Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) očekává finalizaci projednávání novely školského zákona ve sněmovně v závěru března, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Zda půjde o mimořádnou schůzi, je podle něj na poslancích. Podle exministra školství za ANO a předsedy rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Roberta Plagy se jedná o věcný a potřebný zákon, jehož schválení ale komplikuje pozměňovací návrh o převedení financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele škol, tedy kraje a obce, řekl v debatě.
Školskou novelu dotáhne sněmovna koncem měsíce, doufá Bek. Plaga kritizuje financování nepedagogů
35 minut
Otázky Václava Moravce: Mikuláš Bek a Robert Plaga o školství
„Nešťastné je, že důvodem pro jinak chtěnou změnu financování je, že na konci minulého roku bylo potřeba vykázat schodek rozpočtu pro rok 2025. Proto od 1. září ministerstvo nemělo ve výdajové části peníze na nepedagogy, ale v rozpočtovém určení daní ministr financí počítal s plným výběrem až do 31. prosince 2025. Načítat takto zásadní věc, kde měly být analýzy a diskuse s obcemi, přes pozměňovací návrh zablokovalo jinak dobrou novelu školského zákona,“ kritizoval Plaga.
Vláda se však podle Beka na změně financování shodla už v roce 2023 v dlouhodobém záměru. V dokončení projednávání doufá koncem března. „Změna byla jasně oznámena v roce 2023. Na podzim 2024 bylo řečeno, že o ni budeme usilovat cestou změny zákona,“ opáčil. Kritikům doporučil, aby si přečetli pozměňovací návrh. „Tam se současně mění zákon o rozpočtovém určení daní. Krajům a obcím se dávají prostředky.“
Koalice podle Beka pracuje s politickým názorem, že financování má být decentralizováno, s čímž ale nesouhlasí odbory. „Leží jim na srdci, aby všichni dostávali stejně. Líp se jim vyjednává se státem než jednotlivými zřizovateli. My musíme hledat model, který bude balancovat roli státu a obcí,“ uvedl.
Plaga za jádro problému označuje, že ředitelé dva roky dofinancovávali nepedagogické pracovníky z odměn pro učitele. Myšlenka transferu je podle něj dobrá, ale provedení Bekem je nevyhovující. „Už dva roky peníze neodpovídají,“ vyjádřil se s tím, že počet nepedagogických pracovníků v systému neodpovídá. Změna je podle něj nedostatečně připravená a obává se, že samosprávám budou peníze chybět. Bek však s tím, že by finance nevycházely, nesouhlasí.
Bezpečnost ve školách
Bek a Plaga rovněž debatovali o dětském násilí ve školách, které podle dat policie roste. Ta loni řešila o 26 procent případů více než před pěti lety. Letos pak od začátku roku do 10. března zaznamenala 105 incidentů, z toho 51 kvalifikovala jako trestný čin. V některých případech se dokonce jednalo o plánování vraždy nebo vyhrožování zabitím. Bezpečnost na školách řešila už na začátku února pracovní skupina zástupců resortů školství a vnitra. Ředitelé škol poté obdrželi dopis s doporučeními, jak v takových případech postupovat.
S dalšími opatřeními či stanovením metodik je podle ministra nutné počkat až na souhrnnou a dlouhodobou statistiku policie. Na základě ní prý bude resort rozhodovat ohledně dalších kroků. „Máme k dispozici mezinárodní srovnání, která ukazují, že jsme na tom stejně dobře nebo špatně jako v jiných zemích. Ale pokud budou policejní statistiky dál ukazovat tento trend, tak je to vážné.“
Bek však uznává, že kriminalita nutně nemusí přibývat, jen je výrazněji vidět díky sociálním sítím. „Možná dnes jen vidíme schovanou část ledovce z minulosti,“ komentoval.
Plaga odmítl, že by nárůst násilí souvisel s několikaměsíčním uzavřením škol před pěti lety kvůli covidu a souvisejícím omezením sociálního kontaktu mladých. „Viděl jsem studie z Japonska a Koreji a psychické problémy a násilí hodně korelují se sociálními sítěmi,“ domnívá se, ačkoliv data u duševního zdraví hovoří i o podstatném dopadu distanční výuky. Zhoršující se psychické obtíže podle exministra vytváří tlak na prevenci a posílení podpůrných pozic ve školách.
