Vysoké školy strana 5 z 5

Piráti připravují novelu vysokoškolského zákona, která má umožnit univerzitám odebírání podvodně získaných titulů i po 15 letech od jejich nabytí. Reagují tak na plagiátorské kauzy z minulosti. Všechny absolventské práce by se navíc měly zveřejnit. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) má k návrhu výhrady, stejně tak i část akademiků.

Věda na vysokých školách se zřejmě v nadcházejících měsících začne hodnotit podle nové metodiky. Ta by měla umožnit více rozlišovat mezi kvalitou různých výsledků a jejich přínosy pro společnost. Kabinet to odsouhlasil na úterním jednání, uvedl tiskový odbor vlády. Nový způsob hodnocení výzkumu na vysokých školách se má stát součástí takzvané Metodiky 2017+, kterou vláda schválila před dvěma roky.

Lékařské fakultě Ostravské univerzity hrozí, že přijde o akreditaci pro obor všeobecné lékařství; na ten by pak nemohla přijímat nové studenty. Plyne to ze zprávy komise akreditačního úřadu ke kontrole přijímacího řízení. Kontrola prokázala, že fakulta devět let nestandardním způsobem přijímala studenty.

Novým předsedou České konference rektorů se stal Petr Sklenička, který stojí v čele České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Při volbě porazil dosavadního předsedu a rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimu, který byl ve funkci od února 2014. Sklenička rektorské sdružení povede od začátku srpna, mandát mu vyprší v červenci 2021.

Vysoké školy se mohou v příštích letech těšit na miliardy navíc. Ministr školství Robert Plaga (ANO) slíbil na zasedání České konference rektorů dodatečné finance na vzdělávání i vědu a výzkum a také ohlásil dotační program, ze kterého budou školy dostávat prostředky na opravy kolejí a menz. Financováním vysokého školství se zabýval i pořad 90' ČT24.

Většina vysokých škol už termín pro podání přihlášek uzavřela, zájemci o vysokoškolské studium ale stále mají šanci vkročit do prvního semestru ještě letos na podzim. Přihlášky přijímá například Univerzita Karlova, Univerzita obrany, Česká zemědělská univerzita nebo zlínská Univerzita Tomáše Bati.

Studium na vysokých školách v Česku nedokončí podstatně vyšší počet studentů než na univerzitách v zahraničí. Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka jsou ale odlišné i podmínky studia. Zatímco čeští studenti se hlásí na konkrétní obor, a když jim nevyhovuje, studia zanechají, v zahraničí se obvykle v prvním ročníku seznamují s možnostmi, které jim škola nabízí, a teprve pak si vybírají specializaci. Vysoké školy připravily i podněty ke změně zákona, o kterých chtějí diskutovat s ministerstvem školství.

Tuzemské vysoké školy v nadcházejícím akademickém roce otevřou hned několik nových oborů. Univerzita Palackého v Olomouci nabízí obor muzikoterapie, Univerzita obrany v Brně kybernetickou bezpečnost a Karlova univerzita v Praze program pro kondiční trenéry.

Vysoké učení technické (VUT) otevírá nový studijní program věnovaný sportovním technologiím. Absolventi se stanou odborníky například na chytré náramky, tachografy, snímače pohybu nebo systémy pro celotělovou diagnostiku. Uplatní se ve vývoji nových technologií, při analýze sportovních dat nebo detailním rozboru pohybu.

Ministerstvo školství uložilo pokuty šesti zahraničním vysokým školám nebo jejich pobočkám, které v Česku nabízely vzdělání bez potřebných povolení od úřadů. Na dvě instituce ministerstvo podalo trestní oznámení, protože studentům nevrátily peníze za školné, když lidé ke studiu vůbec nenastoupili. S dalšími pěti školami ministerstvo vede správní řízení.

Lékařským a pedagogickým fakultám se v právě začínajícím akademickém roce navýší rozpočet – aby mohly přidat učitelům, zkvalitnit výuku a přijímat víc studentů. Pro pedagogické fakulty je připraveno 200 milionů korun, o 20 milionů více než letos. Lékařské fakulty získají podporu poprvé.

Rozpočet vysokých škol by se v příštím roce měl oproti letošku zvýšit o dvě miliardy korun. Dohodli se na tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), ministr školství Robert Plaga (ANO) a předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Sjednaná částka je o 200 milionů korun vyšší než suma, se kterou dosud počítal vládní návrh rozpočtu, řekla Schillerová. Letos mají vysoké školy rozpočet 24,6 miliardy Kč.

