Vysoké školy

Sněmovna schválila nový zákon o integračním sociálním podniku. Zákonodárci odsouhlasili také vládní novelu vysokoškolského zákona nebo novelu zákona o majetku České republiky. Kvůli sporům o úpravy nedokončili schvalování novely lex Ukrajina. Ve středu odpoledne poslanci začali projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump nominoval wrestlingovou magnátku Lindu McMahonovou na post ministryně školství. Stanout by měla v čele ministerstva, které Trump slíbil zrušit, píší světové agentury. Dr. Mehmet Oz, někdejší známý televizní doktor a kardiochirurg, pak povede úřad, jenž zodpovídá za zdravotní pojištění milionů seniorů, chudých a tělesně postižených Američanů. Na post velvyslance Spojených států při NATO byl ve středu navržen Matthew Whitaker, který v prvním Trumpově mandátu krátce vedl ministerstvo spravedlnosti.

Až o pětinu víc všeobecných a dětských sester nebo záchranářů slibuje program na podporu jejich vzdělávání. Jinak by tyto profese v Česku kvůli stárnutí tuzemské populace brzy výrazně chyběly. Univerzity by od státu měly dostávat víc peněz, aby v příštích dvanácti letech navýšily kapacity.

Poslanci na středeční mimořádné schůzi, kterou svolala koalice, měli schvalovat vládní důchodovou reformu. Debata mohla původně trvat i přes noc, nakonec však byla schůze přerušena do pátečních devíti hodin. V úvodním vystoupení předseda opozičního ANO Andrej Babiš opět kritizoval vládní návrh reformy. Dříve poslanci na řádné schůzi podpořili novelu zákona o DPH a před přerušením projednávali také novelu vysokoškolského zákona. Schvalování kvůli začátku mimořádné schůze nestihli dokončit.

Od útoku palestinských teroristů na Izrael z loňského 7. října vzrostl v Německu výrazně počet případů antisemitismu. Problém se dotýká i vysokých škol, kde se mimo jiné objevují antisemitské nápisy a židovští studenti se stávají terčem blokád propalestinských aktivistů, výhrůžek či přímého násilí.

Vláda schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu o třicet miliard korun na 282 miliard, řekl po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Peníze jsou určené na odstraňování škod po povodních. Sněmovna bude projednávat novelu v úterý 1. října ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili také návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard. Kvůli povodním je o jedenáct miliard vyšší než původní návrh ministerstva financí.

Poslanci se ve středu věnovali zajištění nadcházejících krajských a senátních voleb. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že lidé ze zaplavených obcí budou moci hlasovat ve stanech, a to v případě, že standardní volební místnost skončila pod vodou. Vládní politici se také střetli s těmi opozičními kvůli emisním povolenkám.

Na stovky zájemců o ubytování na vysokoškolských kolejích se letos opět nedostalo a musí hledat jiné možnosti nebo si počkat, zda se některá místa ještě neuvolní. Část univerzit plánuje kapacity navýšit. Mezi nimi třeba Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita v Brně či Ostravská univerzita. Kolejné zůstává většinou stejné jako v předchozím akademickém roce.

Po loňské tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zasedly bezpečnostní štáby všech vysokých škol. Zjišťovaly, jaká opatření mají. Většina z nich, i po konzultaci s experty a policií, k výrazným změnám nepřistoupila. Univerzity ale proškolily zaměstnance a nastavily pravidla pro krizové situace. Kdyby třeba měla filozofická fakulta vstup na čipové karty, policie by nejspíš věděla o přítomnosti útočníka v budově.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce ve státním rozpočtu na příští rok zajistit desítky miliard korun navíc pro svůj resort. Zároveň zmínil, že kraje už dostaly 800 milionů korun, které chybí na platy nepedagogů. Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka je i přes dodatečné peníze stále problém s financováním těchto pracovníků a některé školy zvažují propouštění. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Brno odřeklo chystané setkání diplomatů, které se mělo uskutečnit v pátek. Hlavním bodem programu mělo být setkání velvyslanců z celého světa a zástupců brněnských univerzit. Ty však začaly odříkat účast kvůli tomu, že byli pozváni i zástupci některých zemí, s nimiž spolupracovat nechtějí, jako je Severní Korea nebo Írán. Podle magistrátu i ministerstva zahraničí však bylo vše v pořádku a tak, jak to má v diplomacii být.

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) podá demisi, protože ztratila podporu své mateřské strany. Vedení TOP 09 vadilo, že neumím veřejně prodat svou práci, řekla Langšádlová v rozhovoru Deníku N. Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil její práci, o nástupci chce mít jasno příští týden. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová potvrdila, že o něm rozhodne během příštího týdne předsednictvo strany.

Vláda ve středu rozšířila sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet také schválil další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí nebo novelu vysokoškolského zákona. Informaci, že ministři jednali o obsazení velvyslaneckého postu v Moskvě, Fiala s ohledem na režim utajení komentovat nechtěl.

