O bezpečnosti na vysokých školách jednali jejich zástupci s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Schůzky se zúčastnili zástupci České konference rektorů, Rady vysokých škol, policie, odborů i studentů. Vysoké školy upraví bezpečnostní pravidla. Mohou se týkat například přinášení zavazadel do univerzitních budov. Vedení škol budou spolupracovat s krajskými policejními ředitelstvími. Pracovníci a studenti budou mít intenzivní školení o bezpečnosti, uvedl Bek.
Podle Beka se na potřebné kroky zaměří nová pracovní skupina, která se poprvé sejde příští středu. Ministr uvedl, že analýzy bezpečnosti i investice do bezpečnostních kroků by se měly platit z evropských dotací z operačního programu Jan Amos Komenský.
„Shodli jsme se na rychlém vyhodnocení krátkodobých rizik a přizpůsobení vnitřních předpisů vysokých škol, které umožní regulaci provozu v budovách,“ řekl ministr školství po brífinku. „Například to, jaká zavazadla mohou pracovníci či studenti přinášet do budov. To je běžná věc v zemích, které mají rozsáhlejší zkušenosti s kriminálními činy na školách, že velká zavazadla nejsou připuštěna do školního prostoru,“ dodal.
Bek si nemyslí, že by se plošně na vysokých školách zaváděly bezpečnostní rámy. Objevit se mohou v budovách, které se vyhodnotí jako rizikové. Vzniknout by měl informační systém pro varování. Ve spolupráci s ministerstvem vnitra a policií se pak proškolí pracovníci, kteří mají na univerzitách na starosti bezpečnost. Poté se uskuteční i intenzivní bezpečnostní školení ostatních zaměstnanců a studentů.
V pořadu Události, komentáře Bek zopakoval, že se ministerstvo při vyhodnocování vhodných opatření inspirovalo v zahraničí, především pak ve Spojených státech amerických.
„Nevnímám z akademické obce, že by docházelo k plošnému zavádění bezpečnostních rámů. Každá univerzita si ve svých budovách bude muset udělat analýzu rizik. Předpokládáme, že dojde třeba k omezení počtu přístupů do budov, proškolení personálu, odkládání nějakých zavazadel, zákazu nošení, ať už chladných nebo střelných zbraní,“ řekl ve studiu ČT 24 předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Farník, který označil jednání za konstruktivní.
Univerzity budou spolupracovat s policií
Školy mají vlastní pravidla provozu. Změny v jejich nastavení patří mezi rychlá opatření. Následovat budou střednědobé a dlouhodobé kroky. Naváže se spolupráce vedení škol s krajskými policejními ředitelstvími, v některých krajských městech se podle ministra školství Beka zástupci univerzit a policie už sešli.
„Každá vysoká škola bude muset přistoupit individualizovaně ke konkrétním krokům. Problém je vnímán na každé škole jinak, ve větších i menších městech,“ uvedla rektorka Univerzity Karlovy (UK) Milena Králíčková. Podotkla, že svá opatření si zvolí i každá ze sedmnácti fakult UK. Zmínila třeba případný vstup na kartu. Podle rektorky škola zatím uhradí opatření z vlastních zdrojů.
Debata o instalaci bezpečnostních rámů se podle Králíčkové vede i na UK, zatím se kloní k tomu, aby škola zavedla jiné nástroje, které budou zvyšovat pocit bezpečí i bezpečnost na univerzitě. „Zatím nevím o fakultě, která by se rozhodla instalovat rámy v těchto dnech, teď okamžitě. Zvyšují bezpečnostní opatření jinými způsoby, zabezpečeným vstupem a dalšími různými nástroji, ale zatím nikoliv instalováním rámů,“ řekla.
Až budou známé rámcové požadavky na bezpečnostní opatření a jejich množství, bude možné podle ministra vést debatu o dodatečných penězích. „V první chvíli nejde ani tak o nějaké výrazné finanční investice bezprostředně, ale jde o nastavení režimu v budovách, které budou vyhodnoceny v budoucnu jako rizikové,“ řekl Bek. Primárně jde podle něj o školení, psychologickou pomoc či nastavení základních bezpečnostních plánů v jednotlivých institucích. Z toho pak podle něj vyplynou konkrétní finanční požadavky.
Podle předsedy Vysokoškolského odborového svazu Petra Baierla by ke zvýšení bezpečnosti mohlo přispět zavedení kamerových systémů. „Nainstalovaly by se kamery ve veřejných prostorách jako jsou chodby, aby došlo k tomu, že bude co nejvíce zajištěna bezpečnost. Nedokážu si představit, že by byly bezpečnostní rámy u každého vchodu. Jen Univerzita Karlova má sto devadesát budov,“ přidal Baierl.
Ministerstvo školství připravilo v roce 2015 minimální standardy bezpečnosti pro regionální školství. Reagovalo tak na útok ženy, která v roce 2014 ve škole ve Žďáru nad Sázavou zabila šestnáctiletého studenta. Podle Beka metodika v minulosti počítala především s tím, že se do budovy dostane někdo cizí, i proto se metodika reviduje. „My dnes musíme v těch metodikách počítat i s tím rizikem, které může přinést někdo, kdo do té školy regulérně dochází,“ řekl. To se musí zahrnout i do standardů pro základní a střední školy, dodal.
Náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch podotkl, že policie vyšle do pracovní skupiny experty, kteří se zabývají ochranou měkkých cílů. Bezpečnostní plány by se měly aktualizovat. Preventivní semináře a výcvik pak přispějí k eliminování následků na minimální mez, pokud by nebezpečná situace nastala, řekl Lerch. V pracovní skupině budou podle Králíčkové i zástupci České konference rektorů, určitě bude ve skupině mít svého zástupce i Univerzita Karlova, uvedla.
Jednání o bezpečnostních opatřeních je reakcí na tragickou událost z 21. prosince, kdy po střelbě na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze zahynulo 14 lidí a 25 bylo zraněno. Pachatel spáchal sebevraždu.
