Studenti, kteří míří na univerzity v Česku, mají největší zájem o právo, byznys či administrativu. Z vysokoškolsky vzdělaných osob mezi 25 a 64 lety má titul z těchto oborů 23 % lidí. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu a zprávy OECD, která shromáždila data o terciálním vzdělávání za loňský rok.
Zatímco do roku 2010 v Česku počet aktuálních posluchačů vysokých škol narůstal až dosáhl téměř 400 tisíc, v posledních letech klesl o více než pětinu. V roce 2016 se na vysokých školách v Česku ucházelo o diplom 311 tisíc studentů.
Podle Českého statistického úřadu však nejde o pokles zájmu o studium, ale především o demografický vývoj. Momentálně totiž na univerzity nastoupily populačně nejslabší ročníky z konce 90. let. Mezi českými studenty dlouhodobě převažuje zájem o obory týkající se obchodu, administrativy a práva, pod tyto obory spadají také ti, kteří se věnují managementu. Navzdory tomu, že právě těmto oblastem se věnuje zhruba pětina studentů, klesl jejich počet od roku 2010 o více než třetinu.
Snížil se zájem o pedagogiku i humanitní obory
Oblíbené jsou také technické obory, v uplynulém roce je studovalo 17 % lidí. Výrazně oproti tomu ubylo zájemců o studium pedagogiky a oborů týkajících se vzdělávání. Za posledních šest let jejich počet klesl o 30 % a v loňském roce tvořili pouze desetinu vysokoškoláků.
Další desetinu tvořili studenti humanitních oborů, společenských věd, žurnalistiky a informatiky. Od roku 2010 klesl počet lidí na humanitních oborech o čtvrtinu, neubylo jen studentů cizích jazyků a uměleckých oborů.
Třetí desetinu tvořili frekventanti zdravotnických oborů. Spadá sem zejména lékařství, ale také ošetřovatelství nebo farmacie. I přes celkový úbytek posluchačů o tyto obory zájem neupadá, oproti roku 2010 se zvýšil o osm procent. Pouze procento pak tvoří studující oborů sociální péče.
Statisticky vzato ubylo statistiků
Výrazně ubylo matematiků a statistiků, jejich počty se snížily o více než třetinu. Sami ale tvoří pouze procento studujících. Přibližně stejný zůstává počet informatiků a studentů komunikačních technologií (5 %), lesnictví, zemědělství a rybářství a také budoucích veterinářů (4 %).
Z celkového počtu vysokoškoláků je v Česku zhruba 14 % cizinců. Nejčastěji jde o studenty ze Slovenska, Ukrajiny nebo Ruska. Preferencemi se prakticky shodují s českými, nejčastěji přijíždějí kvůli oborům, jako jsou právo a obchod, zajímá je také zdravotnictví, technika, výroba a stavebnictví nebo informační technologie. Právě ve zdravotnictví a informačních vědách je cizincem zhruba každý čtvrtý student.
V ekonomicky rozvinutých zemích, které patří do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, stoupal počet lidí mezi 25 a 64 lety s vysokoškolským titulem z 22 % v roce 2000 na 27 % v roce 2005, 31 % v roce 2010 a konečně na 36 % v roce 2016. Mezi mladými lidmi mezi 25 a 34 roky se podíl vysokoškoláků zvýšil téměř o polovinu.
Rekordmany co do počtu mladých lidí s diplomem jsou Japonsko a Kanada s podílem 60 a 61 procent a Jižní Korea, kde vystudovalo vysokou školu dokonce 70 procent lidí do 34 let.