Ministerstvo vnitra představilo Bezpečnostní radě státu (BRS) 33 opatření v souvislosti se střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Týkají se policie, hasičů, resortu zdravotnictví či ministerstva školství, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Pro fakultu, kde střelec v prosinci zabil čtrnáct lidí a dalších 25 lidí zranil, připravil resort školství dvacet milionů korun. Jednání se zúčastnil i prezident Petr Pavel.

Desítky studentů z Izraele, kteří se vzdělávají na českých univerzitách a po říjnovém útoku Hamásu odjeli do vlasti, se vrací zpět do Česka. Nejčastěji jde u studenty lékařských oborů. ČT to potvrdily oslovené univerzity. Řada studujících ale na podzim dostala povolávací rozkaz a dál zůstává na Blízkém východě. Povinnosti proto plní individuálně na dálku nebo studium zcela ukončili.

V Evropě i v Česku stále udržují svou aktivitu ruské zpravodajské služby. Mimo jiné se podílejí na obcházení sankcí. Síť ruských agentů odhalilo nedávno Finsko. Fungování těchto zpravodajců zaznamenala i česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Mimo jiné varuje před akcemi Ruského domu v Praze.

Slovensko posiluje dohled na náměstích, zastávkách nebo v okolí sportovišť, reaguje tak na tragickou prosincovou střelbu v Praze. Slovenské vysoké školy zároveň chystají kontroly vstupu, přidávají kamery, turnikety a zakazují velká zavazadla. Tamní vláda plánuje prověřit školy na celém Slovensku, více zapojí takzvaný „institut školního policisty“.

O bezpečnosti na vysokých školách jednali jejich zástupci s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Schůzky se zúčastnili zástupci České konference rektorů, Rady vysokých škol, policie, odborů i studentů. Vysoké školy upraví bezpečnostní pravidla. Mohou se týkat například přinášení zavazadel do univerzitních budov. Vedení škol budou spolupracovat s krajskými policejními ředitelstvími. Pracovníci a studenti budou mít intenzivní školení o bezpečnosti, uvedl Bek.

Do pondělní stávky se v různé míře zapojí více než polovina základních a středních škol v Česku. Některé budou zavřené, jiné budou fungovat v omezeném režimu, uvedla mluvčí školských odborů Jana Kašparová. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že stávce ve školství, kde vláda meziročně zvyšuje rozpočet a učitelům garantuje plat na 130 procentech průměrné mzdy, nerozumí. Školské odbory vyhlásily celodenní výstražnou stávku základních, středních a mateřských škol na pondělí 27. listopadu.

Dalších 80 mladých Romů získalo stipendia a míří na střední a vysoké školy. Rok od roku jich přibývá. Za posledních sedm let jich organizace ROMEA s pomocí donátorů podpořila na 300. Mnozí si vybírají náročné obory a tím i bourají zažité vzorce.

V Praze se v úterý odpoledne sešly stovky akademiků, studentů a pracovníků vysokých škol k protestu proti podfinancování univerzit. Ve tři hodiny protestující vyrazili z náměstí Jana Palacha po hodinové výstražné stávce k sídlu ministerstva školství, kde po čtvrté hodině protest pořadatelé ukončili. Odbory jsou nespokojené s výší platů na některých oborech i celkovou finanční situací vysokých škol a pohrozily, že pokud se situace nezlepší, budou v protestech pokračovat. V úvahu podle nich připadá i to, že ustane výuka a nebudou státnice. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) jejich požadavek na zvýšení rozpočtu univerzit v příštím roce o tři až čtyři miliardy korun označil za nereálný.

Pracovníci vysokých škol budou stávkovat. Vysokoškolský odborový svaz vyhlásil stávku na úterý 17. října. Většinou bude mít výstražný charakter a potrvá hodinu, ale na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a některých fakultách Univerzity Karlovy potrvá celý den. Odboráři chtějí dosáhnout navýšení částky určené na financování vysokého školství v Česku.

Česko má v kontextu Evropské unie velmi nízký podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ho získalo necelých 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, což je v EU třetí nejnižší podíl. Relativně nižší počet absolventů je pouze v Itálii a Rumunsku. Celounijní průměr je 38 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Na středních školách je podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, která je nejvyšší u všeobecného vzdělání. Ministr kritizoval současnou podobu přijímacího řízení, jehož podoba podle něj patří do minulého století a po prvním kole vede ke zděšení mnoha lidí. Za jednu ze svých priorit proto na tiskové konferenci označil Bek posílení všeobecného charakteru středoškolského vzdělání. Chce rovněž diskutovat o zavedení vratných studijních grantů pro vysokoškoláky tak, aby měli možnost absolvovat studia i studenti bez silného sociálního zázemí.