Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dokončil návrh na zářijové zvýšení platů statisíců zaměstnanců veřejné sféry. V úterý odpoledne s ním seznámil na jednání koaliční rady lídry vládních stran. Konkrétní parametry návrhu ale zatím vládní koalice tají. Jurečka chce, aby se plánované zvýšení platů pohybovalo mezi pěti procenty, které navrhují zástupci zaměstnavatelů, a patnácti procenty, které požadují odbory. Požadavek na patnáctiprocentní plošný růst platů však vláda považuje za nereálný. Právě odborům přitom ministr slíbil zaslat konkrétní návrh do konce minulého týdne.
Jurečka připustil, že u vybraných státních zaměstnanců je propad příjmů „opravdu obrovský“ a je zapotřebí platy zvýšit. Upřesnil, že jde například o pracovníky školních kuchyní, školníky, úředníky či pracovníky sociálních a zdravotnických zařízení.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula uvedl, že za odbory požaduje patnáctiprocentní navýšení tarifů od prvního září. Od začátku příštího roku by podle něj navýšení mělo přijít znovu. Dodal však, že odbory jsou připraveny vyjednávat.
Požadavek odborů na zářijový patnáctiprocentní plošný růst platů státních zaměstnanců ale považují ministr práce i další koaliční lídři za nereálný. Argumentují tím, že takto výrazné zvýšení si v současné době nemůže státní rozpočet dovolit. Naopak sněmovní opozice návrh odborů podporuje. Podle ní by tím stát aspoň částečně zaměstnancům veřejné sféry vynahradil vysokou inflaci v letech 2022 a 2023.
Například nepedagogickým pracovníkům škol či státním úředníkům vláda přidávala peníze naposledy v září 2022. Od letošního ledna navíc kabinet škrtl dvě procenta z objemu jejich platů. „Tam došlo k výraznému propadu, když se podíváme na kumulovanou inflaci,“ poznamenal Jurečka s tím, že při srovnání se mzdovou situací v privátním sektoru jsou státní zaměstnanci „o parník“ pozadu.
Na potřebě zvýšení platů panuje shoda
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) považuje požadavek na navýšení tarifů za legitimní. Avizoval, že vláda se tím bude zabývat. Zářijový růst platů o pět až sedm procent podporují i zástupci zaměstnavatelů. „Vidíme, že platová úroveň zaměstnanců v kultuře, nepedagogických pracovníků, technických profesí je tak nízká, že už teď je tam 138 tisíc lidí pod zaručenou nebo minimální mzdou,“ řekl prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký s tím, že se nestává často, aby zaměstnavatelé vyzývali vládu ke zvýšení platů.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by měl být kladen větší důraz na efektivnost a výkonnost pracovníků. Stát by podle něj tedy v budoucnu neměl platit své zaměstnance podle tabulek založených na počtu odpracovaných let nebo dosaženém vzdělání. S tím souhlasil i opoziční místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). „Pro mě by bylo lepší dívat se na to z úhlu pohledu, jak kdo je výkonný,“ sdělil.
Celkově pro stát letos podle rozpočtu pracuje skoro 488 tisíc lidí včetně učitelů, zdravotníků nebo ozbrojených složek. To je o jedenáct tisíc méně než vloni. Zhruba každý sedmý státní zaměstnanec je úředník. Nejvíce, přes jednadvacet tisíc, jich využívá ministerstvo práce. Spadají pod něj třeba správa sociálního zabezpečení nebo úřady práce. Šestnáct tisíc pozic zůstalo resortu financí a přes šest tisíc ministerstvu zemědělství.
Výdaje státu na platy svých zaměstnanců zůstaly téměř stejné. Vloni i letos se pohybují mezi 265 a 266 miliardami korun. Výdělky přitom mírně vzrostly, hlavně díky vyšším platům učitelů. Průměrně lidé ve veřejné sféře letos berou čtyřiačtyřicet tisíc korun hrubého – zhruba o tisícovku více než minulý rok.
