Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Národní sportovní agentura (NSA) nesledovala a nekontrolovala, jak příjemci využili dotace a zda dodrželi stanovené podmínky. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V některých případech ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a NSA, které v letech 2019 až 2022 vydaly ze státního rozpočtu na podporu sportu celkem 26,5 miliardy korun, nepostupovaly při poskytování dotací transparentně a v souladu s právními předpisy. Kontroloři to v pondělí uvedli v tiskové zprávě. Resort připustil, že při výběru příjemců dotací mohlo v některých případech dojít k dílčímu pochybení. Agentura doplnila, že za kontrolovaný časový úsek nenese odpovědnost současné vedení NSA, zveřejněné výsledky respektuje.

Ministerstvo školství chce zastavit negativní trend posledních let, kdy narůstá množství dětí s nadváhou a každé čtvrté dokonce trpí obezitou. Má to změnit čtyřletý strategický plán, který ministru Mikuláši Bekovi (STAN) schválila vláda. Jeho cílem je dostat do školní výuky více pohybu, a to nejen v hodinách tělesné výchovy.

Po odkladech se v pátek pozdě večer otevřel elektronický systém přihlášek na střední školy. Na čtvrteční ráno plánované spuštění Cermat na poslední chvíli zastavil kvůli problémům s nahráváním příloh a následnému ověření bezpečnosti, čelil za to kritice. Uchazeči a jejich rodiče mají možnost podávat přihlášky do 20. února, o případném prodloužení termínu ministr školství Mikuláš Bek (STAN) rozhodne podle resortu v následujícím týdnu. Ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí dříve řekl, že se počítá zhruba se 120 tisíci zájemci o studium na střední škole.

Ministerstva školství, vnitra a financí připravují model, podle kterého by bylo možné malotřídky slučovat do větších celků s jedním vedením. Na podzim předloží návrhy ředitelům. S nimi teď řeší i dopad sníženého počtu financovaných hodin. Od příštího školního roku má klesnout na pětadevadesát procent. Na změny jsou nejcitlivější právě malotřídní školy. Část z nich se bojí, že přijde o učitele.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se shodl s odboráři a zástupci školských organizací na snížení maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu na 95 procent stávajícího maxima ve středních školách. Stejné snížení navrhuje ministr i pro základní školy, ale o tom bude dál jednat, schůzka k tématu má proběhnout 4. ledna. V původním návrhu počítalo ministerstvo se snížením počtu hodin na 85 procent stávajícího maxima u středních škol a 94 procent u škol základních. Po polovině ledna plánuje Bek pokračovat i v debatě o nepedagogických pracovnících.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů v úterý jednali o situaci ve školství na schůzi školské tripartity. Měli se mimo jiné zabývat nastavením maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu, od něhož se odvíjí financování regionálního školství, tedy především základních, středních a mateřských škol. K dohodě podle šéfa resortu Mikuláše Beka (STAN) zatím ani jedna ze stran nedospěla.

Na jižní Moravě mají v nejbližší době vzniknout nová lycea, převážně s technickým zaměřením. Některé třídy se mají otevřít už v příštím školním roce. Záměrem kraje je v souladu s novou strategií ministerstva školství zvýšit podíl studentů, kteří získají všeobecné vzdělání s maturitou a zároveň si budou moct osvojit především technické znalosti, řekli na tiskové konferenci v Brně náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) a krajský radní Karel Jurka (ODS). V plánu je i vznik nové vyšší odborné školy zdravotnické v Kyjově.

Některé základní školy a gymnázia podle ministerstva školství nesprávně využívají peníze na nákup pokročilých digitálních pomůcek. Mezi ty patří třeba virtuální realita, 3D tiskárny nebo umělá inteligence. Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce ale školám schází běžná výpočetní technika, jako jsou tablety nebo notebooky. Na nákup „high-tech“ pomůcek loni ministerstvo mezi školy rozdělilo 716 milionů korun. Při nesprávném využití jim přitom hrozí, že budou muset část peněz vrátit.

Nedůstojné mzdy a podmínky pro výuku jsou hlavními body stávky akademiků z filozofických fakult (FF) Univerzity Karlovy (UK) a Univerzity Palackého v Olomouci (UP), kterou plánují na 17. října. Na dalších fakultách v českých univerzitních městech zatím vznikají stávkové výbory. Oznámila to iniciativa Hodina pravdy, která sdružuje vyučující a studenty humanitních a společenských oborů.

Plzeňský závod Škoda Group, předního evropského výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, posílí do konce letošního roku až tři sta lidí z Indonésie. Mezi novými pracovníky mají být svářeči, zámečníci a elektrikáři ve věku 21 až 29 let. Prvních dvacet, kteří přišli 10. srpna, už se připravuje ve výcvikovém centru závodu, kde skupina investovala za tři roky do technologie přes miliardu korun. Projekt, který se připravoval rok, umožní obsadit pozice, pro které v regionu chybí pracovníci.

Česká republika a Ukrajina uzavřely dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Jejím cílem je mimo jiné sjednotit postup ve výchově a výuce. Pro ukrajinské školáky se například omezí on-line výuka z ukrajinských škol. V úterý to uvedli ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a jeho ukrajinský protějšek Serhij Škarlet, kteří podepsali bilaterální smlouvu. Týká se všech stupňů vzdělávání. Ukrajina a Česko si budou vzájemně uznávat své vzdělávací programy a obsah výuky.

V novém školním roce usedlo do lavic půldruhého milionu žáků a studentů. Poprvé od roku 2019 se do začátku výuky nepropisuje pandemie, své dopady má ale ruská invaze na Ukrajinu. Žáků z řad ukrajinských běženců je na šedesát tisíc, kvůli energetické krizi vyvolané evropským odklonem od ruského plynu navíc ředitelé s obavami vyhlížejí nadcházející zimu.