Studium na vysokých školách v Česku nedokončí podstatně vyšší počet studentů než na univerzitách v zahraničí. Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka jsou ale odlišné i podmínky studia. Zatímco čeští studenti se hlásí na konkrétní obor, a když jim nevyhovuje, studia zanechají, v zahraničí se obvykle v prvním ročníku seznamují s možnostmi, které jim škola nabízí, a teprve pak si vybírají specializaci. Vysoké školy připravily i podněty ke změně zákona, o kterých chtějí diskutovat s ministerstvem školství.
Na zahraničních univerzitách se podle Mikuláše Beka pohybuje počet neúspěšných studentů mezi třemi a šesti procenty. V Česku jde o výrazně vyšší podíl; na Univerzitě Karlově nedokončilo v roce 2016/2017 první ročník bakalářského studia čtyřiatřicet procent posluchačů, na Masarykově univerzitě devětatřicet procent a na ČVUT dokonce čtyřiačtyřicet procent. V magisterských programech to bylo od třinácti do dvaceti procent.
„Téma neúspěšnosti je v českém akademickém prostředí vnímáno jako poměrně nevýznamné. Má ale rozměr ekonomický, dochází ke škodám. Vysoké školy drží kapacity poslucháren a učitelů, které nejsou efektivně využity. Studenti ztrácí rok života a mohli by přitom studovat to, co je pro ně vhodnější,“ míní rektor Masarykovy univerzity.
Připustil přitom, že přístup škol je spíše opačný. „Celá řada akademiků je přesvědčena o tom, že symptomem kvality školy je to, kolik studentů vyhodí v prvním ročníku, v prvním a druhém semestru,“ podotkl.
Bek hledá vzor ve špičkových univerzitách
Rozdíl mezi zahraničními a českými vysokými školami je i ten, že zatímco čeští studenti se hlásí na konkrétní studijní program (což stanoví vysokoškolský zákon), na zahraničních univerzitách si obor vybírají až poté, co se se studiem seznámí.
„Špičkové univerzity dobře vědí, že je lepší studenty nechat vyzkoušet si, co jim jde víc. Mají pak první rok započtený a neztrácejí ho. V prvním ročníku učí nejlepší profesoři, nobelisté, kteří umí nadchnout,“ upozornil Bek.
V Česku ostatně není tak vysoké procento posluchačů, kteří studium nedokončí, v oborech, kam se již hlásí s jasnou představou, co je čeká, jako jsou práva a medicína, a fakulty navíc vybírají jen část z uchazečů. Na Masarykově univerzitě je naopak velká neúspěšnost na filozofické či ekonomické fakultě. Někteří studenti se na začátku zapísují do více oborů, dokončí pak jen jeden.
Podle zástupců vysokých škol by se současná praxe v Česku měla změnit. Připravili proto materiál s podněty, které chtějí projednat s ministerstvem školství.