Veřejné vysoké školy obvykle uzavírají příjem přihlášek koncem února a v průběhu března. I nyní však lze podat přihlášku na vybrané – převážně technické – obory. Na soukromé vysoké školy je možné se hlásit do konce září nebo do začátku semestru.

Už dva ministři současné vlády Andreje Babiše skončili kvůli opisování ve vysokoškolských pracích – po Taťáně Malé (ANO) musel odejít i Petr Krčál (ČSSD). Podle akademiků dnes školy používají systémy, které dokáží plagiát odhalit. Za větší problém považují rozmáhající se trend vypracovávání prací na objednávku, shodli se v pořadu 90' ČT24.

Závěrečné práce jsou tím, co by mělo být výkladní skříní vysokých škol, a zároveň jsou tím, co může ukázat na nekvalitní školy. Ovšem jedna problematická práce ještě nemusí nic znamenat, řekla v 90' ČT24 bývalá předsedkyně české akreditační komise Vladimíra Dvořáková. Aktuální kauzu diplomových prací ministryně spravedlnosti Taťány Malé tak nelze považovat za důkaz, že školy, na kterých je Malá obhájila, mají závažné nedostatky. Ostatně Dvořáková se zdráhá přímo použít slovo „plagiát“. O etické pochybení však podle ní šlo.

O napjaté situaci v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) s ministrem školství Robertem Plagou (ANO) jednali na společné schůzce rektor ČVUT Vojtěch Petráček a odvolaný ředitel institutu Vladimír Mařík. Oba znesváření označili schůzku za účelnou, přestože k žádnému závěru nedospěli.

Prezident Miloš Zeman podal k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost proti rozsudku v kauze nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesory. Informaci České televizi potvrdil právník Hradu Marek Nespala. Pražský městský soud věc na základě žalob Fajta, Ošťádala a Univerzity Karlovy letos v dubnu prezidentovi vrátil k dalšímu řízení a pravomocně rozhodl, že prezident nemůže sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování.

Pražský městský soud zrušil rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesorem. Podle pravomocného rozsudku nemůže prezident po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol. Hradní mluvčí předpokládá, že Zeman ve věci „učiní rozhodnutí“.

Ředitel Národní galerie Jiří Fajt vzal zpět svoji ústavní stížnost na nečinnost prezidenta Miloše Zemana. Ústavní soud proto řízení zastavil. Ze soudní databáze to zjistila Česká televize. Fajt si s Karlovou univerzitou stěžoval na to, že ho Zeman nejmenoval profesorem, přestože návrh na jeho jmenování schválila vědecká rada univerzity už v červnu 2014. Pražský městský soud začne ještě v březnu projednávat další Fajtovu žalobu – v ní napadá to, že mu Zeman rozhodnutí o nejmenování nedoručil.

Maturanti by už měli mít jasno o tom, kam chtějí nastoupit na vysokou školu. Ve středu na většině fakult končí přijímání přihlášek. Některé obory však mají posunutý termín. Přihlášku na vysoké školy si může podle organizace Cermat letos podat 78 tisíc maturantů.

Ředitel Národní galerie Jiří Fajt podal ústavní stížnost proti tomu, že ho prezident Miloš Zeman nejmenoval profesorem. Zprávu přinesl server Lidovky.cz. Předchozí Fajtovy stížnosti na nečinnost hlavy státu soudy zamítly. Fajt patří mezi poslední tři akademiky, u nichž Zeman návrhu na jejich jmenování profesorem nevyhověl.

Rektorem Karlovy univerzity byl v pátek opět zvolen Tomáš Zima, když získal v tajné volbě 51 z 68 hlasů. Zimu, který vede Univerzitu Karlovu od roku 2014, vyzval Jan Černý. Ten je vedoucím katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty. Nejstarší univerzitu v Česku tak Zima povede do roku 2022. Ve funkci ho ale ještě musí potvrdit prezident republiky.

Vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok, řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Vláda se shodla také na navýšení rozpočtu vysokých škol o tři miliardy, na vědu a výzkum má jít 35,6 miliardy korun, informoval vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Podle ministra školství Stanislava Štecha (ČSSD) budou tři miliardy navíc stačit na odměňování škol podle kvality a částečně uspokojí i nároky na růst stipendií doktorandů.

Navrhované navýšení rozpočtu jen o 700 milionů namísto slíbených 4,5 miliardy je pro vysoké školy nepřijatelné, a pokud nedojde k dohodě, chtějí akademici demonstrovat. V Interview ČT24 to řekl  rektor Masarykovy univerzity a místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek. Podle něj české vlády zcela ztratily schopnost dlouhodobého plánování a trpí kvůli tomu i školství.