. Na druhou stranu přesouvá odpovědnost na komunální sféru,“ říká místopředseda SMO Pavel Drahovzal.
Podle členky parlamentního školského výboru Jany Berkovcové (ANO) obce nyní nevědí, s jakou částkou mají počítat. Hlavní obavou starostů je, že na ně přejde povinnost platit nepedagogické pracovníky ve školství, aniž stát včas pošle peníze na jejich platy.
Na část příštího roku mají samosprávy získat na platy nepedagogů deset miliard. Na celý rok 2026 pak 33 miliard. Úprava k novele o rozpočtovém určení daní, která finance měla zajistit, se zasekla ve sněmovně. Vládní většina proto teď přichází s variantou: „Byla by to změna školského zákona, která by měla být v prvním čtení projednána na nejbližší schůzi,“ ujistil Bek.
Starostové by nemuseli podpořit rozpočet
Pokud se to nestane, hrozí část Bekových spolustraníků, že by nepodpořila státní rozpočet. Peníze na další rok má přitom sněmovna začít schvalovat už v úterý. „Pro nás je podmínkou, abychom pro obce vyčlenili peníze,“ uvedl například místopředseda poslaneckého klubu STAN Petr Letocha. „Uděláme všechno, aby všechny návrhy byly projednány a schváleny,“ ubezpečuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Člen rozpočtového výboru a místopředseda poslaneckého klubu lidovců Michael Kohajda nepovažuje za možné, aby koaliční strana nepodpořila rozpočet. „To by znamenalo konec koalice,“ prohlásil. „To je úplně to samé, jako kdybychom vyjádřili nedůvěru naší vlastní vládě,“ souhlasí s kolegou z rozpočtového výboru Miloš Nový z TOP 09.
Převedení odpovědnosti na obce bez jistých prostředků kritizují i někteří poradci prezidenta. Petr Pavel chce s premiérem a ministrem financí mluvit po návratu ze zahraniční cesty.
