Reálné platy části státních zaměstnanců klesly v předchozích pěti letech bezmála o pětinu, vyplývá z nového materiálu ministerstva práce a sociálních věcí. Nejhůř postiženými skupinami jsou kuchařky, školníci, úředníci nebo pracovníci v kultuře. Za propadem stojí vysoká inflace. Právě pokles reálných příjmů je hlavním důvodem, proč pro tyto zaměstnance prosazuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zvýšení platů od září o sedm až deset procent.
V základní škole v Praze na Černém Mostě jsou denně od šesti hodin v kuchyni. Vaří devět set obědů, tedy dvě hlavní jídla, polévku a moučník. To vše dělá deset žen.
„Natahají spoustu věcí, kil mouky a všechno si samy skládají. Tady není nikdo, kdo by jim skládal zboží nebo jim pomáhal,“ popisuje vedoucí jídelny ze ZŠ Vybíralova Romana Bečvářová.
Kuchařky si tady měsíčně vydělají zhruba 25 tisíc korun hrubého, tedy asi 20 tisíc čistého. S placením životních nákladů mají velké potíže. Možné navýšení platů až o deset procent, které navrhuje ministr práce, považují za nedostatečné. Představovaly by si navýšení o 20 až 25 procent. S tím by se podle nich už teoreticky dalo vyžít.
Lídři koalice se s odbory sejdou v úterý
Právě kuchařkám, školníkům, ale třeba i kulturním pracovníkům nebo úředníkům klesly mezi lety 2019 a 2023 kvůli vysoké inflaci reálné platy ze všech státních zaměstnanců nejvíc, a to o skoro osmnáct procent. Ministr práce hodlá v úterý koaličním partnerům a odborům navrhnout růst těchto platů od září o sedm až deset procent.
„V tento okamžik jsou dvě skupiny lidí, kteří pracují ve veřejném sektoru, opravdu nejvíce postižení reálným poklesem svých platů. Jsou to lidé v první stupnici, to je zhruba 360 tisíc lidí, kteří pracují napříč krajskými, obecními či městskými úřady. Nebo jsou to lidé, kteří pracují v jídelnách, školníci a podobně,“ popisuje Jurečka.
V letech 2019 až 2023 ale klesly reálné příjmy všech zaměstnanců veřejného sektoru včetně policistů, hasičů nebo vojáků. Třeba učitelům stát od letoška platy zvýšil zhruba o pět procent, jiní zaměstnanci ve školách ale dostali přidáno naposledy v září 2022.
„Platy hlavně v té stupnici jedna, kam patří nepedagogičtí pracovníci, by se měly navýšit o patnáct procent,“ říká místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).
Sedmiprocentní růst platů od září by letos přišel veřejné rozpočty na 4,6 miliardy. Zvýšení o deset procent pak na šest a půl miliardy. O tyto výdaje by se podělil stát, obce a zdravotní pojišťovny. Lídři pětikoalice se sejdou se šéfy odborových svazů ve sněmovně v úterý odpoledne. Představy vládních stran a odborů o možném růstu platů ve veřejné sféře jsou ale zatím velmi odlišné.
Stanjura: Na zářijové zvýšení nejsou peníze
Odbory požadují plošné zvýšení tarifních platů státních zaměstnanců o patnáct procent od září a o dalších patnáct procent od ledna. „Jenom všem připomínám, že veřejní zaměstnanci kvůli konsolidačnímu balíčku přišli ještě o dalších 3,6 procenta čistého příjmu,“ podotýká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už minulou středu řekl, že na zářijové zvýšení platů zaměstnanců veřejné sféry nemá vláda peníze. Důvodem je mimo jiné snaha dodržet letošní plánovaný schodek státního rozpočtu. „V roce 2024 ne. Tam nevidím žádný prostor na objem platů. Teprve jsme zahájili politické debaty o rozpočtu 2025,“ sdělil Stanjura.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je debata složitá. „Opravdu bych radši počkal na návrh, který se bude projednávat, ale naše představa je někde mezi pěti a deseti procenty,“ prohlašuje.
„Jsem spíš na straně toho, aby to bylo co nejvíce v tom stupni, kde jsou zapisovatelky u soudů, které teď stávkovaly, a kde jsou nepedagogičtí pracovníci,“ sdělil člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO).
Odbory budou vyjednávat i v soukromém sektoru
O definitivním růstu platů státních zaměstnanců pro letošek i pro rok příští chce koalice rozhodnout v létě. Odbory přicházejí s návrhy na změny kolektivních smluv i v soukromém sektoru. Tam se průměrná měsíční mzda v předchozích pěti letech nominálně výrazně zvedla, ale inflace tento růst předčila. Reálné příjmy tak v průměru klesly o sedm procent.
Požadavky pro příští rok v pondělí vyslovily třeba průmyslové odbory. V závislosti na odvětví požadují pro zaměstnance o sedm až deset procent vyšší výplaty. Podle předsedy Odborového svazu KOVO Romana Ďurča hlavně v autoprůmyslu.
„Samozřejmě, že půjdeme od firmy k firmě, protože ne všem se daří, takže to budeme dělat diferencovaně. Celý průmysl není v úplně dobré kondici, moc nerosteme. Myslím si, že v rámci ocelářství to bude velmi těžké vyjednávání,“ říká Ďurčo.
